Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Diskuse: Sytič: K čemu sloužil a proč se dnes už nepoužívá?

„Musíš vytáhnout sytič“, říkával mi děda, když jsem začínal jezdit s jeho Škodou 120L z roku 1985. Starší motoristé to jistě znají, ale co ti mladší? Ti se s tímto pojmem v praxi možná ani nesetkali. Takže, kdy a proč se používal sytič?
Zpět na článek
26. 9. 2017 08:56
26. 9. 2017 14:39
26. 9. 2017 19:22
28. 9. 2017 23:20
26. 9. 2017 09:10
26. 9. 2017 09:46
26. 9. 2017 10:17
26. 9. 2017 11:08
26. 9. 2017 15:53
26. 9. 2017 10:48
neregistrovaný "SR20"
26. 9. 2017 15:45
28. 9. 2017 23:18
26. 9. 2017 16:56
28. 9. 2017 23:06
29. 9. 2017 20:27
Avatar - Uživatel_5340709
26. 9. 2017 08:34
Dědo,
co je to sytič? .... Synku to je takové historické zařízení, něco jako gramofon. :-|
/já se tady z těch článků picnu/
Rozbalit vlákno
11
26. 9. 2017 08:56
Re: Dědo,
Jj, sice to má skoro každej na zahradním traktůrku, pile, křoviňáku. Sportovní letadla naprosto běžně, motorky, lodě... Ale budeme dělat, jako že je to už dááávno, dávno co to kdy někdo naposledy vyrobil.
Avatar - Stejsn
26. 9. 2017 14:39
Re: Dědo,
Fór bude v tom, že se to tu nejmenuje krovinak.cz, ani pila.cz. Dokonce ani sportovniletadlo.cz. ;-)
26. 9. 2017 19:22
Re: Dědo,
A co je na tom špatnýho to připomenout? Když nějakej mlaďas s autem i dvacetiletým a bez zkušeností s tím co jsi tu vyjmenoval získá informaci o tom, jak to dříve fungovalo. Jděte se picnout oba, alespoň budou chybět podobné hloupé příspěvky.
28. 9. 2017 23:20
Re: Dědo,
20 let staré auto už nemá karburátor... :-)
26. 9. 2017 09:10
Re: Dědo,
Gramofon je hostoricke zarizeni? Zajimavy ze se porad pouziva a prodava.
Avatar - Uživatel_5340709
26. 9. 2017 09:21
Re: Dědo,
Taky mám teď jeden novej a občas koupím nějaké to LP.
26. 9. 2017 09:46
Re: Dědo,
ja mam na kliku, na selakovy desky
ani zadna elektronka tam neni, zvuk vznika ciste mechanicky z drazky na membranu
dela to docela randal, stahnout to nejde
nadhera

jeste bych chtel auto na kliku z ty doby >:D
Avatar - removed
26. 9. 2017 10:17
Re: Dědo,
šelakové desky? Mám jich asi 100, ale nemám k nim ten gramec...
jinak klikou se v zimě startovaly první Octávie .)
Avatar - Ozzman
26. 9. 2017 11:08
Re: Dědo,
Klikou se budou startovat i III Octavie po Fl.... první zima se blíží >:-[] >:D
Avatar - Uživatel_5340709
26. 9. 2017 14:21
Re: Dědo,
:yes:
Tak to už je úplný začátek gramofonů. I když čistě mechanický zvuk přes troubu není moc o poslechu, je to spíš sběratelský kousek. Jinak na normální současné gramofony nedám dopustit, zvuk jaký dovedou vytvořit je pro naše ucho perfektní, rocková muzika, nebo el. kytara je z desky výborně poslouchatelná. A ty nové LP už tolik nešumí a zvuk z nich je silnější.
Avatar - removed
26. 9. 2017 15:53
Re: Dědo,
ale takové to občasné popraskávání je taky báječné...
Jinak sytič se taky říkalo SA58 nebo AK47...
26. 9. 2017 09:01
Uff, to jsme se zas dozvěděli pravdy ...
Nezbývá než konstatovat, že autor článku je se svými technickými teoriemi opět úplně mimo. Zjevně účel sytiče vůbec nepochopil takže jej ani nemůže seriózně vysvětlit.

Takže není pravda že důvodem pro použití sytiče je nedostatečný podtlak studeného motoru, se kterým údajně karburátor není schopen pracovat. On totiž studený motor má možná ještě větší podtlak než zahřátý protože má větší účinnost plnění.

Úlohou sytiče je ve skutečnosti krátkodobé nucené obohacení směsi a to z důvodu, že u studeného motoru se část rozprášeného benzínu vysráží na chladných stěnách spalovacích prostor (válec, píst, hlava) a v sacím potrubí, čímž se směs ochudí a nešla by snadno zapálit. Takže sytič jen přidá víc benzínu aby dočasně nahrazoval to co zkondenzuje.
Mimochodem, stejnou funci jako přidání benzínu samostatnou tryskou zastane třeba i zvýšení hladiny v plovákové komoře, což se používalo například u motoocyklů. Takže jsou tři základní provedení systiče
- víc benzínu samostatnou tryskou
- přívěra škrtící vzduch před karburátorem, tj. opět se saje víc benzínu
- zvýšená hladina v plovákovce, která také dodá víc benzínu přes standartní trysky.

Nemohl by prosím technické články tady psát někdo kdo motorům aspoň trochu rozumí ?
Rozbalit vlákno
9
Avatar - speedfred
26. 9. 2017 09:18
Re: Uff, to jsme se zas dozvěděli pravdy ...
v redakcii by to mali vyhádzať a angažovať teba aspoň pri písaní technických článkov.
myslím to v dobrom :yes:
Avatar - wakantanka
26. 9. 2017 09:34
Re: Uff, to jsme se zas dozvěděli pravdy ...
najtragickejšie na tom čo si popísal je, že princíp fungovania sytiča sa učil dosť dlho (donedávna) v každej autoškole. :-) Takže buď autor vtedy chýbal, alebo absolvoval autoškolu len nedávno. :-) Pritom mu to nebráni púšťať do placu podobné múdra. :-(
26. 9. 2017 14:53
Re: Uff, to jsme se zas dozvěděli pravdy ...
Nevzpomínám si, že by před 12 lety materiály zahrnovaly sytič. Co je tvé donedávna? 20 let zpět? 25?
Avatar - wakantanka
26. 9. 2017 15:31
Re: Uff, to jsme se zas dozvěděli pravdy ...
No pravda ja som vodicak robil viac ako pred 20 rokmi :-) Ale u nas to myslim vypadlo tak 10 rokov dozadu. Ale mozne je aj to ze sa mylim :-)
26. 9. 2017 09:38
Re: Uff, to jsme se zas dozvěděli pravdy ...
Je docela záhadou, kam na ty svoje moudra chodí... ;-)
viz. V opačném případě motor navenek běžel ve zvýšených volnoběžných otáčkách. To je prosím co???
Serioznost těchto stránek vzala již před lety hodně rychle za své.. Ale bohužel to není jediný případ.
Avatar - Dzakobo
26. 9. 2017 11:04
Re: Uff, to jsme se zas dozvěděli pravdy ...
Udělal jsem výjimku a šel rovnou do diskuze. Tvůj příspěvek, zdá se mi, je úplně vyčerpávající, článek netřeba. >:D

Řekl bych, že v samojízdných strojích se dnes nejčastěji používá ta přívěra před karburátorem (mám v sekačce).

U malých motorů jsou to nastřikovací pumpičky, takže asi zvýšená hladina pl. komoře.

V dědovo Oltcitu netuším, co bylo za systém, ale vzhledem k tomu, že použitý karburátor Solex byl dost složitý, tipuju samostatnou trysku.
26. 9. 2017 20:47
Re: Uff, to jsme se zas dozvěděli pravdy ...
Solex Oltcitu měl klasickou přívěru. Specialitou byl nastavitelný bypass.
26. 9. 2017 14:46
Re: Uff, to jsme se zas dozvěděli pravdy ...
Ono je to dneska skoro na všech webech o autech. Jak někdo píše o technice, už si říkám co tam vyplodí za zhovadilost.
28. 9. 2017 22:45
Re: Uff, to jsme se zas dozvěděli pravdy ...
Občas si říkám, jestli není Dusilovi blbé se tady tak zesměšňovat, ale za ty prachy asi ne, že... :-)

K sytiči - kecá tam blbosti, sytič není přídavný karburátor, sytič je označení pro cokoli, co obohatí směs a ne proto, že někde nevzniká dostatečný podtlak (protože pak by se bez sytiče nedal nastartovat teplý motor, což ale jde úplně normálně) - ale jak jsi správně napsal proto, že se většina paliva vysráží na stěnách sacího potrubí a do válce se skoro nedostane nebo jen v tak malém množství, že výsledná směs není schopná zapálení elektrickou jiskrou. Pomocný karburátor se začal praktikovat u škodovek s motorem vzadu kvůli zachování nízké stavební výšky karburátoru. Tento typ sytiče sice nějak funguje, ale ne za všech podmínek ideálně, proto býval u tohoto typů sytiče někdy problém s nastartováním motoru a hlavně okamžitým odjezdem z místa, když bylo hodně pod nulou. Norrmálně se používá přívěra, která zajistí za jakýchkoli podmínek nasávání benzínu ze všech možných otvorů v karburátoru, tedy její schopnost obohatit směs je daleko vyšší a zvládá i velmi nepříznivé podmínky jak velkých mrazů, tak okamžitého rozjezdu po nastartování. Podmínkou je téměř úplně zavřená přívěra a malé otevření škrtící klapky, aby se mohl vytvořit podtlak nad klapkou. A přívěra se po nastartování musí trochu otevřít, jelikož podtlak prudce stoupne a motor se uchlastá. Na to jsou tam nějaké automatické systémy, buď se do přívěry instalovaly podtlakové ventilky propouštějící od určitého podtlaku vzduch a nebo se přívěra uložila asymetricky a proudící vzduch v součinnosti s podtlakem ji pootevřel. A píše tam totální nesmysl s tím bimetalem - pokud je tam pouze bimetal, tak se skutečně může sytič zavírat dlouho a dělůá vysokoui spotřebu při krátkých doručovacích jízdách, kdy se motor nachází někde mezi studeným a teplým režimem, protože stále obohacuje i když nemusí. Karburátor u Favorita měl od začátku přívěru na I. stupni, která byla řízena jak bimetalem, tak elektrickým a i vodním ohřevem včetně nuceného otevření od pedálu plynu. Dusil o funkci Pierburgu nemá páru, viděl ho jen z dálky na rozmazaném obrázku, ale hlavně že zde píše voloviny. A největší kravinu co napsal je, že otevřený sytič jen zvýší volnoběžné otáčky motoru - po ohřátí motoru se při zátěži vyřadí z činnosti (přívěra se nuceně otevře od pedálu plynu a pomocný karburátor u škodovek přestaně fungovat, jelikož otevřením klapky zanikne podtlak, který je nutný pro jeho činnost), ale pokud není ovládaný automaticky, tak při vyřazení a odstavení plynu uchlastá motor, který zdechne.
26. 9. 2017 09:04
ještě pumpička
v motoru (u škodovek), ve 100ce jsme měli u ručky dvě páčky - šedá a černá

to všechno odvál čas
Rozbalit vlákno
1
26. 9. 2017 09:09
Re: ještě pumpička
No tak ta jedna ovladala topeni ne. U 120 to pak popotahli az na palubku tak nebylo potreba lovit packu mezi sedackama a zustal tam jen sytic.
26. 9. 2017 09:49
za par let budou clanky
k cemu bylo to kolo pred sedadlem ridice a ty slapky pod nohama a co to bylo za tycku mezi sedadlem ridice a spolujezdce >:D
Rozbalit vlákno
1
Avatar - Dzakobo
26. 9. 2017 11:06
Re: za par let budou clanky
Asi jo, ale něco na způsob volantu by přeci jen mohlo zůstat. Navádění jen pomocí GPS by někde na nezakreslené cestě nebo louce určitě nestačilo.
26. 9. 2017 09:59
Náhodou...
...ten článok znie odborne a vcelku komplexne popisuje určité skutočnosti. Akurát z toho prd viem, moje myslenie je, žiaľ, jednoduché a oveľa väčší zmysel mi dáva jednoduché vysvetlenie kolegu Kalouska. Niet nad logické a zrozumiteľné a správne vysvetlenie, takže pánovi Dusilovi odporúčam, aby sa obrátil na niekoho povolaného a poučil sa napríklad tu:
[odkaz]
Rozbalit vlákno
0
neregistrovaný "SR20"
26. 9. 2017 10:48
Ešte jeden.
Na čo slúžila kľuka (klika) a prečo sa už nepoužíva. Teda mimo Ruska a spol. :-)
Rozbalit vlákno
0
26. 9. 2017 13:07
Sytič měly např. Škodovky a přívěru např. Žigulíky
Škodovky měly karburátory z Českých Budějovic, Žigulíky Webery (ty byly pak v Togliatti upraveny, ale podstata přívěry zůstala). Přívěra byla proti sytiči, který byl ještě jeden vestavěný karburátor, strašně jednoduchá a funfgovalo to velmi spolehlivě - nakonec Žigulíky byly na přání Rusů Italy připraveny i pro startování na Sibiři..

Možná je dobré připomenout, že automatický sytič měly už Škoda 1000 MB (Embéčka) v 60.-ých letech, ale ten byl záhy stažen z výroby.

Poznámka: Karburátor už dnes vypadá velmi archaicky - jako dávná minulost, ale klobouk dolů před tím, jak se proudění dýzami, vzdušníky a difuzory umělo počítat. Na stolicích se už jen dolaďovalo. Karburátor byl v podstatě jeden velký balík Bernoulliho rovnic "okořeněných" třením.
Rozbalit vlákno
2
26. 9. 2017 13:20
Re: Sytič měly např. Škodovky a přívěru např. Žigulíky
Ta přívěra má výhodu, že udrží zhruba konstantní poměr v širším rozsahu otáček resp. otevření plynu, protože reguluje průtok vzduchu i benzínu zároveň.
Samotné přidání benzínu ať zvláštní tryskou nebo přeplavením plovákové komory reguluje pouze benzín
26. 9. 2017 15:57
Re: Sytič měly např. Škodovky a přívěru např. Žigulíky
Ano.
26. 9. 2017 15:45
stodvacka
hundertdvacka z '85 už byla docela luxus, já měl o deset let starší, tam by si teprve pan Vaculík užil nejen sytič, ale i pumpování benzínu do karbecu a podobných předstartovních procesů. jinak sytič se dal použít i místo plynového pedálu, když jeho lanko prasklo
Rozbalit vlákno
1
28. 9. 2017 23:18
Re: stodvacka
U všech škodovek s motorem vzadu se musel ručně načerpat benzín do karbu, i v roce 1985... :-) Až Favo, pokud nestálo příliš dloho, to nepotřebovalo.
Avatar - McMatej
26. 9. 2017 16:56
stodvacka
Ne všechny škodovky měli sytič. Zrovna obrázek karburátoru nad článkem je Pierburg z Favorita a ten měl přívěru. Je to vidět i na tom obrázku, ve vzdálenějším difuzoru. ;-)
Rozbalit vlákno
1
28. 9. 2017 23:06
Re: stodvacka
Nemáš tak docela pravdu. I pomocný karburátor zajištuje poměr benzínu a vzduchu, ovšem množství takto obohacené směsi má své meze. A když se řekně karburátor, znamená to zařízení, které vytváří zapálitelnou směs, tedy benzín se vzduchem. Rozdíl mezi pomocným karbem a přívěrou je ten, že přívěra funguje jako sytič jen při pootevřené škrtící klapce a jen vytváří vysoký podtlak nad klapkou, zatímco pomocný karburátor, vyrábějící extrémně bohatou směs benzínu se vzduchem, MUSÍ mít škrtící klapku při startu zavřenou. A dál - přívěra se musí nějakým způsobem (automaticky bez zásahu řidiče - bylo už tehdy počítáno s blondýnami za volantem) otvírat při přidání plynu, jinak se motor uchlastá nadbytkem benzínu, pom. karb se samočinně vyřazuje z činnosti pneumaticky zánikem podtlaku pod škrtící klapkou, tedy při jízdě s více sešlápnutým plynem výslednou směs neobohacuje (v sacím potrubí je už taková rychlost proudící směsi, že se nic nesráží a na provoz i studeného motoru stačí základní systémy karburátoru). Ovšem pokud se škrtící klapka zavře, tak se oba typy zařízení zase dostanou do činnosti s tím, že teplý motor uchlastají...
Avatar - KubikCv
26. 9. 2017 20:44
A další článek bude na téma....
Co je to předsuvník u historického naftového motoru? >:D
Někdy se přistihnu jak si v duchu říkám,proč sem ještě lezu? Asi fakt jen kvůli p.Vaculíkovi a Dragounovi a diskusi ;-\
Rozbalit vlákno
0
Avatar - JiRkA997CZ
27. 9. 2017 15:19
To je teda blbost
Zaprvý je na obrázku Jirkov 28-30 LEKR, což je licenční kopie Pierburg 2E3. Ten byl ve Favoritech a měl už AUTOMATICKÝ SYTIČ!
V případě favoritu byl vyhříván jak oběhem chladící kapaliny, tak elektricky, takže se za chvíli po startu vypnul. Šel taky vypnout sešlápnutím plynu.
Zadruhý - sytič je vlastně jen vzduchová přívěra, která zakrývá vstup vzduchu do 1. Komory karburátoru, takže motor saje víc benzínu. To co bylo v článku popisováno je bejkárna...
Rozbalit vlákno
1
28. 9. 2017 23:16
Re: To je teda blbost
Nešel vypnout sešlápnutím plynu, jen se tím daly snížit volnoběžné otáčky ve 4 stupních podle toho, jak moc byl motor zahřátý. Krátkým sešlápnutím plynu se u studeného motoru sytič nastavil do startovací polohy, po nastartování vyletěly volnoběžné otáčky nad hranici 2000 rpm, po ustálení otáček se krátkým sešlápnutím plynu přemístil doraz škrtící klapky o jeden díl stupňovité vačky níže a otáčky klesly na nějakých 1600 - 1800 rpm. Polohu stupňovité vačky určoval termostat, ovládající zároveň přívěru. Takže další pokles otáček přišel až po dalším zvýšení teploty motoru a sešlápnutí plynu. Jelikož nikdo nechtěl mít v té době elektronický systém, řešilo se to mechanickými hejblátky s docela velkým úspěchem.
P.S.: licence Pierburgu se koupila ne proto, že by to v Budějicích nezvládli, ale nebyl čas na vývoj a přípravu výroby pro auto, které mělo být na trhu do tří let. Bylo rychlejší a efektivnější koupit licenci, výrobce totiž dodal kromě technologie i stroje. A také se takto rychle zvládl přechod ze zinkových slitin na slitinu hliníkovou. Jinak motor do Fava byl vyvinut v několika variantách včetně jedno a vícebodového vstřikování, nakonec kvůli ceně a servisu vyhrál první kolo karbec. Pak ho odstřelily emisní limity...
29. 9. 2017 20:27
Doplněk
Dnešní funkci sytiče přebírá ř.j.motoru , která vstřikované množství obohatí v závislosti na teplotě a množství vzduchu , při mrazivých dnech také motor po startu běží ve zvýšeném volnoběhu. Prostě sytič - obohacení směsi pro studený start je ošetřeno softwarem, všechno za nás dělá elektronika. Jinak K jetronic měl sytičovou trysku pro studené starty.
Rozbalit vlákno
0
12. 7. 2020 10:06
Autor článku tomu moc nerozumí...
V článku je velké množství nepřesností a blbostí.

Karburátor Favoritu neměl sytič se šoupátkem, ale bimetal zde ovládal startovací přívěru. O té se ale píše až v další kapitole...

Také není pravda, že byl tento systém poruchový a že měl velkou spotřebu paliva. To platilo tak maximálně o Embéčku a prvních Š100, které šoupátkový termosytič měly, než byl nahrazen ručním sytičem...

Zkrátka, autor článku smotal páté přes deváté...
Rozbalit vlákno
0