Rozhovor s Markem Švecem: Řidiči čuňata se najdou všude

6. 4. 2014 • 11:00

Marek Švec, několikanásobný držitel medailí z mistrovství světa a Evropy, se jako trenér nyní nestará jen o zápasníky. Spoustu času mu zabírá provoz benzínky.

Mohl se stát dobře placeným zápasníkem amerického wrestlingu. Místo toho zůstal věrný nejen řecko-římskému zápasu, s kterým se prodral až k 4. místu na olympiádě, ale i České republice.

Většina zápasníků končí okolo třicítky. Charismatický „hora chlap“ má za sebou skvělou kariéru, kterou končil kvůli ošklivému zranění 39 letech.

Nechybělo mnoho a mohl jako jediný v tomto věku projít kvalifikací na olympiádu do Londýna 2012, šestnáct let po statečném boji na hrách v Atlantě 1996.

Zápasu se nechce vzdát ani letos. Nadále trénuje mladé talenty a možná i svého budoucího nástupce. A přibral si k tomu práci na čerpací stanici.

Většinu života jste zasvětil zápasu. Jak jste se od něj dostal k provozování benzinky?

Na tu cestu mě přivedli rodiče. Nejdříve jsme pozorovali danou čerpačku. Když byla tři čtvrtě roku zavřená, pronajal jsem si ji. Od roku 2011 se tak snažím zlepšit trable této zakleté stanice, kde byly dřív k mání většinou jen nekvalitní pohonné hmoty.

Jde to?

Pozvolna. Je to běh na dlouhou trať. Dvakrát u mě byla obchodní inspekce a vždy jsem prošel.

Zaujala nás obří nádrž s originálním logem: paží s bicepsy? Inspiroval jste se vlastní silou?

Vůbec ne. Hlavní myšlenkou bylo, že i auto potřebuje sílu a energii.

Kolik litrů se do nádrže vejde?

To řeknu naprosto přesně – sedmnáct tisíc nafta, šestnáct tisíc benzin.

Ještě k těm bicepsům: uzvednete auťák?

Jak který. Jsou vozy, které „popondám“ určitě.

Jaké máte rád?

Silné.

Proč? Kvůli vaší sportovní historii?

Taky. Ale hlavně – pokud se dostanete do prekérní situace při předjíždění, sešlápnete u nich jen plyn. Jsou bezpečnější.

Za jakého řidiče se považujete?

Samozřejmě jsem vynikající! Držím se hesla „spěchej pomalu“. Preferuji bezpečnou jízdu, ale někdy se zkrátka neubráníte rychlejší. Každopádně za piráta silnic se nepovažuji. A jsem stále bez bodu!

Jak dlouho řídíte?

Od jedenadvaceti. Možná i díky tomu patřím mezi klidnější řidiče. Jsem rozvážnější, zbytečně nehazarduji. Mám rád plynulou jízdu. Žádná brzda plyn.

Projezdil jste celý svět. Kdybyste nežil v Česku, co byste si vybral?

Austrálii.

Jak byste si zvykal na řízení vlevo?

Na to bych si zvykl raz dva. Určitě. Byla by to otázka týdne. Jde vlastně jen o to, dávat pozor, do jakého pruhu se zařadíte.

Jak se v Česku proti Austrálii i jiným zemím jezdí?

U nás to rozhodně nehodnotím špatně. Češi jsou zodpovědnější, než bývali. Nejvíce u zdi se v tomto směru drží Japonci. Ale znáte to: v každé zemi se najdou tací, co řídí jako čuňata.

Při zápase jste byl ošklivě zraněn – loket jste léčit hodně dlouho. Měl jste ošklivý incident i za volantem?

Měl, pět let zpátky, kdy jsem skončil ve škarpě. Ale jen proto, že jsem nechtěl srazit srnku.

Kde se vidíte za deset let?

Určitě nechci zanechat zápasnického života. Hodlám se tomu nadále věnovat. A moc si přeji, aby má benzinka začala pořádně prosperovat.

Starostlivý mentor i podnikatel

Havlíčkobrodský rodák kvůli zranění sice aktivní dráhu sportovce ukončil, nicméně se věnuje trenérské činnosti. „Přes týden jsem v Praze a trénuji kluky. Máme tam hodně mladých talentů. Bylo by skvělé, kdyby se mi podařilo alespoň jednoho z nich připravit na olympijské hry do Ria de Janeira 2016,“ vypráví Marek. „Během víkendu a dovolené trávím čas ve své benzínce v Perknově na Havlíčkobrodsku. Bojuji se špatnou pověstí kvůli někdejším majitelům, navíc mi tam orkán Xaver shodil protipožární stěnu mezi obchodem a nádrží,“ žehrá. Ale něco už se mu na čerpačce přece povedlo. „Děláme nejlepší kávu ve městě!“ hlásí hrdě.

Boj s křivdou

Když Mezinárodní olympijský výbor rozhodl, že pro hry 2020 bude řecko-římský zápas vyškrtnut z programu, trenér Marek Švec zuřil: označil rozhodnutí za zhovadilost. Asociace jednotlivých zemí nakonec vyvinuly takový tlak, že výbor své rozhodnutí změnil. „Máme zajištěnou účast do roku 2024,“ raduje se.

Marek Švec

Narodil se 17. února 1973 v Havlíčkově Brodě.

Se zápasem chtěl začít již v pěti a půl letech. „Ale byl jsem moc malý.“ Začal o rok později.

Dnes primárně trénuje, stará se o benzinovou pumpu a zřizuje ochrannou službu.

Jeho největším snem je dostat jednoho ze svých svěřenců na olympiádu.

Největší zklamání zažil na olympiádě v Pekingu 2008 – skončil smolně čtvrtý. „Stupně vítězů byly vážně na dosah,“ vzpomíná. „V semifinále mě Rus Chuštov dostal na záda. Z mého pohledu to rozhodčí posoudil špatně, na zádech jsem nebyl. Ale už s tím nic nenadělám.“