Netradiční konstrukce zadní nápravy. Tyhle se nechytly!
Dnes se auta mnohdy podobají jako vejce vejci. V dřívějších dobách se však snad každý z výrobců snažil přijít s něčím novým, neokoukaným. Vznikaly tak často bizarní konstrukce a to také na podvozku. Jak už jsme psali, podle provedení zadní nápravy bylo při dostatečných znalostech konstrukce možné dokonce určit, z jaké země to či ono auto pochází. Druhý díl o zadních nápravách je tak spíše takovým ohlédnutím v čase.
Torzní tyče a jehlová ložiska – kliková náprava
Koncern PSA využíval u svých aut s pohonem předních kol už od 70. let originální zadní takzvanou klikovou nápravu, která se dočkala celé řady modifikací. Mnozí si dodnes myslí, že třeba Peugeot 206 používá vzadu torzní příčku. To je však holý nesmysl.
Francouzské řešení nabízí zcela nezávisle zavěšené kola a to na podélných ramenech, která jsou uchycena do nápravnice tvaru písmene H s pomocí jehlových ložisek. Charakteristickým znakem jsou nezvykle skloněné tlumiče a namísto vinutých pružin jsou příčné torzní tyče. Každé z ramen má vlastní a navíc je zde ještě jedna prostřední ve funkci stabilizátoru.
Některé verze těchto náprav měly zapracovaný takzvaný elastokinematický efekt, dovolující pasivní „řízení“ zadními koly. Používal to už Citroën ZX a dále Peugeot 306 či pozdější Citroën Xsara. Vtip spočíval v uložení zmíněné nápravnice tvaru písmene H na specificky navržených silentblocích, umožňujících působením bočních či svislých sil určité natočení celé nápravy ve smyslu natočení předních kol. Již méně je známo, že elastokinematický efekt nabízely už zavěšení Peugeotu 405 a Citroënu BX. Jejich náprava však vypadá v porovnání s tou z Peugeotu 306 mírně odlišně. A dále existovala tato náprava rovněž v modifikaci pro hydropneumatické odpružení, takže ji používaly i velké Citroëny, třeba CX či pozdější XM nebo první C5. Tento typ zavěšení používala skupina PSA v Evropě až do roku 2012 do ukončení výroby Peugeotu 206+.
Použití
- Peugeoty 106, 205, 206, 306, 309, 305, 405
- Citroëny AX, Visa, ZX, BX, Xsara, Xantia, XM, CX, C5
- Oltcit Club/Citroën Axel
Vinuté pružiny a jehlová ložiska – kliková náprava „po italsku“
Podobné řešení jako PSA, umožňující také zcela nezávislé zavěšení zadních kol, vyvinula skupina Fiat Auto poprvé v roce 1988 s příchodem tehdy revolučního modelu Tipo. I v tomto případě jsou zadní kola zcela nezávisle zavěšena na podélných ramenech a i tady jsou uložena v jehlových ložiskách. A i tady najdete nápravnici. Zásadním rozdílem v porovnání s řešením PSA je použití vinutých pružin.
Předností této italské nápravy (stejně jako té od PSA) byla solidní izolace hluku od podvozku. Zde se kladně projevilo použití zmíněné nápravnice.
Popsané řešení měla celé řada italských aut z 90. let. Do výslužby se nadobro odebralo v roce 2005 s ukončením produkce krásného vozu Fiat Barchetta na technickém základě prvního Fiatu Punto (řada 176).
Použití
- Fiat Tipo Mk1, Tempra, Bravo/Brava, Marea, Coupe, Barchetta, Seicento, Punto (176), Palio
- Lancia Y Mk1, Dedra, Delta Mk2
- Alfa Romeo 145, 146, 155
Kyvadlová úhlová náprava – zcela nezávisle „po německu“
Někdy se jí také říká zavěšení s trojúhelníkovými rameny. To proto, že každé kolo je vedeno ramenem tvaru trojúhelníku a tudíž uchyceno v rámu vozidla (v nápravnici) ve dvou uloženích. Jde vlastně o výrazné zdokonalení kyvadlové nápravy, kterou požívaly i naše vozy Škoda 1000 MB/100/105/120 a dále třeba Tatra 603 či původní VW „Brouk“.
Kyvadlová náprava je však z hlediska kinematiky dost nevhodná, neboť při propérování u ní dochází k výrazné změně rozchodu zadních kol a zároveň ke zvětšování negativního odklonu kol.
Kyvadlová úhlová náprava nabízí oproti kyvadlové mnohem přesnější kinematiku. Navíc její pozdější modifikace již měly zapracovaný elastokinematický efekt. Zabraňoval náhlému stáčení vozidla do zatáčky v případě, že řidiči prudce ubral plyn nebo dokonce přibrzdil (anti tuck in efect), a dále eliminoval pohyby karoserie při prudké akceleraci či brzdění (anti dive efect).
Třeba BMW to u svých modelů E32 či E34 řešilo přídavným krátkým ramenem na vnějším závěsu trojúhelníkového ramene. Něco podobného měly také Opely Omega A či B a dále Senator B. A samozřejmě Porsche 911 (řada 964).
A proč se nápravě říká úhlová? Protože důležitým parametrem u ní je úhel, který svírá osa, protínající oběma uloženími s osou procházející středem kola při pohledu shora.
Použití
- BMW řady 3 (E23, E30), řady 5 (E12, E28 a E34), řady 7 (E23, E32), řady 6 (E24)
- Mercedes-Benz W116, W126, W123, W108
- Porsche 924, 944, 968 (vše s torzními tyčemi)
- Opel Senator, Omega
- Ford Granada, Sierra, Scorpio
- Škoda 130, 120 Garde, 130 Rapid
- Tatra 613/700
Nissan multilink – Je to skutečně multilink?
Velmi originální řešení zavěšení zadních kol nabídl Nissan v roce 1994 u velké Maximy druhé generace s přídomkem QX. Následně pak u Almery, Almery Tino a Primery P11 a P12.
Nissan to sice nazýval multilink, ovšem klasickým multilinkem tak, jak jej známe, toto rozhodně není.
Čistě technicky vzato je toto nejdokonalejší tuhá náprava. Obě kola totiž pevně spojuje trubkový příčník, zavěšený na dvou podélných ramenech. Navíc je však doplněný o takzvaný Scott-Russellův mechanismus. Jde o jakýsi šikmo vedený příčník s trojicí uložení. Jednou (nejníže položenou) částí je přichycen k jedné straně „trubky“, prostřední částí ke krátkému rameni, které to celé přichytí ke středu „trubky“, a konečně druhou krajní (nejvýše položenou) částí k rámu vozidla. Smyslem je neměnný rozchod a sbíhavost kol při propérování a tedy naprosto přesné vedení kol.
V praxi fungovala tato náprava skvěle a Nissany jí vybavené opravdu nabízely vynikající jízdní vlastnosti. Proč už to dnes tato značka nenabízí? Jednak kvůli ceně a dále z důvodu unifikace s vozy Renault.
Použití
- Nissan Almera N15/N16, Primera P11/P12, Maxima QX, Almera Tino
Zavěšení DeDion – tuhá náprava se sníženou hmotností
Zajímavým řešením je zavěšení kol De Dion. V minulosti jej používala zejména Alfa Romeo a Aston Martin. Údajně spojovala vlastnosti nezávislého zavěšení kol s tuhou nápravou. Alespoň tak se to psalo. De Dion je vlastně tuhá náprava se sníženou vlastní hmotností. Za tímto účelem je rozvodovka s diferenciálem připevněna nikoliv k nápravě, ale karoserii (rámu vozidla).
Ve snaze vylepšit její vlastnosti, používala Alfa Romeo pro příčné vedení Wattův přímovod. Náprava De Dion je výrobně nákladná a navíc vyžaduje značný zástavbový prostor. Předností je přesné vedení kol, nevýhodou zvýšené takzvané třepetání, což je přenos vibrací od odvalujícího se kola do rámu (karoserie) vozidla.
Použití
- Alfa Romeo Alfetta, Giulietta (Mk2), Alfa 75 a 90, kupé SZ
- Aston Martin Virage, Vantage, Volante
- Smart ForTwo
McPherson také vzadu – spíše se tomu říká Chapmanova vzpěra
Zcela nezávislé zavěšení zadních kol může být řešeno podobně jako u těch předních. Příčně je tak kolo vedeno trojúhelníkovým ramenem, svisle ustaveno vzpěrou s tlumičem a vinutou pružinou. V tomto případě se tomu však neříká McPherson, ale spíše řešení s takzvanou Chapmanovou vzpěrou. Na rozdíl od McPhersonu se totiž tlumič s pružinou neotáčí.
Zavěšení se jmenuje podle Colina Chapmana, zakladatele společnosti Lotus, jehož konstrukční řešení a nápady v mnohém předběhly ostatní výrobce. Však se také Lotus zabýval kromě výroby vlastních sportovních vozů a automobilovými závody rovněž inženýrskou činností pro jiné automobilky. V tom se velice podobá firmě Porsche. Zavěšení s Chapmanovou vzpěrou je tedy zcela nezávislé, přičemž kola jsou poměrně přesně vedena.
Použití
- Lotus Elite, Elan (Mk1, MK2), Éclat, Excel, Esprit
- Audi „Ur“ Quattro