Diskuse: SEAT Toledo (1991–1999): Když ještě Španělé měli svoji Octavii

Kamarád měl Toledo po faceliftu, edice Magnus (myslím že rok 97). Když u 8 letého auta objevil díry v podlaze, tak se ho raději zbavil. Od té doby o Seatu nechce ani slyšet.

Slušné auto se synonymem TDI a rez :yes:

mělo takovou divnou vlastnost - i když bylo úplně nové, vždycky vypadalo takové pokroucené, ty linky nějak nelícovaly, prostě jak spravované po bouračce.

Nevím, proč se zde dávala vůbec do souvislosti první novodobá Octavia? To aby se ovcožrouti nažrali? Toleda je stejná generace jako Favorit. Toledo se dělalo o 3 roky dřív než slavná Felina. Do stejné generace jako Octavia patří až druhé Toledo a Leon. SEAT byl na přelomu osmdesátých a devadesátých let úplně jinde než naše slavná Škodovka, o které se v tu dobu o takové technice ani nesnilo. Za vytažení z kejdy může u obou značek samozřejmě VW, bez kterého by tyto už dávno upadly v zapomnění.

Kamosov tatko ho ma doma, (asi 3 rocne auto ho koupili za 400 tis SK) lestenka, ktora je do dnes v garazi s 1.8 8V 90k... motor ktory ide ako diesel, pekny zatah od spodu, pak uz nic... 1500-4500ot ide slusne tak do 130kmh.

V bordovej metle je to do dnes velmi pohladne auto. Jazdil som aj v 1.9 TD tusim 55kW, predchodca 1.9TDi. Tieto starsie TD boli v tej dobe auta co natocili mega bez problemu, ziadna elektronika. Skoda tej korozie, ale z hladiska bezpecnosti bola platforma Golfu 2 extremne zastarana pre auto velkosti Toledo. Vtedy to este tak nevadilo no... Celkovo bola technika G2 velmi spolahliva, menil sa len olej a furt to jazdilo.

Toledo I jsme kdysi měli v rodině - byla to 1.6/100 k s vícebodovým vstřikováním a variabilní délkou sacího potrubí. Šlo již o facelift, r. v. 1996, výbava Magnus a nádherná červená barva Tornado, kupováno bylo jako zcela nové. Díky emisní normě jen EU2 a z dnešního hlediska neuvěřitelné pohotovostní hmotnosti 1080 kg to jezdilo jak z praku a mělo úžasně bezprostřední odezvu na plyn (plynový pedál byl s motorem spojen ještě lankem!). Průměrnou spotřebu jsme přitom měli velmi slušných 6,8 l/100 km. Řízení s hydraulickým posilovačem mělo parádní zpětnou vazbu a řazení bylo taky výborné. Vnitřní prostornost byla díky malým podběhům i při rozvoru směšných 2470 mm velmi slušná a sedadla velmi pohodlná - obojí mohla principiálně stejně řešená Octavia I Toledu I jen závidět. Kufr doslova gigantický a parádně přístupný. Horší to bylo s jízdními vlastnostmi - vypozoroval jsem, že byly extrémně citlivé na zatížení - prázdné to auto moc nesedělo a když se naopak kufr plně naložil, auto bylo na limitu až přetáčivé. Ideální se ukázalo zatížení 4 dospělými osobami a spíše lehká zavazadla v kufru - pak byly jízdní vlastnosti docela slušné. Ve městě člověk ocenil velmi malý poloměr otáčení. Karoserie se ale dost kroutila, a to už faceliftovaná verze měla v kufru mezi podlahou a zadními podběhy vevařené přídavné výztuhy. Každopádně na to auto strašně rád vzpomínám - mnohokrát nás odstěhovalo na dovolenou do Itálie (vč. hromady zásob, kočárku a skládací postýlky) a po designové stránce se mi velmi líbí ještě i dnes - Giugiaro odvedl prvotřídní práci! :-) Holt 90ky, zlatá doba evropského autoprůmyslu a vrchol tehdy opravdu svobodomyslného a prosperujícího Západu! :yes:

Oblíbené auto prvních porevolučních podnikatelů v našem okolí, spolu s Mazdou 626.