po autoskole...koho este? 😄
...kopec zazitkov...som bol tusm 11-ty majitel >😁 neurcity pocet najazdených km...najrychlejsi gázik Warsavskej zmluvy >😁 , ale spominam len v dobrom 😉

já mám 3 žigulíky, 2x Lada 21043 a 1x 2106, spokojenost, díly za hubičku, a když jezdím na plyn, tak 1km vychází na 1-1,5kč

díkybohu je to pryč

Je libo tahač návěsů? [odkaz] [odkaz]
A při hledání té návěsové šílenosti jsem narazil na novou Lada 2190(?) [odkaz] [odkaz]

Sem si prohlížel fotky a na jedný z nich mi přijde, jako by byl vyfocenej mladej Kraus (Uvolněte se prosím). Stojí vedle tmavý Lady, opřenej nohou o šutr, v ruce má rejč a pod sebou kolečko 😄

žigul 01 a 05 v motorizacích 1399 byla skvělým pracantem odtála mi spoustu tun materiálu a když už něco selhalo dalo se snadno opravit čí vyměnit. Dneska u všech aut bez PC ztraceni v elektronice přístupy na pár facek

..a pravdepodobne ďalších 40 rokov vo výrobe prajem >😁

Jo tento žigul je u nás pořád v hojném počtu a hodně dlouho bude je to spolehlivé auto které vydrží skoro všechno a lehko se udržuje

Rychle se zapomíná a mladí netuší o čem mluví. Ono se snadno kritizuje, ale je potřeba si i vyzkoušet. V té době byl na výběr Trabant, Wartburg, Škoda a Žigujík. Na rozdíl od těch ostatních byl žigulík spolehlivé auto, které mohlo být i kombi. Byl to tank s výbornou průchodností a až na reznoucí plechy to byl držák. A provozní náklady na km byly výrazně nižší jak dnešní moderní auta. Pokud totiž člověk bere auto jako přibližovadlo, tak Žiguli nikdy nezklamalo, dobře topilo a dobře táhlo. Se Škodovkou se to vůbec nedalo srovnat, Škodovky té doby byly dost poruchové. A pokud budu v zemi, kde není rozvinutá síť servisů, tak raději zvolím Žiguli než moderní auto plné elektroniky. Odešel mi EGR v Mondeu z roku 2007, v době, kdy mělo najeto 40tis.km a sehnat servis ve Skandinávii bylo nemožné. Nejbližší servis 800km. Takže 800km poskakování a padání motoru do nouzáku. ;-\

Takže s láskou vzpomínám na Žiguli. 😉

Tenkrát na začátku sedmdesátejch let si máma vzpoměla , že by jsme si měli pořídit auto . Začala v práci chodit na přesčasy a sobotní směny a za pár let našetřila k 70 tisícům . Tak se s tátou a strejcem vypravili do Klatov do Mototechny ( táta si tenkrát teprve dělal řidičák ) . To bylo na jaře roku 1973 . Ještě po cestě neměli vůbec představu jaký auto koupí , ale docela určitě věděla že to nebude Škodovka . Nelíbila se jí . Po cestě z nádraží proti nim jel Žigulík , TOHO CHCI !!!!!! prohlásila prý tenkrát . V Mototechně na dvoře měli tenkrát ještě dva Žigulíky . Nechali si umýt jednoho , ale našli na dveřích škráblý lak . Tak si vzali druhýho . Žiguli 1200 vínově červený . bylo to auto snad z druhý dodávky do ČSSR , všichni se tenkrát divili co jsme si to koupili za fáro . To auto bylo nezničitelný , sjezdili jsme s ním po výletech celou republiku a několikrát nás dovezlo k Baltu , jadranu a jednou i do Bulharska . Nakonec jsem se s ním po létech ještě naučil jezdit a prodávali jsme ho v perfektním stavu někdy kolem roku 1993 . Tehdy se říkalo že první série byly nezničitelný protože se ještě dělaly ze Švédský oceli a na kvalitu dohlíželi inženýři od Fiatu . Supr auto !

Keď som ako malý chalan občas pozeral talianske či francúzske filmy a videl tam behať žigulíky, dacie, polské fiaty či avie, tak to celé vyzeralo úplne inak - že tie socialistické štáty musia vyrábať veľmi dobré autá, keď ich kupujú aj na Západe 😄. Samozrejme až oveľa neskôr mi došlo, že je to úplne naopak.
Podobne som uvažoval, keď som počul hit od Zagorovej či Vondráčkovej v taliančine alebo angličtine. Tak som si hovoril, že tí západniari sú ale sviniari, že takto kopírujú naše hity 😄