Autodesign na Auto.cz: Hasičské zásahové auto Jana Libry

Zároveň musí design vozidla v sobě obsahovat jak rychlostní, tak také terénní charakter. Tyto vlastnosti jsou vlastně protichůdné, stejné jako jízdní vlastnosti vozidla samotného.

Velká boční skla, jejichž prosklení začíná poměrně nízko, umožní dobrý výhled nejen řidiči, ale i zbytku posádky do stran. Dlouhé čelní sklo, které přechází plynule do střechy umožňuje vynikající výhled v podélné ose. Navíc poměrně značně prosklená střecha vozidla umožní výhled i v horizontální ose, který je nutný při hledání zraněných, či místa události, neboť nehody a postižení se nenacházejí jen v oblasti přímého výhledu.

Základní koncepce interiéru je 2+3. Přední sedadla jsou na kolejnicích plně nastavitelná ve všech podélných směrech. Zadní sedadla tvoří lavici tří pevně uchycených jednotlivých sedadel, která nejsou nastavitelná. Po touto řadou sedadel je umístěna potřebná výstroj hasičů, jako například helmy a dýchací přístroje s náhradními náplněmi.

Ergonomické řešení kabiny

Z důvodu menšího prostoru mezi dveřmi a jejich tvaru jsem se rozhodl pro otvírání dveří proti sobě a tedy pro absenci B-sloupku. Ten je ovšem integrován do dveří, aby byla zachována bezpečnost při eventuálním bočním nárazu. B-sloupek je rozdělen na dva, každý v jedněch dveřích. Sloupky obsahují vysunovací zámky, které uzamknou jak dveře mezi sebou tak

oboje dveře do prahu a i do masivního střešního sloupku. Tím by měla být zaručena pevnost a odolnost vůči případnému nárazu.

K usnadnění nastupování byl navržen práh po obou stranách vozidla a v jeho zadní části je zúžen téměř na šířku karoserie z důvodu lepšího přístupu k boxu vozidla. Na prahu je část z protiskluzového materiálu určená přímo k našlápnutí.

K usnadnění nastupování jsou navrženy 3 madla. Jedno na zadních dveřích druhé na sedadle řidiče a třetí na A sloupku. Vždy dvě madla slouží, ať už řidiči, či zadní dvě pro členy sedící vzadu.

Ergonomické řešení boxu

Výměnné boxy byly navrženy tak, aby byly vhodné pro všechny zásahové složky, ale zejména pro hasiče, kteří potřebují přístup do boxu i z boku. Pro snadný přístup ke všem policím s nářadím zároveň a kvůli složitějšímu tvaru boxu jsem upustil od stávající řešení dveří v podobě vysunovací rolety a navrhl výklopnou celou boční stěnu i s blatníky. Stěna se vyklápí v tupém úhlu v nejnižším jejím bodě do výšky 2100-2400 mm v závislosti na zvolené výšce vozidla. Tato výška je dostatečná i v případě, že by vozidlo stálo na nerovném

terénu. Záchranář se nemusí natahovat do prostoru boxu, ale stačí uchytit za madla výsuvné police s vybavením a vytáhnout je do polohy, ze které je snadné odaretovat ono vybavení a následně jej vyjmout. Těžší vybavení je umístěno v dolní oblasti boxu.

V zadní pevné části výměnného boxu je instalován ovládací panel s displejem o rozměrech 400 x 300 mm ve výšce 1450 -1750 mm nad zemí, v závislosti na zvolené výšce podvozku, nutný k nastavení poměru mísení a vlastností hasící kapaliny. Panel jsem se rozhodl umístit do zadní části boxu z důvodu snadného přístupu a lepšího využití prostoru, než kdyby byl panel instalován na stranu boxu. Ovládací panel je ukryt a chráněn pod výsuvným krytem, který je součástí povrchu boxu. po jeho stlačení, se kryt odsune směrem do leva.

Celková koncepce

Hlavní filozofií je vytvořit automobil vhodný pro všechny zásahové složky na celém světě, ať už by se jednalo o hasiče, záchranku, policii, horskou službu, ski centra, pobřežní hlídku, ale také jako osobní automobil pro náročné. Vozidlo by bylo určené také do všech prostředí na světě.

Koncepce byla volena nejen kvůli vlastnostem, ale kvůli ekonomickému aspektu. Spodní platforma, přední kapota a až na pár dílů stejný interiér, by byly shodné pro všechny složky. Vhodnost pro konkrétní složku by se dosáhlo nasazením výměnného boxu s danou výbavou pro konkrétní zásahovou složku.

Co se týče pohonu, připadal v úvahu jen znak 4x4, hnací síly generuje spalovací motor. Elektromotor byl vyloučen z důvodu nutnosti zdroje energie během několika minutového zásahu. Nehledě na jeho malý výkon a malou výdrž.

Maximální rychlost by se blížila k 200 km/h, doplněná o brutální akceleraci, toto vše povede k urychlení zásahu a včasného příjezdu na místo zásahu. Vše podtrhne dokonalá inovativní konstrukce včetně podvozku a speciálních pneumatik, vhodných jak pro dokonalou jízdu na silnici, tak také mimo ni, i na nezpevněném povrchu.

Hasičské vozidlo nebude určeno jen pro zásah při nehodách, ale také jako průzkumné při požárech, či záplavách. Také by bylo vhodné jako velitelské vozidlo, díky své přístupnosti kamkoli a následnému poslání jednotek na daná místa.

Karoserie je samonosná a pro všechny složky stejná. Při konstrukci této karoserie se počítalo s deformačními zónami a zesíleným A.sloupkem kvůli jeho značné délce. Na karoserii v přední časti bude upevněn naviják. V zadní části karoserie se budou upevňovat výměnné boxy. Boxy se z vrchu (předpokládá se využití posuvného jeřábu) zasunou do drážek a poté se zaaretují.

Pro zavěšení kol, byla vybrána konstrukce typu McPherson, doplněná hydropneumatickým odpružením, a to zejména z důvodu nutnosti získat co nejvíce místa, bez zvětšování rozměrů.

Navíc je natáčecí i zadní náprava, kvůli nutnosti dobré manévrovatelnosti. Systém zavěšení kol umožní, aby vozidlo mohlo jet po šikmém svahu, co nejvíce v horizontální rovině. To platí při jízdě podél svahu i napříč.

Díky hydropneumatickému odpružení bude možné měnit za jízdy světlou výšku vozidla která bude mít hodnotu 200-500 mm.

Hasicí zařízení

Vzhledem k zaměření záchranného vozidla, tedy k zásahům při dopravních nehodách, kdy dochází k požáru pohonných hmot, bylo nutné použít jako hasící tekutinu pěnu. Uvažoval jsem případ nehody kdy dojde ke vznícení a následnému požáru 1, maximálně dvou automobilů. V tomto případě by mělo teoreticky stačit 700 l vody + obsah pěnidla v odpovídajícím poměru, tedy 50 l, které obsahuje mnou navržené hasičské vozidlo.

Dvě nádrže s vodou, každá o obsahu 350 l, jsou umístěny v podvozku pod kabinou, kde vyplní prostor okolo kardanu, aby došlo k centralizaci hmoty.

Nádrže jsou umístěny uprostřed vozu, neboť se předpokládá, že váha motoru a posádky se bude rovnat váze technické výbavy vozu. To bude mít za následek zachování podélného rozložení sil i v případě, že nádrže budou vyprázdněny. Je pravda, že po vyprázdnění nádrží dojde k posunu těžiště ve vertikální ose směrem vzhůru, nicméně to ztrácí důležitost, protože se jedná o návrat hasičského vozu ze zásahu a to nehraje tak důležitou roli jako cesta k zásahu.

Vnější rozměry studie jsou 5197 x 2234 x 2095 mm (resp. až 2395 mm dle nastavení výšky podvozku), rozvor měří 3500 mm. Automobil s pohonem a natáčením všech kol pohání motor 3,0 V6 Biturbo, odhadovaná hmotnost 3000-4000 kg dle použitých materiálů a dle vybavení.

Autor: Jan Libra

Škola: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, obor Průmyslový design