Možná znáte přísloví, že „řidič ten tvrdý chleba má“. Zřejmě se zrodilo někdy v dřevních dobách automobilismu. Že na něm něco bude, o tom jsme se přesvědčili za volanty či na místě spolujezdce historických vozů značky Škoda.
ten cerveny trojdverak je jedinecny.... padla mi sanka.... mne sa tieto stare vozy pacia viac ako tie niektore dnesne nove plastovo-displejove podivne auta uz bez charizmy bez duse...... krasne su tieto stare vozy vsetky .... dokonalost ... :yes:
Hlavně má mít dva karburátory, lidová tvořivost v oblasti napojení chladiče na termostatovou hadici je otřesné a to pokousané čalounění dveří řidiče také není moc pěkné.
Úplně mě to vtáhlo. Historických aut je poměrně málo, moc nejezdí a proto je docela unikum dostat se k projížďce. Podobné zážitky může nabídnout řízení starého traktoru, lidé si je tak necení jako auta a leckde ještě slouží k občasné práci, navíc se nemá co pokazit a těch pár plechů vyrobí každý klempíř.
V roku 1952 ma otec Tudorom doviezol z porodnice.
Auto mu poskytol zamestnávatel.
Pozdejšie, ako malého školáka ma vzal na služobnú cestu.
Spomínam na pohodlné zadné sedadlá a útulnú tmavú kabínu....