Zjevně jsi nepochopil pointu. Formulace "...bod varu -40 °C, což je o 10°C méně....." znamená podle matematiky 1. stupně ZŠ, že současné produkty vaří při -30°C.
Pak by ale pozbyl smysl celý článek, protože snížení bodu varu z -30° na -40°C znamená větší ztráty a nutnost práce s větším tlakovým spádem, což je energeticky naopak náročnější
snizeni bodu varu znamena, ze tepelne cerpadlo bude fungovat i pri nizsich teplotach nez dnes, kdy vetsina realne konci kolem -10C, u aut, kde neni moc prostoru predpokladam, ze to bude spis horsi
Aha tak já to vidím jinak. Za prvé se nikde v článku nepíše že přínos by byl pouze v režimu tepelného čerpadla, resp. vytápění
A za druhé - pokud se výslovně uvádí že systém potřebuje pro proces komprese chladiva méně energie, vyplývá mi z toho že při -40°C se pracuje s menšími tlakovými spády než dříve a staré médium proto mělo bod varu těch -50°C.
Samozřejmě je to ale v rozporu s tou mlhavou formulací že
".. Nové chladivo má bod varu -40 °C, což je o 10°C méně, než v současnosti používané produkty..."
Bohuzel klimatizace ma na dojezd pomerne maly vliv, narozdil od topeni. V zime se zkracuje dojezd vyrazne kvuli topeni, ale kdyz v lete vypnu klimetizaci, odhadovany dojezd se zvysi maximalne o 5-10%.
Tak to jo, kdyz nechas auto na parkovisti zapnute s klimatizaci, tak jde nakonec drtiva vetsina spotrebovane energie na tu klimatizaci, to mas pravdu :)
Vždyť je to napsané i v článku, že se jedná o jízdu v japonských městech. Tedy tam, kde klimatizace vůči pohonu tvoří výrazně větší odběr (obzvlášť s ohledem na ujeté kilometry).
snizeni bodu varu je slusny pokrok pro topeni tepelnym cerpadlem, ktery bude fungovat jeste dejme tomu pri -25C, tedy teplote, kdy kazdej slusnej clovek ve stredni evrope radsi zustane doma, nez aby nekam jel.
takze vliv na dojezd pri nizkych teplotach, kdy soucany tepelny cerpadlo uz nefunguje a topi se rozpalenym dratem, by mel byt kazdopadne slusnej.
a samozrejme - dalsi snizeni energie pro vytapeni domu, takze zbyde vic elektriky pro elektromobily
To je asi pravda, ale ja jsem za dva a pul roku vlastnictvi auta s tepelnym cerpadlem zazil presne dva dny, kdy nestacilo a musel naskocit motor. Ve stredni Evrope :)
to je mozny, ale topny faktor (COP), tedy ucinnost cerpadla, klesa s teplotou.
a jestlize se jim podarilo snizit teplotu varu, predpokladam, ze se zved topnej faktor pri minusovejch teplotach, kdy standardnimu chladivu uz vyrazne klesa ucinnost.
jestli to opravdu takhle bude fungovat, tak to je zabiti 2 much jednou ranou.
V poradku, to je klidne mozne. Ale i tak se upravou topeni/klimatizace tezko povede zvysit dojezd o 50%, kdyz dnes v extremnich pripade zkrati nizka teplota dojezd o nejakych 30-40%. To by znamenalo, ze ten novy zpusob topeni spotrebuje stejne energie jako uplne vypnute topeni, coz neni mozne.
na dalnici nebo okreskach za normalniho porovozu urcite ne, ale pokud jde o nektere extremni pripady, jde o to, az jak extremni pripad to bude.
treba relativne malo extremni - kdyz budes jezdit po ucpanem meste par kilimetru do prace, kde prumer rychlosti bude sotva 20km/h, tak na 100km budes topit 5 hodin a to jeste naplno nez se ti to ohreje, tak pak pri spotrebe rozhavenyho dratu ses na 10kW/100km, kdyz to tepelnym cerpadlem srazis na pulku, tak usetrenejch 5kW muzes popuzit na zvyseni dojezdu, coz muze byt klidne o polovinu vic.
ale muzu napdat mnohem extremnejsi pripad, kdy se dojezd zvedne klidne 10x, mam pocit, ze jsi na to uz narazel
Re: Z kterého špinavého PRstu jste si vycucali těch až 50%?
Samozrejme, ze HSD zere vic, nez diesel, pokud se honi po letisti maximalni rychlosti toho HSD. A Clarkson to tam jasne rika: "it's a lot about how you drive it".
Re: Z kterého špinavého PRstu jste si vycucali těch až 50%?
Už ti to psal Dinar, že jsi debil. Clarkson dokázal, že Prius žere více než 530i. A nebo dáme závody, já vezmu Octavku TDI a ty Priuse a dáme nějaký okruh.
Re: Z kterého špinavého PRstu jste si vycucali těch až 50%?
Uklouznul jsi na banánu, nebo proč jsi v poslední době na mě agresivní? Je mi líto, ale Clarkson je namyšlený frajírek, který autům prakticky vůbec nerozumí (ano, má řidičák, tím to končí). Je to mediální šašek, nic víc. Teď zrovna je zase odborníkem na zemědělství. Tak ze sebe nedělej blbce, dříve jsi takový nebýval co si pamatuju.
Vezmu 208ku hdi , zapojím vozík a mám 2 v 1. Kloubový Pick up a k tomu na vozík pošlu deset 50 l soudků s naftou a projedu třetinu světa. Ale nová móda je chcát proti větru.
Zábavný komentář.
jenže oni chtějí otočit loď a nahnat nás na návětrnou stranu abychom museli chcát proti větru všichni.
Zábavný je taky fakt že nekteří z nás milují chcaní proti větru :-[]:-[]:-[]
Nové chladivo zníži nároky na energiu, čiže elektromobilu sa zvýši dojazd o túto ušetrenú energiu.
Keby sa mal zvýšiť dojazd o 50%, musela by zapnutá klíma skracovať dojazd na polovicu voči jazde s vypnutou klímou, čiže mať rovnakú spotrebu ako pohon samotný. Uf.
Takže, ak dobre počítam, modelová situácia by vyzerala tak, že EV má bez zapnutej klímy dojazd 400 km, s klímou naplno len 200 km. S použitím nového chladiaceho média by sa dojazd 200 km mal predĺžiť na 300 km s vypeckovanou klímou.
Čiže správne znenie tohto faktu (pokiaľ sa zakladá na pravde) by malo byť, že s použitím nového média v klíme sa dojazd nepredĺži o 50%, ale namiesto skrátenia dojazdu o 50% sa skráti len o 25%. S bežnou klímou ide dojazd teoreticky dolu zo 400 km na 200 km, s novým chladivom zo 400 km na 300 km. Tak nejak?
Tepelné čerpadlo po vychlazení/vyhřátí bere do 1 kWh, u žádného moderního auta nemá chlazení takový vliv, že by dokázalo zvýšit dojezd o 50% a to ani na Sahaře.
Ono ale přeci záleží na rychlosti (a v článku je to i naznačeno). Když pojedeš 100 km/h tak na jednotku času ta klima spotřebuje 10krát více energie, než když jedeš v hustém městě třeba 10 km/h. Jinak řečeno, když pojedeš 100 km mimo město rychlostí 100 km/h, klima pojede hodinu, takže jestli bere 1 kW, spotřebuje 1 kWh na 100 km. Jeď stejných 100 km ve městě rychlostí 10 km/h. Už těch samých 100 km pojedeš 10 hodin, takže jestli klima bere 1 kW (tedy 1kWh za hodinu), za 10 hodin spotřebuje 10 kWh na ujetí stejných 100 km.
Takže v prvním případě auto třeba samo o sobě spotřebovává třeba 12 kWh/100 km + klima 1kWh/100km = 13 kWh/100 km. Tam se ti spotřeba klimy nijak neprojeví, dostat to ze 13 na 12,5 kWh/100km je fajn, ale nic, na čem by padal svět. Ale... V druhém případě bere auto ve městě třeba 10 kWh/100 km + klima 10 kWh/100 km = 20 kWh/100 km. Takže třeba na 60kWh baterku by ujelo 300 km. Sniž spotřebu klimy na půlku, takže budeš na 10 kWh/100km za pohon auta + klima 5kWh/100 km = 15kWh/100 km. A hle, 60kWh baterka najednou ve městě vydrží na 400 km. 33 % navíc. Jde o rychlost, protože ta ovlivňuje, jak dlouho ta klima pojede vzhledem k ujetému kilometru.