Diskuse: Fiat 126 (1972-2000): Připomeňte si polské batole. Maluch se přestal vyrábět před dvaceti lety

a dokázali do toho sbalit rodinu do Jugošky pod stan.

mělo tisíc neduhů. Ale mělo KOUZLO.

Ako málo sme niekedy potrebovali ku šťastiu, že? Keď sme sa náhodou dostali k príležitosti previezť sa nejakým lepším autom, tak sme boli v 7. nebi. Dnes sú pre deti autá len úplne bežným dopravným prostriedkom. A potom v mladom veku s pomerne čerstvým vodičákom vo vrecku, keď sme sa dostali za volant nejakého lepšieho auta...

maluch bol super, x rokov som na nom jazdil

idealne mestske auto.
v zime so zadnym nahonom bola na snehu aj sranda.
kurit kurilo stacilo posunut packu a pohybovat sa (alebo si namontovat ventilator)
neprehrievalo sa pokial si ho netrapil, 400km trasy boli uplne v pohode bez otvoreneho motora
malo kuzelny zvuk pri rozjazde na 1dnotku
maluch mal rozne verzie s roznou vybavou.

najlepsie bolo, ked sa mi pretrhlo lanko startera, len sups do motora a nastartoval si ho :)
v zime sitic a ides.
svetla boli trosku slabsie, to ano.
a kedze to moje nemalo este vzadu pasy, musel som deti nosit len tak na divoko :)

jooj mat viac miesta v garazi hned by som si jeden kupil, do roboty idealne.

Čo to kecáš? Trabant bol na svoju dobu a zemepisnú šírku slušné auto, ktoré jazdilo slušnejšie ako vyzeralo.

Na lyže na radhošt ve štverko s lyžakama vevnitř a na letnich...
Na startova byl pohodlnějši klacek , origo lanko toho moc Nevydrželo. A u předniho okna ventilatoooor :yes: :D :-!

a horší auto jsem nikdy předtím ani potom už nezažil. Absolutní katastrofa

To jsem se svezl právě se Sportingem se zkrácenými převody. A díky své muší hmotnosti jezdil až neuvěřitelně, v levém pruhu dálnice jsem tehdy proháněl kravaťáky v Passatech TDI. Byli rudí vzteky. :D :D :D Ovšem při nějaké těžší havárii bylo Seicento s jistotou poslední štací... ;-\

Seicentem jsem jednou jel a byl jsem mile překvapen. Myslím, že to byla 1,1 ale normální ne sporting. Bylo živější než mpi 50kw Felicia.

Mal ho môj kamoš taká menšia "skriňa" a sranda bola keď sa do toho nasúkal spolu so svojim sparingom :D Dvere zatvárali tak, že stiahli okná a zabuchli zvonka. Vo vnútri plece na pleci, ako stláčal pedále je mi do dnes záhadou. :D A dupľom mi ostával rozum stáť, keď na tom poliaci jazdili do Turecka na handry, ktoré predávali u nich na trhoch a ťahali za tým ešte aj vozíky.

A kolikrát za tím táhli i přívěs :D

Mala ho mati mojho spoluziaka (pani doktorka) a obcas nas vozila do skoly (7 km).
1. Ked bol bocny vietor, nedalo sa udrzat v jaznom pruhu. Proste nas to previezlo do protismeru.
2. Bezpecnostny pas sa pretrhol pri predklone vpred. Opravene ihlou a nitou, co bolo pevnejsie nez origo pas.
3. V zime nekurilo (netopilo) v lete ano.
4. Aj tak sme boli nadseni, ze sa vezieme autom, nie busom :)

Ale ako vždy, aj v tomto prípade boli "originály" uznávanejšie a vyhľadávanejšie ako poľská verzia 126p...
Ja celkom nerozumiem tomu, prečo tu na tému rovnakého auta musia byť v priebehu dvoch dní dva články. Tá maľovánka "nástupcu" malucha by sa k tomuto článočku predsa tak fajn hodila.

Autor příspěvku dlouhodobě nerespektoval pravidla diskuse.

V 70. letech to bylo dobré "hypermini" do přecpaných a uzounkých italských uliček, ale v 80. či 90. letech to na ulici fakt nemělo co dělat.

Na fakultě s tím jezdila naše matikářka - a v zimním semestru, když po zkoušce z matematiky bylo z 15 zkoušených 12 "nebožtíků" jsme jí ho odstěhovali až před její kabinet :D Po cca 15 schodech jsme ho dovlekli do vestibulu, dotlačili do nákladního výtahu... a o 20 minut později už byl zaparkovaný ve třetím patře naproti kabinetu paní docentky ;-) ;-) ;-) ;-) ;-)

Obytný príves N126 bol navrhnutý presne za Fiat 126p. DDR-áci mali zase za Trabanta príves Qek Junior.

Trabant som nikdy neskúsil, lebo ho nikto v okolí nemal. Predpokladám podľa veku prvého tetinho Fiata, že mohla mať kľudne aj starší Trabant ako bola 601-ka. Ja som vtedy ešte asi nežil, alebo som bol maličké dieťa.
Viacmenej, ale ľudia, ktorí Trabant mali, tak na neho spomínali celkom s láskou.

U nás to mala telecvikárka a tiež sme jej ho v rámci srandy odsťahovali do kríkov pred školou. :D No a potom samozrejme naspäť. :D

JJ rozumím, já jsem dost staromilec ale o víkendu jsem jezdil s Broukem...hele, je to nádhera...ale je to i děs :)

Nie - nenaučil som sa heel/toe... Nebolo to možné - Fiat ponúkal iba štýl toe / toe ;-). a to bolo dosť "na figu".
Vlastne ma tie staré autá naučili vážiť si možnosti / vlastnosti novších áut, ktoré skvelo jazdia, brzdia, zrýchľujú, sú celkom priestranné, pohodlné, bezpečné, ergonomické...

...tu čest se v tomto na prvním pohled docela sympatickém stroji svézt a mohu potvrdit, že to opravdu byl dost strašlivý zážitek. Později jsem jezdil i s Cinquecentem a Seicentem a to už byla úplně jiná liga, to už nebyla vozítka, ale dospělá autíčka! :-) :yes:

Autor příspěvku dlouhodobě nerespektoval pravidla diskuse.

No tak jsi to s těma pedálama aspoň využil, aby ses naučil heel/toe??

Možno ho máte rád preto, že ste ho mal dlho. ja som na tom jazdil chvíľu a ničím ma nezaujal :-!. Ani to nebolo moje auto a možno ani nebolo v nejakom TOP stave.
Mojaj teta mala starú 126-ku a potom novšiu a to auto mala veľmi rada. Po starom Trabante to asi bolo celkom dobré auto :-).

Fiat 126P (650E) mal kedysi brat ako svoje prvé auto... V čase, keď sa nám narodil syn a my sme ešte nemali svoje auto nám ho požičal na cca 2 mesiace (zimné), keďže ho veľmi nevyužíval. Podľa mňa to bolo totálne HROZNÉ auto. A to som v tom čase nebol nejako extrémne rozmaznaný. Jazdil som otcovou Škodou 110L. Horšie auto bol už len Olcit, ale iba preto lebo po každej jazde sa mi nejako "zababrali" sviečky. Vraj na Olcite bolo potrebné nejaké špeciálne "kúzlo", aby to išlo normálne :-).
Fiat 126P by som charakterizoval asi takto_
- absolútne maličké a maximálne nebezpečné auto
- jedno z najhlučnejších osobných áut, ktorými som sa viezol
- umiestnenie pedálov - katastrófa. Hlavne v zime bolo potrebné sa sústrediť, aby som nestlačil 2 pedále naraz :-) (zimné topánky)
- pri mierne dlhších trasách sa prehrievalo (potom sa otvárala zadná kapota)
- vlastne ja som na tom aute nikdy nenašiel nič pozitívne.
Po nejakom čase ho brat prestal používať a auto sme odviezli do šrotu. Druhému bratovi ho bolo ľúto, ale ja som za to auto nevyronil ani jednu jedinú slzu. Možno dnes by to bola celkom rarita, ale udržať ho v dobrom stave do dnešných dní by bolo celkom náročné a v podstate zbytočné - bol už hrdzavý, pokazený...