Diskuse: Takto budeme svítit v budoucnosti: Opravdu jsou laser a diody nejlepší cesta?

Nie je zaujímavé, za čo ho kto vyrobí, ale za čo ho predá. H4 alebo H7 vyrába hafo výrobcov v miliónoch, preto sa predávajú za pár drobných. LED moduly budú pre každý model auta špecifické, tým pádom výrobcov spočítaš na prstoch jednej ruky a aj cena bude voči žiarovkám horibilná, aj keď samotné diódy budú mať hodnotu smetia.

:yes:

To přesně mě napadlo hned jak ty lasery vymysleli. K čemu je dosvit až na Měsíc, když to skoro nemůžu použít protože oslním všechny okolo.

Ostatně předpisy omezují výkon resp. svítivost i u klasických halogenů. Halogeny i dálkové nesvítí tak málo protože by neuměly víc, ale protože víc nesmí.

Mozno by aj mohli svietit viac ako tych dnesnych 1500 LM, len by uz potom potrebovali nivelaciu a ostrekovace... alebo by pri 100W uz roztapali plastovu parabolu... >:-[]

U dálkových ta nivelace tak nezbytná není a o celkový výkon by se klidně mohlo podělit více standartních žárovek, tedy například ve více než max. 4 povolených reflektorech. Ale podle předpisů nesmí

Mám takový pocit, že se ten limit (pro nivelaci a ostřikovače) týká potkávacích, ne dálkových.

Na silnici ani nesvítí laser (tedy dioda přímo), ale fosfor.

Proto jsem měl dříve pochybnosti, jestli na laserové diody vůbec dojde. Jsi prakticky limitovaný, na jakou vzdálenost dokážeš spolehlivě zjistit provoz. A stavět světla, která fungují jen na rovných úsecích přes půl kilometru dlouhých, se mi zdá trochu zbytečné. Mluvilo se dost o designu, že jim umožní udělat světla ještě menší.

Pro chodce jsou nepříjemné i xenony.

Tak ani klasická bílá LED dioda nesvítí přímo světlem z polovodiče, ale nějakým ozařovaným luminiforem podobným jako ten fosfor u laserů. U diody je luminifor ozařován nekoherentním světlem (většinou UV), u současných laserů koherentním modrým.
Principem funkce jsou tedy laser i bílá dioda dost podobné, rozdíly jsou v konstrukčním uspořádání a výkonech.

Ano, tato technika se používá i u bílých LED. I když to není jediný způsob, jak vytvořit bílé světlo. Myslel jsem však, že se používají i modré diody (netuším, jaký je poměr; případně i další barvy, ty by měly být méně časté). Samozřejmě se pak liší fosfor - u modrých produkuje fosfor žluté světlo (žlutá s modrou dávají bílou), u UV jde o směs produkující červené, zelené a modré (možná někdo používá i nějakou jinou, pro přirozenější světlo). U bílých diod je fosfor přímo součástí diody. Avšak u takové LED žárovky může být fosfor na krytu a ve skutečnosti bílé LED neobsahuje (podobné aranžmá jako u zářivky, kde je směs fosforů na stěně ozařována UV). U LED je fosfor typicky osvětlen zezadu, tedy dioda svítí ven, tady laser svítí dovnitř světlometu.

Z laického pohledu jsou laserové a klasické elektroluminiscenční diody stejné. Liší se jen vlastnosti produkovaného světla. Asi největší rozdíl je v tom, že u klasických LED dochází k emisi spontánně (proto není koherentní), u laserových LED je výsledkem stimulace (dopadu jiného fotonu). Laserová pak obsahuje optický rezonátor (část fotonů se odráží tam a zpět).

Asi máš pravdu, modrý základ bílých LED bude běžnější

Medzi zakladným LED svetlometom 4,2 kg a LASER svetlometom 7 kg je rozdiel asi 3 kg mensi rozhodne nieje ! ale pracujeme na zmenseni LASEROVEJ JEDNOTKY momentalne ma velkost XENONOVEJ VYBOJKY bez chladica.
Zbytocne to nieje ked mas auto, ktore ide 200-300 km/h po nemeckej dialnici alebo cestny pirat po D2 tak pri 200 km/h prejde auto za 1sec 55 metrou reakci cas 1,5sec sa rovna 82,5 m brzdna draha sportoveho auta z 200 km/h je niekde medzi 170-200 metrami. [odkaz]
Z toho vypliva ked mas svetla ktore svietia na 300m a ides rychlostou 200 km/h mas cas na to aby si sa rozhodol a bezpecne zastavil auto cca 2 sec ked ale mas svetla ktore svietia 600 m tak sa cas na rohodnutie zvädcsi na 8 sec.
Je to proste o bezpecnosti rychlich aut a nie zbytocnost !

Menší z hlediska plochy světlometu - toho, co je vidět zvenku, co zajímá designéry. Jestli jsem to dobře pochopil (a dobře vzpomínám), šlo hlavně o výšku, tedy možnost udělat světlomety tenčí.

Jel jsi někdy 300 po německé dálnici? V té rychlosti pochopíš, že není tak rovná, jak se zdá. :-) Ve vyšších rychlostech je nutností oplocení. Vozidla mají být osvětlená a mají odrazky. Mám pochybnosti o tom, co na takovou vzdálenost dokáže člověk rozpoznat a jak rychle dokáže ty informace zpracovat. Chápu, že by bylo dobré na tu vzdálenost vidět, jen si nejsem jistý, že mě skutečně limitují světla. Prostá identifikace světla je mnohem jednodušší a ani na to není třeba mých světlometů (v naprosté tmě je to nejsnazší) - ty potřebuji hlavně proto, abych viděl, jak vede silnice.

Půl kilometru byl jen nastřelený limit. Je to hezčí číslo než 600 metrů. Nejde o přesné číslo. Pointa byla, že přínos klesá a blíží se nule (klesá počet úseků, kde se to dá využít, a dříve nebo později narazíš na limity zraku). Nakonec, přes 300 jsem jel i s xenony. Je to kalkulovaný risk.