Moc se mi nezdá tvrzení p.Vaculíka o pomalejším nástupu brzd kvůli setrvačnosti čtyřkolky. Pokud by zmíněná setrvačnost hřídelí opravdu dělala brzdám tak velký problém, musely by mít auta 4x4 i výrazně delší celkovou brzdnou dráhu. Setrvačnost působí během celého brzdění, ne jen na jeho začátku
Vzhledem ke skutečnosti že moment setrvačnosti rotujících dílů závisí na druhé mocnině poloměru setrvačnosti, u tenkých hřídelí bude poměrně malý. A proto i brzdná síla pro zpomalení rotujících hřídelí musí být výrazně nižší než síla zpomalující celé auto, i jeho kola. Asi se setrvačnost hřídelí trochu projeví, ale vysvětlení zmíněného jevu bych zkusil hledat jinde.
Podle mě setrvačnost hřídelí nehraje vůbec žádnou roli, podstatná je rychlost, celková hmotnost, výkonnost brzd a schopnost pneu přenášet podélné síly na vozovku. Auto s hmotností 1,5 tuny, které bude mít rotující dvě poloosy o hmotnosti 1 kg a jeden diferenciál o hmotnosti 1 kg (schválně beru nereálný extrém) bude potřebovat na zastavení z rychlosti 100 km/h v čase 2 sec. stejnou brzdnou práci brzd jako auto, které bude mít 1,5 tuny a bude mít bambilion poloos s celkovou hmotností 500 kg, a bambilion diferenciálů s hmotností 500 kg (zase beru nereálný extrém). Dovedeno do extrému, válec (což je jedna velká rotující poloosa a zároveň si jej lze představit jako brzdový kotouč) s hmotností 1500kg, potřebuje k zastavení z rychlosti 100 km/h v čase 2s stejně velkou práci brzd jako normální auto s hmotností 1500 kg při brzdění stejnou intenzitou.
Takže jediný rozdíl mezi čtyřkolkou a dvoukolkou stejného modelu auta je vyšší hmotnost, u citované Octavie řekněme 75 kg (a je buřta fuk jestli těch 75kg rotuje nebo se "jen veze"), který je ale kompensován většími kotouči čtyřkolek a tedy schopností odvádět větší brzdnou práci a tudíž brzdné schopnosti jsou plus mínus autobus stejné.
Kinetická energie je součtem 1/2 mv^2 + 1/2 Jw^2, a čtyřkolka se projeví jak v prvním členu (vyšší celková hmotnost), tak v druhém členu (energie rotujících částí). Výchozí stav před brzděním je pohybující se hmota a rotující hřídele, cílový stav je nulová rychlost a nulová rychlost rotace hřídelů, takže brzdy mají práci navíc i nad rámec prostého rozdílu hmotností. Ale když jsem si zkusil odhadnout parametry kardanu a spočítat moment setrvačnosti (a tedy poměr členů), energie rotujících částí mi vyšla jako zanedbatelná...
Ta zanedbatelná energie rotujících částí je zřemá i i při zkoumání selským rozumem. Například rotační setrvačnost motoru je určitě mnohem větší než setrvačnost pár hřídelí a proto by musel být zcela dramatický rozdíl v intenzitě brzdění s motorem v záběru versus brzdění s vyšláplou spojkou.
Víme že to v praxi nijak zásadní rozdíl není (hlavně na vyšší kvalty), proto je celkem jasné že ani vysvětlení p.Vaculíka asi nebude správné.
Jasné - hadia masť, masť z jazveca, prášok z rohu nosorožsca...
Ja by som tých high-end odborníkov najprv poslal na skríning sluchu k foniatrovi.
A až potom nech píšu o tom, čo skutočne počujú!!!
Moja manželka tvrdí, že počujem ako netopier ;-)
A je fakt, že podvečer mám naozaj zvýšenú citlivosť sluchu.
Poviem jednu story: Ešte na základnej škole nám v bunkri pod školou robili testy sluchu.
A už vtedy mali traja spolužiaci problémy.
Takže niektorí seniori nech mi v recenziách nepíšu, ako pri testovaní počuli aj trávu rásť :-)
Mne v príspevku išlo práve o to, že mnohí nemajú ten správny HW a SW a vyjadrujú sa k v všetkému.
P.S. Napríklad 10 % mužskej populácie má Daltonovu chorobu - sú farboslepí.
Jedni to vedia dobre maskovať a druhí z nich tvrdia, že len akurát tú farbu nevedia pomenovať ;-)
- k foniatrovi zatiaľ naozaj nemusím
- hudobné žánre rozpoznám tiež
- a rozdiel zvuku medzi zostavami Elektronika Hifi Klub Svazarmu a napr. NAD rozpoznám
A prezradím ti pikošku o mojom sluchu. Keď som bol ešte junák, tak som mal normálne hudobné halucinácie - a bez drog. Je teda jasné, že tam hore mi to funguje. Tak pssst ;-)
ty hudobné halucinacie znamená tinitus nebo jak se to nazývá a jestli slyšíš tony, tak je to od srdce, doporučuji teho foniatra, ale taky udělat test na cukr, nasrdci jsi už byl?
A nemala by tá štvorkolka brzdiť lepšie? Veď kardanom vie preniesť časť brzdnej sily motora aj na druhú nápravu a trochu odľahčiť tej prednej, kde zase môžu výraznejšie zabrať brzdy.
to ze vetsi a o par kilo tezsi kola zvysuji kvuli rotujici hmote spotrebu a prodluzuji zrychleni, to vi snad kazdy, ale ze to plati i obracene, to uz chape malokdo z pritomnych ...
Překvapivě čtyřkolka by měl brzdit lépe jak předokolka. Proč?
Na brzdění má samozřejmě vliv velikost brzd, kotoučů, průměr a šířka kol, .., ale také poloha těžiště. A tady má čtyřkolka výhodu v tom, že rozložení hmotnosti na nápravy je vyrovnanější a těžiště je celkově níže a i při prudkém brzdění nedochází k tak velkému odlehčení zadní nápravy, takže tomu brzdění více pomohou zadní brdy (u předokolek jde na zadek kolem 30% brzdného účinku, u čtyřkolek to je více).
Navíc čtyřkolky jsou většinou ve vyšším cenovém spektru, takže mají i větší kola, větší kotouče = vyšší brzdný účinek.
Čtyřkolky jsou většinou auta z horního spektra, tedy silnější motor a větší kola a dostávají i lepší brzdy. Někdy je kotouč většího průměru, někdy je jen kotouč tlustší. Totéž vpředu, nemění se průměr kotouče, ale je větší průměr pístu (místo 57 je 60mm).
Tak se zeptám - co má největší vliv na brzdnou dráhu, a co je naopak podružné ?
- průměr kotoučů ?
- průměr pístků ?
- kvalita a rozměry pneu ?
- hmotnost auta ?
- kvalita ABS ?
Vyhodil bych kvalitu ABS (tam nejsou rozdíly) a hmotnost nahradil polohou těžiště vozu.
Pokud je požadavek na "silnější brzdy", pak řešení vychází z toho, co dá automobilka k dispozici. Pokud se musí zachovat kontura kola a nelze dát větší kolo, jde se do širších kotoučů a větších průměrů pístů. Ale ten větší brzdný moment musí být auto schopné na silnici přenést, takže se musí dát i jiná kola.
Pokud je možné dát větší průměr kotouče, je to asi nejjednodušší řešení.
Ale většinou je to kombinace více parametrů.
Vase vira je dojemna, tady si ale prectete jak "vyladene" ABS se najde i v dnesnich autech, mate tam stale aktualni passat a aktualni mondeo a zrovna ten passat je ukazka toho co nedoladena elektronika za "vhodnych podminek" udela: https://www.autorevue.cz/…-20-tdi/ch-55567#…
A ja jen dodam ze ABS ktere neni naladene optimalne neni zadna rarita a neni to jen o tom passatu, potkavam se s tim az nehezky casto, a ano, i u novych aut.
zasadni parametr je hmotnost kotoucu, protoze kotouce musi pri kratkem a intenzivnim brzdeni absorbovat (skoro) celou kinetickou energii auta.
jestlize klasickej kotouc vazi 5kilo, tak napr. u obycejny polonalozeny oktavky s hmotnosti 2tuny se pri intenzivnim brzdeni z 200km/h na nulu kotouce ohrejou skoro o 350K. neco samozrejme odvedou rafky, neco malo pisty a trmeny, ale az druhotne.
vrtany kotouce to pri intezivnim brzdeni jeste zhorsuji protoze snizuji hmotnost, ale nasledne zase rychleji chladi, takze jak pises, jediny reseni je vetsi prumer a/nebo vetsi tloustka.
ztenceny obrzdeny kotouce maji mensi schopnost pojmout teplo, i proto je nejaka hranice, kdy se musi vymenit ..
Ano, kotouč je hodně důležitý. Sbírá většinu tepla, které ten třecí proces vygeneruje. Takže materiál, tloušťka, průměr, jeho chlazení, ....
Ta různá vrtání a drážkování jsou většinou hezká na pohled (zlepšují chlazení a odvod opotřebeného materiálu z destiček a kotouče), ale z pohledu komfortu brzdění spíše škodí.
Nesmíme zapomenout na kola, pneumatiky. Ty také hrají velkou roli. K čemu by nám byl super kotouč a extrémně silná brzda, pokud nejsme schopní přenést brzdnou sílu na silnici.
Nemyslel jsem brzdění 200-0, to je fakt extrém. Ale třeba klasiku 100-0 která se u aut běžně testuje.
Co brzdnou dráhu ovlivní nejvíc ?
Já bych tipnul pneumatiky, pak ABS, pak douho nic a nějaký průměr kotoučů či pístků bych dal až na jedno z posledních míst.
Dnes každá kotoučovka umí kolo v pohodě zablokovat, takže jde spíše o vybalancování maximálního účinku v mírném skluzu pneu
S tím by se dalo souhlasit, na první místo bych asi dal pneumatiku.
Máš absolutní pravdu v tom, že dnes u každého auta je brzda schopná zablokovat kola při nouzovém brzdění a je jen na ABS, aby umělo rychle ta kola odblokovat (nebo lépe řečeno, držet je na 6% prokluzu).
Ale jak jsem zmínil výše, ta ABS jsou dnes velice vyrovnaná.
Ta velikost brzdy a kotouče pak hraje hlavně roli při dlouhodobém zatěžování brzdového systému - dlouhá jízda s kopce, agresivní jízda s častým brzděním, ... Tam pak velikost brzdy a kotouče hraje roli v tom, kdy (jak pozdě) dojde k vadnutí brzd a jak dlouho vydrží brzdy spolehlivě brzdit auto.
Větší brzda je určitě odolnější, to bez diskuze. Já to myslel spíše tak, jestli velikost hraje nějakou roli i v případě jednorázového 100-0 kdy nejde tolik o teplotní zátěž
resp. čím jsou hlavně dané rozdíly v téhle disciplíně když se zkouší různá auta. Rozdíly bývají dost velké a testy je obvykle připisují autům, ale já mám pocit že je to otázka hlavně pneu
Když máš konkrétní auto a chtěl by si vylepšit brzdnou dráhu ze 100 do nuly, tak potřebuješ vlastně jediné = rychlejší náběh brzdného účinku.
Větší brzda nemusí pomoci, protože jak si správně napsal, pneumatika tu větší brzdnou sílu od větší brzdy nepřenese.
Dnes při nouzovém brzdění stejně už nejde o rychlost tvé nohy na pedálu, ale funguje asistent, který přinutí posilovač brzd vyvinout maximální výkon.
Rychlejší náběh umí pumpy ABS (využívá se u nouzového zastavení s pomocí elektrické parkovací brzdy).
A do budoucna možná systémy "brake-by-wire".
kdyz kolo zablokujes, tak se kotouc neohreje vubec a veskerou energii za zvukovych, pachovych a vizualnich efektu pojme pneumatika se silnici, coz za beznych okolnosti jaksi neni ucelem.
brzda busi bejt dimenzovana na maximalku + znacna rezerva treba i kvuli opotrebeni toho kotouce, brzdeni 200-0 neni zadnej extrem, kdyz dvoustovku dnes pokori uplne ubycejny auto a casto zakladni model
Ano. Dlouhá jízda s kopce s nohou na brzdovém pedálu je pro brzdu smrt. Nedostane totiž čas na to, aby se zchladila.
Na nouzové brzdění z maximálky i s maximální zátěží je brzda připravená. Ale není připravená na dlouhodobé setrvalé teplotní přetěžování. Tam to odskáčou destičky, pryžové těsnění, kotouč, brzdová kapalina, ...
kdyz to zase prevedu na tu dvoutunovou oktavku, tak pri zastaveni z 200 na 0 brzdy musi pojmout 3MJ energie, coz odpovida dejme tomu vyskovymu prevyseni cca 150 metru, coz pri 10% klesani znamena ujet cca 1.5km. kdyz uvazujes aerodynamickej odpor a brzdeni motorem, tak brzdu u osobniho auta potrebujes jen pred pripadnou zatackou a zadnej problem nemas ani u nekonecnyho kopce.
kdyz vezmes slavnej grossglockner, tak tam dejme tomu na tech nejprudsich 10km klesnes o 1km, tedy klesani cca 10% a zadnej problem nemas, brzdis stejne jen pred tema zatacka a pak brzdy maj pripadne dost casu aby si odpocinuly, jestlize teda dolu nejedes stylem brzda-plyn.
to mnohem vetsi problem vidim, kdyz ti to pribrzduje, u silnejsiho auta to ani nemusis poznat
pohotovostni (se 75kg ridicem) u ctyrkoilky 1524-1768. takze u ty nejtezsi kdyz vezmes 3 normalni kluky, tak ses na 2 tunach, u ty nejlehci to mas s poloplnym kufrem.
brzdy nemuzes dimenzovat na pohotovostni hmotnost, nebo na maximalku na dalnici v ty dany zemi
Ale o to mi nejde. Jen jsem se lekl, že má octavia 2t běžnou provozní. Jen jsem to pochopil podle toho jak si to napsal. V tomto směru bych mohl říct, že moje auto má 4.7t, protoze ho můžu naložit na 2.7 a zaprahnout 2t vozejk. Brzdy jsou koncipované na to určitě.
Ja standardně beru provozní hmotnost jako tu nejběžnější, proto jsme se nad tím zarazil. Ty bereš jinou a ok.
Nikto tu nepopiera fyziku, ze rotujuce predmety maju svoju energiu, len sa z toho robi kauza, pritom realne ma zrejme vacsi vplyv 0.5mm rozdielu dezenu na pneumatikach.
hadam, ze to bude jako vzdycky hromada nesmyslenejch duvodu proc pohon vsech kol nevzit. Realnej je jenom jeden a to prachy, je to drazsi, vic to zere a vic se to muze posrat. To je vsecko, zbytek jsou jenom vyhody. A treba v pripade kodiaqu je 4x4 za podobny penize jako vrzajici sklenena strecha..
není třeba. řekne, že se ti sepne i při rozjezdu v garáži a že člověk potřebuje ( ano, řekl potřebuje ) pár dní v roce. Tak nevím, co dělají ti, co nemají čtyřkolku, když pár dní v roce je potřeba ji mít.
Dnes přece každý potřebuje 200kw, 4x4, SUV, fmetle,nahlínách, sesle vepř, fplný, co samo parkuje, jezdí, a spotřeba je tak příznivá, že vyrábí benzín/naftu.Bez toho prostě nevyjedeš od baráku, jinak nabouráš a umřeš...
Realita je, že si lidi jen pletou potřebuje X je dobré mít.
Ctyrkolka je dobrá, né nutná, včera pršelo, voda všude a najednou ty rozjezdy z křižovatek či řazení z pruhu do pruhu s 4x4 byly hbitější a hlavně za mnohem lepší adheze.... no a s FWD? Tak bych prostě počkal 1s déle až přejede to auto a zařadil se až za nim... tragédie :D
co robia tych par dni kedy treba 4x4? je vela moznosti, len tak narychlo mi napadnu tieto:
- zhanaju na poslednu chvilu retaze a potom ich hodinu s omrznutymi rukami nasadzuju
- idu mhd do roboty
- nejdu do roboty a zoberu si dovolenku
- vysvetluju rodine, ze na lyzovacku netreba ist a ze radsej pojdu k moru v lete
- ak maju garaz v kopci alebo v podzemi, neparkuju v nej cez zimu, alebo cez zimu nejazdia a tvaria sa, ze je to koli tomu aby pri predaji auta mohli napisat, ze je nejazdene v zime
- tak isto ak byvaju na kopci, cez zimu neparkuju pri dome, ale dole na konci ulice
Netrep prosim ta, viem, ako realne tie auta funguju a co je sposobene terenom a co pneu a co autom. A tu nebol problem ani v 1.6 motore.
By som rovnako mohol davat x nasobne viac uplne opacnych videi a argumentovat hejterstvom. Uz len keby si si klikol na tie odkazy pod tym videom, ani si nemusel nic hladat, tak by si videl rozdiel.
Jo aha takže “třeba” :-):-):-) https://m.youtube.com/watch?…
Od 6:15
Dobre, není to visko, je vicelamelova, výsledek je stejný, přehřeje se a vypne.
Kdyby hrabalo kolo, které není vidět (“třeba”:), pak by se auto sunulo do strany…
Auto se obvykle sune do strany až když hrabou obě kola na nápravě. Jestli hrabe jen jedno, není k sunutí bokem moc důvod.
A pořád netuším z čeho vyplývá tvůj rezolutní závěr. Přehřátá spojka na xDrive ještě neznamená že to stejné postihlo i to Subaru. Bez pohledu na obě zadní kola to u XV nejde určit.
Zadní kolo přestavá hrabat těsně před tím co přestane hrabat přední kolo.
Tipnul bych že spojka rozpojí v okamžiku kdy sundá nohu z plynu. Předek hrabe o půl vteřiny déle kvůli setrvačnosti roztočeného motoru, ale bez plynu je zadek v té chvíli už odpojený
Spojka se zahřívá jen když přední kola hrabou a zadní v záběru ne. Když hrabe předek i zadek současně, spojka neprokluzuje a nezahřívá se
Tak to je logicky, když v zatáčce šlápneš na plyn, tak tě to pošle bokem, když je to 4x4 :D Mě takhle koplo mockrát i Mondeo.. proto není pravda, že s 4x4 projíždíš rychleji zatíáčku, ale jsi rychlejší až na výjezdu
- s řetězy se kolikrát musíš pachtit i na 4x4, když je ledovka, nepomuže ti ani 6x6 či 8x8.
- blbost
- kam lyžovat ? Ještě jsem nezažil, že bych nedojel někam lyžovat s předokolkou :D
- sůl, písek, lopata, neznáš ?
- sůl, písek lopata, neznáš ? :D
Se 4x4 jsem se ještě nedostal do situace, že by nezbytně potřebovala řetězy tam, kde 4x2 beznadějně stojí. Jezdím s nimi 20 let.
A situaci kdy 4x2 nedokázala projet jsem zažil už mnohokrát
Ovšem to bychom věc smrskli jen na dojet - nedojet. Hlavní pointa 4x4 podle mě je v tom JAK umí jet za horších podmínek, třeba i na rovné cestě. To řetězy nedokážou nahradit vůbec
Ale to píšu celou dobu, že 4x4 je dobrý sluha, ale není to věc, bez které by se nedalo žít a i těch pár dní, kdy se ti to hodí (sníh, hustý déšť a voda na silnici), prostě projedeš i s FWD/RWD, jen si musíš dát třeba trochu pozor.
Já jsem s 4x4 taky řetězy nikdy nepotřeboval, ale tam, kde jsem je asi 2x nasazoval na FWD, tak i 4x4 Navara dávala na jednu nápravu řetězy, pro jistotu (kopec v Peci p. Sněžkou kam sem jezdil pravidelně). Ale na ty lyže - na parkoviště ke sjezdovce, dojedeš i s FWD. Tam možná na parkovišti, když to namrze, jsem viděl snad 1x A6tku FWD jak tlačili a ja se tam s AWD otočil bez problémů, ale myslím, že si za to mohl sám řidič, který namísto, aby se otočil na sněhu, jel na led. Prostě jako s tím výkonem, jako se vším, je nutné použít hlavu a znát limity svého auta :) Dojet X Nedojet není na místě řešit.
Co jsem kdy někoho viděl nasazovat řetězy, pokaždé kvůli jízdě nahoru.
Brzdy problém nejsou, u 2x4 brzdí dolů všechny čtyři kola, ale nahoru táhnou jen dvě
Ked myslis. Prax hovori ine.
Mozes mat aj 7 kolies, co brzdia, ked nemaju ako.
Smerom hore ta zastavi gravitacia, smerom dole az zabradlie alebo skoncis mimo.
:-[]:-[]:-[]
Tvl tak podle toho bych musel posledních X let dělat něco z vyjmenovaných. Dokonce i v podzemní garáži můžu parkovat přes zimu.
Ale jako vtip dobré. Hlavně to v zimě nejezdene
Je to tezsi, má to necitlivé řízení, do zatáček se tomu nechce, je to rychlejší prvních 20 metru. Pak se karta obrací a stejně výkonné ale lehčí auto jede vpřed.
....Čtenáře Světa motorů zajímá, jak často a jak dlouho spíná spojka Haldex .....
Bohužel jsme se nedozvěděli ani jak často - při každém rozjezdu asi není synonymem "skoro pořád". A nevíme co při další jízdě. Jak je to při přeřazení na vyšší rychlost ? Co se stane při přidání plného plynu během jízdy, sepne nebo ne ? Za jakých podmínek ?
A už vůbec jsme se nedozvěděli jak dlouho zůstane sepnutá.
Nebude mít video ještě druhý díl, pečlivěji připravený ?
Ved to.
Ak ma vobec niekedy spinat, tak je to prave ten rozjazd v prvom rade. A to je to, co sa zmenilo v poslednych generaciach, ze pri rozjazde to do istej miery zopne vzdy. Cakal som nieco o generaciach Haldexu, ked uz sa ako obvykle zameral len na koncernove technologie.
Dalsia premrhana sanca na dobre video.
Obzvlast, keby trochu rozobral to brzdenie so zopnutou spojkou, rozopnutou, diferencialom, permanentnym 4WD. Ked uz teda zacal riesit uplne nedolezite veci s tymi tociacimi kardanmi.
Predpokladam, ze aj ten dotaz na funkc Haldexu si podhodil sam ;)
Dotaz rozhodně nebyl zodpovězen jasně. O spínání při každém přišlápnutí plynu jsem tam nic neslyšel - pokud ty ano, prosím o uvedení času.
V čase 1:48 p.Vaculík tvrdí že haldex "zabírá skoro pořád", to se ale po chvíli smrskne na spínání "při každém rozjezdu" (čas 02:26), což je ale hodně velký rozdíl.
Mezi rozjezdy auto může ujet klidně desítky i stovky kilometrů, a co dělá Haldex během té doby ?? To nám p. Vaculík zatím zatajil, proto předpokládám že si mnohem podrobnější vysvětlení nechává na další pokračování.
Pokud v tom máš tak jasno tak se zeptám například:
- při zrychlování na plný plyn sepne a drží, nebo se po chvíli rozpojí ? Když rozpojí, za jak douho ?
- funguje to takhle na všechny kvalty nebo jen na některé ?
- pokud předek podklouzne, jak dlouho vydrží zadek připojený
a ještě chybí otázka, kolik se vejde andělů na špičku jehly:)
sorry ale dát exaktní odpovědi na něco, co řídí počítač a vyhodnocuje tisíckrát za sekundu asi nejde. podstatou sdělení bylo, že se to vypíná, kdykoliv to není potřeba, což je asi 95% případů.
a nekteri z toho vyvozuji, ze kdyz haldex zapne jen v 5% casu, tak ctyrkolka je uplne zbytecna.
podobne bych moh tvrdit, ze uplne zbytecnej je treba zachod, protoze na nem nestravim vic jak 5% casu (72minut denne) ...
Tieto subjektivne hodnotenia zboznujem.
Co takto sa vytasit s nejakym cislom, ked uz to meriate. Za predpokladu, ze ide o co najviac podobne auta s podobnymi brzdami a pneu.
Ten "kopanec" prave nie je to, co je idealne. Radsej by som dal prednost rovnomernemu, ale rovnako ucinnemu brzdeniu.
Tak ty bys chtěl čísla? No to ne, musíš si vystačit s takovou tou ďahou maximálního nástupu brzdného účinku až ti praskají klouby. Dvoukolku poznáš hned, to ti na oplátku praskají žebra.
A jen zázračné EV gumy jsou schopny přenést OBŘÍ až GIGAntický krouťák, který žádný ICE žebrák nedokáže realizovat a ani nejde čísly vyjádřit, protože na to prostě desítková soustava nestačí. To je stejný jako v hifi a učí se to už na základní škole.
A až budeš znát odpověď na dvě otázky, tak to pochopíš. Tak.
kazdej, kdo on-line sedla ctyrkolku a dvojkolku jinak stejnyho auta hned na rozjezdu pozna, ze ctyrkolka se odpichne mnohem svizneji nez dvojkolka a to i na suchym asfaltu.
v situaci kdy se se ctyrkolkou na krizovatce nacpu mezi auta aniz bych nekoho omezil, tak s dvojkolkou o tom ani neuvazuju.
takze souhlas. haldex zabira skoro porad kdyz se zrychlujes
To je už samozřejmě o tom, co dokáže přenést pneumatika u takhle výkonných aut. Je rozdil jestli mas na jednu nápravu řekněme 300k ( u toho bmw ještě mnohem víc) nebo když máš na jednu nápravu běžných 150k.