Auto bylo dlouhou dobu přepravním prostředkem, nástrojem pro určování "společenského statutu" a "čtyřkolovým miláčkem" - zejména chlapů.
Dneska se na osobní automobil a jeho vlastníky hledí podobně, jako na "kulaky" v SSSR - jako na zavilé reakcionáře a škůdce společnosti, se kterými bude "tak ňák po bolševicku" naloženo
Tak špatně bych to neviděl. Prostě jsme byli hladoví na nové zážitky a hlavně věci. Tohle XJR měl můj právník. Furt do toho musel sypat prachy za opravy, ale prostě ho měl rád a vydělával dost, aby si to mohl dovolit. Nevím jestli vůbec spal, měl jsem pocit, že furt pracuje a tak si dělal malou radost aspoň, když sedl do auta a jel někam něco pracovně řešit.
O takomto xj som snival v 90 rokoch.... a este o astone martin db7.... to som mal vsetko nastudovane.... zlate roky... po roku 2000 ale uz padame ku dnu... a z dovtedy paradnych aut pre radost sme si spravili nastroj na manipulaciu a vymyvanie mozgov... je mi normalne do placu pri pohlade na ten paradny xj... pritom akoby to bolo len vcera co svet bol este normalny ...do certa ...