Asi nejznámější nehoda Tesly: Reakce autopilota sekundu po sekundě

Automobilka Tesla založená miliardářem a vizionářem Elonem Muskem je doslova synonymem pro autonomní řízení motorových vozidel. Důvodem je její sytém, příznačně pojmenovaný Autopilot, jenž se stal zároveň prvním svého druhu, který mohli využívat cíloví zákazníci. Možná i proto jsou nehody vozidel Tesla v režimu autonomního řízení tolik medializované. Je to ale trochu nespravedlivé, neboť ani na vozech jiných značek zatím systémy autonomního řízení nefungují tak, jak by si jejich tvůrci a vlastně i uživatelé přáli.

Ani ne 19 minut

Bohužel nehod vozů Tesla v režimu jízdy se zapnutým Autopilotem neustále přibývá. A ne vždy se to obejde bez ztrát na životech cestujících. K poslední medializované nehodě vozu Tesla Model X došlo na jaře tohoto roku.

Stalo se tak na dálnici číslo 101 v Mountain View ve státě Kalifornie, přičemž tato zatím poslední medializovaná nehoda velice dobře demonstruje operační limity pokročilých asistentů řidiče nejmodernějších automobilů.

Autopilot Tesly zabíjel. Během tragické nehody Modelu X byl zapnutý

Řidič inkriminované Tesly Model X Walter Huang využil systém Autopilot po dobu 18 minut a 55 sekund před tím, než jeho vůz narazil do bariéry podél silnice. Takto to alespoň uvádí v předběžné vyšetřovací zprávě NTSB (National Transportation Safety Board). Jak vlastně k nehodě došlo, ukazuje její časová rekonstrukce.

Autopilot při tom před samotným nárazem vyzval řidiče Huanga k tomu aby dal své ruce na volant a tedy se věnoval řízení. A sice dvakrát vizuálně a jednou zvukově. Následně bylo zjištěno, že šest sekund před samotným nárazem vozidla do bariéry řidič volant vozu nedržel, což systém sice detekoval, avšak neprovedl žádné nouzové brzdění, či změnu směru ve snaze odvrátit nehodu.

Rychleji než směl

Přibližně osm sekund před samotnou kolizí Tesla ještě následovala před ní jedoucí auto, a sice rychlostí 65 mil za hodinu (mph). Jenže - jak zjistili vyšetřovatelé, adaptivní tempomat byl v rámci systému Autopilot nastaven na limit 75 mph, a to i přesto, že na dálnici 101, kde k nehodě došlo, je nejvyšší dovolená rychlost zmíněných 65 mph.

O pouhou sekundu později, tedy 7 sekund před nárazem vozidla, se auto začalo stáčet doleva a opouštět původně zvolený druhý pruh dálnice zleva. Vůz začal najíždět na dlážděnou krajnici vozovky. O tři sekundy později již Tesla předchozí vozidlo vůbec nesledovala. Tři sekundy před střetem vozidlo náhle zrychlilo z 62 mph na 70,8 mph, přičemž následoval náraz do ochranné bariéry rychlostí 71 mph.

Úrovně autonomních aut. Jaký je mezi nimi rozdíl? A která fáze je opravdu auto bez řidiče?

Model X se po nárazu roztočil proti směru hodinových ručiček, přičemž při tom stihl narazit do dvou dalších aut. Poté jej zachvátily plameny. Huang při nehodě zemřel na následky rozsáhlých poranění neslučitelných se životem.

Jak uvádí IIHS na svých stránkách, popsaná nehoda Modelu X, která se odehrála na jaře letošního roku, se v mnohém podobá havárii vozu Tesla Model S ze září loňského roku. Při ní vůz s aktivovaným Autopilotem čelně narazil s velmi malým překrytím do bariéry, oddělující jízdní pruhy dálnice. Nehoda se dost podobala nárazovým testům IIHS s takzvaným malým překrytím přídě. I vzhledem k tomu, že náraz byl veden na stranu spolujezdce, řidič vozu vyvázl bez zranění.

Jak prokázalo testování Modelu S na veřejných komunikacích, Autopilot se může v situacích, kdy dochází k rozdělování vozovky z jedné do dvou, chovat poněkud zmateně. Vůbec první medializovaná nehoda Tesly Modelu S v USA z jara 2016 vznikla tak, že vozu jedoucímu v režimu Autopilota náhle zkřížil cestu traktor s přívěsem. Další nehody Tesly se odehrály například v Laguna Beach v Kalifornii.

Upustil telefon

David Aylor, jeden z vedoucích pracovníků pojišťovacího institutu IIHS a zabývající se testování systémů aktivní bezpečnosti vozidel, absolvoval mnoho kilometrů ve voze Model S v režimu Autopilot. Při tom se zaměřil na situace, v nichž Autopilot přestane udržovat směr vozidla, které se následně začne stáčet ke krajnici vozovky, případně je přivedeno dokonce do smyku. A to ještě před zásahem řidiče. Navíc se ztráta přímého směru a tedy náhlá změna směru vozidla děje bez varování.

Aylor také upozorňuje na video zveřejněné na Youtube a natočené poblíž Chicaga. Řidič vozu Model S, jedoucího v autonomním režimu jízdy „Autopilot“, sám sebe natáčel na mobilní telefon. Najednou jej však z ničeho nic upustil, a sice v okamžiku, kdy vůz změnil bez varování směr, stočil se doleva a následně narazil do střední bariéry, oddělující jízdní pruhy. Jde o nehodu podobnou, jaká se udála v Mountain View.

Tesla a její Autopilot: Proč je pořád nepoužitelný?

Inženýři IIHS zkoumali obdobné chování autonomity na stupni 2 u jiných výrobců automobilů. U většiny se ukázala určitá omezení při jízdě po dálnici. Některé systémy sice umějí na základě čtení dopravních značek upravovat rychlost jízdy, avšak nedokážou správně vyhodnotit okamžitou jízdní situaci.

Pokud je doprava plynulá, fungují autonomní systémy na stupni 2 obstojně a ku prospěchu věci. Horší je, když mají vozidlo náhle zpomalit z důvodu zpomalení vpředu jedoucího vozidla (vozidel). V tomto ohledu se jejich schopnosti mohou až překvapivě lišit.

Nabízí se otázka, jak celou věc řešit. Dle vyjádření amerického policejního seržanta Samuela Winklera platí i v případě používání semiautonomních vozidel, že odpovědnost za veškeré následky, které auto způsobí, nese jeho řidič. A to tedy i v případě, že za něj řídí autonomní systém. Řidič je tudíž povinen i v daném jízdním režimu, kdy vozidlo nemusí fyzicky řídit, sledovat okolní provoz po celou dobu jízdy.

Podobně to mají piloti velkých dopravních letadel. V režimu autopilota sice letadlo letí samo (celý systém je nesrovnatelně vyspělejší než autonomní řízení aut, a to již desítky let), avšak pilot řídící (PF – pilot flying) má povinnost kontrolovat jednak chování autopilota a dále sledovat systémy letadla. V případě, že zaznamená nesrovnalost, měl by autopilot vypnout a přejít na ruční řízení stroje.

Jak se zdá, sny o tom, že si sedneme do auta a ono nás odveze kamkoliv si zamaneme a my při tom třeba budeme hrát s kamarády karty, jsou i ve vzdálenějším časovém horizontu pouhou utopií..