Možná se na to nemohl koukat, ale kdyby se více potatil a dokázal hospodařit a řídit firmu jako Vincenzo, tak by možná dnes Fiat patřil pod Lancii a místo Iveca by dodnes jezdili nákladní Lancie a autobusy. Na druhou stranu to neměl lehké, otec mu zemřel brzo (mimochodem ve stejném věku jako mě, takže je mi jasné, že ho toho moc naučit nestihl) a vedení slavné automobilky se ujal hned po škole ve věku, v jakém dnes spousta lidí teprve maturuje a ještě k tomu ve složitém období poválečné Itálie, kdy si opravdu většina lidí auta, jaká dělal Lancia, dovolit nemohla. Proto taky dodnes nevím, jak mám na Gianniho nahlížet. Na jednu stranu nese svůj hlavní podíl na tom, že Lancia nezůstala samostatná a nepřežila své krizové období podobně jako BMW (které se ocitlo také těsně před krachem), na druhou stranu osud rozhodně nestál na jeho straně a jeho vášni pro motorsport rozumím. Každopádně jsem za něj zápálil včera svíčku a doufám, že si jednou ke svým Lanciím, které jsou ve věku youngtimerů, budu moct dovolit i nějakou pravou "vinčenzovku" z éry samostatné značky. :-)