Diskuse: Mýty a pravda o solení silnic: Opravdu silničáři zaspali? Problém prý máme hledat jinde

Cesta ráno z Prahy po D5 tristní jen proježděná pravej pruh skoro o hubu když člověk občas musí předjet. Zlom nastává na Rozvadově = od hranic oba pruhy čistá vozovka = až neskutečný. Těšim se že to naši ukliděj aspoň do odpoledne kdy jedu zpátky = ne opět neskutečnej zlom. Zatimco až po Waidhaus mokrá ale čistá vozovka = ty lemry na naší straně to ani do odpoledne neprojely! Furt zasněženej levej a jen projetý koleje v pravym = i v pět odpoledne :no: :no: ;-\

To jsou vše jen výmluvy, dispečeři mají k dispozici nejmodernější techniku, ale stejně si na ni jen hrají Piškvorky a na údaje dlabou. Asi co ušetřej za údržbu maj snad v prémiich. Jeden příklad. Deset centimetrů nového sněhu, sypač jede sype, ale radlici dolů nedá! Tak na co sype? Jen udělá marast kterej ucpává vzorek a adheze je v tahu. To šetří naftu? Toto není ojedinělé. Tady na Jablonecku je toto normální. Tak se nevymlouvejte na přírodní zákony a na objektivní potíže!

Kdyz napadne sníh a po 15 hodinách jsou na silnici jen vyjeté koleje, tak zaspali

V ČR je zruba 56tkm silnic, cca jako obvod zeměkoule. Vždycky mě pobaví, když každý po nasněžení proklíná silničáře, že nestihnou za hodinu odklidit sníh z těch 56tkm. Žijeme na planetě zemi, ta má běžně čtyři roční období a v zimě padá sníh.

silničářů. Začne padat sníh a každý si myslí, že to bude mít okamžitě propluhované a vysolené. Jak píše Kája, jsou zde tisíce km cest, ať si někdo zkusí, kolik osobním autem např. za hodinu projede cest, a sypač s radlicí nejede tak rychle jako osobní auto. Další problém je v tom, že pokud sněží déle, tak propluhované cesty znovu zapadají a může se začít znovu.
V tomto státě si každý zvykl hned nadávat, a nebo hned zvedat telefon a volat na nejrůznější linky, že to klouže a není to sjízdné. Experti jsou na to lidé z velkých měst. Každý by měl víc spoléhat na sebe a dobře se připravit. ;-)

Osobně nemám rád, když někdo, aniž by měl elementární znalosti problematiky, kritizuje něco, čemu vůbec nerozumí. Zde ovšem, i když nejsem silničář, si dovolím udělat výjimku. Opakovaně v zimních měsících jezdím do Alp a vždy přes Rakousko, resp. do Rakouska. A poměrně často se stává, že v průběhu cesty, nebo pobytu tam, hustě sněží. Zrovna v prosinci jsem byl v oblasti Ischglu, kde v průběhu 36. h. napadlo 50 cm sněhu. A co se asi dělo? Zatímco v ČR stála D1 při 10cm sněhu, v Ischglu při 50 cm všechno v pohodě, i ty nejodlehlejší úzké silničky v úbočí údolí v 1500m nad mořem co půlhodiny prohrnované, rakušáci vysmátí, zkrátka žádný problém. Mnohokrát se stalo, že při zpáteční cestě na celém území Rakouska sněžilo. Na A1 co chvíli vidíte v obou směrech techniku, stejně tak mimo dálnice. Sotva přejedete hranici vstoupíte do jiného světa. I hlavní tahy, včetně dálnic, neupravené, technika sem tam, všude vládne chaos. Tak ať mi nikdo nezkouší namluvit, že to u nás děláme stejně dobře!!!

3 centimetry snehu a dnesni ridici sou uplne vyrizeny. Jednou jsme jeli se svarou s prazdnou dlouhou avii do nemecka pres hojsovku a dal na rudu. Za janovicema srabci s lyzema na strese obouvali retezy a svara s prazdnou avkou na letnich gumach ani nepribrzdil. Kopec jsme vyjeli v poho.
Co delal jeho tata s malym pezotem 205 na snehu, z toho sem se vzdycky opotil a byl sem rad ze jsme to prezili. Bejvalej zavodnik na motokarach holt neco umel a nebyl jako pravovernej sumavak vydesenej ze trech vlocek. Tak poseroutkove, perte mi palce, at vim kolik vas je.

Jako extrémní příklad neschopnosti, nutno uvést lemply z Benešova. Ti nejsou schopný protahnout a posypat kopec u Votic nikdy. Když sněží, je uklizeno až na D3. Těmhle lumpům je potřeba ten šolich sebrat, a dát to nějakýmu soukromníkovi s traktorem, ať to aspoň shrábne, když padá celej den....

Prd o práci cestárov viete, ale pindáte ako majstri sveta. A tak to robíte aj o práci motonovinárov a zrejme o všetkých prácach, okrem tej, ktorou sa živíte.
"neprotáhnou kopec, nedaj dolu radlici.....".
Všetko čo robia má nejaký význam, ale vy ako laici o ňom neviete a to že si to neuvedomujete dokazuje, že ste hlúpi ľudia. Sorry jako, ale je to tak.
Živo si vás predstavujem na stránkach komory gynekológov, ako im radíte, ako to robiť :-)

Rozdíl mezi námi a Německem (Rakouskem, Švýcarskem) je v tom, že kalamita může nastat všude, ale přístup je rozdílný, zejména ten dlouhodobý. U nás se další hodiny "po", kdy už nesněží, spoléhá na to, že se to všechno nějak "vsákne". Prostě to nejhorší máme za sebou, budeme spoléhat na tání, na rozježdění. Výsledkem jsou kilometry táhnoucí se koleje vytvořené ze zmrazků. To v sousedních zemích nezažijete.

U sousedů funguje i to, co se u nás příliš nenosí - automatická sousedská, obecn či jiná nezištná pomoc - vyjedou lidi, co mají traktory, a všichni uklízejí - tam, kde je zrovna potřeba. Roli hrají nejen mezilidské vztahy, ale i peníze. Z obcí se často sníh vyváží např. na pole, aby při dalším sněžení bylo kam odhrnovat. Celkově jsou lidi mnohem víc v klidu.

Žijí tam místní, tedy žádná poválečná náplava, která nemá k horám žádný vztah, ani se tam zatím ve velkém nenacpali podnikatelé z měst. Rodinné penzióny, statky, hospody, skoro všechno má své majitele po desítky a stovky let. Před 14 dny jsme při večerní procházce rakouským městečkem (v jednom z nejrozsáhlejších lyžařských středisek) narazili na několik chlévů, právě byla doba krmení dobytka, na mrazu si oblečená teleta pochutnávala na večeři a ze všeho stoupala voňavá pára.

kolegové řidiči. Jelikož jsem se cca před 11 lety pohyboval na jedné SUS, přidám svůj pohled. Tehdy to byla s.r.o., nevím jak dnes. Když byla zima a v novinách psali, že došla sůl, ptal jsem se zástupce ředitele, jak se to bude řešit. On řekl, že mají dvě hromádky peněz. Jednu od kraje na údržbu, která byla vyčerpána. Takže ano, sůl došla. Pak je druhá hromádka, která vzniká tím, že SUS funguje jako s.r.o., tj opravuje ulice, náměstí, chodníky, prodává mulčovací kůru, štěrk, atd. Díky velkým kšeftům, které získávala, protože nevím, jak fungovalo financování, ale používalo techniku de fakto kraje na svou činnost, která s údržbou nesouvisela. Nehledě na nákupy např. vozidel. Nové škodovky, nové nákladní MB. Šlo vidět, že firma má hromadu peněz, které vydělá, ale nevím, komu je odvádí (myšleno z činností, které nesouvisí s údržbou danou zákonem). Takže prostě sůl došla a peníze na posyp také, tak se řidiči smiřte a přizpůsobte jízdu stavu a povaze vozovky. Možná proto tu nemáme takovou údržbu jako např. v Rakousku...

Zákon o pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhláška určuje, že se má zmírnit vliv zimních povětrnostních podmínek na sjízdnost komunikací a popisuje základní pravidla pro technologie zimní údržby a provádění údržby na silnicích dle jejich pořadí důležitosti ( v tomto ohledu hodně zastarale). Rozhodně nestanoví jak má vozovka po zásahu vypadat atd. Takže rozsolená kaše nebo pomalu rozbředající sníh je zcela v pořádku, protože litera zákona byla splněna. Zde se to liší dle interních předpisů a zvyklostí jednotlivých údržbových organizací. V ČR díle hodně záleží po jaké komunikaci jedete.
Dálnice a RS - až na ojedinělé vyjímky zimní údržbu provádí ŘSD, které se za kvalitu a včasnost údržby odpovídá ŘSD, potažmo správnímu orgánu což je MD ČR. Což je pořád totéž -stav v podstatě bez kontroly. V množství prostředků jak finančních tak údržbových zde problém opravdu není - problém vzniká na straně lidského faktoru. Pracovníci nejsou hodnoceni zda něco ušetří na zimní údržbě. Více problému vzniká ze strany uživatelé silnic. Určitě jste jeli po německé dálnici v létě například v děšti. Téměř všichni zpomalí - mě vždy přijde že až moc, v zimě totéž. U nás taková disciplína není a co je horší není ani pořádná výchova k ní či obecné doporučení. Zde se do nekonečna opakuje nepřekračujte povolené limity.. Takže značná část řidičů prostě jede to své nehledě na podmínky na silnici. Zatímco 140 na suchu v létě na prázdné dálnici je zločin, 130 za sněžení je v pohodě. Rozmístění jednotlivých střediek údržby po cca 50 km od sebe, při této liniové údržbě znamená od zjištění události výjezd do třiceti minut - cca třicet minut na bod otočení a třicet minut zpět. Při optimálním průběhu. Interval opakování údržby při opakovaném zásahu cca 1 hodina.
silnice I. třídy - pro ŘSD zajišťují smluvní partneři. Zde při jejich výběru bylo upřednostněno finanční kritérium a nikoliv schopnost údržbu zajistit. Základní chybou ovšem bylo samotné pojetí soutěže a z nich pramenících smluv, které motivují zimní údržbu neprovádět. Nejvyšší zisk totiž máte pokud nejezdíte a jen inkasujete paušál. Cena za jeden km sypače i s radlicí byla zadavatelem zastropována na 40 Kč za km. Mnozí současní dodavatelé si ji v soutěži snížili pod 20 Kč na km ( to je tak na naftu), zato paušály jsou v takových případech jsou na maximu. Samozřejmě že také technické vybavení je na přepsaném minimu (týká se především "soukromých firem") . Postihy za neprovedení údržby nebo nedostatečné provedení jsou ojedinělé a v nízké výši. Výraznější postih hrozí jen za nedodržení takzvané kontroly adekvátnosti zimní údržby. Postihuje se ovšem jen překročení nahoru -to že někdo údržbu neprováděl se nepostihuje. Ten kdo údržbu neprovede navíc sníží hranici adekvátnosti všem ostatním. Tohle je také cesta k neúdržbě.
silnice II. a III. třídy - údržbu hradí kraje a množství finančních prostředků je většinou výrazně nižší přesto většinou dostatečné, zde výrazně ovlivní silná zima letní údržbu. Je mě znám případ kdy roční zimní údržba 3200 km krajských silnic je levnější než rekostrukce jednoho MÚK na rychlostí silnici prováděné ŘSD. Ano až takový je nepoměr. Většinou zde při plánování není využíváno zákoných limitů, které stanoví provést provést údržbu do 6 nebo 12 hodin od výjezdu, většinou jsou okruhy plánovány v rozsahu 4-6 hodin - i to je z hlediska řidič jistě mnoho. Údržbu zajišťují převážně krajské údržbové organizace v různých formách právnických osob - příspěvkovky, akciovky, sro. Tyto organizace mají většinou dostatek technických údržbových prostředků a údržbu si každá provádí trošku jinak viz začátek. Zisk z vedlejší činnosti (pro obce, firmy či ŘSD ) většinou lze použít a je požíván na údržbu krajských silnic. Pokud zřizovatel - vlastník nerozhodne jinak. U příspěvkovek většinou zisk z vedlejší činnosti nemá vliv na odměňování pracovníků.

obecní a účelové komunikace - zde vysloveně záleží jak se k tomu vlastník postaví.

Samostatnou kapitolou je PČR - označit vozidlo za překážku silničnímu provozu se odváží pravidelně jen na dálnicích jinak jen ojediněle. K řízení provozu nebo jeho regulaci nemá dostatek kapacit. Nejsou zajištěny odstavné plochy atd. Umí vznést požadavky na provedení údržby. Za nedostatečnou údržbu postihuje řidiče, dle pravidla, že každý řidič je povinen přizpůsobit svou jízdu stavu a povaze vozovky. Při událostech jako je sjetí sypače do příkopu dle stejného bodu pokutuje i řidiče sypače.

Srovnání se zahraničím - co země to trochu jiný přístup a také jiné možnosti. Co čtyři roky se koná mezinárodní konference silničářů k zimní údržbě. U nás byla v Hradci Králové v roce 2007 nebo 2008 následující v Montrealu. V Rakousku si umí zařídit aby údržbová organizace prováděla údržbu všech silnic ve svém regionu - více techniky kterou lze disponovat, lépe se řeší mimořádné události. Co se financí týče jsme hodně pozadu, např v Belgii je stojí zimní údržba 9 x více prostředků než u nás a to mají průměrně 8 zásahových dnů - To byl extrém. Opačným extrémem bylo Maďarsko, kde nám jejich zástupce prezentoval jak se zbavili moderních údržbových strojů a vrátili k mazlíkům - strojům ze 70 a 80 let. Švédi spoustu vozovek udržují chemicky a pro vyšší účinnost sůl např kombinují s melasou - lépe přilne k vozovce a údajně se zvýší teplotní rozsah rozpouštění. Za naše ŘSD snad ani nepřekvapilo, že odborný referát musel přednést jejich bývalý zaměstnanec. A od té doby je to jen horší.

[odkaz]

,,...Jiří Vronský dodává, že pro zimní údržbu jsou u nás podmínky snad nejhorší z celé Evropy."
A čo si myslia, že globálne otepľovanie nám prinesie na budúci rok Saharu a preorientujú sa na zalievanie púštnych ruží? ;-)

Celú zimu lepil článok o zimnej údržbe a uverejnil ho až vo februári/únoru.
Je to asi tak, ako keby niekto informoval o jarných prívalových v auguste/srpnu. ;-\

Má zkušenost je taková, že jsem u nás zažil pluhy, které se snažily v těch nejhorších podmínkách ve dne v noci udržovat cesty sjízdné - pravda, bylo to na horách, ale obdivoval jsme je.

Na druhou stranu má zkušenost je taková, jak zde popisují jiní - u nás mela, po přejezdu hranic vlhký asfalt. Stejně tak v horách i na malých silničkách v Rakousku, Itálii, Německu, Švýcarsku.

A vždy je to stejné - při prvním větším sněžení u nás - kalamita, pravidelně.

Správa a údržba silnic je příspěvková organizace a dělá to co jsi u ní zadavatel - například Kraj či obec zaplatím to že není nějaká silnička protažená je tím že si to prostě kraj nezaplatil a neobjednal.
Něco k přečtení je tady než zase zašlete pindat [odkaz]

By som ten "chemicky" posyp obmedzil este viac. A v meste uz vobec. Nikto nepotrebuje tu kasu, co tam vznika. Kto nezvlada par cm snehu, nech pouziva MHD. V pripade potreby prehrnut pluhom a nechat tenku vrstvu snehu.
Pokial fakt nehrozi akutna poladovica v kopcovitom terene, ktora sa neda zvladnut inym posypom.
Akurat hlavne tahy mozu byt v inom, prisnejsom rezime.
Praveze v CZ je to oproti nam vzorne - som mal pocit, ze sa soli minimum.

Fakt nepotrebujem mat zakydane auto bielym popraskom vzdy po navrate odniekadial. Hoci aj z napohlad takmer suchej cesty. Takto ho musim zakazdym striekat wapkou, hlavne zospodu.