Videa
Nemohli byste se věnovat i vedení motorky v mimimálních rychlostech, kdy dojde v podstatě k zablokování řidítek o doraz a motorka přechází do pádu? Je to častý problém začátečníků, kdy jim motorka padá při rychlostech klidně deset km/h.
Děkuji
Děkuji
V malych rychlostech, by se clovek nemel snazit drzet motorku uplne primo, ale delat male obloucky/vlnky, aby stopa po pneu tvorila provazane osmicky. No a pokud nemas balanc, tak nech viset nohy ze stupacek abys stihl doslapnout, nez zacnes padat.
Ideal je sednou na kolo a zkouset, aspon si neodres masu...
Ideal je sednou na kolo a zkouset, aspon si neodres masu...
Neřekl chlapec nic zásadně špatně, ale třeba Sršeň (jedině kvůli němu koukám na Autosalon na Primě) to řekne líp a dvěma max. třemi holými větami, srozumitelněji a poutavěji. Z uvedených rad ve videu o pevném břichu nebude žádný začátečník moc moudrý.
Postrádám důležitý trik rychlého náhlého úhybného manévru (lze jej použít i pro začátek navedení stroje do zatáčky) tzv. kontra, kontrolovaným podseknutím stroje, kdy lze bezkonkurenčně nejrychleji i s věcí o hmotnosti nad 200 kg změnit náhle směr, vyhnout se nebo začít aktivně zatáčku. To je dobré si nacvičit.
Nevím, jestli to někoho zajímá, ale jde stručně o to, že pokud chci rychle doprava, stroji při vzpřímené pozici zatáhnu - krátce popotáhnu za levé řídítko, a motorka jakoby vpadne okamžitě do pravého náklonu a začne zatáčet doprava. Vyžaduje to jistý cvik a nejlépe i rutinu, ale bezkonkurenčně nejrychlejší manévr pro náhlou změnu směru. Pokud ho má řidič zvládnutý a "v paži".
Nutné vyzkoušet, nacvičit, začít s citem, bez stresu a za sucha.
Částečně to asi může být tím, že jsem se to naučil na kole. Jsou mnohem lehčí a člověk si k nim víc dovolí. Obzvláště jako dítě, kdy se dost blbne. Ke dvou set kilové mašině člověk chová větší respekt. A při šlapání máš tendenci tahat za řídítka a budeš vnímat, jak kolo reaguje, jak se pod tebou hýbe.
Vysvětluj to ale třeba 40ti leté ženské nebo i chlapovi, kteří na kole ani nikdy nejeli, mají řidičák na auto, se kterým jezdí jen občas a i třeba dost blbě a z nějakého důvodu si pořídí skútr 125, co jede dnes už i kilo +. Nemusí se nikoho ptát, jestli to umí. Stačí jen nezdravé sebevědomí a jedou.
Nebo z leknutí zbohatlý pětapadesátník si udělá řidičák na motorku (nebo ho má z vojny) na motorce seděl tehdy v osmnácti možná dvakrát a teď si na stará kolena pořídí vysněnou elektru nebo Gold Winga, aby se víc vyhonil navěsí na to největší plexi, tři megakufry nebo brašny přes celej pruh, aby to vážilo ještě víc, případně choppera s řídítkama nad hlavou a nataženejma nohama dopředu. Hlavně že má na helmě rohy, ale že je to stařeček co už pomalu cupitá o holi, mu nedochází. Jen tak, tak se v zatáčce neskácí na ztrátu rovnováhy. A cupitání při každém zastavení jej jasně prozradí. Ještě že existují milosrdní policajti (myšleno jako pohotovostní stojánky) protože na hlavní to dát ani nedokážou.
O tebe se na silnici nebojím, bojím se o ty, co jsem namátkou popsal. Ti neumějí na motorce zatáčet.