Diskuse: TEST Opel Corsa OPC Performance – Hra na zběsilost

uz si soferoval niekedy auto so samosvorom ? skus a nebude ti treba nic vysvetlovat, velmi navykova zalezitost az prides k tomu, preco to nemaju seriovo vsetky káry... ach ach..

"ako je mozne pribrzdovanim vonkajsieho a zrychlovanim vnutorneho kolesa (to je totiz presne to, co robi samosvorny diferencial) stocit auto dovnutra obluka!"

Větší kravinu už jsi napsat nemohl, je to přesně naopak, vnější kolo je urychlováno (samosvorný diferenciál vždy dává větší točivý moment na stranu s vyšší adhezí, tedy na vnější kolo, které je zatížené a má daleko lepší trakci než vnitřní odlehčené kolo) a vnitřní přibrzďováno (protože je odlehčené a samosvor vždy ubírá točivý moment na kole se špatnou trakcí) a to je z logiky věci přesně důvod, proč se auto stáčí do oblouku.

Mam dojem, ze ani netusis co je to samosvorny diferencial! Tak v prvom rade, vonkajsie koleso sa toci rychlejsie ako vnutorne, to je snad jasne (vonkajsie sa odvaluje po dlhsej drahe).

Druha vec, "samosvorny" (co je nie prilis presny preklad originalneho vyrazu "limited slip") znamena ze pracuje samostatne (bez kontrolneho elektronickeho elementu) a zvysuje "svornost" medzi pravym a lavym kolesom (obmedzuje preklz, respektive relativny pohyb medzi pravym a lavym vystupnym hriadelom diferencialu).

Ak to chces v originali, tak "... they have some mechanism which resists a speed difference between the outputs, by creating a resisting torque between either the two outputs, or the outputs and the differential housing...".

Samosvorny diferencial nema ako zrychlit vonkajsie kolo. Odkial by ten dodatocny krutiaci moment zobral?

A ked uz som pri tom, tak elektronicky riadeny diferencial pracuje na uplne inom principe. Ten pribrzduje pretacajuce sa koleso, pripadne berie do uvahy aj natocenie volantu a pribrzdi vnutorne koleso. Ale to nie je samosvorny diferencial!

Na tie dalsie tvoje nezmysly s adheziou ani nebudem reagovat, to nema zmysel.

"Odkial by ten dodatocny krutiaci moment zobral?" no přece z vnitřního kola. To je právě princip samosvoru, kolu s mizernou trakcí moment ubírá a kolu s dobrou trakcí moment přidává. V případě předohrabu v zatáčce tedy samosvor "ubírá" moment na vnitřním kole a "přidává" jej na vnějším kole. Samozřejmě celkový moment je stále stejný a daný motorem/převodovkou. U běžného otevřeného diferenciálu je moment posílaný na obě kola stejný, což v praxi znamená, že vnitřní kolo má v mezních podmínkách momentu moc (má tendenci v ostře jeté zatáčce prokluzovat) a vnější kolo málo (má daleko lepší trakci, protože je zatížené a tudíž schopné přenést daleko vyšší moment, ale otevřený diff mu jej přesto nedá, protože část zmaří na vnitřním prokluzujícím kole).

Ale nelámej si s tím hlavu, raději se s tím svez, jak ti doporučil "lamal".

No hned na uvod jsi to myslim taky uplne netrefil, resp. nenapsal zrovna stastne.

Veta: "samosvorný diferenciál vždy dává větší točivý moment na stranu s vyšší adhezí".

Vetsi tocivy moment nez kam, nez na prokluzujici kolo? To neni pravda. Dava tam vetsi tocivy moment nez jaky by tam sel s otevrenym difem, coz v idealnich (nebo lepe v idealne spatnych) podminkach znamena az 0% (jedno kolo ma trakci a druhe je na dokonale kluzke plose, na to kluzke pujde 100% tociveho momentu a auto se ani nehne). Samosvor pak urcuje jake procento tociveho momentu pujde vzdy na kazde z kol nehlede na to co dela kolo druhe. Takze svor se svornosti treba 30% vzdy posle na to vnejsi, zatizene kolo s trakci alespon tech 30% toc. momentu nehlede na to co dela kolo vnejsi. Furt, ale jde vetsi tocivy moment, v tomto prikladu 70%, na to prokluzujici kolo a taky diky tomu ze prokluzuje se bude i fakticky tocit rychleji (ikdyz bez efektu).
Ted nevim jaky typ difu ma ona corsa, jestli s pevnou, nebo pohyblivou svornosti a muze s tema procentama hybat.

S tema pozitivama jak je popisujes samozrejme souhlas.

V čem je ta věta "samosvorný diferenciál vždy dává větší točivý moment na stranu s vyšší adhezí" špatně?

Jestliže vnitřní kolo má sníženou adhezi/trakci, tak LSD okamžitě dává větší moment na kolo s lepší trakcí, tedy na vnější a jestliže výchozí poměr momentů je 50 na 50 tak při snížení adheze vnitřního kola jde na vnější vždy větší moment, třeba 60 ku 40 nebo 70 ku 30 nebo v extrému 100 ku 0. Jestli to může být až těch 100 ku nula záleží jen na konstrukci daného diffu (to je právě ta míra svornosti které je daný diff schopen), většinou je to méně a typicky je maximum cca 90 ku 10, ale to na principu nic nemění.

To fakt nema zmysel. Len jedna otazka: Siel si uz niekedy na aute s mechanickou uzavierkou diferencialu? Tahalo ta v zakrute von, alebo dovnutra? A nemam teraz na mysli driftovanie po snehu, ale jazdnu v normalnych podmienkach, kedy sa obe kolesa odvaluju. Pretoze samosvorny diferencial je nieco medzi klasickym "otvorenym" diferencialom, a uzamknutym.

Na autě s uzávěrkami diferenciálů jsem nikdy nejel, protože terén mě nijak neláká. Ale zato jsem jel s autem s LSD a na 100% vím, že v zatáčce posílá více momentu na vnější kolo a ubírá moment na vnitřním kole a tím pomáhá stáčet auto do zatáčky.

Představ si to jako loď s dvěma veslaři, každý zabírá na jedné straně a ještě mají kormidlo. Při zatáčení lodi mohou být zvoleny 3 postupy.

1. oba pádlují stejnou silou na své straně a natočí kormidlo, loď sice začne zatáčet, ale pomalu a neochotně, protože stejná síla pádlování na obou stranách má tendenci loď držet v přímém směru.

2. jedna strana přestane pádlovat (ta na vnitřní straně uvažované zatáčky) a zároveň se natočí kormidlo, pak se loď začne stáčet daleko rychleji, protože vedle kormidla na ní působí silný otáčivý moment daný rozdílem síly na jedné a druhé straně.

3. jedna strana přestane pádlovat na své straně (tedy na té vnitřní) a přidá se k pádlování kolegy na druhé straně (tedy na vnější straně zatáčky) a zároveň se natočí kormidlo požadovaným směrem, pak se loď stočí téměř "na fleku"

Otevřený diff se chová v zatáčce podobně jako příklad č. 1, tedy "pádluje" při zatáčení na obou stranách auta podobným momentem na každé straně a zajišťuje jenom rozdílnou rychlost odvalování kol na vnitřku a vnějšku.
Samosvor se chová něco mezi 2. a 3, tedy omezí "pádlování" na vnitřní straně zatáčky (vnitřním kole) a ušetřený moment na vnitřním kole pošle na vnější kolo, takže "pádlování" na vnější straně je o to silnější.

Převodové poměry mají podobně koncipovaná auta víceméně stejná a důležitý je tedy ten vstup v podobě výchozích parametrů motoru. Máte pochopitelně pravdu, ale pro zjednodušení pracujeme právě s nimi.

Pokud jde o diferenciál se zvýšenou svorností, myslím, že byste měl dát na radu diskuzních kolegů Lamala a Hama. :-)

"..Tak to by som fakt rad vedel, ako je mozne pribrzdovanim vonkajsieho a zrychlovanim vnutorneho kolesa (to je totiz presne to, co robi samosvorny diferencial) stocit auto dovnutra obluka!..."

Jakože se svorem budu to vnitřní kolo pálit ještě víc, než bez něj, jo?
>:D To bych ale musel popřít fyzikální zákony, ne?

S momentem na kole máš pravdu, na 1 stupeň je někdy i 10x větší než na klice motoru.

Diferenciál s omezenou svorností zamezuje protáčení "úniku" kroutícího momentu na vnitřním kole v zatáčce. Klasický otevřený diferenciál by na vnější kolo poslal jen stejnou porci výkonu jakou přenese to vnitřní protáčející se kolo. Ale pokud je diferenciál svorný, pak vnější kolo dostane porci větší. Což má za následek stáčení vozu ke středu vozovky. Řídit takovou předokolku chce zvyk a naučit se nešlapat bezhlavě na plyn. Vyzkoušeno u Peugeotu RCZ-R, na suchu super, na dešti "trhá" ruce.

Hmotnost Opelu je sice vyšší, ale je to dáno použitím platformy z předchozí generace.

Hlavice na mě působí dojmem, že má tvar, aby na ní mohla být položená ruka řadí se (mi) s ní velmi nepříjemně, podobně jako s M-kovou u BMW.

Muzu vedet, kde je v textu narazka na "koncernove" dvojspojky?

Nikde, to jen zase jeden fanda slyší trávu růst...

O co, ze se neprizna :-)

Chování podvozku mohou do jisté míry ovlivnit velká kola, tedy vyšší neodpružená hmotnost, spíš je otázkou, jestli nejsou nutností s ohledem na velké třmeny.

Je zvláštní, že na nerovném povrchu se podvozkově lépe choval Adam S, jehož jízdní dojmy jsem psal nedávno, ten mi připomněl minulé OPC, ale v jeho případě není tak dobrá čitelnost v zatáčkách.

Co se brzd týče, jde o zvyk, důležité je, že je na ně spoleh. :-)

tiez som cital dojmy na Adama S na viacerych miestach a na tak male auto tiez pochvalovali schopnost pracovat aj na rozbitejsom povrchu, aj ked sem tam nejake razy, no tiez mal 18ky - nie len neodpruzena hmotnost, ale 17ky maju vyssi profil a tlmicom to citelne ulahcuju - kvalitne 18ky mozu byt niekedy rovnako tazke ako 17ky s gumou s vyssim profilom.

Kazdopadne ma toto na Corze trocha prekvapuje, 17ky by stacili, ale ako pisete ci by vosli.

Zvyknut sa na to da, no z vlastnej skusenosti gumovo makky pedal najviac poznat na mokrej ceste, kde sa da tiez intenzivne brzdit, ale treba cit a linearny nastup... pri makkom pedali aky opisujete sa to predsa len moze necakane kusnut na chvilu co niekedy staci na problem...

Rozdíl může být malý, ale většinou se to nestává. Na druhou stranu nelze o Corse říci, že by byla na špatném povrchu nepoužitelná, nechtěl bych, aby to tak vyznělo, bavíme se o nějakých standardech třídy, které jsou dost vysoké. Za sebe navíc musím říci, že nutnost s autem se malinko poprat byla příjemná.

Ad brzdy - to máte pravdu, je to pak více o citu v noze a dobrém odhadu. A jsme zase u toho - řidič si na své auto určitě zvykne. :-)

to urcite, otazka je co na to prve zvezenie, ci to kupcu neodradi... kazdy sa predpokladam prevezie aj so supermi

aj ta spotreba, ani nova generacia 1,6 SIDI sa vysokej spotreby uplne nezbavila, predsa len konkurencia o ten litrik menej v kludnom tempe vie usetrit

Co tam teda vubec je za prumer brzdovych kotoucu?

Mali by to byť Brembá s priemerom 330mm (čo je na tak malé auto slušne veľký tanier).

To je jak family pizza :-)

Jestli 330, tak je fakt, ze by to bylo do 17" kol jen tak tak. Resp. kotouce se vejdou, ale zalezi na tvaru trmenu + alu disku.
Ten prumer vypada hezky, ale spis nez na velikosti auta zalezi na jeho hmotnosti. Na tech 1300 kg je to rozhodne vic optimum, nez nejaky naddimenzovany prumer, aspon pokud se ma jezdit sportovne. Kritizovany nijaky initial bite vyresi banalni vymena desticek za lepsi.

Co konkretne ti prislo take, comu sa neda absolutne verit ?

Neduveruji tomu jako celku. Pusobi to velmi neprofesionalne, kdyz v kazdem odstavci najdes vyraz v uvozovkach. Je mi jedno, jaky tvar ma hlavice radici paky nebo volant v idealni poloze (slovy redaktora """ ve tri ctvrte na tri """"). To je jenom snaha o zaplneni mista, nikoliv redaktorska prace.

Mrzí mne, že se vám špatně čte čtivě koncipovaný článek, s tímto názorem se běžně nesetkávám. Možná je v něm příliš informací, ale bylo pro komplexnost opravdu třeba, aby zazněly.

a aky elektromobil mas vo vyhlade? :-)

No mám takový dojem, že si počkám, protože můj elektromobil by měl být velikost hatchback nižší střední a cenu cca 350 tis Kč ;-)

Kasli na to, vem lehce jetou Teslu Roadster po vymene baterek :-)

Jojo ... nějakou lehce bouchlou ;-) ... opravím to, pojezdím a půjde do světa.

Muzes to zkusit, hlavne v Nemecku je prej takovych plno, kupujou je tam dedci, co je pak jen lesti v garazi :-)

Přidávám se....pěkně napsaný. :yes:

Není "Michal Fokt" jen značka, pod kterou píše víc lidí? Tenhle text je fakt skvěle napsaný, na rozdíl od některých předchozích :-)

A víš , že mě něco podobného taky napadlo, nebo šel prostě do sebe, uvidíme... ;-)

Súhlas, práve som chcel napísať, že Michala Fokta moc nechválim, skôr naopak, ale za tento test si pochvalu zaslúži; good job.

Tak na hodnotenie podvozku OPC relatívne vo vzťahu k Fieste som tiež zvedavý. Predpokladám ale, že už z princípu malé auto s krátkym rozvorom, jednoduchou zadnou nápravou a osadené (na danú triedu obrovskými) 18" kolesami bude dosť tvrdé, každopádne stále môže byť rozdiel medzi "znesiteľne tvrdý" a "tvrdý ako skala". ;-)