Budoucnost svícení v motorových vozidlech dnes patří laseru a diodám LED, jež dávají konstruktérům a designérům vozidel netušené možnosti. Máme ale dát vale klasice v podobě halogenů a xenonů?
Ako konstrukter som sa podielal na vyvoji LASEROVEHO svetlometu pre BMW 7 a funguje to takto. Laser svetlomet je FULL LED Svetlomet s pridavnou funkciou dialkovych svetiel prisvecovanim LASEROM. T.j. 90% casu je to LED svetlomet a asi 10% je to LED+LASER. Svieti to asi do vzdialenosti cca 600 metrou, LED dialkove do cca 300 metrou. Zapina sa to len v idealnych podmienkach kedy nieje riziko oslnenia okolia (asi len na dialnici) od 80km/h a ked kamera vyhodnoti ze nikoho neoslnite(ziadne vypalovanie sietnice na horizonte nehrozi ani chodcov). Takze zatial ziaden svetlomet na trhu(su asi len 3 co viem BMW I8, BMW 7 a AUDI R8, RolsRoy je bmw 7 modul) niesu FULL LASER svetla ale kombinacia LED+LASER a ani tak skoro FULL LASER svetlomet nebude lebo najvykonnejsie LED-ky dokazu to co Laser tych spominanych cca 600m. :-!
V první fázi bych velmi uvítal, kdyby konstruktéři světel začali brát ohled i na ty co vidí dobře a přestali do aut montovat ty stroboskopující koncová světla nebo osvětlení přístrojů. Tj aby jim ledky konečně začaly svítit aspoň tak dobře jako klasické žárovky
U toho halogenu je fajn, že když nesvítí tak vyměníte žárovku v řádu desetikorun a svítíte dál,(jasně ne vždy to jde úplně hladce ale pořád je to levný). Ale když vypadne nějaký spoj v diodách tak to nespravíte a dost možná ani servis. Pak nezbývá nic jiného než koupit nový světlomet. Sice ceny asi půjdou dolů ale i tak zůstanou levný auta u halogenů.
Nie je zaujímavé, za čo ho kto vyrobí, ale za čo ho predá. H4 alebo H7 vyrába hafo výrobcov v miliónoch, preto sa predávajú za pár drobných. LED moduly budú pre každý model auta špecifické, tým pádom výrobcov spočítaš na prstoch jednej ruky a aj cena bude voči žiarovkám horibilná, aj keď samotné diódy budú mať hodnotu smetia.
Menší z hlediska plochy světlometu - toho, co je vidět zvenku, co zajímá designéry. Jestli jsem to dobře pochopil (a dobře vzpomínám), šlo hlavně o výšku, tedy možnost udělat světlomety tenčí.
Jel jsi někdy 300 po německé dálnici? V té rychlosti pochopíš, že není tak rovná, jak se zdá. :-) Ve vyšších rychlostech je nutností oplocení. Vozidla mají být osvětlená a mají odrazky. Mám pochybnosti o tom, co na takovou vzdálenost dokáže člověk rozpoznat a jak rychle dokáže ty informace zpracovat. Chápu, že by bylo dobré na tu vzdálenost vidět, jen si nejsem jistý, že mě skutečně limitují světla. Prostá identifikace světla je mnohem jednodušší a ani na to není třeba mých světlometů (v naprosté tmě je to nejsnazší) - ty potřebuji hlavně proto, abych viděl, jak vede silnice.
Půl kilometru byl jen nastřelený limit. Je to hezčí číslo než 600 metrů. Nejde o přesné číslo. Pointa byla, že přínos klesá a blíží se nule (klesá počet úseků, kde se to dá využít, a dříve nebo později narazíš na limity zraku). Nakonec, přes 300 jsem jel i s xenony. Je to kalkulovaný risk.
Medzi zakladným LED svetlometom 4,2 kg a LASER svetlometom 7 kg je rozdiel asi 3 kg mensi rozhodne nieje ! ale pracujeme na zmenseni LASEROVEJ JEDNOTKY momentalne ma velkost XENONOVEJ VYBOJKY bez chladica.
Zbytocne to nieje ked mas auto, ktore ide 200-300 km/h po nemeckej dialnici alebo cestny pirat po D2 tak pri 200 km/h prejde auto za 1sec 55 metrou reakci cas 1,5sec sa rovna 82,5 m brzdna draha sportoveho auta z 200 km/h je niekde medzi 170-200 metrami. [odkaz]
Z toho vypliva ked mas svetla ktore svietia na 300m a ides rychlostou 200 km/h mas cas na to aby si sa rozhodol a bezpecne zastavil auto cca 2 sec ked ale mas svetla ktore svietia 600 m tak sa cas na rohodnutie zvädcsi na 8 sec.
Je to proste o bezpecnosti rychlich aut a nie zbytocnost !
Ano, tato technika se používá i u bílých LED. I když to není jediný způsob, jak vytvořit bílé světlo. Myslel jsem však, že se používají i modré diody (netuším, jaký je poměr; případně i další barvy, ty by měly být méně časté). Samozřejmě se pak liší fosfor - u modrých produkuje fosfor žluté světlo (žlutá s modrou dávají bílou), u UV jde o směs produkující červené, zelené a modré (možná někdo používá i nějakou jinou, pro přirozenější světlo). U bílých diod je fosfor přímo součástí diody. Avšak u takové LED žárovky může být fosfor na krytu a ve skutečnosti bílé LED neobsahuje (podobné aranžmá jako u zářivky, kde je směs fosforů na stěně ozařována UV). U LED je fosfor typicky osvětlen zezadu, tedy dioda svítí ven, tady laser svítí dovnitř světlometu.
Z laického pohledu jsou laserové a klasické elektroluminiscenční diody stejné. Liší se jen vlastnosti produkovaného světla. Asi největší rozdíl je v tom, že u klasických LED dochází k emisi spontánně (proto není koherentní), u laserových LED je výsledkem stimulace (dopadu jiného fotonu). Laserová pak obsahuje optický rezonátor (část fotonů se odráží tam a zpět).
U dálkových ta nivelace tak nezbytná není a o celkový výkon by se klidně mohlo podělit více standartních žárovek, tedy například ve více než max. 4 povolených reflektorech. Ale podle předpisů nesmí
Mozno by aj mohli svietit viac ako tych dnesnych 1500 LM, len by uz potom potrebovali nivelaciu a ostrekovace... alebo by pri 100W uz roztapali plastovu parabolu... >:-[]
Tak ani klasická bílá LED dioda nesvítí přímo světlem z polovodiče, ale nějakým ozařovaným luminiforem podobným jako ten fosfor u laserů. U diody je luminifor ozařován nekoherentním světlem (většinou UV), u současných laserů koherentním modrým.
Principem funkce jsou tedy laser i bílá dioda dost podobné, rozdíly jsou v konstrukčním uspořádání a výkonech.
Na silnici ani nesvítí laser (tedy dioda přímo), ale fosfor.
Proto jsem měl dříve pochybnosti, jestli na laserové diody vůbec dojde. Jsi prakticky limitovaný, na jakou vzdálenost dokážeš spolehlivě zjistit provoz. A stavět světla, která fungují jen na rovných úsecích přes půl kilometru dlouhých, se mi zdá trochu zbytečné. Mluvilo se dost o designu, že jim umožní udělat světla ještě menší.
To přesně mě napadlo hned jak ty lasery vymysleli. K čemu je dosvit až na Měsíc, když to skoro nemůžu použít protože oslním všechny okolo.
Ostatně předpisy omezují výkon resp. svítivost i u klasických halogenů. Halogeny i dálkové nesvítí tak málo protože by neuměly víc, ale protože víc nesmí.
Dnes neni problem koupit halogenove zarovky za 150kc nebo za 1000kc (s o 50% vyssi svitivosti). Takze kdyz koukam jak pada cena vykonnych LED chipu a roste svitivost, nebude asi brzo problem vyrabet hloupy LED modul za 500kc a naopak chytry schopny napsat na silnici svitici napis AHOJ za 30.000kc.