@Othello To je skvělá otázka. Zatímco u spalovacího motoru krouťák postupně graduje (musí se „nafouknout“ turbo nebo vyletět otáčky), elektromotor vám naservíruje maximální sílu v podstatě v milisekundě od sešlápnutí pedálu.Tento „okamžitý kopanec“ v kombinaci s vysokou hmotností batérií dělá z pneumatik nejnamáhanější součástku celého auta. Pokud byste na výkonný elektromobil dali běžné gumy, pravděpodobně byste je „oholili“ na polovinu jejich životnosti během pár měsíců.Zde jsou hlavní důvody, proč konstrukce a směsi musí být „na steroidech“:🏎️
1. Mikroskluzy a abrazivní opotřebeníI když auto nezačne pálit gumy s kouřem, při každém prudkém rozjezdu dochází k tzv. mikroskluzu.Fyzikální stres: Krouticí moment působí na kontaktní plochu takovou silou, že se jednotlivé bloky dezénu mikroskopicky deformují a „koušou“ do asfaltu agresivněji než u běžných aut.Směs: Výrobci musí používat směsi s vysokým obsahem siliky a speciálních polymerů, které jsou pružné, ale zároveň extrémně odolné proti vytrhávání kousků gumy (abrazivnímu opotřebení).⚖️ 2. Hmotnost a deformační sílyElektromobily jsou kvůli bateriím o 20–30 % těžší než jejich spalovací ekvivalenty.Bočnice: Pneumatika musí mít mnohem tužší bočnice (často označované jako HL – High Load), aby se v zatáčkách pod tíhou auta „nežvýkala“.Smykové napětí: Při akceleraci těžkého auta působí na vnitřní konstrukci pneumatiky obrovské smykové napětí $\tau$, které lze zjednodušeně vyjádřit jako😳$\tau = \frac{F}{A}$$Kde $F$ je síla přenášená na vozovku a $A$ je plocha kontaktní skvrny. Čím větší je síla (točivý moment), tím odolnější musí být vnitřní ocelové a nylonové pásy, aby se pneumatika doslova neroztrhla zevnitř.