Diskuse: TEST BMW 550i xDrive – Long live V8

sorry ale videa rozdelena na 3 minutovky kvuli reklame
clanky rodelene na casti kvuli reklame

to nemam zapotrebi

ZBOHEM

Úvod
Jsou tomu již dva roky, co se představila modernizace šesté generace BMW 5 s kódovým označením F10. Nyní jsme však dostali možnost vyzkoušet nejsilnější „běžnou“ variantu, a to model 550i s pohonem všech kol xDrive. Právě tato verze byla při faceliftu výrazně pozměněna – dostala totiž vyšší výkon díky novému motoru. Svou nespolehlivostí proslulá předfaceliftová varianta 4,4 litrového osmiválce měla výkon 300 kW a točivý moment 600 N.m, nyní však vůz má o 30 kW a 50 N.m více.

Další změny jsou spíše kosmetické – jiných světlometů, pozměněných nárazníků a dalších detailů si běžný člověk na první pohled nevšimne, ani nové ovládání infotainmentu iDrive s touchpadem také nikoho ze židle nevytrhne.

Máme zde tedy stále pětku, která působí mohutnějším a luxusnějším dojmem než předchůdce v podobě páté generace E60, zároveň však ztratila kus z jízdní atraktivity, ale o tom až později.

My dostali k dispozici atraktivní bílou variantu s paketem M sport, devatenáctipalcovými koly a kupříkladu i příplatkovou odtrhovou hranou víka zavazadelníku, která dále zvyšuje zajímavost auta. Osobně bychom sice zvolili jinou barvu, z hlediska stylu však o mnoho hezčí pětkové BMW nenakonfigurujete.

Uvnitř oceňujeme útlý volant s retro designem, stejně jako příplatková komfortní sedadla s čalouněním hnědou kůží. Ta jsou totiž elektricky nastavitelná v mnoha směrech a navíc velmi pohodlná. Jedná se však o natolik masivní křesla, že mírně omezují prostor pro kolena zadních cestujících, což navíc pro BMW 5 nikdy nebyla silná disciplína. Pokud tedy toužíte často vozit čtveřici dospělých v maximálním komfortu, možná bude vhodnější zvolit model 5 GT. Běžnou pětku zase zvolí ti, kteří rádi řídí nebo jezdí převážně v méně lidech (případně se o komfort zadních cestujících nestarají).

Pozice za volantem je příkladná a řidiče obklopuje příjemný interiér, kterému se jen těžko něco zásadního vytýká, byť někteří konkurenti, třeba Audi A6, umí vykouzlit lepší celkový dojem. To, co na dnes již téměř vyhynulé třídě standardních, nepříliš sportovních osmiválcových sedanů každého zajímá, je však jízda. Pojďme tedy na ni

Pokud chcete BMW 5 se silným motorem a jste odpůrci dieselů, máte v podstatě tři možnosti. Klasickou variantu tvoří šestiválec 535i, pokud však můžeme soudit z testu většího modelu 535i GT, je to sice milá, ale ne zrovna smysluplná jednotka, nicméně z naší trojice je nejlevnější. Neobvyklou volbu zastupuje varianta ActiveHybrid 5, která kombinuje totožný přeplňovaný šestiválec s elektromotorem. Je ale nutno přiznat, že zde se jedná o hybrid, který má podpořit výkony, o spotřebu zase až tak nejde, ta je v reálném světě stejně poměrně vysoká. Což nás přivádí k testovanému osmiválci.

Verze 550i totiž reálně spotřebovává podobný příděl paliva jako šestiválce (13 vs. 12 litrů), ale výkonem i kultivovanosti ostatní jednotky v tomto voze, včetně dieselové M550d, zcela zastiňuje. Po městě o práci osmi válců v podstatě nevíte, pokud tedy nesešlápnete plynový pedál razantněji nebo se nepodíváte na ukazatel spotřeby, kde bude svítit nějakých 17 litrů na sto kilometrů. V interiéru se rozléhá jen ticho a vzdálený ruch ulic.

Fascinující je, jak masivní 4,4 litrová jednotka dokáže auto rozpohybovat tak, že jste výrazně rychlejší než okolní provoz, ačkoliv ručička otáčkoměru nevystoupá dál než k 2000 ot./min. Rychlost narůstá zcela samozřejmě, naprosto nenuceně, což posouvá tuto variantu ještě o level výš než jiné modely.

Pokud si však chcete vychutnat všech 449 koní a 650 N.m naplno, je ideální nechat auto pružně zrychlovat třeba na trojku z 2000 otáček za minutu. Plyn do podlahy, lehké nadechnutí turbodmychadla a zátah začne postupně narůstat. V mžiku jste zaraženi v pohodlných křeslech a cítíte tlak na celém těle. Začíná se ozývat lahodné vrčení osmiválce, tak akorát silné, aby nerušilo posádku v rozjímání, jednoduše ideální podkres situace. Instinktivně povoluji, mrknu na otáčkoměr a…je tam teprve 3500 otáček, polovina toho, co tohle auto zvládá. Dobrá, tak znovu – tentokrát již ostře zarážím pedál do koberečku, převodovka podřadí a rozložitý sedan doslova vystřelí vpřed. Kdyby takto intenzivně táhla ještě před pěti lety vrcholná M5, byla by z toho senzace. Oproti dnešní M5 však autu chybí 111 koní…

Na mokré silnici jste rádi, že je zde příplatkový pohon všech kol xDrive, jinak by zadní pneumatiky neměly možnost odolat návalu točivého momentu. Pro vyznavače efektivity dobrá zpráva, „hračičky“ s driftem, puristé a fanoušci adrenalinových sportů by možná raději volili zadokolku.

Schopnost předjíždět je s tímto motorem neskutečná, cestování napříč Evropou se změní v radost a řidič si užívá každé probuzení monstra pravou nohou. Podobně dobře se prodíralo provozem s nedávno testovaným Mercedesem S 500, což je ještě zcela jiná třída luxusu, BMW však ukazuje, že v některých ohledech mají ve Stuttgartu ještě co zlepšovat. Na mysli mám zejména osmistupňovou automatickou převodovku ZF, která v 550i funguje fantasticky. V běžném režimu řadí zcela neznatelně, u tichého osmiválce nezaregistrujete ani změnu zvuku v nízkých otáčkách, pokud však toužíte po okamžitém zrychlení, dokáže velmi rychle podřadit o několik stupňů. Navíc skvěle reaguje na pokyny plynem, dokáže se také velmi inteligentně přizpůsobovat, a když chcete řadit manuálně pádly pod volantem, jsou její reakce v podstatě okamžité. Jen při plném plynu v manuálním režimu objevíte cukání při řazení, zde je to však schválně - někteří zákazníci si to přáli, aby měli pocit, že vážně jedou, což my ovšem nechápeme a dáváme přednost plynulosti, kterou nabízela stejná skříň v BMW 435d.

Jak už jste možná pochopili, 550i je stvořena pro ty, kteří chtějí automobil na delší cesty s působivou dynamikou, kultivovaností a bez přehnaného dramatu. Vůz působí diskrétně a zároveň tiše ujíždí snad všemu. Na dálnici pak při 130 km/h jednotka točí jen 1900 otáček za minutu, stejně ale umí i na nejvyšší stupeň velmi dobře akcelerovat. Pokud podržíte plný plyn jen o chvíli déle, „narazíte“ do omezovače rychlosti, ani nevíte jak. Vzhledem k nabízené dynamice pak již avizovaný průměr spotřeby okolo 13 litrů na sto kilometrů při svižnější jízdě není vůbec špatný.

Technicky není na tomto voze nic, co by člověka překvapilo, detailně rozebírat nápravy či systém pohonu všech kol xDrive by tedy bylo omílání již známého. Pojďme se raději zaměřit na to, jak se „pětka“ s devatenáctipalcovými koly, adaptivními tlumiči a pohonem 4x4 chová.

Vzhledem k masivnímu výkonu by se mohlo snadno stát, že podvozek nebude stíhat motoru, to však v tomto případě neplatí. Snad jen brzdy mají po dvou zabrzděních z vyšší rychlosti dost, zavěšení vozu si však s vysokou rychlostí poradí bez problémů. Auto je za všech okolností stabilní, přitom poměrně poddajné.

Jediné, co výrazně narušuje dojem z jízdy, jsou pneumatiky runflat, které kvůli svým tvrdým bočnicím způsobují otřesy již na drobných nerovnostech. Pokud trefíte větší díru, ozve se citelná rána, která se k vozu za danou cenu zrovna nehodí. Když už jsme u těch záporů, nelze nezmínit řízení, které je podobně tragické jako v jiných moderních BMW, tedy zatuhlé, netečné, s nechutí vracet se do středové polohy a zcela nekomunikativní. Přitom ještě předchůdce nedělal nic špatně.

Vše, ať už komfort nebo řízení, je zhoršeno pohonem všech kol - máme ověřeno, že zadokolky se chovají lépe, nicméně právě u tohoto vrcholného modelu mi použití systému xDrive snad poprvé nevadilo, když nepočítám SUV, protože vůz má již tolik výkonu a přitom se nejedná o prvoplánově sportovní model, že podporu předních kol oceníte.

Zejména když tato čtyřkolka dovolí i hodně zábavy. Potřebujete sice pevnou a rychlou ruku, ale zejména na mokru auto umí i pěkné táhlé drifty. V nájezdu do oblouku je BMW přesné a nedotáčivost je posunuta opravdu hodně daleko.

Při delších cestách pak oceníte odhlučnění na úrovni třídy, tedy vůbec ne špatné. Na dálnici se navíc uklidní i drobné pohyby podvozku dané tvrdými bočnicemi pneumatik a vůz se tak stane příjemným cestovatelem.

Závěr
Ve vyšší střední třídě vládnou jednoznačně naftové motory. Jak však dokazuje tohle BMW, je to trochu škoda, protože pokud se chcete ve svém voze cítit dobře, rozhodně vám po ránu pomůže spíše zapředení skvělého osmiválce než rachot dieselu.

Pětka s V8 se tak stane spíše volbou fajnšmekrů, je však nutno říci, že svou pozici i nemalou cenu si tato verze dokáže obhájit, a to zejména zcela suverénní dynamikou či hladkým během motoru. Dříve často preferovaný šestiválec vedle tohoto agregátu bledne závistí. Samotné BMW 5 pak není bezchybným vozem, ale stále umí přesvědčit solidním podvozkem, pohonem všech kol se smyslem pro zábavu či příjemným interiérem. My pouze doufáme, že benzinové osmiválce z vozů této třídy úplně nezmizí, byla by to totiž obrovská škoda.

Plusy
Kultivovaný motor
Výtečný automat
Suverénní dynamika
Jistota v zatáčkách
Cestovní komfort

Minusy
Zatuhlé řízení bez chuti vracet se do středové polohy
Méně místa vzadu
Rázy od kol na nerovnostech

Myslim, ze v testu mohl byt zminen fakt, ze kupujici tohoto "skveleho osmivalce" by meli byt celkem opatrni, protoze predfaceliftova verze tohoto motoru byla asi vubec nejhorsim motorem jaky kdy BMW vyrobilo co se tyce spolehlivosti, kdy bezna zivotnost motoru byla nekde kolem sto tisic kilometru. To jestli tahle verze je lepsi nebo se uvidi tak za tri roky, takze ted je to celkem sazka do loterie.