No nevim... Aby to prilis neovlivnovalo jizdni vlastnosti [odkaz]%C3%ADla
[odkaz]%C4%8Dn%C3%AD… />
Co takhle radeji pouziti stlaceneho vzduchu? Nebo pouziti hybridniho pohonu s keramickou turbinou.
Vzhledem k tomu, ze Coriolisova sila je pozorovatelna na smeru morskych proudu a proudeni vzduchu v atmosfere, je v tomhle pripade naprosto zanedbatelna. Navic myslim, ze si Volvo dokaze ohlidat, jestli ta vychytavka bude kontraproduktivni.
Nezkopiroval se cely odkaz. Coriolisova sila pusobi o jakehokoliv rotujiciho telesa. Cim je vetsi hmotnost a pocet otacek, tim je vetsi. Gyroskopicky efekt vsak bude v tomto pripade rozhodujici. Pri prudke akceleraci a soucasneho zataceni bude tlacit zad vozidla do smyku..
Nesmysl, tenhle KERS se v F1 zatím vůbec neprosadil, používá se elektronický systém (akumulátory el. energie). A pokud by tam nějaký takový systém byl, pak musí být sklopen o 90° právě aby byl minimalizován nežádoucí gyroskopický jev při zatáčení.
Jako lai si troufám tvrdit, že Volvo šláplo úplně vedle. Tahle mrška s 60 000 otáčkama bude jednak mrvit jízdní vlastnosti a jednak těžko bude dlouhodobě spolehlivá (zejména celý ten aparát s CVT převodovkou a pohonem zadku, atd.)
Coriolisova sila pusobi na hmotny bod, ktery se pohybuje na otacejici se plose (treba povrchu Zeme) tak, aby menil svou vzdalenost od stredu otaceni. Tim meni svou "rotacni" kinetickou energii, ktera se presune do kineticke energie primocareho pohybu ve smeru puvodni rotace. Jako brouk, ktery bude chtit lezt po gramofonove desce smerem do nebo od stredu, bude neustale zatacet.
Tohle je neco jineho. Pokud je setrvacnik umisten tak, ze osa rotace je rovnobezna s napravou, tak pri zataceni auta (akcelerace netreba) se horni (nebo dolni) cast setrvacniku, ktera se pohybuje ve smeru pohybu auta, pohybuje vuci zemi mnohem rychleji nez druha cast. Diky tomu je jeji setrvacnost mnohem vetsi -- pri zataceni auta dochazi k mnohem vetsi zmene hybnosti. Ta horni cast setrvacniku se zataceni brani a chce pokracovat rovne, coz vyvola tzv. klopny moment neboli gyroskopicky jev. Auto se jakoby bude chtit prevratit na bok.
Uplne by stacilo pouzit dva setrvacniky, ktere by rotovaly vedle sebe v opacnem smyslu. Podle me by se pak auto chovalo zcela neutralne. Divim se, ze je to nenapadne.
To s tou dvojicí setrvačníků se mi nezdá. Ať o tom přemýšlím jak o tom přemýšlím, ten rotující kotouč se nechce vychýlit z osy otáčení a to ani na jednu stranu. Tedy dvojice protiběžných setrvačníků se bude bránit úplně stejně jako jeden velký. Navíc není pravda, že by se setrvačník na venek snažil auto převrátit, on se nebude chtít vychýlit z osy rotace, tedy převrácení se bude bránit stejně jako zatáčení. To jsou pro něj v principu totožné změny směru.
Dva opacne rotujici setrvacniky vyvolaji opacne gyroskopicke momenty, ktere se vyrusi. To, co popisujes, je vliv hmotnosti auta jako takoveho, ktere se snazi jet rovne. Reakce setrvacniku na zataceni je ale slozitejsi, snazi se naklopit.
Já bych v tom viděl problém možná kdyby ten kotouč vážil 100 kg a dosahoval takovýchto otáček. S 6kg kotoučem se domnívám řidič vůbec nezaznamená, že v autě něco takového je.
Na tom systému mi je divné, že má ocelový střed, a obvodové kolo je z lehkého kompozitu. Z fyzikálního hlediska by to bylo výhodnější naopak - lehký střed, a co nejtěžší a nejtenčí obvodové kolo... :-O
Obavam se, ze pak by pri 60000 otackach za minutu setrvacnik vycestoval z klece >:D Tento system je urcite zajimavej, snad bude dobre dimenzovana zivotnost. Napriklad, jestli k udrzovani vakua nebude nutna vyveva a zda tesnici prvky kolem hridele a jeho loziska vydrzi dostatecne dlouho. Protoze cena dilu v pripade pozarucni opravy bude jiste astronomicka...