Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Takto budeme svítit v budoucnosti: Opravdu jsou laser a diody nejlepší cesta?

Petr Barták Petr Barták 28. 5. 2017 • 15:24
11
16
Zobrazit náhledy (11)
Jak vzniká bílé světlo? Modrý laserový paprsek se odrazí na fosforové čočce a z paraboly vychází čistý světelný svazek. Technologie spojující dálková a potkávací světla dokážou odstínit proud světla tak, že řidič vidí, ale neoslňuje projíždějící vozidla Do průhledového displeje před řidičem se promítá celá vozovka včetně zvířete stojícího vpravo na hranici viditelnosti Technologie na bázi diod LED v pásmu neviditelného světla dokážou hlídat bezpečnou vzdálenost mezi vozidly Laserový lidar sleduje mimo jiné i takzvaný mrtvý úhel Využití světelných systémů v automobilech
Budoucnost svícení v motorových vozidlech dnes patří laseru a diodám LED, jež dávají konstruktérům a designérům vozidel netušené možnosti. Máme ale dát vale klasice v podobě halogenů a xenonů?

Za posledních pár let poskočil vývoj osvětlení obrovskými kroky vpřed. Žluté světlo halogenových žárovek i studený modrý svit xenonů rychle vyklízejí pole moderním technologiím postaveným na bází diod LED a laseru. Znovu jsme si to potvrdili na technickém dni, který minulý týden pořádal v muzeu Škody v Mladé Boleslavi Osram. A neviděli jsme jen světla čerstvě používaná v nejmodernějších vozech, ale i skutečnou budoucnost.

Komu zvoní hrana?

Zatímco na počátku devadesátých let se zdálo, že halogenové žárovky vytlačí xenonové výbojky, po pouhém čtvrtstoletí modré světlo pomalu končí

a halogeny přežívají jen díky novým technologiím. Nové žárovky H18 a H19 mají vyšší výkon i svítivost a dokážou se vejít do menšího prostoru než používané H4, H7 či H11. Protože jsou proti novým překotně vyvíjeným laserovým technologiím stále výrazně levnější, budou nás provázet i v dalších letech. To xenony už jen dokončí svoji poslední árii. Podle odhadů předních výrobců světelných systémů jejich éra skončí během pěti let.

Hudba budoucnosti

Možnosti využití diod LED a laseru jsou tak velké, že pokrývají netušené oblasti života vozidla i v nečekaných dimenzích. Stále více se prosazují technologie jak na bázi viditelného, tak na principu neviditelného osvětlení. Co to znamená? Viditelné najdete například na předních nebo zadních světlech či blikačích, ale i v interiérovém osvětlení nebo podsvícení přístrojů. Ostatně plně laserové světlomety můžeme už dnes nalézt na některých modelech Audi či BMW.

Neviditelné světlo naopak pomáhá detekovat překážky všeho druhu před vozidlem, hlídá odstup od ostatních aut jak směrem dopředu, tak i do strany, sleduje rovněž řidičovy reakce během jízdy, například nastupující únavu přes monitoring mhouření očí. Uplatní se ale i v lidaru, pracujícím na stejném principu jako radar. Nevyužívá ovšem rádiové vlny, ale právě laserové paprsky. To se má uplatnit zejména v technologiích autonomních vozidel. Například lidarová funkce sledování okolí ve 3D ukáže na vzdálenost 250 metrů nejen to, že je na silnici nebo v její blízkosti nějaký objekt, ale také zda se jedná o člověka, zvíře, či věc. Dnešní systémy zatím tohle zvládají s obtížemi na 50 metrů – ukážou, že tam něco je, ale už ne upřesní co. A fantazií už zdaleka není jen otevírání vozu a jeho řízení pouze přes unikátní biometrické údaje, jež se dají vyčíst například z oční duhovky nebo obličeje.

Velké změny

Dnes si jen těžko umíme představit, že by bylo například možné integrovat potkávací a dálková světla. Vyvíjené technologie ovšem dokážou část kuželu dálkového světla odstínit tak, že neoslňuje řidiče ostatních vozidel jedoucích jak stejným směrem, tak v protisměru, a to včetně odrazu světel na mokré vozovce. Do všech ostatních prostor ovšem budou nadále naplno svítit, takže dobře uvidíme chodce či zvíře v blízkosti vozovky.

Novými směry se pouští i zobrazování informací o situaci na silnici. Vznikají projekty průhledového promítání na displej před řidičem, který na čelní sklo zobrazí situaci na vozovce přímo v jeho zorném poli. Vyvíjejí se dokonce i systémy, které zobrazí údaje přímo na silnici, například předpokládanou změnu směru či aktuální rychlost a její hodnotu v místě povolenou. Tyto aplikace by se měly objevit po roce 2020.

O něco později přijdou i takové fígle, kde vůz ukáže chodci, kterého detekoval při snížené viditelnosti, že jej vidí – například rozsvícením světelného řetězu na masce.

Jen samá pozitiva?

Nové technologie na bází laseru a diod LED však mají do doby masového nasazení na silnice ještě kus cesty před sebou – v netechnické oblasti.

Kromě toho, že jejich vývoj stojí obrovské prostředky a není ani rozhodnuto, které se nakonec dostanou do běžného života a které zůstanou jen v prototypech, jsou tu ještě obecná hlediska. Jak oddělit informace od ostatních vozidel vybavených stejnými systémy? Jak postupovat v případě, že technologie nebudou fungovat? Na konferenci však unisono zní, že i na těchto aspektech se už pracuje.

Související články

Témata
30. 5. 2017 23:17
Re: Laser je este v plienkach
Mám takový pocit, že se ten limit (pro nivelaci a ostřikovače) týká potkávacích, ne dálkových.
30. 5. 2017 23:15
Re: Laser je este v plienkach
Menší z hlediska plochy světlometu - toho, co je vidět zvenku, co zajímá designéry. Jestli jsem to dobře pochopil (a dobře vzpomínám), šlo hlavně o výšku, tedy možnost udělat světlomety tenčí.

Jel jsi někdy 300 po německé dálnici? V té rychlosti pochopíš, že není tak rovná, jak se zdá. :-) Ve vyšších rychlostech je nutností oplocení. Vozidla mají být osvětlená a mají odrazky. Mám pochybnosti o tom, co na takovou vzdálenost dokáže člověk rozpoznat a jak rychle dokáže ty informace zpracovat. Chápu, že by bylo dobré na tu vzdálenost vidět, jen si nejsem jistý, že mě skutečně limitují světla. Prostá identifikace světla je mnohem jednodušší a ani na to není třeba mých světlometů (v naprosté tmě je to nejsnazší) - ty potřebuji hlavně proto, abych viděl, jak vede silnice.

Půl kilometru byl jen nastřelený limit. Je to hezčí číslo než 600 metrů. Nejde o přesné číslo. Pointa byla, že přínos klesá a blíží se nule (klesá počet úseků, kde se to dá využít, a dříve nebo později narazíš na limity zraku). Nakonec, přes 300 jsem jel i s xenony. Je to kalkulovaný risk.
30. 5. 2017 20:52
Re: Laser je este v plienkach
Medzi zakladným LED svetlometom 4,2 kg a LASER svetlometom 7 kg je rozdiel asi 3 kg mensi rozhodne nieje ! ale pracujeme na zmenseni LASEROVEJ JEDNOTKY momentalne ma velkost XENONOVEJ VYBOJKY bez chladica.
Zbytocne to nieje ked mas auto, ktore ide 200-300 km/h po nemeckej dialnici alebo cestny pirat po D2 tak pri 200 km/h prejde auto za 1sec 55 metrou reakci cas 1,5sec sa rovna 82,5 m brzdna draha sportoveho auta z 200 km/h je niekde medzi 170-200 metrami. [odkaz]
Z toho vypliva ked mas svetla ktore svietia na 300m a ides rychlostou 200 km/h mas cas na to aby si sa rozhodol a bezpecne zastavil auto cca 2 sec ked ale mas svetla ktore svietia 600 m tak sa cas na rohodnutie zvädcsi na 8 sec.
Je to proste o bezpecnosti rychlich aut a nie zbytocnost !
30. 5. 2017 06:55
Re: Laser je este v plienkach
Asi máš pravdu, modrý základ bílých LED bude běžnější
29. 5. 2017 21:37
Re: Laser je este v plienkach
Ano, tato technika se používá i u bílých LED. I když to není jediný způsob, jak vytvořit bílé světlo. Myslel jsem však, že se používají i modré diody (netuším, jaký je poměr; případně i další barvy, ty by měly být méně časté). Samozřejmě se pak liší fosfor - u modrých produkuje fosfor žluté světlo (žlutá s modrou dávají bílou), u UV jde o směs produkující červené, zelené a modré (možná někdo používá i nějakou jinou, pro přirozenější světlo). U bílých diod je fosfor přímo součástí diody. Avšak u takové LED žárovky může být fosfor na krytu a ve skutečnosti bílé LED neobsahuje (podobné aranžmá jako u zářivky, kde je směs fosforů na stěně ozařována UV). U LED je fosfor typicky osvětlen zezadu, tedy dioda svítí ven, tady laser svítí dovnitř světlometu.

Z laického pohledu jsou laserové a klasické elektroluminiscenční diody stejné. Liší se jen vlastnosti produkovaného světla. Asi největší rozdíl je v tom, že u klasických LED dochází k emisi spontánně (proto není koherentní), u laserových LED je výsledkem stimulace (dopadu jiného fotonu). Laserová pak obsahuje optický rezonátor (část fotonů se odráží tam a zpět).

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku