Víte, kde máte v autě vestu a lékárničku? Na nejčastějším místě vám moc nepomůže
Že člověk má v autě povinnou výbavu, je samozřejmostí. Jenže taky by měla být po ruce, nikoliv pod podlahou zavazadelníku. Zkoumali jsme, jak to mají novinářská auta i vlastní vozy kolegů.
Je to jedna z nejčastějších otázek při zkoušce na řidičák – jaká je povinná výbava vozu. Dnes je velmi jednoduchá – obsahuje reflexní vestu pro řidiče, autolékárničku, výstražný trojúhelník a sadu k opravě defektu nebo rezervní kolo. A to poslední ani nemusíte mít, máte-li sjednanou nonstop asistenční službu. Kdo jezdí starými auty, je zvyklý toho vozit mnohem víc, ale věci jako tažné lano či náhradní žárovky součástí povinné výbavy v ČR nejsou.
Jedna věc však je ty věci mít v autě, druhá je, kde jsou uloženy a jak rychle jsou použitelné. Když se totiž něco stane v noci na dálnici s plným kufrem cestou na dovolenou, vesta a trojúhelník pod podlahou zavazadelníku vám budou k ničemu. Takže nás napadla jednoduchá otázka – víte, kde máte tyhle věci v autě uloženy?
Pokud jezdíte pořád jen jedním autem, pravděpodobně ano – resp. kdybyste to nevěděli, byla by to dost zásadní chyba. Jenže třeba skočíte do služebního auta nebo na dovolené, na kterou jste přiletěli, do vozu z půjčovny, přítomnost a lokaci těchto základních prvků si neověříte, a když přijde problém, hledáte vestu všude možně, zatímco kolem jezdí auta vysokou rychlostí.
V novinářských autech, která my novináři střídáme každý týden, povinná výbava až na naprosté výjimky bývá v látkovém či plastovém obalu v zavazadelníku, přichyceném suchými zipy někde v rohu. Nápad na tento článek však obnovil jeden vůz, který dorazil k testu kompletně bez povinné výbavy.
Pokud ten obal nezaskládáte věcmi a naopak ho necháte u vstupního otvoru do kufru, je to slušný způsob, jak potřebné vybavení snadno najít. Není ale dokonalý, a to právě kvůli tomu, že jde snadno zaskládat. Proto osobně vždycky, když jedu na nějakou delší cestu, přidávám – do svých i novinářských aut – vestu do každých dveří, u nichž bude někdo sedět. Vesta je totiž základ; trojúhelník už můžu tahat z kufru, ale chci přitom být oblečený v reflexní vestě.
| Možná jste si všimli, že ve všech testech (až na výjimky) zmiňuji nastavení kužele potkávacích světel a v souvislosti s tím vytýkám autům několik věcí: když je kužel sklopený příliš nízko, tedy světla svítí blízko před auto, a to i pokud má vůz technologii LED Matrix, a také když základní sklon kužele nejde nastavovat šroubovákem či klíčem pod kapotou, nebo to jde obtížně. Ani u nových novinářských aut, která jsou pečlivě servisovaná, se totiž nejde spolehnout na to, že budou světla nastavená správně. |
| Dbání na nastavení světel má jednoduchý důvod – příliš blízko před vůz svítící potkávací světla nemusí dostatečně včas osvítit jak odrazky zaparkovaných aut, cyklistů, směrovací desky ve zúžení na dálnici či balisety, tak i nebezpečí číhající u pravé krajnice, ať už jde o cyklistu nebo právě řidiče jiného vozu, který zastavil kvůli poruše či defektu. |
Že jsem dostal novinářské auto výjimečně bez povinné výbavy, mě upozornilo prázdné místo na vnitřním obložení pátých dveří, kde běžně bývá trojúhelník ve svém červeném obalu. Tohle umístění trojúhelníku je mimochodem vynikající – kdykoliv je k němu přístup. Stejně jako k reflexním vestám – když si je dáte do kapes ve dveřích.
Sbalil jsem tedy klíče od všech novinářských aut, která jsme v redakci měli, a vydal se zjišťovat, jak v nich je uložena povinná výbava, čekaje, že všude bude hezky dostupná v onom látkovém obalu. Není to však všude tak jednoduché.
Dlouhodobě testovaný Citroën Berlingo Světa Motorů má v nákladovém prostoru zmíněný obal s veškerou povinnou výbavou kromě rezervního kola, které je však v autě také přítomno. Dokonce je připraven i na můj zvyk dávat vestu do dveří – má na ni speciální malou kapsičku, která se na nic jiného, než složenou vestu, nehodí.
Další „dlouhodobka“, čínská Omoda 5, naopak překvapila trochu nepříjemně. Její kufr nemá žádnou postranní kapsičku a kromě falešné podlahy má ještě druhou ochrannou desku. Veškerá povinná výbava je vespod v placaté schránce pod falešnou podlahou, která se zvedá komplet celá. S naloženým kufrem je tak cesta k povinné výbavě složitá.
S trojúhelníkem je na tom podobně BMW M5 Touring – má místo pod falešnou podlahou. Zvedá se tu však jen malé plato, takže stačí náklad kufru odsunout nebo ho vyložit jen částečně. Vesty – zde opravdu dvě – a lékárnička jsou uloženy v kapsičce na straně zavazadelníku.
Stejný způsob uložení vesty a lékárničky nabízí testované Audi SQ5, trojúhelník však u něj najdeme zevnitř v pátých dveřích. České zastoupení Audi však příjemně překvapilo i tím, že umístilo další vestu přímo do dveří řidiče. Sice je žlutá místo oranžové, kteroužto barvu některé okolní státy vyžadují, ale v nouzové situaci lepší žlutá vesta než žádná.
Anketa mezi kolegy v redakci odhalila, že ne každý na umístění povinné výbavy ve vlastním autě dbá. Většinové umístění všeho je v zavazadelníku, jeden kolega má vestu v přihrádce před spolujezdcem, druhý zase v kapse na zádech sedadle řidiče. „Hasicí přístroj ale mám v kufru a to není dobré umístění,“ říká po pravdě. Hasicí přístroj, pokud ho ve voze máte, by měl být po ruce co nejrychleji, neboť požár se v autě šíří extrémně rychle.
zdroj: Autorský text | zdroj foto: Marek Bednář/Auto.cz | zdroj videa: Policie ČR
