Jak Němci předjíždí? Děláte stejné chyby?

Německý autoklub publikoval výsledky analýzy předjížděcích manévrů při cestování po běžných silnicích I. a II. třídy. Závěr číslo 1? Předjížděním se ušetří výrazně méně času, než si řidiči obvykle představují.

Na šesti různých silnicích bylo provedeno srovnání. Ve stejný čas vyrazili dva řidiči – předjížděč systematicky postupující provozem vpřed a defenzivní řidič, který se snaží splynout s okolním provozem. Přejíždění vedlo na 20 km nanejvýš k úspoře zanedbatelných 1,5 minuty, zcela výjimečně se podařilo vyjet náskok větší než 2 minuty, tedy 10 %. Samozřejmě za předpokladu dodržování pravidel silničního provozu, tedy především rychlostních limitů.

Došlo ale i k situacím, kdy oba dorazili do cíle prakticky současně. To tehdy, kdy nebylo možné pomaleji jedoucí vozidlo bezpečně předjet, nebo právě předjeté vozidlo záhy odbočilo. V takových situacích nemohl předjížděč na defenzivního řidiče získat žádný znatelný náskok.

Přejíždění je přitom v Německu k druhou nejčastější příčinou vážných nehod mimo město. Ročně při takových nehodách zemře zhruba 400 lidí. Co je příčinou?

Podle ADACu řidiči především nedbají na dostatečný rozhled. K bezpečnému předjetí traktoru je potřeba vidět na 300 metrů dopředu, v případě nákladního auta je to pak alespoň 500 metrů. Řidič musí mít kromě dobrého přehledu o okolním dění také jasno v tom, kolik aut dokáže najednou předjet.

Nutný je také přiměřený odstup. Řidič nalepený na předjížděné auto nemá při zahájení manévru dobrý výhled na provoz v protisměru. Zřejmě není potřeba zdůrazňovat použití signalizace směrovkou.

Při samotném předjíždění je důležitý rozdíl v rychlostech, který by měl být 20 až 30 km/h. Pomalejší rychlost při předjíždění prodlužuje dobu trvání celého manévru a tím zvyšuje riziko kolize s autem v protisměru.

Pro bezpečnost předjíždění je ale klíčová také spolupráce a ohleduplnost ostatních účastníků. Řidič předjížděného auta by se měl chovat předvídatelně, především nezrychlovat, když je předjížděn.

Řidiči v protisměru by měli používat denní svícení, aby byli za všech podmínek snáze rozeznatelní.

V krizové situaci musí protijedoucí vůz začít co nejdříve brzdit, případně i zastavit, aby se snížila rychlost hrozící čelní srážky, a vytvořit prostor zajetím k okraji vozovky. Předjížděný by měl uhnout co nejvíc k pravému okrají vozovky a pokud možno snažit se snížit rychlost.

Zodpovědnost a také nejvíc práce leží na řidiči, který předjíždí. Zde je jediná univerzální rada: držet se středu vozovky. Většina silnic ve skutečnosti umožní průjezd tří aut vedle sebe a pouze setrváním na středu se minimalizuje pravděpodobnost nehody. Zároveň takové řešení nabádá ostatní účastníky k interakci podle výše uvedených zásad.