Je to raketa :-)
Bohužel, moje umřelo na lišku. Ve chvíli, kdy už auto nejde zvednout jinak než vidlema a šroubovákem propíchneš libovolné místo, je čas se rozloučit. Ale zase taková škoda to nebyla, protože motor dodnes funguje v kamarádově Puntu 1.4T.
Já to už rezavý koupil s tím, že "to se pak opraví". Jenže pak se zjistilo, že podlaha je celá pryč, že se trhá uložení zadní nápravy a že dno kufru - není. Holt za chyby se platí, v sedmnácti člověk spoustu věcí vidí jinak než dnes.
Taky mi to bylo líto, neboj.
Ještě za totáče jsem ohlížel bílé Uno, zaparkované mezi hromadou Trabantů a žigulíků...a Škodovek, samozřejmě.
Vyjímalo se tam asi jako by se tam teď vyjímal Veyron.
A o pár let později jsem si Uno, tentokrát už Turbo, koupil.
Ten šok po přesednutí z ERka do Una se ani nedá popsat, to se holt musí zažít.
Jojo, až na ty Alfy souhlasím. Ale Alfa Romeo u mě skončila s modelem 75 (a z ní odvozené SZ/RZ), vše po ní už za moc nestálo (s vyjímkou omezené série 8C). Jinak tři z těch aut, co jsi výše vyjmenoval, mám doma(Uno Turbo, Delta Integrale, Thema V6). ;-)
Já vím, za nové bych neměnil! :-) Jinak Themu můžeš vidět, pokud si na pumpě koupíš aktuální vydání Auto, motor und Sport Classic, speciál o youngtimerech. ;-)
Soused má v prosklené garáži Themu 8.32.
Dovezl ji před dávnými lety ze západu a pokud mu neshnije, bude ji mít až do smrti.
Vyjíždí s ní jen dvakrát za rok - jednou na sraz italských aut někde v Alpách a pak na klubový sraz Lancií při MM.
To byly doby :-)
Co je to "MM"? Jsem členem Lancia klubu a znám jedinýho člověka, který na naše srazy jezdí Themou 8.32 pravidelně. Jakou má ta Thema barvu? Není náhodou vínová a z Prahy?
Mille Miglia.
Je vínová a není z Prahy, má stále originál švýcarské značky, majitel má švýcarské občanství.
Klub je - myslím - taky švýcarský, nebo možná rakouský.
Úplně jste vynechali u nás jednu z nejrozšířenějších benzinových motorizací, a sice 75 S a 75 SX s jeden a půl litrovým motorem - to jezdilo perfektně hladce a táhlo pěkně od nízkých otáček, oturbené jedna trojce se ovšem rovnat nemohlo. ;-)
Dobrý den, vsadil bych hlavu za to, že tam tu patnáctistovku mám, ale přišel bych o ní. Nejspíš mi (stejně jako rok 86 u 1,4 TD a 1,7 D) vypadla při závěrečné editaci, zdroje ji uváděly. Omlouvám se, doplním ji.
Uno mk I je pro mě nejhezčím malým Fiatem všech dob, krásný hranatý design od Giugiara zůstává dodnes nepřekonán. :yes: Mimochodem, dodnes mám v garáži Uno Turbo i.e. mk I, které bylo v 17ti mým prvním autem a stalo se pro mě takovou srdcovkou, že ho nejspíš nikdy neprodám. :-) Už jako malej kluk jsem po Unu toužil od doby, kdy jsem poprvé viděl film Veselé Velikonoce s J.P. Belmondem a jednou z mnoha vzpomínek na tohle auto je, když jsem s mým lehce upraveným a odlehčeným Unem ve 220km/h problikával kamaráda v BMW 320 E90... nebyl schopnej uvěřit tomu, že s novým bavorákem neujede 20 let starýmu Fiatu. >:D
Auto, u kterého se opravdu dá říct, že se vyrábí už 30 let. To třeba u Golfa říct nejde - každá nová generace je úplně jiné auto, které s tím starým má společný jen název. To mě vždycky nadzvedává ze židle, když čtu že třeba "VW Passat se vyrábí už XX let a vyrobilo se jich XX milionů" - to prostě není pravda. No ale k Unu - kamarád měl tu 1.3 turbínu a skutečně to byla pojízdná rakev. Brutální zátah motoru se přenášel na měkkou karoserii, která se kroutila jako papír. Měl jsem ruku z okýnka a držel se za okap a úplně jsem cejtil, jak se dveře pohybují oproti střeše. Staré uno vypadalo pěkně, po faceliftu na Logo se mi už ale vůbec nelíbilo. Bohužel to bylo také jedno z aut, které díky ruské oceli zkazily Fiatu pověst a dodnes se o všech fiatech traduje, že jsou to hnijící kraksny.
kdy Fiat vyráběl Uno. Praktické, lehké, prostorné, komfortní a s nízkou spotřebou prakticky u všech motorů.
Soused si dovezl po revoluci Uno 1.7 D, krásná vínová metalíza, 3 dveře. Mezi těmi škodovkami to bylo něco neuvěřitelného. Odvozil v něm kde co. Bohužel, karosérka začala dost kvést. Neměla ale šanci zreznout úplně, jeho syn mu ho nabořil do meze. Z papíru nebylo, celkem nic se mu nestalo, akorát auto bylo na odpis. Tak dovezl další, tentokrát stříbrné, 5 dveří. To byl původně benzín se zadřeným motorem, tak tam hodil ten diesel 1,7. A nakonec ten motor přežil i tohle nové Uno, které taky zrezlo a tak se motor stěhoval ještě do posledního Uno Logo. To potom soused prodal a koupil Punto první generace, které má myslím dodnes.
Mám ještě vzpomínku na Uno Turbo 1.3 jednoho kamaráda. To auto bylo tak neuvěřitelně zábavné, že proti němu jsou dnešní hot-hatche pocitově naprosto sterilní, jakoby člověk řídil počítačovou hru. Je pravda, že starý Nissan 300ZX a Capri byly ještě zábavnější, ale ne tím stejným způsobem. Těžko se to popisuje, Uno Turbo se prostě musí projet :-)