To asi jo. Ted je otazka, jestli by to nejaka zadkolka stredni tridy projela vyrazne lepe.

1) podstatné není tolik odkud kam, ale jak spojuje obě strany. Stabilizátor má za úkol při průjezdu zatáčkou co nejvíce snížit rozdíl stlačení pružin na levé a pravé straně. Základní konstrukce je podobná jako u zkrutné tyče nebo příčky, ale uchycení je zcela jiné. Stabilizátor je uchycený k ramenu vždy přes pákový mechanizmus a přenáší tak sílu z jedné strany na druhou ve směru svislého pohybu pružin/tlumičů vždy do protisměru. Takže když vnější pružina je v zatáčce stlačovaná dolů a opačná pružina roztahovaná nahoru, tak stabilizátor působí v opačném směru, vnější pružinu roztahuje a vnitřní pružinu stlačuje.
2) při velkém propérování (při nárazu kola do výmolu) víceprvek zachovává optimální postavení kola k vozovce, torzka při velkém propérování mění pozici kola vůči vozovce, takže při rychle jeté zatáčce s výmoly je víceprvek nebo Mcpherson daleko lepší „vodič“ kol než torzka. Na hladkém povrchu se výhoda ztrácí, protože propérování je minimální (a to i v zatáčce díky stabilizátorům).
3) při jízdě zatáčkou jistě existuje propérování kola, ale to je daleko menší než při prudkém rázu na výmolu. I při té nejprudší jízdě zatáčkou s hladkým povrchem musí mít kolo stále velkou rezervu v propérování právě pro případ najetí do výmolu. A právě stabilizátory, na které jsi narazil v bodě 1), silně eliminují propérování v zatáčce s hladkým povrchem. Takže na hladkém povrchu i torzka dokáže v zatáčce udržet přijatelnou pozici kola, která se mění jen nepatrně proti ideálu (protože propérování je malé, takový MRS se na okruhu v zatáčce nakloní zcela minimálně), jestliže ale v té zatáčce dostane kolo ránu a nastane extrémní propérování, tak torzka neudrží ideální pozici kola vůči vozovce a navíc přenese tuto ránu na druhé kolo (protože torzka spojuje „natvrdo“ levý a pravý náboj kola, ovšem nikoliv přes páku jako stabilizátor, proto se také torzní nápravě někdy v literatuře říká polotuhá, prostě obě strany jsou propojené „tuhým“ spojem nebo také polozávislé, protože levá a pravá stran jsou na sobě částečně závislé, kdežto McP nebo víceprvek jsou zavěšení nezávislého typu, protože každá strana pracuje samostatně), kdežto víceprvek udrží ideální geometrii v daleko větším rozsahu pohybu kola a navíc ránu od díry schytá jen to kolo, které do ní hupslo.
4) na dobrém povrchu dobře naladěná torzka je rovnocenná dobře naladěnému víceprvku. Na špatném povrchu sebelépe naladěná torzka nestíhá víceprvek (pokud je slušně naladěný, (extrémy typu zmršený víceprvek sice existují, ale jsou jen výjimkou potvrzující pravidlo). To jsou obecné věci, to jak je nebo není zmršená konstrukce jednotlivých modelů aut je zcela jiná kapitola a nemá cenu ji rozebírat, jsou jistě auta s dobře naladěným jedním i druhým systémem a jsou jistě hromady aut se špatně naladěnou torzkou stejně jako s víceprvkem.