@Milenius za prvé nikdo nekrmí o 100% účinnosti nabíjení, ta je kolem 90-95%. spíš mi přijde, že v článku jsou ty procenta dost pomíchaná.

Takže si to shrňme

"V mírnějším cyklu WLTC se podařilo zlepšit energetickou účinnost akumulátoru o 10 % a zvýšit výkon o 15 %, ze 150 na 175 kW. "

nárůst o 25kW ze 150kW je cca 16,6%, ok asi zaokrouhleno na 15


"Řízení toků energie na úrovni jednotlivých článků zkracuje proces nabíjení o 15 %. To znamená, že na 7kW AC stanici strávíte místo sedmi jen šest hodin, a navíc spotřebujete o 10 % méně energie. "

zkracuje se nabíjení o 15%, nemusí to být jen zlepšním nabíjecích ztrát, ale i udržením vyššího výkonu delší čas. Zde k tomu není moc víc informací.
No a spotřeba energie o 10% menší?
To opět teoreticky možné je, ale bez grafu výkonu nabíjení je to vaření z vody a do výpočtu by bylo zahrnuto příliš mnoho předpokladů. Stejně jako u ice, i zde je potřeba graf průběhu výkonu, aby se daly hodnotit parametry.

@Othello A to je pravděpodobnější jak koukám. Protože zlepšení účinnosti nabíjení o 10% oproti stávajícímu stavu, tedy snížení ztrát, znamená, že se sníží ztráty o cca 10%, tedy výsledná účinnost bude cca 91%. Podle mého je to špatně formulováno v článku.

@Othello Nehledě na to, že nás pořád krmí pohádkou o skoro 100% účinnosti, tak jak může být najednou o 10% účinnější. Ano, přijde mi zajímavé, že se to řídí po článcích, ale typ článků je pořád stejný a ta životnost bude pořád stejná.

Trochu mi uniká logika popsaného zrychlení nabíjení. Pokud nabíjím daným výkonem (uvedeno 7 kW), jak se může zrychlit nabíjení o 15% ??
Výkon je stále 7 kW a účinnost nabíjení má být lepší jen o 10%

Samotná idea ovládání každého článku samostatně je asi teoreticky dobrá, nicméně zapojením to bude asi pěkně komplikované.

Co je to zase za tupej titulek?

A to jdou elektroauta mimo me... ale ten titulek je na facku tak nejak z principu.

Jó, byt to zprava z Ciny, to byl panecku mejdan.
Revoluce!!
Nova era!!

A podobny nesmysly...

@Milenius ak mám niečo 99% a zlepším to o 10%, tak kolko percent budem mať na konci? Čísla som si vymyslel len pre lepšie predstavenie si problému

@Milenius
účinnost běžné LiFePO₄ baterie je hádám kolem 85 - 90 %, a Li-ion ještě vyšší, myslím že i přes 90% .
Tj. její zvýšení o dalších 10% může znamenat, že se inženýrům Stellantisu podařilo prolomit základní pilíře fyziky a z akumulátoru dostaneme více energie, než jsme do něj vložili.

A to snížení ztrát o dvě třetiny pouhým zdokonalením BMS je podobně málo uvěřitelné

Stellantis hlavně potřebuje do své evropské nabídka zařadit benzinový čtyřválec s objemem aspoň 1,4 l! Dokud ho nenabídne, tak se z té své prodejní mizérie nevyhrabe!!!

@Mikesus
... udržením vyššího výkonu delší čas ?

Nepředpokládal bych že nabíjecí výkon v hodnotě pouhých cca 0,15 C je potřeba jakkoliv omezovat, a to v celém průběhu nabíjení

Technické parametry jsou smutné čtení. Míč je dávno jinde.

@Othello Ono se totiž moc nemluví o tom, že při nabíjení velkým výkonem může jeho účinnost klidně klesnout k 50%. A to už je podle mě pro elektrojebky z ekologického hlediska dost likvidační. 🤗

Typické pro velkou elektrickou lež: Podpořte nás, protože možná za dvacet let se ukáže, že ušetříme proti stávajícím bateriím asi pět gramů CO2 na baterii a přestane se oteplovat. A všichni politici se budou moct podělat, protože rok 2025 je zase nejteplejší v historii Galaxie. Teda sice není, ale správně se přece řeklo, že je…

@Milenius tady zase létá procent sem a tam tolik, že se v tom nějaké to procento ztratí, že? 🙄

Celková efektivita ze zásuvky je u EV kolem 70-75%.
Kdyby byla tak tragická jak píšete (55😖, tak nemá skoro ani smysl řešit náhradu spalováků...

Při AC nabíjení jsou typicky tepelné ztráty téměř nulové, protože to je tak nízká rychlost (max. 0.2C), že to baterku nijak nezahřeje. A typicky je ta celková efektivita nabíjení (baterie + nabíječka) právě kolem těch 85%, jak správně uvádí Tesla.

Ztráty v síti jsou do pěti procent dle ČEPSu. Některý rok to vychází i jen kolem 3% někdy až přes 6%, není to statické. Hodně záleží jak daleko ta elektřina putuje od zdrojů ke spotřebiteli.

Nicméně tyto ztráty už platíte v ceně elektřiny, takže ty má smysl uvažovat jen pokud budete porovnávat efektivitu z primární suroviny. Jinak je správný výpočet vzít to množství ze zásuvky vs počet ujetých km.

Daň ze spotřeby elektřiny už dávno platíme...

@Mikesus No právě že tohle je tak účinnost toho měniče dobíjení, pak je ale třeba započítat ztráty na baterce a ty jsou až 20%. Proč myslíš že se ta baterka musí při nabíjení i vybíjení chladit? I samotná Tesla udává účinnost dobíjení 85%, i když není známo, při jakých podmínkách. Plus další a další ztráty. Třeba jen na tom kabelu do zásuvky, který bude 2.5mm2, tak má 15mohm na metr, tedy 2m kabel bude mít ztrátu 2*0.015*16^2*3=23W, to je 23/11kW=0.21%, při pětimetrovém kabelu je to už 0.5%, ještě víc bude na těch dvou konektorech, takže jen na kabelu bude klidně 1% ztrát. Nezdá se to moc, ale takhle se to nasčítá.

@dodo24 No to nevím, jak si to představují. 109%? Není to perpetuum mobile? Budu citovat: "Řízení toků energie na úrovni jednotlivých článků zkracuje proces nabíjení o 15 %. To znamená, že na 7kW AC stanici strávíte místo sedmi jen šest hodin, a navíc spotřebujete o 10 % méně energie." Podle mne tu někdo kecá. Bateriemi se zabývám dlouhodobě a ona realita je někde jinde, než nám pořád všichni předsouvají. Čím vyšší rychlost dobíjení, tím víc je samotná ztráta jen v bateriích vyšší. U rychlodobíjení je to až 20%, k tomu připočteme ztráty na měniči dobíjení 10%, na měniči k motoru a motoru 10% a nejednou je to až 45% ztrát, u pomalého dobíjení tak 30%, počítáme od zásuvky až na kola. A to ještě nepočítáme ztráty přenosu po síti. Ta srovnání cen z údajů na palubním počítači vynásobené cenou elektřiny tak jsou vyloženě zavádějící ne-li lživé. A to tam ještě není spotřební daň, kterou nám jistě začnou účtovat, až na ty elektro budou jezdit všichni.

Co je živostnost?