Diskuse: ČT24: Čelní střety patří k nejtragičtějším nehodám

milonkrát a pořád stejně - rychlosti se nesčítají

tady máš důkaz i na videu:
[odkaz]

Má pravdu, nesčítají, protože ve vztahu pro kinetickou energii je rychlost ve druhé mocnině. Když hmotnost zmenšíš nějakým koeficientem (máš jen jedno auto místo dvou), tak rychlost vzroste jeho odmocninou.

Když uvážíš dvě auta stejné hmotnosti jedoucí 50 km/h, tak jediné auto bude mít stejnou energii při rychlosti zhruba 71 km/h. Samozřejmě, pokud mají auta různou hmotnost, těžší dosáhne stejné energie při nižší rychlosti než 71 km/h, lehčí zase při vyšší rychlosti než 71 km/h.

NESCITAJI!

JEZISI SORRY, vidis jak bylo zakladni skolstvi neprakticky a na hov.no.

Rychlosti se opravdu z pohledu energie při nárazu nesčítají.
Pokud se srazí 2 auta rychlostí 50 km/h není to to samé, jako kdyby jedno stálo a druhé do něj narazilo rychlostí 100 km/h. Ona totiž pohybová energie roste s druhou mocninou rychlosti. Tj. auto jedoucí rychlostí 100 km/h má 2 krát větší rychlost než auto jedoucí rychlostí 50 km/h, takže 4 krát větší energii, která se musí při nárazu pohltit!
Budu li předpokládat hmotnost každého auta 1000 kg a rychlost 50 km/h, tak energie, která se musí pohltit je přibližně 96,5 kJ x 2 auta = 193 kJ.
Když jedno bude stát a druhé do něj narazí rychlostí 100 km/h. Musí se pohltit energie přibližně 386 kJ, tj. 2 x větší!

Přesně tohle jsem chtěl napsat, ale asi se to nepovedlo...

a další věcí je, že když se srazí dvě auta, budou se deformovat 2 vozidla = 2 deformační zóny. Kdežto, když auto narazí do zdi, která je v podstatě tuhá, musí veškerou energii pohltit to jedno vozidlo..

Bavíme se ale pouze o energiích. Působení na posádku je daleko rozsáhlejší problematika, záleží na vzájemné kompatibilitě, zádržných systémech, návrhu def. elementů, atd. To se nedá jednoduše shrnout do nějakého závěru

On se člověk o ničem jiném než o energiích bavit nemůže, protože každá dvě auta dopadnou jinak. Výsledek nehody je otázka konstrukce vozů, jejich vzájemné kompatibility a dalších faktorů.

Mimo jiné jde o to, jak častý daný typ nehody je. Podle mě jsou čelní srážky mnohem častější než boční. Také tipuji, že při čelních srážkách bude průměrná rychlost větší - takovou nehodu si představuji na okresce, zato boční náraz si spíš představím ve městě. Pak se člověk nemůže divit, že čelní střet je statisticky nejčastější příčinou úmrtí na silnicích.

Pořád lepší čelní srážka se srovnatelným autem, než strom případně betonový můstek. A když čelní, tak co největší plochou.
Jinak je určitě lepší najít únik a třeba skončit v kotrmelcích. Ale tam hraje roli mnoho faktorů a náhod.
Rozhodnout se ve zlomku vteřiny kam to namířit, no a pak začne působit fyzika a záleží na tom co aut a kde strefí.

Ono to není tak jednoduché. Pokud máš dvě identická auta jedoucí stejnou rychlostí, tak je jejich náraz ekvivalentní s nárazem do zdi. Laicky řečeno, sice máš dvakrát tolik deformačních zón, ale také máš dvakrát takovou energii k pohlcení. Nedá se to přesně formulovat, ale zjednodušeně řečeno se náraz do auta vyplatí vozu s vyšší energií, o něco přesněji se dá mluvit o větším přebytku energie, než jeho vůz dokáže pohltit. Samozřejmě za předpokladu ideálního nárazu. Přesně se to nedá definovat, komu se to vyplatí, protože jde o mnoho proměnných. Ohromnou roli tady hraje rychlost. Můžeš narazit do stejného auta, ale pokud pojedeš 80 a on 150, tak bys ve zdi dopadl určitě lépe.

U stromů je problém relativně malé plochy kontaktu. Působí tam větší tlaky. Do budoucna tady mají ohromnou výhodu lehká auta s dostatečně pevnou karoserií, protože ty se od stromu odrazí (čím méně přímý náraz to bude, tím lépe). Energie nutná ke kritické deformaci karoserie bude větší než kinetická energie vozu v okamžiku nárazu. A nepřímý náraz bude lepší, protože energie nutná k rotaci vozu bude nejspíš menší než energie nutná k jeho zastavení. Nejspíš, protože záleží na několika dalších faktorech.

Je to otázka toho, že své auto si volíš sám, svou rychlost si volíš sám, takže kalkulovaný risk nárazu do pevné překážky pro tebe může být lepší než neznámá v podobě nárazu do auta o neznámé hmotnosti a rychlosti. Proto mi vadí, že nikdo nedělá (ve vyšších rychlostech) testy nárazu do jiných druhů překážek, jako jsou železobetonové stěny (mostní pilíře), železobetonové patníky, stromy, v jaké rychlosti vydrží převrácení na střechu atd. To jsou pro mě důležitější údaje, než že to auto přežije při nárazu do podobného auta jedoucího stejnou rychlostí ve zhruba 50 km/h.