Edonis: Připomeňte si příběh nejošklivějšího superauta světa

Když v roce 1995 zkrachovala automobilka Bugatti, tehdy sídlící v italském Campogallianu a vlastněná byznysmenem Romanem Artiolim, zanechala po sobě zkušené inženýry, kteří neměli co na práci. A když k tomu připočteme možnost využití najednou volné techniky tehdejšího Bugatti EB110, bylo rázem jasné, jak najednou tyto experty zaměstnat. Na základech zkrachovalého Bugatti vznikla společnost B Engineering, jejímž prvním (a také posledním) dílem byl model Edonis.

B Engineering (B jako Bugatti) pro stavbu Edonisu použilo za základ právě techniku EB110 Super Sport, která však byla radikálně upravena. Nemluvíme tu přitom jen o naprosto svébytném designu, který však popravdě řečeno krásy moc nepobral, ale také o přepracovaném agregátu. Beze změn tak vlastně zůstalo jen karbonové šasi.

Jestliže motor v EB110 Super Sport měl objem 3,5 litru, konstruktéři B Engineering tento dvanáctiválec převrtali na objem 3,76 litru. Stejně tak došlo ke změně v přeplňování, soustrojí čtyř turbodmychadel (ano, tato koncepce tu byla už před Veyronem) bylo nahrazeno jednodušší kombinací dvou, ale zato větších, turbodmychadel. Výsledkem těchto prací byl výkon zvýšený z výchozích 449 kW na rovných 500 kW (680 koní), přičemž točivý moment vzrostl z 650 N.m na 735 N.m.

Seriál Zapomenuté supersporty: Znáte francouzský Mega Track (1992-1995)?

To je ohromná síla i v dnešních poměrech, natožpak v době na přelomu tisíciletí, kdy se na Edonisu pracovalo. Tehdy uváděné parametry, zrychlení z 0-100 km/h za 3,9 sekundy a maximální rychlost 365 km/h, tak dokázaly nadchnout. Uprostřed uložený agregát s pěti ventily na válec přitom nekrotil pohon všech kol jako u EB110, šestistupňová převodovka místo toho sílu Edonisu posílala výhradně na zadní kola.

Odstranění pohonu všech kol dokázalo ušetřit 70 kilogramů hmotnosti, což pomohlo dále snížit lehkou konstrukci auta, na jejíž karoserii byl užit hliník nebo karbonová vlákna. Váha mimochodem činila zhruba 1.300 kilogramů.

To všechno ve výsledku znamenalo, že Edonis (řecký výraz pro vášeň) byl divočejší a surovější než výchozí Bugatti. To už bylo patrné na designu, který byl mnohem agresivnější než u EB110. Na komplikovaně tvarovaném designu s mnoha hranami mimochodem vedle hlavního konstruktéra Nicoly Materazziho (bývalého zaměstnance Bugatti či Ferrari) podle některých zdrojů pracoval také Marc Deschamps, známý ze studia Bertone, kde působil v dobách prací na Škodě Favorit. To interiér 4.350 mm dlouhého auta s rozvorem 2.565 mm tak extravagantní už nebyl, třeba volant se dá dokonce považovat za nudný.

Zapomenuté supersporty: Zender Fact 4 (1989-1991) - Německý Countach se nechytil

Tým, jehož součástí byli vedle inženýrů Bugatti také bývalí pracovníci Lotusu (který byl jeden čas také vlastněn Romanem Artiolim), měl v plánu postavit 21 exemplářů Edonisu, které měly být prodávány za zhruba 760.000 eur (bezmála 20 milionů korun). Vedle zachování exkluzivity to mělo zdůrazňovat, že Edonis je „supersport pro 21. století.“ Představen byl 1. ledna 2001, přičemž každý z vyrobených aut měl nést jméno umělce nebo vynálezce právě toho století, jehož číslo ponese.

Na to ale už nikdy nedošlo. Přestože internetové stránky B Engineering fungují dodnes, nikdy nevyšlo najevo, kolik exemplářů Edonisu vlastně vzniklo. Postaveny byly minimálně dva exempláře, žlutý a červený, které se lišily také svým interiérem (podle všeho tedy nejde o jeden předělaný kus), zda k nim ale přibyl další, je neznámo. Zprávy o vzniku až 15 kusů jsou spíše tajné přání než informace s reálným podkladem. Firma se tak spíše zabývala servisováním EB110 než výrobou Edonisu, na které se rovněž specializovala. Větší úspěch tak podle všeho měla německá firma Dauer, která odkoupila několik nedokončených EB110, včetně náhradních dílů, a následně je zkompletovala.

Zapomenuté supersporty: Lister Storm (1993-2001) - Bouře z Albionu

Přestože vznik Edonisu pomohl zafinancovat pneumatikářský gigant Michelin (proto vůz obouval tehdy unikátní runflatové gumy této značky), rozjet nového výrobce superaut nebylo na počátku tisíciletí žádný lehký úkol. B Engineering tak nenapodobil dodnes fungující společnosti Pagani či Koenigsegg, které na přelomu tisíciletí také přišly se svými prvními sériovými auty, a zůstal u jednoho jediného modelu. A to je škoda, protože svět potřebuje co nejvíce superaut. Nebo ne?