Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Tesla a její Autopilot: Proč je pořád nepoužitelný?

Tomáš Dusil Tomáš Dusil 22. 3. 2017
57
Není to tak dávno, co se media a internet hemžily články či videi s vozem Tesla model S a jeho autonomním systémem řízení Autopilot. Tragická nehoda z května 2016 však dohnala tvůrce se nad celou věcí zamyslet. Jak to celé zatím vypadá?

Aby bylo v celé věci jasno, je třeba si nejprve něco říci o klasifikaci autonomní jízdy. V zásadě má tři stupně - nejnižší je podmíněná automatizace. V ní systém přebírá řízení pouze v případě, že má k dispozici všechny informace o okolí. Vyšší stupeň představuje Vysoká automatizace, přičemž přechod k ní od podmíněné je poměrně složitý. Vysoká automatizace si klade za cíl v určených druzích provozu přebírat za řidiče řízení vozidla. Nejvyšší stupeň představuje Plná automatizace. Pokud by v ní vozidlo jelo, systém by přebíral řízení za všech podmínek.

Tesla: Auto bez řidiče?

Byla to právě americká Tesla, která se tvářila, že její autonomní systém je nejdále ze všech a vlastně již připravený nabídnout svému řidiči pouhou roli cestujícího. Alespoň na vybraných místech a úsecích dálnic. Aby značka autonomní řízení ještě dále podpořila, shrnula to celé do jednoho zařízení pod výmluvným názvem Autopilot. Už samo slovo indikuje mnohá očekávání. Uživatele-řidiče tak ani nenapadlo vykládat si význam tohoto slova jinak.

Na vývoji a zavedení systému Autopilot spolupracovala Tesla s izraelskou specializovanou firmou Mobileye. Právě ta zařízení vytvořila, a to jak z hlediska hardwaru, tak i nezbytné senzoriky, čítající kamery s vysokým rozlišením. Ruku v ruce s tím muselo jít i zpracování a tedy správné vyhodnocení jejich signálu počítačem.

Pokud si to shrneme, tak v červnu 2014 se Tesla chlubila, že ani ne za rok dokáže její auto dojet samo po dálnici od nájezdu až ke sjezdu. A řidič tedy bude pouhým pasažérem. V realitu se to povedlo převést v říjnu 2015, kdy byl do vozu Tesla model S zaveden zmíněný systém Autopilot od firmy Mobileye. Skutečně umožnil vozu automatizovanou jízdu po dálnici, ovšem s určitými omezeními. Třeba neuměl rozeznat chodce či cyklisty. Krátce na to dorazila modifikovaná verze se samočinným parkováním.

Pak však přišel květen 2016 a s ním nehoda Tesly na Floridě, které na čtyřproudé silnici zkřížil cestu kamion. Řidič nereagoval, autonomní systém řízení rovněž ne. Řidič vozu srážku nepřežil.

Rozjelo se vyšetřování a téměř okamžitě došlo na právní přestřelku mezi Teslou a Mobileye. Tesla se hájila tím, že svým zákazníkům nikdy neříkala, aby autem jezdili, aniž budou mít ruce na volantu a věnovat se řízení. Bylo to trochu v rozporu s původním tvrzením, ale budiž.

Také zástupci Mobileye tvrdili, že systém nebyl navržený k tomu, aby vozidlo jelo bez zásahu řidiče. Navíc osočili Teslu, že v otázce systému zašla za jeho hranice. Na základě toho došlo k ukončení spolupráce mezi oběma firmami.

Současnost? Slavit zatím není co

V lednu 2017 ukončily americké úřady vyšetřování. Výsledkem bylo, že systém Autopilot nebyl příčinou srážky vozidla s kamionem. Uměl totiž sledovat pouze auta ve stejném směru, jakým vozidlo jelo a nikoliv vozidla přijíždějící z boku. Příznivý soudní verdikt podnítil Teslu k vývoji upravené verze Autopilot 2.0 s již vlastním hardwarem.

Jak nový systém funguje, nebo spíše nefunguje, ukazují přiložená videa. Z nich je patrné, že zařízení má k označení za „bezchybné“ stále daleko. Uživatelé si stěžují na časté výpadky a tudíž nezbytné zásahy do řízení. Dle nedávného zjištění sesterského Světa motorů je systém zatím ve verzi Beta. Z osmi přítomných kamer tak používá pouze jednu.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

žádnej autopilot neexistuje
| 27. 3. 2017
Na to se používá tzv. kvalifikovaný odhad. Kdy se vezmou všechny dostupné informace, naučí se nějaká množina modelových situací a je to. Mimochodem, průměrná rychlost 35km/h by po městě byl docela fičák a rád bych jezdit takhle rychle! A že by to autonomní auta uměla...
žádnej autopilot neexistuje
| 25. 3. 2017
... no a kolik to jako je? vezmeme v uvahu nejhorsi pripad, tedy praskla guma, naledi, a pad stromu do cesty? vysledkem takove uvahy bude, ze nejsem schopen garantovat zadnoy odstup od myslitelne prekazky a vyjde mi jako bezpecna rychlost pohybu 0 km/h. pak vezmeme v uvahu bezpecnostni faktor, napriklad ten, ze auta jsou dnes dostatecne bezpecna, aby pri narazu 35km/h s malym presahem do zdi ochranila posadku a mame maximalni bezpecnou (a tedy povolenou) rychlost na svete - 35km/h. super! takze bezpecny odstup se zajistit za vsech okolnosti neda, pouze pokud stojim a nasledne s rozumnou mirou rizika (pro posadku, nikoliv pro chodce, apod.) bych mohl jet maximalne tou tricetpetkou. sqele. ;-)
žádnej autopilot neexistuje
| 25. 3. 2017
no, nemuzu uplne souhlasit - zmeny propojeni neuronu neni software, to je harwdware ;-). software je (zda se) elektricky naboj, ktery je v tom nasem mozku nejakym zpusobem drzen a siri se mezi temi neurony (alespon tohle je ta nami detekovatelna a meritelna cast mozkove aktivity, pricemz nevime, jestli je to "vsechno" nebo ne).

pak je tady ta fyzika, na kterou narazis - digitalni dvoustavova logika a procesory zalozene na kvantove mechanice vs. lidsky mozek. troufam si tvrdit, ze tady je ten zakladni problem - digitalni logika zalozene na kvantove mechanice a deterministickem vypoctu, popripade principu neurictosti (generator nahodnych cisel, kdyz chces, aby si program "hodil korunou") jsou jedine dva principy ne kterych to vsechno stoji a pada. jenze tohle je na vysvetleni funkce mozku malo. ja (a nejen ja, plati pro vsechny zivocichy) se umime rozhodofat na zaklade nejen podnetu (vnejsi vlivy), zkusenosti (pamet) a hodu korunou (generator nahodnych cisel) jako pocitace, ale mame vsichni jeste emocni stranku veci (nejruznejsi pocity, nalady, rozpolozeni), ktere nase rozhodovani vyrazne ovlivnuji. je to fakticka stranka veci, ktera je samozrejme spjata s nasi fyzickou existenci, vsichni to vnimame jako neco naprosto prirozeneho, nikoho z nas to neprekvapuje, ale neexistuje zadny matematicky popis (program) a ani fyzikalni hardware (procesor), ktery by toto dokazal reprodukovat. z meho uhlu pohledu je to ta cast fyziky, kterou nezname a dokud ji nepozname, nebudeme nikdy moci nahradit cloveka strojem. a tahle emocni steanka veci je dulezita prakticky ve vsem lidskem konani - napriklad rizeni auta, ale i ta lidska rec, co by prostredek komunikace.

o te reci jsme mluvil schvalne, protoze jsme na skole meli jeden predmet, ktery se prave dotykal problematiky rozpoznani lidske reci a syntetizace kidskeho hlasu. a presne jak pises, velke cast lidskeho mozku je timto fenomenem zamestnana a pocitac jsou v teto oblasti uplne bezradne, rozpoznani lidske reci (mobily apod.) je v podstate zalozeno na rozboru obalove krivky zvuku zatizne sumem a porovnanim tohoto vzorku s nejakou vyctovou tabulkou zvuku a prirazenych funkci. vubec se tu nebavime o obsahu, pointe nebo kontxtu, coz jsou zakladni ateibuty toho, proc si lide mezi sebou rozumi, prestoze je vlastni zvukovy signal velmi zatizen okolnim sumem a kazde jednotlive pismenko by bylo pocitacem prakticky nerozpoznatelne, apod.

zkratka zpet k pointe - hruby vypocetni vykon zalozeny na soucasne fyzice podle meho soudu nemuze vest k nahradeni cloveka za volantem. kdybych tomu chtel jit naproti, tak musim silne zredukovat/ohranicit moznosti stavu na silnici - nejlepe zastresne komunikace (neni snih, led, zvire, chodec, padly strom apod.) presnych rozmeru a polomeru, auta trvale online na spolecne mapove databazi, misto patniku s odrazky a bilych car mam radiomajaky, vsechna auta zapojena v systemu maji vlastni radiomajak a mezi sebou komunikuji. atd., atd. proste udelat komunikacni sit takovou, ktere pocitace "rozumeji". je naprosto nesmyslna snaha snazit se prizpusobit sw emocnimu lidskemu prostredi (znacka s lebkou a kosou ma jiste pro pocitacove softwary velky emocialnu naboj ;-) ). tahle cesta je podle meho soudu slepa.
žádnej autopilot neexistuje
| 25. 3. 2017
To jsou validni argumenty.
Ovsem neni to tak cernobile.
Napriklad jizda autobusem. To je v mnoha ohledech dost podobne jako jizda bez volantu.
Muze nastat situace, ze si vsimnete necoho nebezpecneho, ze dojde k nehode a ridic si nevsimne - a neudelate s tim nic. Proste jsme mu sverili svuj zivot, celkem bez rozmyslu. Nepremyslime nad tim, jestli je to chytrej kluk, jestli umi poradne ridit, jestli to neni magor, tolerujeme, ze nema 100% zrak, ze nema 100% sluch, ze ho boli noha, ze se na dnesek poradne nevyspal atd.
Proste mame zkusenost, ze nas autobus doveze vporadku, tak mu verime. Kdyz se neco stane, nejspis to nejak pochopime, tak nejak mu to odpustime - predpokladame, ze nechtel, ze to neudelal vedome, ze to byl omyl.

Otazkou zustava, jestli dokazeme obecne prijmout, ze misto ridice je tam stroj. Stroj, ktery je statisticky mnohem mnohem lepsi nez ridic. Ne v nekterem ohledu, ale ve vsech ohledech, ktere se tykaji rizeni vozidla. Tim mam na mysli i zcela necekane situace, jako ze na silnici vidi zraneneho cloveka, tak zastavi, aby pasazeri mohli pripadne pomoci... to vsechno je technicky mozne, a tak se to jednoho dne stane.

Pro zajimavost - ted ziju v Londyne a pravidelne jezdim nadzemkou vlackem DLR, ktery nema ridice ani "volant", nikdo to moc neresi, lide to prijali, ta technologie funguje spolehlive bez ridice nekdy od roku 1987...
žádnej autopilot neexistuje
| 24. 3. 2017
No uceni se u biologickych organismu se fyzicky projevi zmenou jak jsou neurony poropojeny. Ovsem hardware (neuron), ta zakladni jednotka, zustava beze zmeny.
U pocitace procesor/transistor, zakladni jednotka, zustava take beze zmeny. Misto fyzicke zmeny propojeni mezi neurony se zmeni software/algoristmus. Je to velice podobne.
Samozrejme ze biologicke organismy jsou mnohem efektivnejsi a ve vsech ohledech lepsi. Ostatne presne nevime, jak to cele funguje. Cim vice vime o kvantovce, tim vice si myslime, ze je do biologie zakomponovana. Mozna se ukaze, ze mozek je kvantovy pocitac, mozna ne, uvidime.

Co se jazyka tyka, to je slozitejsi. Nam to pripada, ze to neni tak obtizne mlvuti a rozument. Ale faktem zustava, ze rec/komunikace v nejakem jazyce, hraje v nasem mozku doslova stezejni roli vyssi mozkove cinnosti. I kdyz premyslis, premyslis v jazyce. Je to nedilna soucast (ziju v anglii a zacinam nekdy myslet anglicky, velice zvlastni vec). Obrovsky kus naseho mozku je venovan jazyku, obrovske mnozsti casu je venovano nauceni se jazyku.
Proto ma pocitac problemy s reci. Ne proto, ze by byl tak ubohy nebo zaostaly, ale proto, ze rec a komunikace je extremne slozity fenomen. Jeden z nejslozitejsich.
Dokonce to jde tak daleko, ze mezi biologickymi organismy je to prave jazyk a komunikace, ktera tak vyrazne odlisuje cloveka od zvirat.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku