Volvo testuje KERS: 60.000 otáček na zadní nápravě (video)
Jak? Švédská automobilka totiž vyvíjí KERS, tedy systém pro využití kinetické energie ke zvýšení potence agregátu.
Celé zařízení je podobné tomu, které se používá ve formuli 1, má jej také Porsche (911 GT3 R Hybrid), nebo Ferrari ve své vettura laboratorio 599 HY-KERS. Volvo jej ovšem nepřipravuje ve spolupráci s jakýmkoli výrobcem monopostů, či jeho divizí, s pracemi pomáhá kromě vlastní dceřinné společnosti Volvo Powertrain také SKF.
Množství uvolněné energie při deceleraci umožňuje, aby ze sebe setrvačník umístěný na zadní nápravě dokázal vydat až 60.000 otáček za minutu. Když auto začne znovu zrychlovat, rotace setrvačníku se přenese na zadní kola prostřednictvím bezestupňového převodného ústrojí (CVT).
Auta budou pochopitelně vybavena také běžnými spalovacími motory, které pohánějí naopak přední nápravu. Jakmile ovšem řidič šlápne na brzdový pedál, pohonná jednotka zhasne.
Energii ukrytou v setrvačníku lze použít k prudké akceleraci, ať už například ze semaforu, nebo i po dosažení cestovní rychlosti. Její využití je krátkodobé, dokáže ale přidat asi 59 kW, tedy 80 k výkonu. V souvislosti s tím sníží spotřebu paliva.
Výpočty ukazují, že spalovací motor může být vypnutý až polovinu času, kalkulace se řídí současnou evropskou normou NEDC. Své uplatnění najde systém zejména v městském provozu, kde je třeba často brzdit a znovu se rozjíždět.
Moderní setrvačník je lehký, je vyroben z uhlíkových vláken. Váží 6 kg a má průměr 20 cm. Karbonové kolo se otáčí ve vakuu, čímž jsou minimalizovány třecí ztráty. Volvo již podobný asistenční poháněcí systém testovalo v roce 1980 v legendárním typu 240. Tehdy používaný ocelový setrvačník byl však poměrně velký, těžký a měl velmi omezenou rotační kapacitu, tedy mnohem menší maximální otáčky.
Volvo představí svůj KERS letos na podzim, kdy se také jím vybavené vozy objeví na silnicích v testovacím provozu. Koupit bychom si je mohli v horizontu několika let. Náklady na vývoj i výrobu totiž nejsou zdaleka tak vysoké, jako například u plug-in hybridů, kterými se ve Švédsku rovněž zabývají.