Ford Mustang – oživení legendy

Je to pár let zpátky, co automobilový svět zachvátila „retrománie . Téměř každý výrobce v poslední době postavil alespoň studii ve stylu retro a ohlasy z řad potencionálních kupců jsou většinou velice příznivé. Automobilkou, která je v tomto ohledu obzvlášť pilná je Ford Motor Company. Její designéři mají díky bohaté minulosti na čem stavět a retro styl jim vyloženě sedí. Důkazem je, na Detroitském autosalónu představená, sériová verze Fordu Mustang.

Ford představil první generaci Mustanga před čtyřiceti lety a jeho líbivý vzhled ihned pobláznil celé Spojené Státy. Hned první den prodeje bylo zaznamenáno na 22.000 objednávek! Zrodila se legenda která žije dodnes. Byla to trefa do černého – sportovní automobil, na americké poměry velice mrštný a hlavně za příznivou cenu. Mustang prošel od roku 1964 řadou modernizací, ale jeho design se dostal spíše na slepou kolej a zákazníků ubývá. Retro pro něj přišlo v pravý čas. Když totiž před rokem Ford předvedl svou představu o budoucím Mustangu na světových výstavách, návštěvníci byli okouzleni a ptali se po sériové verzi. Ta přichází na svět právě nyní, aby se dostala do výroby v roce 2005 a bere dech nejenom vzhledem, ale také předpokládanou nízkou cenou kolem 20.000 dolarů.

Je obdivuhodné, jak mistrně stylisté z Fordova kalifornského studia převedli klasické tvary do moderní podoby.

Platforma na níž vůz stojí je od základu nová, ale vnější tvary jsou všem, co o autech něco vědí, důvěrně známé.

Rozvor kol je o 6 palců neboli 152 milimetrů delší než u letošního modelu z čehož těží jak prostor pro cestující tak jízdní vlastnosti. Boční silueta nenechá nikoho na pochybách – dlouhá kapota, zadní okno splývající do krátké zádě, minimální přední převis ale především charakteristická žraločí přední stěna se záporným sklonem. Tvůrci vozu dali přednost srdci před rozumem, odsunuli do pozadí zákony aerodynamiky, ale výsledek stojí za to.

Čelní stěna nese hlavní světlomety ukryté pod čirými kryty, ale jejich klasický kruhový tvar je naprosto zřejmý. Maska chladiče nese legendární logo pádícího mustanga. Nárazník vybíhá daleko před příď, jak bylo dříve zvykem a nesou ukazatele směru.

Také záď se svítilnami vertikálně rozčleněnými do třech polí je důvěrně známá. Nárazník je masivní a opět přesně slícován. Verze GT navíc nese přítlačné křidélko, ale Mustangu to sluší víc bez něj. Silnější verzi poznáme podle dvojice koncovek výfuků, slabší provedení má jen jednu.

Litá kola nejsou žádného přehnaného průměru, takže na sebe zbytečně nepřitahují pozornost a s vozem celkově ladí. Nad prahem vede podélný prolis, který před zadním kolem vybíhá vzhůru a budí dojem vstupu chladicího vzduchu k brzdám. Významným dramatizujícím prvkem jsou výrazně vystouplé blatníky. Spolu s nízkou přídí a pozvolně stoupajícím pontonem karosérie až po vysokou záď tak budí dojem síly a dynamiky. Zvláště z předobočního pohledu vynikne, že jde o čistokrevný americký „muscle car .

Šéf designér Larry Erickson prohlásil o vnitřku vozu, že jde o interiér stojící za 30.000 dolarů v autě za 20.000 dolarů. A při pohledu do interiéru mu musíme dát za pravdu. V dolní plastové části sice najdeme ovladače používané v jiných sériových modelech, které se k celkovému pojetí vozu nehodí, ale při plánované ceně se není čemu divit. Ostatně s tím se dnes setkáváme i u vyloženě drahých vozů. Jinak není prostoru pro posádku co vytknout.

Kombinace černých plastů s červenými potahy sedadel a výplněmi dveří ze stejného materiálu je ještě pozvednuta autentickým hliníkovým panelem přístrojové desky. Na ní se blyští chromované rámečky výdechů klimatizace a hluboko zapuštěných přístrojů před řidičem. Přístroje určitě potěší nejen milovníky zašlých časů. Mezi rozměrným kruhovým rychloměrem a otáčkoměrem najdeme ukazatel stavu paliva, teploměry chladicí kapaliny a motorového oleje a ukazatel nabití akumulátoru. Zajímavostí je možnost přepínání barvy podsvícení přístrojů. K dispozici je neuvěřitelných 125 barevných odstínů!

„Muscle car si žádá skutečně silnou pohonnou jednotku. Výběr je ze dvou motorů. Slabším z nich je čtyřlitrový šestiválec do „V s úhly řad válců svírajícími 60 stupňů. Vzhledem k velkému objemu poskytuje nevelký výkon 200 koní (cca 143 kW) a kroutící moment 355 Nm. Jistě slušný základ, ale to pravé pro americký „sporťák je bezpochyby osmiválec. Ten je k dispozici s objemem 4,6 litru a produkuje 300 koní (220 kW). Je celohliníkové konstrukce a každá hlava nese jeden vačkový hřídel ovládající tři ventily na válec. Zajímavostí je, že model GT je s tímto motorem dvakrát výkonnější, než model z roku 1964. Kdo bude chtít při odjezdu z křižovatky kreslit pneumatikami dlouhé černé šmouhy, nebude mít díky přebytku kroutícího momentu problém. Převodová skříň je buď automatická pětistupňová, popřípadě manuální pětistupňová.

Při ladění podvozku strávil vývojový tým bezpočet hodin na testovacích a závodních tratích a výsledkem má být zcela nová úroveň ovládání mezi „muscle cars . Přední kola jsou zavěšena na vzpěrách MacPherson a spodních ramenech tvaru „L . Zvláštní pozornost byla věnována odladění pružných lůžek pro uchycení těchto ramen v karosérii, aby bylo dosaženo přesného vedení kol a zároveň účinného tlumení přenosu vibrací a hluku.

Zadní poháněná náprava je možná trochu překvapivě pevná stejně tak jako v předchozích modelech. Zavěšení do karosérie je provedeno trojicí podélných ramen. Jedno kratší je vedeno ze skříně rozvodovky a dvě delší jsou uchyceny poblíž hlav kol. Příčně je náprava ustavena trubkovou Panhardskou tyčí. Tlumiče a vinuté pružiny jsou umístěny odděleně. Někomu by se možná zdálo použití pevné nápravy jako předpotopní, ale podle průzkumu prováděného mezi součastnými vlastníky Mustangů si lidé tento klasický konstrukční prvek přejí. Zlomyslně by se dalo říct, že při úrovni amerických rychlostních limitů a přísnosti tamních policistů není třeba vozy vybavovat vyspělými podvozky. Skutečnost však bude jiná. Mustang nikdy nebyl čistokrevným sportovním vozem v evropském pojetí a kdo chce lámat rekordy na okruzích a potrpí si na silném příčném zrychlení, ten sáhne při výběru jinam. Klasická koncepce vozu v kombinaci z pevnou zadní nápravou a silným motorem však z Mustanga dělá automobil zábavný již při nižších rychlostech. V době až opatrnicky nedotáčivých vozů světové produkce si s Mustangem jistě užijete přetáčivosti v nebývalé míře.

O zastavení vozu se stará čtveřice kotoučových brzd o průměru 315 mm vpředu (290 mm pro V6) a 300 mm vzadu. Bezpečnost brždění má na starosti čtyřkanálové ABS. Volitelné je použití inteligentní trakční kontroly, která bude velice užitečná především na kluzkém povrchu.

Pasivní bezpečnost je na vysoké úrovni také díky použití dvoustupňových čelních airbagů a bočních airbagů řidiče a jeho spolujezdce. Spolujezdcův airbag je automaticky zapínán či vypínán čidlem zatížení v předním sedadle a zamezí tak vystřelení airbagu pokud je sedadlo prázdné nebo pokud zde sedí malé dítě v autosedačce.

Mustang dostal oživující injekci a potenciální zákazníci se už jistě nemůžou dočkat spuštění prodeje. Není divu, vůz se vrátil ke svým kořenům. Jeho design je více než zdařilý a pokud se skutečně podaří udržet cenu na dvaceti tisících dolarech, aniž by utrpěla kvalita zpracování je možné, že se bude v určité míře opakovat nákupní šílenství z roku 1964.