Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Volvo testuje KERS: 60.000 otáček na zadní nápravě (video)

Aleš Dragoun
Diskuze (11)
Volvo bude již brzy umět snížit spotřebu čtyřválcových motorů o 20 % a jejich výkony přiblížit šestiválcům.

Jak? Švédská automobilka totiž vyvíjí KERS, tedy systém pro využití kinetické energie ke zvýšení potence agregátu.

Celé zařízení je podobné tomu, které se používá ve formuli 1, má jej také Porsche (911 GT3 R Hybrid), nebo Ferrari ve své vettura laboratorio 599 HY-KERS. Volvo jej ovšem nepřipravuje ve spolupráci s jakýmkoli výrobcem monopostů, či jeho divizí, s pracemi pomáhá kromě vlastní dceřinné společnosti Volvo Powertrain také SKF.

Množství uvolněné energie při deceleraci umožňuje, aby ze sebe setrvačník umístěný na zadní nápravě dokázal vydat až 60.000 otáček za minutu. Když auto začne znovu zrychlovat, rotace setrvačníku se přenese na zadní kola prostřednictvím bezestupňového převodného ústrojí (CVT).

Auta budou pochopitelně vybavena také běžnými spalovacími motory, které pohánějí naopak přední nápravu. Jakmile ovšem řidič šlápne na brzdový pedál, pohonná jednotka zhasne.

Energii ukrytou v setrvačníku lze použít k prudké akceleraci, ať už například ze semaforu, nebo i po dosažení cestovní rychlosti. Její využití je krátkodobé, dokáže ale přidat asi 59 kW, tedy 80 k výkonu. V souvislosti s tím sníží spotřebu paliva.

Výpočty ukazují, že spalovací motor může být vypnutý až polovinu času, kalkulace se řídí současnou evropskou normou NEDC. Své uplatnění najde systém zejména v městském provozu, kde je třeba často brzdit a znovu se rozjíždět.

Moderní setrvačník je lehký, je vyroben z uhlíkových vláken. Váží 6 kg a má průměr 20 cm. Karbonové kolo se otáčí ve vakuu, čímž jsou minimalizovány třecí ztráty. Volvo již podobný asistenční poháněcí systém testovalo v roce 1980 v legendárním typu 240. Tehdy používaný ocelový setrvačník byl však poměrně velký, těžký a měl velmi omezenou rotační kapacitu, tedy mnohem menší maximální otáčky.

Volvo představí svůj KERS letos na podzim, kdy se také jím vybavené vozy objeví na silnicích v testovacím provozu. Koupit bychom si je mohli v horizontu několika let. Náklady na vývoj i výrobu totiž nejsou zdaleka tak vysoké, jako například u plug-in hybridů, kterými se ve Švédsku rovněž zabývají.

Aleš Dragoun
Diskuze (11)
2. 6. 2011 13:53
Re: Gyroskopicke efekty a coriolisova sila
Dva opacne rotujici setrvacniky vyvolaji opacne gyroskopicke momenty, ktere se vyrusi. To, co popisujes, je vliv hmotnosti auta jako takoveho, ktere se snazi jet rovne. Reakce setrvacniku na zataceni je ale slozitejsi, snazi se naklopit.
2. 6. 2011 12:54
Re: Gyroskopicke efekty a coriolisova sila
To s tou dvojicí setrvačníků se mi nezdá. Ať o tom přemýšlím jak o tom přemýšlím, ten rotující kotouč se nechce vychýlit z osy otáčení a to ani na jednu stranu. Tedy dvojice protiběžných setrvačníků se bude bránit úplně stejně jako jeden velký. Navíc není pravda, že by se setrvačník na venek snažil auto převrátit, on se nebude chtít vychýlit z osy rotace, tedy převrácení se bude bránit stejně jako zatáčení. To jsou pro něj v principu totožné změny směru.
2. 6. 2011 12:30
Re: Gyroskopicke efekty a coriolisova sila
Coriolisova sila pusobi na hmotny bod, ktery se pohybuje na otacejici se plose (treba povrchu Zeme) tak, aby menil svou vzdalenost od stredu otaceni. Tim meni svou "rotacni" kinetickou energii, ktera se presune do kineticke energie primocareho pohybu ve smeru puvodni rotace. Jako brouk, ktery bude chtit lezt po gramofonove desce smerem do nebo od stredu, bude neustale zatacet.

Tohle je neco jineho. Pokud je setrvacnik umisten tak, ze osa rotace je rovnobezna s napravou, tak pri zataceni auta (akcelerace netreba) se horni (nebo dolni) cast setrvacniku, ktera se pohybuje ve smeru pohybu auta, pohybuje vuci zemi mnohem rychleji nez druha cast. Diky tomu je jeji setrvacnost mnohem vetsi -- pri zataceni auta dochazi k mnohem vetsi zmene hybnosti. Ta horni cast setrvacniku se zataceni brani a chce pokracovat rovne, coz vyvola tzv. klopny moment neboli gyroskopicky jev. Auto se jakoby bude chtit prevratit na bok.

Uplne by stacilo pouzit dva setrvacniky, ktere by rotovaly vedle sebe v opacnem smyslu. Podle me by se pak auto chovalo zcela neutralne. Divim se, ze je to nenapadne.
2. 6. 2011 11:09
Re: Gyroskopicke efekty a coriolisova sila
Nesmysl, tenhle KERS se v F1 zatím vůbec neprosadil, používá se elektronický systém (akumulátory el. energie). A pokud by tam nějaký takový systém byl, pak musí být sklopen o 90° právě aby byl minimalizován nežádoucí gyroskopický jev při zatáčení.

Jako lai si troufám tvrdit, že Volvo šláplo úplně vedle. Tahle mrška s 60 000 otáčkama bude jednak mrvit jízdní vlastnosti a jednak těžko bude dlouhodobě spolehlivá (zejména celý ten aparát s CVT převodovkou a pohonem zadku, atd.)
Avatar - Slavek-TDM
2. 6. 2011 10:20
Re: Setrvačník - těžší střed, lehčí okraj?
Obavam se, ze pak by pri 60000 otackach za minutu setrvacnik vycestoval z klece >:D Tento system je urcite zajimavej, snad bude dobre dimenzovana zivotnost. Napriklad, jestli k udrzovani vakua nebude nutna vyveva a zda tesnici prvky kolem hridele a jeho loziska vydrzi dostatecne dlouho. Protoze cena dilu v pripade pozarucni opravy bude jiste astronomicka...