Dnes je to vlastně už samozřejmá součást základní výbavy snad každého auta. Ještě v devadesátých letech ale šlo často jen o příplatkový prvek. Jak vlastně posilovač řízení funguje? A jak se měnila jeho konstrukce?
Pokud to platí pro vozidla se zatížením nad 3,5 tuny na řízenou nápravu a poruchový stav při nefunkčním poslivači, tak to překlep nebude. Zvlášť pokud se tím myslí natáčení kol i u stojícího vozidla. Však ono taky u náklaďáků, které byly konstruovány přímo pro "manuální" řízení bez posilovače (např. Praga S5) nešlo s volantem na místě skoro ani hnout.
Z pocatku devadesatych let nebyl posilovac standart ani u vetsich a tezsich vozu nizsi stredni tridy. Astra H je pekny priklad.
Jinak by stalo napsat, ze posilovac nema.jen prinos, naopak ma jednu velkou nevyhodu - snizuje zpetnou vazbu od kol. Pravda, velka cast ridicu toto neoceni
Osobně jsem se dodneška domníval, že klasická hydraulika byla a je z hlediska odezvy od kol a celkové přesnosti řízení pořád to nejlepší co je. Vypadá to ale, že se asi mýlím. ;-\
No, podle mých zkušeností byla hydraulika z hlediska citlivosti řízení opravdu nejlepší, i když elektrické typy postupně prodělaly velký posun k lepšímu. Ty jejich první generace byly opravdu tragické... :'-(
Hodně záleží jak se automobilka věnuje naladění odezvy řízení. I "hydraulika" může být špatně naladěná a naopak "elektrika" se může podařit. Například Honda S2000 už měla v roce 1999 elektrický posilovač a neslyšel jsem, že by tento vůz trpěl nedostatkem zpětné vazby. Nebo když jsem řídil Nissan Micra K12, poznal jsem, že má elektrický posilovač až při parkování. :-)