věřte nebo ne, tohle bylo moje první auto po revoluci. Bylo mi tehdy 20 a moc jsem si s ním užil. Měl jsem tu starší verzi Austin Metro HLE, v krémové barvě. Auto mělo spoustu zvláštností. Převodová skříň byla spojená s mot. prostorem, takže když jsi vyměnil olej v motoru, měl jsi vyměněno i v převodovce. Do karuburátoru se lil jakýsi olej, protože tam byl plovák, který nezávisle na přidání plynu plynule hýbal se škrtící klapkou. Hydragazy byly prakticky technicky stejné, které mělo později MG TF, což mi vyhovovalo, protože auto bylo tvrdé jak prkno a působilo trochu jako motokára. Postupem času jak se kapalina vytrácela, bylo ještě tvrdší a tvrdší. 😄 Motor šlapal jedna báseň. Jinak samozřejmě jsem pořád řešil nějaké závady, jako nefungující kliky, ulomené plasty, nebo těsnění v hydraulice spojky. Po pár letech provozu auto skončilo špatně. Chtěl jsem po nějakém garážníkovi doplnit pružící jednotky hydragas, což mi udělal, ale jak se později zjistilo, dal tam kapalinu z citroenů, která tam nepatřila. Po čase šlo auto k zemi a já to prodal za bakšiš nějakému fandovi.
Díky Tomáši za článek. >😁 :yes:

Velmi zajímavé a sympatické autíčko - jen z těch výsledků přesazeného čelního nárazu mrazí, ale jiné modely této třídy vzniklé v době představení Metra by určtiě nedopadly lépe.
Zajímavá je ovšem nedotažená modernizace - zatímco nový velkoplošný přední nárazník tvoří i část předního blatníku, vzadu byl nový nárazník přilepený na původní plech...Asi tehdy museli u Roveru hodně šetřit... ;-\ 😢 😒