Rozhovor s Filipem Blažkem: Moje auto je totální hovado

Rozhovor s motoristickým fandou probíhal se zapnutým diktafonem. A i když po půlhodině jeho kontrolka zhasla, povídali jsme dál. Známý český filmový a televizní herec nepoužíval vybraný slovník. A proč taky, když chtěl svým argumentům přidat na důrazu nebo hledal odpovídající výrazy. Mluvil otevřeně, i když říkal: Přimlouval bych se za navýšení rychlostního limitu na dálnici na 160 km/h. Prostě si rád zablbnu.

Co to znamená?

O zákoně raději mluvit nebudu, ale mám rád svižnější jízdu, což je dané z motorek. Dost dobře nechápu, proč v Česku nefunguje to, co je běžné kdekoliv v Evropě. Když pomalejší pustí rychlejšího, nestojí ho to žádný čas a provoz funguje plynule dál. Bohužel u nás doma rádi druhého přibrzdíme,

což vyvolává složité situace.

Jak vnímáte řidiče, pokud sedíte za řídítky motocyklu?

Snažím se nepředjíždět zprava, což se bohužel stalo normálním jevem. Ze zásady nikomu nevěřím, to platí při řízení čehokoliv. Na motorce mě ostatní řidiči nezajímají. Ne že bych byl bezohledný, ale tím, že se mezi nimi prokličkuji, neztrácím čas.

A jak vypadá váš pohled, když řídíte automobil?

Za volantem neustále sleduji hlavně řidiče před sebou. Mám totiž spoustu špatných zkušeností s tím, jak někdo nečekaně zabrzdí nebo udělá jiný nebezpečný manévr.

Takže jste neustále přilepený očima na zrcátkách?

To taky, ale když jsem řídil litrovou ducati, naučilo mě to sledovat provoz také přes rameno. U téhle motorky byla zpětná zrcátka umístěna dost nešťastně. Učím tohle manželku i šestnáctiletého syna, který začal jezdit na skútru. A několikrát se nám zmíněná zkušenost vyplatila.

Čemu při výběru aut dáváte přednost?

Od klukovských let jsem hleděl především na objem motoru a pokaždé to bylo auto z druhé ruky. Ať už to byl dvoulitrový bavorák nebo Range Rover

z roku 2002. Teď přicházím na chuť porsche.

V klasické podobě?

Kdepak. Je to cayenne s benzinovým motorem 4,8 litru. Prožívám neskutečné pocity opojení, když se rodinný vůz přepnutím ovládacího tlačítka Sport promění v totální hovado. Navíc je to GTS, takže zvuk výfuku a otevřené turbo je něco přenádherného. Pak si zase můžu hrát na hodného otce, ale to mě nebaví. A tak i s dětmi jezdím maličko ostřeji a ony mě ještě hecují.

Přiblížíte nám vaše motoristické začátky?

Řídit jsem začal ještě před osmnáctinami. Začalo to tím, že jsem si od otčíma tajně půjčoval auto. Ze všeho nejdříve jsem se musel naučit couvat, abych se dostal na cestu. Později jsme vyváděli s bráchou v rodinném žigulíku a po příchodu do Prahy si mě oblíbili kamarádi, které jsem rozvážel z mejdanů domů. Oni se mohli napít a mně nechali vyřádit se za volantem. Dnes přiznávám, že tehdy ještě bez papírů.

Vzpomenete si na svůj první motocykl?

Všechny první vydělané peníze jsem vrazil do Yamahy 400R. Byl na ní poladěný výfuk, takže nejdříve jsem byl slyšet a pak přijel, což se mi jako mladému hejskovi náramně líbilo. Po ní přišla další láska, velký naháč Suzuki GSX 1400. Na tom jsme byli s manželkou na druhém největším motocyklovém srazu na světě, v portugalském Faru. Podařilo se nám najet po Evropě sedm a půl tisíce kilometrů.

Máte v ruce raději volant, nebo řídítka?

Mám rád obojí. To je jako v divadle, kde jsem si vyzkoušel velké scény i miniaturní jeviště. Teď se momentálně učím s endurovou motorkou, ale asi jsem to trochu přehnal. KTM 990 Adventure R je sama o sobě dost těžká, a když musíte s plně naloženou manipulovat, dá to pěkně zabrat.

Proč jste si ji pořizoval?

Od ředitele Divadla v Karlíně Egona Kulhánka přišla nabídka na expedici do Turecka v době, kdy jsem tam zkoušel první činohru. V zemi jsme si prošli všechno od terénu po jízdy na různém asfaltu. Od jednoho druhu mám dodnes motorku zasviněnou tak, že už to nikdy nepůjde dolů. Ale to mi tak dalece nevadí.

Povzbudila turecká expedice vaše cestovatelské záměry?

Mám v plánu vydat se do Afriky. Když jsem si vybíral současnou motorku, radil mi cestovatel Jarda Šíma. S ním jsme se domlouvali, že bychom

spolu nebo ještě s někým třetím vyrazili až k Růžovému jezeru. Ale na to se musí najít čas.

Používáte motocykl jen jako dopravní prostředek, nebo výhradně pro svezení?

Byly doby, kdy jsem jezdil za každou cenu jen na motorce. Mám krásnou vzpomínku na parkování v Divadle ABC v centru Prahy. Po rekonstrukci tam fungoval podzemní výtah, který vyjížděl na chodník. Před představením jsem přijel na suzuki a výtah mě svezl až k šatnám. Naopak večer mě v motorkářském oblečení vyvezl na chodník. Kolem chodící lidé koukali a nechápali, co se děje.

Říkal jste, že nic s vůní benzinu vám není cizí a rád zkusíte cokoliv nového. Co je na řadě v nejbližších týdnech nebo měsících?

Rozhodl jsem se syna z prvního manželství a osmiletou dceru se ženou naložit do obytného auta a vyrazit na cesty po Evropě. Láká mě, že můžete kdekoliv zastavit a udělat si program pro rodinu podle toho, jak potřebuje. A děti mohou být v obytné části, i když je to oficiálně zakázané.

Užíváte si řízení i během natáčení?

Moc ne. V české produkci nefigurují extrémně rychlá auta. Řídit šestnáctistovky nebo osmnáctistovky není žádná estráda. Občas se přistihnu, jak zapomenu, že neřídím automat, a u manuálu mi zhasne motor.

Čemu dáváte přednost?

Automat je dobrý, když si potřebuji odpočinout, ale na delších cestách mě uspává. Pokud se chci vzpamatovat, přepnu si v cayenne jízdní režim

na sport a už jsem zase ve svém živlu.

Během našeho rozhovoru jste se několikrát přiznal, že nejste právě vzorným řidičem. Poznáváte to při setkáních s muži zákona?

Hodnotil bych to jako pocity spíše smíšené. Pravda, pár přestupků proti rychlosti mi prošlo, některé ale zase ne. Občas mám pocit, že čeští policisté někdy pracují tak, aby za každou cenu pokutovali. Jelikož ovšem jezdím vždy připoutaný, bez alkoholu v krvi, mám technicky v pořádku auto i všechny doklady, snažím se být v klidu. Není to ale pokaždé snadné.

Podle vašeho motoristického nadšení lze odvozovat, že vám bude blízký motoristický sport.

No jéje! Baví mě formule 1, MotoGP i rallye. Nemám aktuální přehled o pořadí, ale jména největších osobností samozřejmě znám. Chtěl bych se podívat na MotoGP do Brna, na tahače do Mostu, taky bych si rád zkusil rallye, třeba i v roli spolujezdce. Párkrát jsem se také svezl na motokáře. A aby toho nebylo málo, stále mě nepustila touha zkusit si automobilové závodění na okruhu.

Možná zneužijeme vaši otevřenost a zeptáme se, co byste v současné dopravě v Česku změnil.

Přál bych si méně agresivity na silnicích, pochopení pro rychlé slušné řidiče. Určitě se vyplatí více používat zpětná zrcátka a blinkry. A úplně mě ničí, když se lidé neumí řadit při najíždění na dálnici, neodhadnou, co se děje kolem nich, a i při dobré vůli mohou způsobit nebezpečnou situaci.

To je všechno?

Snad už konečně někdo šlápne na kuří oko těm, kteří staví v Česku za nehorázné peníze mizerné silnice a dálnice, které stojí… No víte za co. Proč budujeme nejdražší dálnice na světě? Všichni víme, že se rozkrádá strašně peněz, a doufám, že snad už někdo někoho drapne za ruku. Nebo budeme pořád jezdit po mizerných silnicích? Za jakou cenu?

Filip Blažek

• Narozen 21. srpna 1973 v Praze.
• Mezi jeho nejznámější filmové role patří hned ta první hlavní: postava pohádkového krasavce ze snímku Nesmrtelná teta z roku 1993. Později si zahrál i v dalších televizních pohádkách i seriálech.
• Nejznámější filmy: Nesmrtelná teta, Duše jako kaviár, Pusinky, Andělská tvář, Azrael, anděl smrti, Z pekla štěstí, Kouzla králů, Probudím se včera.
• Nejznámější seriály: Na lavici obžalovaných justice, Černí andělé, Ententýky, Letiště, Pojišťovna štěstí, Ach, ty vraždy, Policajti z centra.