Nejhorší dopravní zácpy světa. Nejvíce si postojíte v Los Angeles. A jak dopadla česká města?

Nejen u nás v redakci si často stěžujeme na dopravní kolony na českých silnicích, třeba situace v Praze je kvůli nedostavěnému okruhu zoufalá, navíc teď zhoršená třeba zavřeným Libeňským mostem. Jak ale ukazuje přehled společnosti Inrix, dopravní situace na českých silnicích ještě není z nejhorších. Jinde ve světě jsou kolony mnohem horší.

Společnost Inrix zabývající se analyzováním dopravy a dalšími službami spojenými s dopravou zveřejnila žebříček měst, kde je dopravní situace vůbec nejhorší. Z 1.360 studovaných měst v 38 zemích na pěti kontinentech dopadlo vůbec nejhůře americké Los Angeles, které je svými dopravními kolonami vyhlášené. Z největší studie tohoto druhu vyplynulo, že v největším městě Kalifornie za rok 2017 řidiči průměrně strávili 102 hodin v kolonách.

Americká města jsou v tomto ohledu obecně krušná, průměrně si tam řidiči ročně postojí v kolonách 41 hodin. Z 10 měst s nejhoršími zácpami jsou pak hned čtyři americká. Konkrétně jde vedle Los Angeles o New York (celkově třetí), San Francisco (páté) a Atlantu (desátá). Špatná situace je ale také v Rusku, druhá byla Moskva, osmý Magnitogorsk a devátá Jurga. Ve všech řidiči loni v kolonách strávili přes 70 hodin.

Inrix studovala také dopravní situaci ve vybraných českých městech. Ne nepřekvapivě nejhůře skončila Praha. V celkovém pořadí byla na 323. místě (před rokem 252. příčka) s tím, že v české metropoli si šoféři loni postáli 24 hodin v zácpách. Nejhorší situace byla samozřejmě během dopravních špiček. Druhé skončily České Budějovice (19 hodin ročně v kolonách), třetí následovalo Brno (17 hodin v zácpách).

Ze studie tak vyplývá, že dopravní kolony jsou v Praze podobné jako v americkém New Orleans, britském Southamptonu, finských Helsinkách nebo dánské Kodani. Také v těchto řidiči loni strávili celý den v kolonách.

Data výzkumu byla sbírána na základě informací z více než 300 milionů zařízení. Studie sledovala dopravu v různých denních dobách a různých částech měst. Zjišťovala tak například rozdíly mezi dopravou na městských přivaděčích a v centrech měst nebo mezi pracovními dny a víkendy. Výzkum počítal průměrnou dobu času stráveného v kolonách.