Diskuse: Tesla Model 3: Nebude to apríl

Snad je to vyhrabe z provaru.
Akorát - představí auto a budou ho pak vyrábět (možná) za rok a třičtvrtě? Takže nakonec přece apríl, akorát blbej...
>:D

... ale jakmile dosáhne kapacita baterie nějakých 120 kWh, tak už začnou být elektromobily běžně použitelné. Problém je, že i u Tesly, která má nyní nejlepší baterie z hlediska Wh/kg, by 120 kWh vážilo tři čtvrtě tuny a o ceně raději nemluvě. U jiných automobilek (VW, BMW a pod.) je zatím nesmysl o takové baterii vůbec uvažovat, protože v jejich podání by vážila více než celé konvenční auto střední třídy...
... tuhle se objevil nějaký pan Procházka z he3da s údajně revoluční baterií z hlediska ceny a bezpečnosti a už na ni s čínským investorem (100 mil €) staví továrnu. Bohužel z pohledu Wh/kg je to krok spíše zpátky než dopředu, takže pro elektromobily zase nic...

I kdyby splnili teoreticky dojezd 400 km, tak s tim v tehle tride zadny pruvan neudelaji.
To je "executive" trida = potrebuju jet? Tak skocim do auta a jedu...

Ne, ze sednu k mape a hledam dostupne nabijeci stanice a mista, kde muzu prijemne stravit tu hodinu a pul cekani...

… a pořád dokolečka dokola. Dejme tomu, že za předpokladu dodržování rychlostních limitů ve většině evropských států bude mít tato Tesla reálný dojezd 350 km.
O lidech, kteří na jeden zátah ujedou víc než těch 350 km, aniž by si dali půlhodinovou přestávku a nějaký povzbuzovač (myslím kafe)… o těchto lidech si myslím, že jsou to totální mago.ři. Za půl hodiny v pohodě nabiješ na dalších 350 km.
Ano, mohou jet dva řidiči v jednom autě… ale druhý řidič je buď ještě víc unavený, než řidič, nebo rozlámaný z polospánku na (ke spánku) nevhodné sedačce spolujezdce… čili i ten by tu půlhodinku na protáhnutí a kafe měl ve vlastním zájmu absolvovat. Za půl hodiny rychlo-nabiješ na nějakých 80% a frčíš dál.
Když mi někdo vypráví, jak jel do Chorvatska na jeden zátah s plným autem a celou rodinou, v duchu se za jeho rodinu modlím (ač ateista) a opravdu si o něm nemyslím nic hezkého…
Osobně si myslím, že 350 km je až až.
Při mých 1200 km měsíčně do práce bych nabíjel tři a půlkrát… což může být příjemný rituál, mít tři a půlkrát půlhoďku jen pro sebe… kafe, tatranka, cigárko… větší nákup na týden...

Pojďme trochu rozebrat zdroje elektrické energie pro pohon (nejen) elektromobilů. Podotýkám, že zapojuji výhradně „selský rozum“ a všeobecné informace. Přesněji bych to nazval „selskou spekulací“.

Energetická účinost při výrobě mechanické energie během spalování nafty či benzínu v motorech s vnitřním spalováním u atmosférických motorů činí 25%, u motorů s turbodmychadlem přibližně 35% (tzn. ztráty 75%, respektive 65%). Výroba, doprava PHM, maziva, energetická náročnost při výrobě spalovacích motorů… atp… známé to argumenty

Jenže…
Při výrobě elektrické energie z uhlí v tepelných elektrárnách je účinnost od 25% -u těch starších - do 45% - u těch novějších či revitalizovaných elektráren.
Problémem u tepelných elektráren je především výsledek spalování. Na výrobu jedné kWh se spálí přibližně jeden kilogram uhlí (a mimochodem jsou třeba 4 litry vody upravené proti vzniku kotelního kamene). Spalováním 1 kg uhlí vznikne 700 gramů plynů a 300 gramů popela.
Například: tepelná elektrárna 100 MW spotřebuje za den cca 2400t uhlí (pro představu tj. 100 kamionů s nosností 24t). Vyprodukuje za hodinu 70 tun plynů a 30 tun popela. Za 24 hodin 1680 tun plynů a 720 tun popela (tj. 30 kamionů odpadního popela s nosností 24t denně).
Podíl SO2 v produkci plynů činní v tomto případě 28,56 tun (!!!) za hodinu, tzn. cca 685 tun za den.
Toliko k problematice výroby elektrické energie spalováním uhlí v tepelné elektrárně.
Tepelné elektrárny na zemní plyn a ropu… v této oblasti příliš mnoho informací nemám. U zemního plynu předpokládám podobnou účinnost jako u uhelné elektrárny, avšak s výrazně nižším ekologickým dopadem. U ropné (mazutové) elektrárny předpokládám ekologický dopad podobný, jako u elektrárny uhelné.
Jaderné elektrárny – nejsem jejich příznivcem, neboť skutečný dopad na zdraví a životy lidí, zvířat a rostlin může být velmi fatální, nehledě na podceňované nebezpečí skladování jaderného odpadu s poločasem rozpadu v řádově tisíců let. Je to zkrátka řešení z padesátých a šedesátých let minulého století, kdy poválečné a dezorientované lidské společnosti vládli různé nenasytné až psychotické skupiny prasat, které jen tak a zcela bezohledně provedli celkem 2053 jaderných výbuchů (věděli jste to? 2053 je opravdu mimořádně velké číslo, dokonce vymazali z mapy světa celý jeden ostrov – čili nic jiného než prasata). Jaderná energie není a nikdy nebude bezpečná a ekologická cena za výrobu jaderné energie bude ve finále tisícinásobně vyšší. Můj subjektivní názor je, že výroba jaderné energie je zrůdnost, která se hrubě nevyplatí, bohužel našim dětem. Lidmi, kteří se účastní na prosazování jaderné energie a rozšiřování její výroby (především v Česku) pohrdám a jsem přesvědčen o tom, že jsou jen a pouze nenasytní a zcela bezohlední, neboť rizika moc dobře znají. Pokud tvrdí, že mají vše pod kontrolou, tak lžou. V roce 1912 jedna společnost o své lodi tvrdila, že je nepotopitelná… jak to dopadlo, víme všichni.
Energie z vodních elektráren slouží primárně k vyrovnávání š***k, nelze je tedy považovat za stabilní zdroj. Jejich funkce spočívá především v možnosti rychle spustit další turbíny bez nějaké složité technické přípravy.
Přečerpávací elektrárny jsou zajímavé účinností akumulace, která činí přibližně 70%.
Sluneční elektrárny význam mají, nicméně až pomine „druhé Reaganovské období“ (Ronald Reagan rozpoutal za své vlády kampaň ke strhávání fotovoltaických článků ze střech amerických domů a tím defakto zastavil vývoj fotovoltaiky na několik desítek let).
Větrné elektrárny jsou velmi účinné (ale nenašel jsem jednoznačný údaj o jejich účinnosti, neboť příliš mnoho aspektů – umístění, větrné podmínky atd.)
Ztráty v elektrické distribuční síti činí 8 – 10%... a to je hodně.

Přesto si myslím, že elektromobil má smysl. A to z několika důvodů – selských spekulací.
Věřím tomu, že při provozu většího množství elektromobilů by se výrobci a distributoři elektřiny výrazně víc snažili zefektivnit výrobu elektrické energie a její distribuci. A spotřeba el. by se stabilizovala během celých 24 hodin (tzn. snížil by se rozdíl mezi špičkou a útlumem spotřeby během dne – noční nabíjení – a tím pádem i ztráty)
Věřím tomu, že kdyby se výroba energie kumulovala do míst s dostatkem zdrojů (vítr, slunce, ropná ložiska, uhelná ložiska, vodní díla), lépe by se vyřešil negativní dopad na životní prostředí, způsobený například spalováním, instalací technologických celků (filtrů apod.) Takové technologie by rozhodně byly lépe kontrolovatelné, než např. DPF v jednotlivých vozech či náročná těžba vstupů a následná výroba katalyzátorů.
Věřím tomu, že s elektromobily by bylo méně rakoviny a bolestí hlavy a štiplavých kašlů a nemocných dětí.
Věřím tomu, že s rozšířením elektromobilů by došlo nejen k další průmyslové revoluci, ale i k významné proměně celého světa, neboť s rozvojem technologií by se každý jedinec mohl podílet na výrobě elektrické energie (slunce, vítr, vesnická vodní elektrárna) mohl by si žít slušně (nejsem komouš!) a tím pádem se i rozumně rozmnožoval.
Věřím tomu, že s rozšířením elektromobilů by bylo na světě méně blbců.
Já vím… naivní sci-fi

Po stu let vývoje jsme se dopracovali oklikou na začátek. Auta znovu jezdí na uhlí.
Celková účinnost elekromobilů je 15% vložené energie proti 35% u dieselu.
Uhlíková stopa je tedy více než dvojnásobná. Kdo tenhle humus propaguje je šílenec.
Ztráty při přenosu elektřiny (10% v zimě horší), v nabíječce (15% spínaný zdroj), u vlastního nabíjení akumulátorů (10-35% dle typu), samovybíjení, pokles kapacity s teplotou (hlavně v zimě) a ztráty vlastního elektrického pohonu (5-25%), dále ztráty měničů při regulaci pohonu, atd. Potom vám vychází účinnost elektrického pohonu oproti ropnému dokonce nižší.

Kdyby měla Evropa jezdin jen na elektřinu potřebovala by asi 10x více energie než dnes vyrabí. Z čeho? Když je proti jádru.
Kdyby měla Evropa jezdin jen na elektřinu potřebovala by asi více drahých kovů než je dnes známých nalezišt.
Kdyby měla Evropa jezdin jen na elektřinu potřebovala by nové technologie na skladování elektřiny. Kapacita baterií za 25 let stoupla jen 3x.
Kdyby měla Evropa jezdin jen na elektřinu potřebovala nové technologie na nabíjení baterií.
Elektromobily jsou slepou uličkou vývoje, tak jako byly CD.