Tříválec je jenom východisko z nouze protože vždy vibruje v příčné ose a i přes snahu o vyvážení excentrickými závažími tyto vibrace nelze zcela eliminovat.
Má nevyrovnanou dodávku výkonu. Nikdy nejde naladit tak aby měl rovnoměrnou dodávku síly od volnoběhu po omezovač otáček, jak je to dosažitelné u víceválcových motorů. Tento problém totiž nelze uspokojivě vyřešit, protože zážeh se děje jen jednou za 240° otáčky klikové hřídele, takže je zde poměrně značná část rotace klikové hřídele (1/6, 60°), po kterou se jen volně protáčí bez jakéhokoli impulsu od pístů. To je dlouhá doba, kdy motor prostě nemá co nabídnout a to zejména v nižších a středních otáčkách.
Oba zmíněné projevy se pak starají o problém třetí a to je zvuk. .
Důvodem zavádění tříválců není jejich parádní průběh výkonu, ani hladký běh, ani lahodný zvuk, ale výhradně jenom snaha výrobců splnit papírové normy CO2.