Převodovky CVT: Opravdu je variátor nejrychlejší? Podívejte se, jak funguje!

Variátory jsou zcela běžné třeba u skútrů. U osobních automobilů jsou však méně časté. Některé automobilky je však prosazují a to i v Evropě. Příkladem je Nissan či Subaru. Co je tedy výhodou převodovek CVT? Třeba to, že nabízejí teoreticky nekonečně mnoho převodů. Navíc točivý moment se na kola přenáší plynule, tedy bez skokových změn, jak ostatně ukazuje přiložené video.

U klasické převodovky s pevně danými převody se při přeřazení na vyšších „kvalt“ zmenší síla na kolech a současně tím vzroste rychlost vozidla. Změna je ovšem skoková, takže vlastně při řazení dojde k přerušení toku hnací síly. U variátorů k ničemu takovému nedochází. Teoreticky vzato by tak auto vybavené variátorem mělo mít nejlepší zrychlení.

V praxi tomu ale tak není. Příčinou jsou ztráty, způsobené přenosem hnací síly mezi dvěma kuželovými koly. Přenos je realizován třením. I pokud uděláte jednotlivé součástky převodu (kuželové řemenice a jejich propojovací řetěz), co možná nejlépe, pořád zde bude jistý prokluz řetězu.

Přenos třením je také nevýhodný z hlediska opotřebení. Proto se variátory moc nehodí pro motory s vysokým točivým momentem. Současně nejsou příliš vhodné ani pro auta u nichž se předpokládá častá jízda s dodatečnou zátěží – nejčastěji s přívěsem.

Nejlepší vlastnosti vykazuje variátor při pomalé jízdě, většinou ve městě. V takovém režimu může být účinnější, než klasické manuální převodovky, případně „automaty“ s měničem momentu. Naopak při ustálené vyšší rychlosti, tedy kupříkladu na dálnici je jeho účinnost poměrně nízká. To zvyšuje spotřebu paliva.