Před dvěma roky jsem měl pár tisícovek v kapse a úkol koupit vůz levný, spolehlivý, velký,musí dobře topit, pokud možno i relativně bezpečný a u kterého si budu dělat vše svépomocí. Po desetileté zkušenosti s Trabantem jsem zvolil W 353, r.v. 1987, šíbr, náporový chladič, nádherně zachovalý, cena 15 000 Kč, což byl pro mne strop. U všech v rodině jsem byl největší vůl, protože Wartburg přece strašně žere a nic na něj neseženeš atd. Zkrátka předsudky jako např., že stodváca je nejlepší auto na zimu ...Mimochodem, prej jsem si měl koupit tu stodvacítku, protože ta je ze všech aut té 15 000 Kč kategorie nejlepší. Čas plynul, na rozdíl od škodovkářů jsem vozil kočárek v kufru a ne na střeše, v létě děti neměly úpal, protože šíbr docela dobře nahrazoval klimu, v zimě jsme jezdili bez kabátů a škrabky v ruce, nevařili vodu, když jsem přijel na pumpu a čerpal naturálek 95 tak všichni čuměli co to jako dělám za blbost, když jsem si brával ty nejlepší oleje a odjížděl bez smradu, tak mi pomalu mávali. Na dálnici jsem na čtyřku jezdil bez problémů 150 km/h, kdyby to mělo pětku tak bych celé řadě "elegantních" škrkavek ujel. Nicméně to hlavní co jsem Vám chtěl MadMane říct právě přijde. Jednoho dne si moje žena vyjela, naštěstí bez dětí, někam pryč. Potkala se ve 110 km/h se stodvacítkou, ta stodváca to do ní naprala zboku, škodovka neměla předek, kola byla pod předními sedadly, jak známo Wartburg má rám a ten tu stodvácu zastavil - tj. o něj se srolovala ta přední kola škodovky. Moje žena to přežila "pouze" s otřesem mozku, kdybych ji koupil za těch 15 litrů právě tu stodvácu, jak mi všichni radili, byl bych vdovec. Stodvácu museli jeřábem naložit na odtahovku a odvézt do šrotu. Wartburg byl sice mírně do luku, ale na laně odjel. Neměl jsem to srdce nechat jej umřít venku. Táhli jsme ho do garáže, posledních 2O metrů do kopce už ho nešlo táhnout, tak jsem připojil baterii, NASTARTOVAL a do garáže dojel sám. Byl samozřejmě neopravitelný, dal jsem ho zdarma na ND chlapovi, který mi na něm dělal servis. Naposledy nastartoval, najel na vlek, když ho ten pán kurtoval, řekl mi: "to bylo druhé nejhezčí auto, které k nám jezdilo". A které je to první ptal jsem se já,řekl: "to moje" - je totiž fanda. Poprosil jsem ho, aby ho rozebral co nejdřív a připravil mu tak rychlou smrt, slíbil mi to. Když mizel vlečňák v dáli, neubránil jsem se slzám, zachránil mi ženu. Moje manželka má dodnes schovanou na památku vyndavací krytku z volantu s emblémem hradu Wartburg. Jestli Vás to zajímá, tak Vám napíšu jak jsem zachránil jednu W 312 ctku.

Díky za podporu, když to někde vykládám, nikdo mi nevěří. Dík za tip, Denicol jsem ještě nezkoušel. Uvidíme. Vyzkouším na W 312, T 601.

Dík.

Viděl jsem závodní aerovku dvoutakt s kompresorem, má ji v Pv pan J.K. Docela dělo. Do Trabanta ani Wartburga to dávat nebudu, neboť bych to nezabrzdil.

Dvoutakt turbo? To podle me bez primeho vstrikovani smesi do valce nepujde, zbytecne bys protahoval cerstvou smes do vyfuku.

Navic vzhledem k tomu, ze vyfuk i sani probiha vicemene soucasne, bude obtizne vubec docilit nejaky rozumny narust tlaku vzduchu ve valci na pocatku komprese. Dvoutakt diesel se sem tam pouziva.