Loni na amerických silnicích zemřelo téměř 41 tisíc lidí. V Česku to bylo „pouze“ 455, tedy zhruba 90krát méně. Za nejlepšími evropskými zeměmi přesto stále dost zaostáváme.
Tak ono jestli nejbližší rychlá záchranná vyjíždí z nejbližšího města 30 km neno 300 km asi taky bude rozdíl. I když něco smázne asi vrtulník. Ale i tak.
Mě spíš šlo o metodiku toho, kdo je zahrnut do těch zemřelých. Musí zemřít v důsledku nehody nebo v nějaké lhůtě? Když někdo zemře měsíc po nehodě, tak je to ještě statistická oběť dopravní nehody??
Och, další omezenec. Jsou to opodstatněné dotazy, jelikož článek srovnává čísla ze dvou kontinentů, tak by nebylo na škodu znát i postup zpracování dat.
ale no tak, pánové. Přece se nebudete dohadovat o takové blbosti, kdo jak počítá oběti DN.
Spíš by bylo lepší zkoumat, jak se vyvíjí počet obětí v Česku za posledních 30 let ve srovnání s počtem evidovaných automobilů a rozvojem silniční sítě za uvedenou dobu.
To co teď napíšu už možná neplatí, ale kdysi jsem si pro demonstraci statistických metod do své bakalářky vybral právě úmrtnost na silnicích a oběť dopravní nehody byl každý, kdo zemřel ještě do 30ti dní po nehodě. Evropsky to bylo jakž takž srovnatelné, ale už si to nepamatuji přesně.