Alfa Romeo GT - Sangue caloroso
První pohled samozřejmě patří katalogům Maserati, Ferrari, Lamborghini či De Tomaso, ovšem ne každý k autu za mnoho milionů bude zároveň kupovat automaticky další vůz pro všednější motoristické mise, než je pár ostrých koleček po závodním okruhu. Větší výběr najdete u automobilek kalibru BMW, Audi, Saab a v poslední době též navrátivší se Alfa Romeo.
Ta před pěti lety ohromila svět snem pro 156 všedních dní. Motoristická veřejnost se předháněla ve velebení designu, kromě titulu Vůz roku nová Alfa vyhrála i bezpočet anket a fakticky pomohla smýt velkou část špíny, uvízlé na pověsti staroslavné automobilky.
Nejnovější Alfa, vzniklá na jejím základě, je po dlouhé době velkým kupé slavné značky a oživuje démona, který vdechl slávu a sílu předchůdcům, milníkům veleslavné historie hada a kříže. V první řadě pomyslného muzea slávy stojí Guilietta Sprint, která v roce 1954 dosahovala 165 km/h a fakticky založila kategorii vozů GT. Obzvlášť zahřeje pohled na lehká kupé Guilia Sprint GT z roku 1963 se 103koňovou šestnáctistovkou a hned vedle o dva roky mladší ostrou verzi GTA, první abonentku tří slavných písmen. Třetím objektem vzpomínek a inspirace je rafinovaná Alfetta z roku 1972, nabízející ze čtyřválce 1,8 122 koní a odpovídající jízdní výkony.
Nejmladší dcera slavného rodu svým extravagantním oděvem hrdě přiznává příbuzenské svazky s ostatními Alfami, zvláště příď je kompilátem typů 147 a 156. Asymetricky umístěná SPZ, svažující se kapota s nostalgickým šípem až k silnici a zvýrazněné nasávací otvory Vám rychle osvěží vzpomínky na nadšení z da Silvových kreací. Pokrevní podoba pokračuje až k B-sloupku, kdežto zbytek karoserie značně zmohutněl ve jménu vnitřního prostoru. Toho si však všimnete jen z profilu, zadeček od Bertoneho je sexy a přikrášlený mini světýlky a odtokovou hranou á la Fiat Coupé. Nárazník kamufluje svou mohutnost a objímá pořádnou oválnou koncovku výfuku. Všechna rušivá místa na kostýmku jsou potlačena, takže boční i přední blikače, stejně jako zadní mlhovky se skrývají prvním pohledům.
Lůno nové Alfy doslova žhne pekelnými emocemi. Přístrojová deska a středová konzole z typu 156 neztratily po pěti letech nic ze svého náboje a doslova jiskří energií. Sedačky jsou skvěle tvarované a vysoké bočnice z řidiče budou v každé zatáčce ždímat adrenalin. Vrcholem je hliníková tyč s koulí na místě, kde mají obyčejná auta měkkou řadicí páku. Efektní ranvejí pro rozlet je kůže barvy okysličené krve, jasná volba každého neklidného alfaře. Konzervativnější povahy můžou volit ještě z černé, modré, béžové a šedé a klidnější, jednobarevné ladění interiérových panelů. Rozmazlovat se pak nechají dvouzónovou klimatizací, hi-fi BOSE či multimediálním systémem Connect.
Ve startovní listině jsou zapsány čtyři zdroje síly; s výjimkou základního (1.8 T.Spark, 103 kW) žádný z nich nemá méně než 150 koní a 200 newtonmetrů, neumí méně než 200 kilometrů v hodině a nezrychluje na stovku déle než 10 horkých vteřin. Už pilíř nabídky nasazuje vysokou laťku, dvoulitrový šestnáctiventilový zážehový čtyřválec 2.0 JTS s přímým vstřikem benzínu do válců (121 kW/6.400 ot., 206 Nm/3.250 ot.) dosáhne první stovku za 8,7 s a zastaví se až šestnáct dílků za druhou. Rychlostní skříň je pětistupňová.
Nafta už dotekla i pod kapoty sporťáků a kromě střídmosti dělá radost svým obdivovatelům i pořádným zátahem odspoda. Milovníci sazí si přijdou na své s šestnáctiventilovou jedna-devítkou JTD Multijet, krmenou vstřikováním Common Rail druhé generace a vyvíjející parádních 110 kW při 4.000 ot. a zajímavých 305 Nm/2.000 ot., nejvíce z celé palety. Šetření je zde na pravém místě, protože dietní porce nafty stačí k dosažení stovky za 9,6 s a pokoření dvoustovky o 9 km/h, to vše prostřednictvím šesti rychlostních stupňů.
Vysokotlaké proudění krve způsobuje špičkový šestiválec 3,2 l s variabilním časováním sacích ventilů, který k cílové rovince žene 240 trénovaných koní (6.200 ot.) a proti všem silám zase 300 medvědích newtonmetrů (4.800 ot.). Magická čísla znějí 243 km/h a 0-100 km/h za 6,7 s a do nejvyšší rychlosti budete řadit šestkrát, případně vůbec se sekvenční převodovkou Selespeed.
Nové Alfy prosluly agilními podvozky a GT rozhodně není proti. Dobré netřeba měnit, jen vylepšovat, takže stejně jako v Alfě 156, i zde pracují vpředu dvojitá příčná ramena a vzadu McPhersony s nestejně dlouhými příčnými rameny. Kde končí možnosti podvozku, nastupuje standardně montovaný stabilizační systém, případně brzdový asistent a osud uprošuje pevný skelet karoserie a šest airbagů. To je ovšem smutný konec a ten žádnému alfaři nepřejeme, mnohem více bude radostného flirtování s novou italskou slečnou, půvabnou a zároveň ostrou jak chilli paprička.
