Na druhou stranu - když je spojka sepnutá, tak je to asi celkem jedno - motor se nemůže roztáčet rychleji než kola. Takže v podstatě jde hlavně o ty situace typu podřazení, kdy potřebuju, aby se motor rychle roztočil?
Kdyby byly v pr.... ryby, nemusely by být rybníky, že jo?
Jednak je nesmysl si myslet, že zvyšování otáček funguje lineárně. Čím vyšší otáčky, tím rychleji motor dále akceleruje.
Totální bulšit je zmíněné číslo 31000 ot./min. - to by se ten motor rozskočil už v mnohem nižších otáček. Nj., ale to Mára musel tušit něco o střední pístové rychlosti. A už vůbec se nezmiňuji o jejím výpočtu. Ale naštěstí pro pisálky tohoto typu tu za chvíli budou jen električky, kde takové kydy nelze vyplodit.
Rychlost roztáčení motoru není tím vyšší, čím vyšší jsou otáčky, ale závisí na okamžité výši točivého momentu, který se "použije" vnitřně právě na to roztáčení. Tj. od volnoběhu bude zvyšování otáček nižší, ve středním pásmu vygraduje a pak zase bude klesat až do nuly v omezovači.
Nic to ale nemění na faktu že v článku jsou bludy. Čekal bych třeba vysvětlení jak se motor a převody vypořádávají s nerovnoměrností chodu během pracovních cyklů, která způsobuje vibrace a nadměrné namáhání dílů. Kvůli tomu se tam přece ty setrvačníky dávají
Dívej, vím jak se roztáčí např. motor Zetoru 25 :D:D
Ale je to dobrý příklad, byť extrémní (obrovský setrvačník vs. jen 2 výbuchy za 2 otáčky).
Když se motor převaluje někde kolem 300 ot./min. (umí to právě díky mega setrváku), tak než se i při plném plynu sebere, tak to trvá. Ale když točí třeba kolem 1500 (otáčkoměr tam není, ale dá se to "naposlouchat") tak na do maxima se dostaně během okamžiku. Porovnávám např. z 300 na 600 ot. a z 1500 na 1800 ot..
Točivý moment u atmosférického dieselu je v celém spektru otáček poměrně konstantní (+- 15%). Spíš než toč. momentem je motor roztáčen výkonem (což je jakoby stejné, ale není), při plném plynu v 300 ot. motor může použít cca 3 kW, při 1500 ot. cca 17 kW... Samozřejmě velkou část toho výkonu požere energie směřující do urychlení setrvačníku.
Ten setrvačník (nejen setrvák, ale všechny rotující součásti), aby se urychlil o těch 300 ot./min., tak vždy spotřebuje stejné množství energie, např. 0,001 kWh. V nízkých otáčkách (z 300 na 600) motor tuto energii dodá - vymyslím si - např. za 1s, ale ve vysokých (z 1500 na 1800) např. za 0,3s...
Točivý moment motoru při 300 ot. může být asi okolo 90 Nm, při 1500 ot. cca 110 Nm - což jsou dost "podobné" hodnoty, určitě ne žádné násobky.
Nemáš pravdu ani trochu, energie rotačního pohybu roste s druhou mocninou úhlové rychlosti. Tvoje teorie o stále stejné energii pro navýšení +300 otáček je úplný nemysl.
vzorec pro úhlové zrychlení je velice jednoduchý:
epsilon = Mk / J
epsilon...úhlové zrychlení
Mk .... Hnací moment
J...moment setrvačnosti
Protože moment setrvačnosti je v motoru konstanta, úhlové zrychlení závisí výhradně na efektivním točivém momentu.