Stručně - širokořádkové plodiny se buď nesmějí na svazích pěstovat vůbec, nebo na mírnějších svazích jen s použitím půdoochraných technologii - např. setí ne na holou půdu, ale do mulče či musí být splněna pokryvnost rostlinným materiálem.
Dále musí být podle svažitosti případně použitý vsakovací pás - tzn. že pod kopcem je je kukuřice obsetá např. ječmenem.
Samo o sobě to ale vždy nemusí stačit a když přijde velká lokální srážka, tak ani to nemusí nepomůže.
Jinak - obecně si to zemědělci hlídají, a to proto že při porušení těchto pravidel se jim krátí dotace.
Pokud bys měl podezření že toto nedodrželi, můžeš dát podnět na regionální pracoviště SZIF- ti to mají hlídat. (a myslím že i UKZUZ)
bližší informace najdeš v googlu pod hesly GAEC nebo DZES (Dodržování standardů "dobrého zemědělského a environmentálního stavu" půdy - DZES)
něco málo stručného tu [odkaz]

Jestli jsem psal o svém vzdělání, nebylo to proto abych se holedbal (hnojárnou se holedbat ani nedá) ale abych dal předem vědět e snad trochu vím o čem je řeč. Zvlášť když pod každou diskuzí o biopalivech se objeví mraky šiřitelů bludů o řepce a pod.
Řepka má kořenový systém (ten pojem znám, pozastavoval jsem se nad přidáním slova agresivní) poměrně rozvinutý a to je pro každou rostlinu dobrý předpoklad pro přežití a osvojení živin a vody. A například vojtěška má kořeny hluboké několik metrů. I díky tomu brání velice dobře erozi (stejně tak i řepka).
Pokud by byla půda po řepce nezdravá, tak by ideální plodina po řepce byla opět řepka nebo jiná plodina z čeledi brukvovitých.
A ono je to naopak - řepka je velice kvalitní předplodinou, protože na polích převažují obiloviny, které se někdy pěstují i dva roky po sobě (což agronom nedělá rád, ale někdy se tomu nevyhne) a řepka je vítaný přerušovač, navíc zanechává půdu v dobrém strukturním stavu s velkým množstvím organické hmoty ( protože řepná sláma se z pole neodváží).
Věř mi že řepka se v osevních sledech opravdu zařazuje do plodin zlepšujících. To je oficialní termín.
Velké půdní bloky, orná půda na svazích, ničení protierozních opatření či absence přirozených biocenter (např ony remízky) je dědictví minulosti, na jedné straně to zemědělcům ulehčuje práci, ale oficiální směr (ke kterému jsou zemědělci tlačení i dotacemi) jde dnes opačným směrem, je tlak na dělení půdních bloků, pozemkové úpravy opět zavádí biocentra a biopásy a pod. O pěstování na svazích píšu o dva příspěvky výše - už si zdaleka pěstitel nemůže dělat co chce jako dříve.
Ale to už vůbec nesouvisí s pěstováním řepky nebo biopalivy.
Nesoběstačnost je složitějsí, ale v součtu jsme v zemědělských komoditách slušně e😜ortní zemí. Např. v oné řepce, (ale i v obilovinách,máku apod) protože do našeho klima sedí.
Jestli píšeš "Problém současné agronomie spočívá v tom, že je naprosto bezohledná k půdě, k lidem a zcela ignoruje přírodní řády" tak věř že na tom je založené zemědělství a tím se odlišuje od kultury sběračů. Zemědělec aktivně (dřív klackem, pak hákem, pak ruchadlem a pluhem) aktivně každý rok odhalí půdu a dá prostor nové rostlině. TO je stav který v přírodě nastává víceméně jen při sesuvech půdy či po požárech. Je to proti přírodě, ale člověka to už několik tisíc let živí.
A když už zahrnuješ externality což je v pořádku) tak zmiň i ničení živ. prostředí při produkci fosilních paliv, kdy těžba je jen začátek, následuje rafinace, doprava na tisíce kilometrů, na to navázaný strojní průmysl apod. O uhlíku který mohl zůstat trvale pod zemí bez vlivu na klima a o tom že jejich prostřednictvím odchází peníze do ruska či diktaturam v asii či blízkém východě ani nemluvím.