Éra turbínových vozů Chrysler byla dlouhá. Jen jeden z nich však překročil prototypové stadium a dočkal se alespoň několika desítek postavených kusů. Šlo o čtvrtou generaci.
Víra v budoucnost pohonu turbínama zabila Rover.
Věnoval se tomu soustředěně, spusta času a peněz... a když přišla ropná krize, tak neměl nic než 3,5 litorvé osmiválce a turbíny. :-(
V podstatě už nikdy se z toho nedostal.
Zaujímalo by ma, či sa vývoju turbín pre autá niekto ešte venuje. Ak dokáže turbína fungovať efektívne pri optimálnych otáčkach a spaľovať "čokoľvek" mohol by to byť dokonalý pohon pre hybrid. Alebo sa mýlim?
Turbína to dokáže.
Člověk ji nedokáže vyrobit za přijatelnou cenu... to je celé.
Navíc to platilo ve srovnání s tradiční spalovacím motroem, při srovnání s extrémě drahými EV, zejména při započtení jejich omezené použitelnosti, to může vyjít jinak.
Významně omezené použitelnosti.
S tou cenou, asi áno. Vývoj materiálov dosť pokročil, tak snáď by tá cena vzhľadom na rel. malý počet súčiastok by nemusela byť tak tragická. Navyše by nemuseli riešiť popisované problémy s oneskorením odozvy, prevody...
Áno. Ale, pracovala by výhradne v optimálnom cykle a mohla by spaľovať "niečo" ekologickejšie. Jasne, trochu špekulujem 😉 Inak tá uvádzaná spotreba cca 16l nebola zas tak márna, čakal som viac.
Stačí porovnat za kolik jezdí současná podobně výkonná a těžká auta. Určitě to bude za polovic, přitom účinnosti dnešních pístových turbomotorů jsou kolem 35-40%. Podle mě to sedí.
To je blbost. Tím, že tam není vratný pohyb, tak z čistě fyzikálního důvodu musí mít účinnost vyšší, naž tradiční spalovák.
A když je minimálně dvoustupňová, tak se to dál zlepšuje.
....Starší turbíny o výkonu jednotek MW mají účinnost jen kolem dvaceti procent, zatímco i nejmenší běžná mikroturbína o elektrickém výkonu 30 kW má účinnost o několik procentních bodů vyšší. ... https://www.energie21.cz/…-plynove-motory/
Mikroturbína má vysokou celkovou účinnost, pokud se sečte dohomady mechanický výkon a vyprodukované teplo které převažuje. Samotná mechanická účinnost proto není nic moc
Takhle malá turbína ani dnes nejde vyrobit s bůhvíjakou účinností a problém je režim s nízkým odběrem výkonu, kdy turbína není schopna zas tak výrazně snížit pracovní otáčky ve srovnání s pístovým motorem. Problémem pro účinnost turbíny jsou ztráty netěsností, které logicky z důvodu přesnosti výroby jsou u malé turbíny poměrově vyšší než u velikých turbín. Když si vezmeme účinnost turbovrtulového agregátu PT6A (typicky dle verze 500 až 1500kW) a skoro "kapesní" alternativy PBS TP100 o výkonu kolem 180kW je to jasné. A úplně tristně vyjde srovnání hodinové spotřeby ve srovnání PBS TP100 a klasického pístového Lycomingu IO540 o srovnatelném výkonu 170-190kW (technicky 40-tá léta, vstřikování 80tá léta). Turbovrtulová jednotka z PBS Velká Bíteš sice váži zlomek hmotnosti toho šestiválcového Lycosaura, ale za hodinu si vezme 80L JET A jako nic, Lycoming se bude motat 45-60L benzínu. Takže 2-3 hodiny letu a hmotnostní výhodu turbovrtulový motor spálí v palivu. A podobné je to tady. Spotřeba 16L v dané době musela být pohádka, ale takový výkon tehdy měli u nich "malé" šestiválce, a potenciál vývoje u pístových motorů byl na počátku, u spalovacích turbín však silně omezen dodnes schopností vyrobit malou těsnou turbínu. Analogie s turbodmychadly zde sice částečně funguje, ale přínos je pouze takový, že ta malá turbína vůbec jde vyrobit. Problém je i redukovat vysoké otáčky malých turbín (v řádu malých stovek tisíců) na otáčky použitelné pro pohon kol. Cenu zařízení díky vysokým technologickým nárokům nemá smysl dále zmiňovat.