V 90% to tak je,zatmavený skla,všude tuny fólií,tuning...Jedni z největších dobytků jsou právě řidiči prasátů!!!

Taky se vám zdá, že každej co má Pasata tak jezdí jako prase?

To pawell: Mrkni napřed na ložiska zadních kol, bývají volná.

Setkal se se nekdo s tim, ze by u Octavie v 65 tis km odesly zadni tlumice perovani (projevujici se nespravnym opotrebenim pneu)? Ma nekdo zkusenost s nahradami od SACHS nebo MONROE?

Yes. Pure evil.

Tak tys prudil i tady 😄

ja si nepotrpim na to, aby si mi odpovedal.
a len tak mimochodom, tych znakov bolo aj s medzerami 1946

Zvažoval jsem, zda na tyto "vyblitky" jak uvádíš má smysl reagovat, no ale když jsi položil dotaz, je slušností odpovědět (po kolikáte již?): poslal jsem to pouze do fóra týkajícího se nějak VW. Kolik jich je, 6 nebo 7?

Všeci by si to našli ve fóru Fabia? Emh, kdybych měl já Audi TT, těžko bych šel někdy do fóra Fabia, ty tady a dalších pár jedinců asi prolézáš všechno? Já ne. Omlouvám se, pokud Ti tato dávka asi 500 znaků způsobila nějakou újmu.

Patříš snad k nim? Ne? Tak kde je problém, nemáš zájem, nech být
nepredavam ziadne kable, ani podomovo pocitace, tak ako ty.
problem je v tom, ze ty chces usetrit par korun a kvoli tomu zaseries cele motorkafe tvojim vyblitkom. stacilo to napisat do jednej citanej konferencie, napr "skoda fabia" a vsetci, ktori by o to mali zaujem by si to tam nasli.
lenze ty si to napisal snad uplne vsade. naco?

a naozaj by bolo lepsie, keby si odtialto odisiel.

"No jistě, ubožáčci si na tomhle anonymním fórku umějí ale pěkně honit tričko 😄 "


Lepší popis Tvého individua už jsem dlouho nečetl 😄))

A na www.zadarmo.cz a www.zdara.cz jsi už dneska byl?

No jistě, ubožáčci si na tomhle anonymním fórku umějí ale pěkně honit tričko 😄 Asi jsem někomu šlápnul na muří očko, nejdříve s obchodem s kouzelnými nefungujícími čipy a pak s kouzelnými kablíky za pár pětek prodávanými za 7000 Kč! Ten návod na kabel je na internetu, hledejte JEF OBD nebo tak nějak.

Pánové, zabýval jste se někdo možností diagnostiky svého auta? Existuje možnost připojit notebook a volným (shareware) programem (VW, Seat, Audi, Skoda) sledovat veličiny, které posílá motor. Problém je jen v kabelu, obchodníci za samotný kabel chtějí 6500 Kč (www.pc-autodiagnostika.cz/cenik.html a www.pc-autodiagnostika.cz/galerie.html) - tento kabel se nechá vyrobit tak za 400 Kč, problémem je jen 16pin. konektor OBD-II, který nelze v ČR sehnat.

Proto se ptám, je schopen někdo sehnat tento konektor nebo tento celý kabel za rozumný peníz? A pokud ne, byl by zájem? Dle předběžných informací svých obchodních partnerů bych dokázal nechat zakázkově vyrobit sérii cca 10+ kabelů (s profi konektorem z USA, jinak se v ČR dělají z moduritu) v kusové ceně cca 1900 Kč.

Takže co, byl by zájem resp. je někdo schopen za podobnou cenu mi toto toto dodat? 6500 Kč za ten kabel opravdu nedám a bastlit to bez orig. konektoru (konektor udělat z moduritu) nechci.

www.OBDII.com konektor je průmyslový standard a má jej povinně každé auto r.v. 96+, jen ten komunikační protokol a tedy diag. software se liší. Na koncern VW je nejlepší sw VAG-COM.

Proč to zajímá mě? Jelikož mám notebook, proč se nepodívat a nelogovat hodnoty auta za jízdy, třeba teplotu oleje a přesvědčit se, zda má olej opravdu 150-160°C, jak tvrdí někteří prodejci olejových chladičů apod. Z lognutých hodnot si lze sestavit dobré grafy, vi😜 viz www.ross-tech.com/vag-com

Tento soft je podle mě, pokud máte notebook (stačí W95, 8MB RAM, 5MB HDD, serial port, 640x480) o dost lepší než samotný malý VAG 1552 a spíše se vyrovná VASu (Siemens). Zatím jsem to neviděl v provzu, ale dle reakcí lidí, co to mají, to funguje dost dobře, ostatně viz stránky výrobce www.ross-tech.com. Reakce a poptávku a nabídku mi pište prosím výhradně do fóra "jsem *", zde v tomto fóru to už číst nebudu, případně zájemci pošlete poptávku s uvedením vašeho kontaktu na vcom(zavinac)seznam.cz.

Hele, nemel jsem to rozebrane, ale mam planky a znam lidi, co si to postavili a slape jim to 100%, akorat si zbastlili konektor (to je cely problem, neexistuje zdroj konektoru samcu). Pokud nekdo mate solidni auto koncernu VW, urcite juknete na ROSS TECH, co to vsechno umi! Jako kde se o komunikaci OBD-2 -- auto zde na MC hovori, nebo ,,,?

Je tam nejaky GAL, proste prevodnik a zadna ochrana tam zcela urcite neni a da se to postavit za par slupek, je to volny protokol a hlavni je dekodovat ten protokol a to umi ten kvalitni software. * tam asi neni. Vyrobit tenhle kabel za 7000 je ..., pardon, jen dobry obchod pro vyrobce. Kdyz mas auto, ktere ti posila hafo udaju, bylo by hrichem je nevyuzit, anebo ne? A take tu mam ponekud spor, jedni tvrdi, ze neposila inf. o tlaky turba a druzi, ze ano. Takze me to take zajimalo. I takova Felicie posila solidni balik udaju, takze kde je problem? Jsem 100% presvedcen, ze se nic stat za normalnich okolnosti nemuze. VW pouzivaji pouhe 3 piny, ja mam v aute zapojeno 8 pinu do OBD, a vy?

Ano, svatá pravda. Bude lepší, když se na nějaké MC vybodneš, a přestaneš tu opruzovat. Pro nás všechny to bude opravdu lepší...

Hele, v tom kabelu je nejaka elektronika?

Jak jsem koukal na ty tebou dane ceniky (ani nevim

kde je ted ten prispevek s nimi, ale staci se podivat

do nejake z hlavnich rubrik -- v nekolik to je 😃,

tak jsem nabyl dojem, ze tam neco bude. Tys to mel

rozebrane? Co tam je? Pokud mozno nejaky GAL, ci

* a pokud mozno s nejakou ochranou 😄

Jen do těch spojených s VW, koukám, že se to zde hemží lidmi, co místo rady/odpovědi projevují své duševní emoce a lépe je se na nějaké MC vybodnout, protože se zde asi dozvím kulové.

Motor mi idě, neidě mi zprasený jistý chip a jak to souvisí s tím, že mám známé, které toto zajímá a s tím, že mám i jiná auta a jak ve firmě také a s tím, že se do ničeho vrtat nehodlám a kabely vyrobí profi firma, myslíš, že kabel za 7000 je jiný, než za 1500? Aha, tak ty jistě o tom něco víš. Protokoly jsou zdokumentovány a plánky kabelu také. 6000 za kabel nedám (předtím byl za za 4500 Kč) a 2000 Kč je až až, co jsem do toho ochoten investovat.

Asi jsem teď nas*** spoustu kšeftmanů s těmi kabely a pirátskými softy, kteří toto solution prodávali za 20000 Kč, že? Patříš snad k nim? Ne? Tak kde je problém, nemáš zájem, nech být. Jsem si jist, že tímhle se nedá pokazit naprosto nic. Vyjma vadných ŘJ airbagu na Audi a to je dokumentováno na ROSS- tech.

Vlastně ani nevím, zda se v tom (zajištění těch kabelů) mám angažovat, nemám na to moc čas.

petr, ty si vazne *. naco si tuto kravinu poslal do vsetkych konferencii?
aky to ma zmysel?
a btw o co ti zasa ide? motor ti nejde, tak sa ides vrtat do elektroniky? co ti chyba, aby ti to cele vyhorelo? zasa chces usetrit?

Pánové, zabýval jste se někdo možností diagnostiky svého auta? Existuje možnost připojit notebook a volným (shareware) programem (VW, Seat, Audi, Skoda) sledovat veličiny, které posílá motor. Problém je jen v kabelu, obchodníci za samotný kabel chtějí 6500 Kč (www.pc-autodiagnostika.cz/cenik.html a www.pc-autodiagnostika.cz/galerie.html) - tento kabel se nechá vyrobit tak za 400 Kč, problémem je jen 16pin. konektor OBD-II, který nelze v ČR sehnat.

Proto se ptám, je schopen někdo sehnat tento konektor nebo tento celý kabel za rozumný peníz? A pokud ne, byl by zájem? Dle předběžných informací svých obchodních partnerů bych dokázal nechat zakázkově vyrobit sérii cca 10+ kabelů (s profi konektorem z USA, jinak se v ČR dělají z moduritu) v kusové ceně cca 1900 Kč.

Takže co, byl by zájem resp. je někdo schopen za podobnou cenu mi toto toto dodat? 6500 Kč za ten kabel opravdu nedám a bastlit to bez orig. konektoru (konektor udělat z moduritu) nechci.

www.OBDII.com konektor je průmyslový standard a má jej povinně každé auto r.v. 96+, jen ten komunikační protokol a tedy diag. software se liší. Na koncern VW je nejlepší sw VAG-COM.

Proč to zajímá mě? Jelikož mám notebook, proč se nepodívat a nelogovat hodnoty auta za jízdy, třeba teplotu oleje a přesvědčit se, zda má olej opravdu 150-160°C, jak tvrdí někteří prodejci olejových chladičů apod. Z lognutých hodnot si lze sestavit dobré grafy, vi😜 viz www.ross-tech.com/vag-com

Tento soft je podle mě, pokud máte notebook (stačí W95, 8MB RAM, 5MB HDD, serial port, 640x480) o dost lepší než samotný malý VAG 1552 a spíše se vyrovná VASu (Siemens). Zatím jsem to neviděl v provzu, ale dle reakcí lidí, co to mají, to funguje dost dobře, ostatně viz stránky výrobce www.ross-tech.com. Reakce a poptávku a nabídku mi pište prosím výhradně do fóra "elekrika a elektronika motorů", zde v tomto fóru to už číst nebudu, případně zájemci pošlete poptávku s uvedením vašeho kontaktu na vcom(zavinac)seznam.cz.

ladao: tak jsem zalezl do literatury a byl jsem se ptát jednoho kantora, co dělá celý život náklaďáky a ten mi to objasnil - ten stav brzdím úplně nebo vůbec nastane jen při použití kotoučových brzd na ten starý systém - a je to kvůli té náročné regulaci přesného tlaku vzduchu v soustavě. Nový má upravený mechanismus brzdění a jinak řešené udržování tlaku v soustavě. A ten nový je starý cca asi 15 let.

Kotouče se musí brousit všechny - když se osoustruží, tak se jim sníží účinnost.

No když to nevíš ani ty Hufe tak teda budu muset napsat dotaz vždy usměvavé, příjemné a ochotné paní Helence...... 😒((

Tak které Fabie mají a které namají ?

Kotouče se taky ve výrobě brousí(jak které) a některé dokonce křížem, takže vypadají jako honované.

O těch vzduchových brzdách mě nepřesvědčuj, jsem vyučený na náklaďákách a pak jsem po škole mistroval v provozech kde nákláďáky a jim podobné jiné vehikly a nejen ony jezdily, vím o čem mluvím 😄 Prostě v tom brzdiči se vyrovnává tlak pod a nad membránou a to zpoždění nárůstu tlaku v brzdovém systému je dnes nepodstatné na rozdíl od takové V 3S nebo starýho trambusa HOWG .

ladao: v kapalině vždycky udržíš konstantní tlak lépe, než jen ve vzduchu (zvlášť, když je ho relativně málo)...

ladao: já taky nemluvil o broušení v servisu, ale o broušení ve výrobě, což je rozdíl - servisy si vůbec dovolují různé prasárny... A právě proto, že to je jednoúčelová bruska, tak je to drahé.

Slovo důvěra je to poslední, které bych spojoval s pojmem značkový servis škoda 😄))

A já myslel, že jsi si koupil džůnijóra, že ho pořád, tuníš a vylepšuješ 😁 Ten iformejšn o omezovačích sem dostal ve značkovým servisu, tak se z důvěrou obrať na ně 😄))a ležel jsem jen pod 1,4 HB,

Já omezovač nemám a přitom nemám ani juniora ;o)

No Hufe, jestli má Clio omezovač nevím, ani mě to celkem nezajímá. Fabie ho mají všechny provedení kromě tuším džunijóra 1,0. A jak je časté, že auto nemá omezovač ? Záleží přece na rozložení hmotnosti plné/prázdné u každého konkrétního auta. Takže ho mohou mít pouze např. sedan, combi, užitkové, verze a krátké HB ne. Například všecbny krátké Feldy ho nemají, mají ho jen Combi a Pickup.

našrot> už jsi někdy viděl nějakou brusku na bubny(já ne) a viděl jsi soustruh v akci ??? Brusku na bubny samozřejmě můžeš mít, ale byl by to speciální jednoůčelový stroj, který by si nedovolily ani ty nejlepší servisy ani strojní dílny. Bubny se normálně a jednoduše přetáčejí na soustruhu a ten ti dokonale zaručí rovnoměrnost obrobení plochy, co se táká kulatosti-středovosti a rovnosti brzdné plochy. Ale u kotoučů už je tomu trochu jinak, většina kotoučů se dá totiž opřít o sklíčidlo jen z jedné strany a tak bude rovná a souosá se středem jen jedna strana, ale u druhé strany už tomu tak být nemusí a záleží na tok, jak si soustružník kotouč srovná na sklíčidle, protože ne všechny kotouče se dají opřít obostanně o sklíčidlo. A na většině běžných soustruhů se kotouč nedá obrábět oboustranně, protože by se mu suport dostal do slíčidla, pokud nemá někdo na to speciální držák(tř. ještě další malé sklíčidlo ve sklíčidle)na obrábění. A u kotučů je souosost obou ploch velmi důležitá, jinak ti potom vibruje pedál. A značkové servisy lepších aut vlastní speciální brusky na kotouče, které se brousí přímo na autě, což je nejpřesnější.

nšrote, prosímtě co to meleš za nesmysly(nezlob se na mne ale musel jsem ten výraz MELEŠ použít)od kdy vzducové brzdy fungují podle toho jak ty to popisuješ ???????????? 😁 Normální pedálový brzdič udržuje v v okruhu za brzdičem k brzdovým válcům konstantní tlak podle stisknutí pedálu. Tenhle systém co ty popisuješ jsem nezažil ani já a to jsem nastoupil do učení v r.1968 😄)) Ten "novodobý-moderní"pedálový brzdič se skládá zjedné nebo dvou až tří komor(podle počtů okruhů) s membránama ovládaných tlakem pružin a přepouštěcíma ventilama, takže tlak u brzdových válců nenarůstá s dobou stlačení pedálu, ale podle hloubky stlačení 😊. Ó jak jednoduché. A ty jsi na ten "původní-prastarý" systém přišel kde ???? to vás učí na technice, no potěš pánbůh 😒((((( Podle tebe by totiž i takhle musely fungovat i moderní vzduchokapalinové brzdy. To jako podle tebe když řidič náklaďáku dlouze brzdí tak neustále vibruje s pedálem aby jen přibržďoval a ne hned blokoval ??? jo ??? tak jsi to myslel??? 😄))))))))))

Ještě jste nepřestali brzdit? Slušnej zákys 😄))))))))))))

Jasně, IFA je ale lehký náklaďák, kde se dá použít kombinace hydrauliky a vzduchu. Ta intenzita brzdění podle sešlápnutí pedálu je vždycky - u těch vzduchových se to děje rychlostí změny tlaku v soustavě (nedá se držet na konstantní úrovni - nebo tedy konstantní je akorát když se nebrzdí, což zaručuje třeba redukční ventil), ale víceméně to funguje tak, že kdybys brzdil třeba na čtvrtku půl kilometru, tak se brzdy stejně dostanou časem na své maximum, ne jako u čisté hydrauliky, kde můžeš lehce brzdit v podstatě pořád.

nasrot> mají vzduchové brzdy, které byly donedávna schopné pouze stavů brzdím úplně nebo nebrzdím

neviem co myslis pod pojmom donedavna, ale ked som robil vodicak (5r dozadu) tak som jazdil na velmi starej IFA a ta brzdila normalne. brzdy boli kombinovane vzduch-kvapalina. jediny rozdiel je, ze na zaciatku musis na ten pedal viacej stupit, aby sa uvolnilo dost vzduchu. inac to iste ako osobne auto - cim viacej tlacis na pedal, tym viacej brzdi...

ladao: proč bys bubny narozdíl od kotoučů nebrousil? Právě kvůli tomu sajrajtu a jejich účinnosti bych je rozhodně brousil taky.

BTW: k těm kotoučům u náklaďáků - nákladní auta, jestli sis ještě nevšiml, mají vzduchové brzdy, které byly donedávna schopné pouze stavů brzdím úplně nebo nebrzdím, což je použitelné pro bubnové brzdy (jejich účinnost zpočátku stoupá, tedy nejdřív brzdí málo, pak více a při delším brzdění teprve klesá); kotoučové brzdy mají téměř konstantní účinnost, proto nebyly dříve použitelné - dnes se dělají různé úpravy konstrukce brzdných okruhů (jaké si nepamatuju), které umožňují jejich použití i na vzduchových brzdách.

Myslel jsem to konkrétně na Clio a Fabii. Ve valné většině případů tomu tak stejně je. To, že ho mít nemusí, je možné, ale jak je to časté?

Hufe, ale vždyť i auta s bubnama nemusí mít omezovač a i auta s kotoučema nemusí mít omezovač pokud nemají ABS. A nebo jsi to myslel konkretně na tu Fabii s bubnama ?

Ladao: souhlas, to je pitomost, s tím broušením.

Bobe_ klidně piš pokud tě to baví, tady je to pro všechny a ne jen pro zvané. Je to tady od toho, abychom si leccos vysvětlili a poučili se navzájem 😊

Vsimate si, ze nereaguji? Ale mel jsem jiz napsane asi dva prispevky... Vsimate si, jo?

Našrote, už jsem ti několikrát psal ať si ty svý planý teorie strčíš za klobouk. Je vidět, že o bubnových brzdách víš absolutně houby teoretiku. A jen tak mimochodem, žádný buben není potřeba brousit,na to stačí obyčejný soustruh, to naopak kotouče se brousí a některý přímo na autě.....

Tak mám nová kola a pneu. 225/35ZR17 82Y Pirelli P7000. Neveřili byste, jak teď to auto brzdí. Škoda, že to neumím změřit... ;o) Opravdu subjektivně je to dost poznat. Rozměr + směs + teplostále kotouče s drážkama (aby ten našrotem zmiňovaný sajrajt co nejrychleji zmizel) dělají svoje.

Nesvádím to ani tak na bubny, jako na mechanický omezovač účinku.

oddie, ladao: kotoučové brzdy se, jak píšete, používají kvůli lepšímu chlazení a jednodušší údržbě, ovšem taky a skoro hlavně proto, že jejich účinnost neklesá s "ojetím destiček", narozdíl od bubnových, kde se všechen sajrajt nějakým způsobem motá uvnitř. A pokud budu mluvit o výrobní ceně, tak jsou plné kotoučové (tedy ty co se většinou vzadu používají) rozhodně podstatně levnější - nebrousí se vnitřní průměr na nějaký poměrně přesný rozměr, toleruje se v podstatě akorát házení atp. A zadní s ručkou taky budou pořád levnější (možná srovnatelné) než bubny, protože opět ty bubínky na ručku (pokud je to tak udělané, jinak je tam jedna páka navíc) nemusí být nijak moc přesné.

cleaner> uz vies co je ta precesia? pozri aky pekny link som nasiel: [odkaz] /~broholm/l21 /node5.html

😄 rucnou brzdou samozrejme 😄

Zaflekovat vzadu by jsi neměl, neb má auto omezovač brzdného učinku a pro bezpečnost by nemělo nikdy dojít k zablokování zadních kol. A je jedno, jestli má nebo nemá ABS či desky nebo bubny...

no ja mam megana s bubnami vzadu a tiez bez problemov zaflekuje aj vzadu, ale to ze mas k hromade vzorcov odpor neznamena ze nefunguju 😄

A jen malý dodatek, naschvál si zjistite, kdy se začaly používat v širokém rozsahu kotoučové brzdy u náklaďáků a kdy u osobáků ? Taky to o něčem vypovídá a že by chtěl někdo tvrdit, že náklaďáky nepotřebují dobré brzdy, tomu nevěřím.

Ano 5y jsem lenivý to číst, ale jen pokud se to týká teoretických pouček a hromady vzorců, ke kterým mám odjakživa odpor( a proto jsem nešel na výšku) a většině nic neřekne a snažím se to vysvětlit jednoduše, po selsky a na příkladech. Z těch totiž vetšina, která není odborně vzdělaná pozná o co tu jde. A jestliže se Huf ohání tím, že v tom testu byla Fabie s bubnama a proto jeho s kotoučema brzdí lépe i plná, tak se snažím vysvětlit, že až tak pravdu zase nemá. Já jsem viděl a četl hromady testů o brzdách a např. ten Peugeot 206 s bubnama v zadu brzdil lépe než jiní konkurenti s kotoučema.

ladao> tak to vidis, sam pises ze je to v niecom inom - keby si nebol vcera lenivy, mohol si sa docitat ze sme o tom pisali v starsich prispevkoch. 😄

BoB_> ano fajn, ale ja hovorim o tlaku v mieste styku brzdiaceho elementu - tam kde sa to trie, teda bud o pneumatike na zemi ak je zablokovana, alebo brzdoveho oblozenia ak sa koleso kruti. Cize - ak mas nejaky sposobom limitovanu silu v celustiach, tak len zmenou plochy oblozenia (teda bez zmeny SILY v celustiach) zmenis TLAK v mieste styku oblozenia a disku a to presne v pomere zmeny jeho plochy. To je dovod preco v tom vztahu pre trenie plocha vobec nemusi vystupovat. Vysledny odpor (trecia sila) je koeficient trenia (materialova konstanta) krat kolma sila na treciu plochu.

Tak ja uz budu tedy zticha, kdyz vas to obtezuje... Buuuu.

Na to není tak jednoduchá odpověď, ale pokud to zjednodušíme jenom na to, že máme standartní bubnové brzdy a nahradíme je standartními kotoučovými o stejném průměru(což je stejně většinou limitováno velikostí-průměrěm kola) tak mají spíše mají bubny navrch nebo obě brzdy srovnatelnou účinnost, ale jen do doby než se zahřejí, pak účinnost bubových rapidně klesá. Ono taky zaáleží při té "standartní brzdě a jeho stejném prúměru" na šíce bubnů a pokud by bylo možno udělat buben širší, jako že to je možné tak by bubny měly hóódně navrch oproti kotoučům, protože velikost válečku jednopístového třmenu je limitován průměrem kotouče. To že se přešlo ke kotoučům, je z jednoho prostého důvodu vyšší stálost účinku brždění při zahřátí a jednodušší údržba. NIC jiného v tom není. Nehledě na to, že jsou kotoučové brzdy dražší výrobně, hlavně zadní s ručkou..

ET mám vyplý. Teď jsem ve zkušebním režimu na Oskarovi. Mailni. To bude lepší.

Volaný účastník není dostupný... OK, zkusím někde vyhrabat odkaz a pošlu ti to mailem.

Zatím jsem nic nechytil... 😄))

Mailem nebo telefónem... 😊))

Jaký koncert? Hraješ, zpíváš nebo se jen díváš?

Huf: máš pravdu, seru na to... Ad omezovač brzd. účinku na zadní kola (a typy, které znám), a bubny vs. kotouče, o tom můžem klidně někdy pokecat, ale ne přes takovéhle fórum. BTW 12-13.10 jsem na koncertě v UH, se přijeď mrknout...

yyyy: 😄 Nohou tlacim na pedal s plochou Sb silou Fb.

Tim vytvorim v hydraulickem vedeni tlak P (at jiz zesilnen posilovacem, nebo primo).

Ten je vsude stejny. Na konci vedeni mam pistek s plochou Sp. Tlak je i zde stejny.

To mi vytvori brzdnou silu Fp = P.Sp, kterou pusobim

na kotouc nebo buben. Vtip je v tom, ze brzdici

moment je u bubnu a kotouce jiny (pri stejne konstrukci hydrauliky a stejnych pistcich) -- u bubnu pusobim na jeho obvodu (M = Fp.r)

u kotouce pusobim cca od stredu do obvodu. Mp by se pak pocital jako integral, nebo by slo (zjednodusene) rici, ze pusobi na polovine (+-) sirce kotouce Mp = Fp.(r + sirka)/2. Proto musi mit kotouce bud posilovac (jo, i u bubnu se hodi), nebo vetsi plochu a vice pistku.

Není to ale trochu špatně porovnatelné? BTW, ze Tvého příspěvku vyplívá, že má buben vyšší účinnost brždění. Je to tak?

Zvrhává se to tu do strašných žvástů. Být Tebou, seru na to. ;o)


Jo, k těm kotoučům a bubnům ... a účinosti zadní nápravy při brždění. Vytkněme si základní podmínky. U vozů s kotouči na zadní nápravě a s ABS regulátor tlaku není. Je tam "jen" el. distribuce brzdného tlaku v podání ABS, neboli dokud se zadní kola nebloknou, brzdí naplno. Po zablokování to zreguluje ABS, tudíž je vše stále na hranici účinnosti (relativně - v souladu s celkovým odladěním systému). Na vozech nižší třídy (viz zde přetřásaný test brzdných drah) není ani ABS a většinou ani kotouče vzadu. Regulátor brzdného tlaku tam tedy jistě bude. Kdo ho zná v praxi (ty jistě ano), tak ví, že je to takový mechanický bazmek, který podle zatížení zadní nápravy otevírá škrtící ventil. Ze svých zkušeností vím, že tento mechanický člen nikdy zcela nevyužije možností zadní nápravy a nechává zadní brzdy poměrně nevyužité. Testovali jsme to na Cliu II 1,4 16V a fakt jo. Navíc, na sněhu a ledu jsem často svědkem jevu, kdy při brždění se již přední kola (libovolného vozu v provozu) blokují a zadní se stále vesele otáčí.


Jak se potom projeví zatížení zadní části vozu na jeho brzdných vlastnostech?

Mno vážení opravdu tady se rozbjěhla pjěkně zamotaná diskuse 😄)) No ale když jsem byl zmíněn, tak jedině musím porvrdit co napsal Oddie, já to psal tuším někde ve Fabiích. Já jen pro porovnání, Ten buben u Š 1000 a kotouč u 100 a 120 má zhruba stejný pruměr, ale zatímco u té 1000 byl uvnitř bubnu váleček 22 mm a vzádu 19 mm ta 100vka měla válečky na kotoučích, ze začátku 44,5 po té 45 mm a v zádu válečky 19 mm. A 120 měla válečky na kotoučích 45mm + posilovač a válečky v zádu pořád 19 mm. To snad něco vypovídá o tom, jesli že zmenším třecí plochu destiček u kotouču oproti čelistích v bubnech a chci aby ty brzdy brzdily stejně, tak musím zvětšít ovládací sílu na destičkách pomocí válečků o vetším průměru. No a pokud chci zvětšit brzdný účinek tak, je potřeba zvětšit velikost desky, současně ale musím dát vícepístkové třmeny ( jako u Š 130 ) aby tu desku mělo co přitlačit ke kotouči nebo alespoň musím přidat posilovač, případně obojí.

BoB_> Nemusis viac slapnut na brzdu, ak slapnes rovnakou silou, tak pri mensej ploche platnicky mas vecsi tlak P=F/S; vecsi tlak (este raz TLAK nie SILA) sposobi aj pri mensej ploche rovnaky ucinok. To je dovod preco na ploche vobec nezalezi - proste sa krati pri prepocte sily na tlak a smykoveho trenia na ploche, pri tom obecne plati ze nie je zaujimave akym sposobom tu silu vyrobis, vahou, mechanickou silou, elektrostaticky alebo povrchovym napetim uplne alebo ciastocne tekuteho materialu

oddie: No jo, ale ten problem kotouce/bubny je v tom, ze

u bubnu mas vetsi plochu desky a mas ji na vetsi pace, kdezto kotouce jsou

rozprstreny od stredu ven... Ta fyzika tam furt je 😄

oddie: A jeste k tem dokonale tuhym telesum...

To, ze nic takoveho neni, je asi jasne. Proc by to

nemohlo byt pouzitelne i pro "netuha telesa"?

U nich se muze plocha take spocitat... Ze se deformuje? No a? Stale se da plocha spocitat...

A ze je to pneumatika, kde je vzduch? Ts. Sila a tlak je stale dana, at se to deformuje jak chce...

Účinky kotoučové brzdy vs. bubnové brzdy, to už tu neúspěšně obhajoval Ladao, nejsem na hlavu padlej, abych dělal totéž. Zvlášť když vím, že jedinej Ladao ze zdejšího osazenstva to může porovnávat. Samozřejmě, že budu tvrdit, stejně jako Ladao, že bubnová brzda brzdí lépe, než kotoučová, akorát se podstatně hůř chladí, proto se nepoužívá, místo toho se prostě a jednoduše použije posilovač brzd a kotouče. Mě už to nebaví, jestli se o tomhle chceš nadále dohadovat, zeptej se Ladaa, ten měl svého času dost možností porovnávat BEZ POSILOVAČE bubnové a kotoučové brzdy - a názor na to má dost jednoznačný.

oddie: P = F/S. Takze zmensime S (urizneme desticku)

a abychom meli stejnou silu F, tak zvetsime tlak...

Je snad na biledni, ze brzdovy okruh v aute dokaze

vytvorit pouze nejaky maximalni tlak. Takze ten

tlak (oddie slapne pri mensich destickach vice na brzdu) muzeme

zvetsovat jen do jiste meze (az oddie bude chtit hodne zabrzdit a dupne fest

na brzdu, neboli vyuzije maximalni mozny vyvinutelny tlak,

tak bude sila pusobici na kola mensi). Takze yyyyy

chtel jen rici, ze zmenseni stycne plochy muzeme

nahradit zvetsenim tlaku.


A co se tyce "zanedbavani" -- ja tvrdim, ze pro nase ucely

(vypocet zmeny brzdne drahy pri zmene hmotnosti a pri nezmeneni ostatnich podminek) si muzeme

toto vse dovolit. Ty ne... Asi se neshodnem 😄

oddie> to mas teda blbe ked na tvojom fare nefunguju fyzikalne zakony 😄 koeficient trenia gumy na asflate bol milion krat zmerany a kazdy inzinier vie ako s nim nalozit. Ten vztah pre trenie funguje dobre aj pre pruzne telesa (btw netvrdis ze disk kolesa je pruzny ze nie?) - ale uple evidentne nesuhlasis s notoricky znamym vztahom pre trenie, tak teda dobre prejdem na tvoj typ argumentovania - jeden zle zdokumentovany pokus: nechces nam tvrdit ze ak pouzijem brzdy s vecsou plochou celuste napriklad v bubnovej brzde tak dostanem lepsi brzdiaci ucinok ako s diskovou brzdou ktora ma relativne malu plochu - ze nie? alebo inak - preco sa celuste nerobia po celej ploche disku ked to podla teba lepsie brzdi?

No, vážení, je moc hezké, že si můžete dovolit zanedbávat ty blbosti. Je taky moc hezké, že jste sem naplácali množství bezpochyby správných vzorečků z fyziky a mechaniky. Jenže, ony ty vzorečky platí jen a pouze pro tření DOKONALE TUHÝCH těles - tj. těles, které se nijak nedeformují. Ano, v tom případě opravdu nezáleží na velikosti třecích ploch. Ale ta dokonale tuhá tělesa se vyznačují především tím, že neexistují, na to vás ve škole neupozornili? Tento postup můžete celkem s úspěchem použít pro výpočet např. el.mag. brzdy u tramvaje (ocel - ocel), tam na té ploše skutečně příliš záviset nebude. Ale, pánové, považovat PNEUMATIKU a ASFALT za DOKONALE TUHÁ tělesa, to jste poněkud spadli na hlavu, ne? To fakt myslíte vážně???

yyyyy: jo tak "samozřejmě" se nic nezmění, jo? Tak ten e😜eriment proveď! Já ti garantuju, že si v takto upraveném autě rozbiješ hubu. Plácej si sem vzorečky jaké chceš, já na rozdíl od tebe jsem měl možnost ověřit si, jak brzdí auto s menší plochou destiček. Zkus to, a pak sem piš " samozřejmě", jinak se nemáme o čem bavit.

yyyyy, nasrot: ja se take bavim... Co je na tom

spatneho, ze se clovek nad necim zamysli a zkusi

o "necem" premyslet? Proste jsem si po X dnech

precetl "zivou" diskuzi a mel jsem nejaky nazor

(zrejme spatny), tak jsem o tom zacal premyslet

a snad (asi) se dostavame k "reseni"... Zatim se

tu neobjevil (tedy alespon co tu prudim ja)

zadny "*" a "*", takze se to snad v poklidnem duchu ponese dal...

oddie: Prosimte, my neresime numericky jake bude chovani

soustavy, ale jestli to, jak se na venek projevuje,

bude stejne ci ne (v tomto pripade nas zajima zmena drahy "s" a ne jeji presne urceni podle hmotnosti, pneumatik, teploty vzduchu, vlhkosti, 10ti parametru brzdoveho systemu a X dalsich vlivu).

Takze si muzeme dovolit ten konfort zanedbat takove blbosti

jako "nejake" rameno a "nejakou" plochu, protoze nam na tom TED nezalezi.

oddie: rameno valivého odporu ~ součinitel odporu valení (který mimo jiné již v sobě zahrnuje takové věci, jako je styčná plocha dotyku pneumatiky atp.). Dále pokud jde o plochu brzdných destiček tak je taková kvůli potřebnému tlaku na disk kola a vyplývá ze schopností hydrauliky před nimi a použitých materiálů.

A když někdo někoho napadá za něco, co si napadající ani nepřečet, tak je to jen zbytečné plýtvání časem. BTW: včera jsem posílal email do jedné počítačové prodejny kvůli zjištění ceny nějakého komponentu, který nemají v ceníku, načež dotyčný respondent si přečet akorát "subject" a poslal mi ceník, ať si to v něm najdu... a takhle mi tu mnohdy ze strany některých nedočkavců ta komunikace připadá...

rbaron> my sa tiez bavime, je to slaby vysledok?

oddie> samozrejme ze sa nic nezmeni, ak zmensis plochu na polovicu, zvysis tlak na dvojnasobok a pri rovnakych materialoch dostanes rovnaku silu trenia. Plocha platniciek je dolezita na tepelne dimenzovanie brzd – ak zmenis plochu na polovicu, potrebujes dvojnasobny tepelny tok – ale ten mas limitovany materialom, takze mala brzda sa skorej prehreje – cize tazsie auto potrebuje vecsie platnicky. ... odchadzam ...

Zdárek, vy jste tu toho ještě nenechali. Někdo se mě ptal, co je to vlastně v tomhle případě výsledek. To nevím. Vím jenom to, že jste k němu nedošli a ani nikdy nedojdete. Jinak nic ve zlým, jen se bavím 😄)))))))))))))

Konečně nekdo... Hurá, že máme oddíeho!


BTW, to, že se brzdná dráha u těch malých aut více či méně liší (už to je zajímavé) je podle mně právě celkovou průměrností (nebo spíš nedoladěností) systému.

Sa zobuď z čeho? A na co se např. u brzdových destiček udává velikost činné plochy??? Víš co, když tvrdíš, že na velikosti třecí plochy nezáleží, zkus toto: vyndej ze svého auta brzdové destičky, odbruš polovinu jejich činné plochy flexou, vrať je zpět do auta a jeď se projet. Pokud ti to bude brzdit stejně jako předtím, vrať se sem a napiš mi znovu "sa zobud", ano??? Sorry, ale jiná praktická zkouška mě nenapadá, pokud někoho ano, sem s tím...Ad rameno valivého odporu, pokud se netočí kola - beru, moje chyba...

>Ale ono závisí na velikosti styčné plochy, a ne že neNo, a co to rameno valivého odporu?< naco ked sa ti netocia kolesa ???

Aha. Ale ono závisí na velikosti styčné plochy, a ne že ne. To jen ta středoškolská fyzika to zanedbávala, aby s tím studentíci mohli počítat. No, a co to rameno valivého odporu?

ja som tiez lenivy, isla rec o zablokovanych kolesach, tak to bolo cele znacne zjednodusene - a tiez sme predpokladali ze tie gumy nehoria, tak ani nezavisi na stycnej ploche - kedze sa pocita s konstantnym koeficientom trenia (co tiez nie je pravda)

neprecitam, jsem na to příliš líný 😊) Četl jsem to velmi zběžně, přiznávám, takže jestli jsem něco přehlédl, omlouvám se. Tak, začneme?

evidentne si to necital cele .... takze ako, zacneme znovu alebo si to precitas? 😃)

No, vážení, dva dny tu nejsem, a co se tu zas odehrálo za bitvu, nestačím zírat. A výsledný dojem: pánové, jděte do háje s tou středoškolskou fyzikou! Přísp. 397, 399 atd - nesouhlasím. Za prvé, třecí síla závisí na velikosti plochy, kdyby na ní nezávisela, tak můžem klidně používat místo brzdových destiček hřebíky. To, že středoškolská fyzika (a mechanika na VŠ) tuto závislost zanedbává neznamená, že to tak ve skutečnosti funguje! Tyhle výpočty můžete použít u kolejových vozidel, a ne u pneumatik. Další věc, neviděl jsem tu nikoho, že by počítal s ramenem valivého odporu. Ten je snad podle vás taky zanedbatelný, zvlášť u pneumatik, a nebo co? No, a tyhle dvě věci, styčná plocha pneumatiky s vozovkou, a to rameno valivého odporu, se zvyšující se hmotností rostou, o tom se snad hádat nebudem, ne? Já netvrdím, že tyto dvě věci mají vždy takový vliv, aby eliminovaly nárůst kinetické energie vlivem zatížení vozu, ale připouším, že v určitých jednotlivých případech se tak stát může. Potvrdit nebo vyvrátit to lze ale jen měřením. Hlavně už sem neplácejte rovnice ze středoškolské fyziky odvozené pro tělesa, která se nedeformují, sice jste je asi měli dobře, ale pro popis chování pneumatik jsou naprosto nepoužitelné.

Já nic ukecávat nepotřebuju. Realita je, že mi to brzdí dobře i naložené a že nepociťuju žádný vliv hmotnosti, což jen podporuje mou teorii. That´s all folks.

tam je minimalny rozdiel - ocel na oceli ma tusim 15% v pokoji a 10% v pohybe, ale guma nie, ak je tam vobec nejaky rozdiel je, tak minimalny. Kdesi som cital ze ak to nejako funguje tak len tak ze to obcas "vypusti" nahromadenu spinu pred zablokovanym kolesom alebo ze do nedovoli prehriat jedno miesto gumy, ale nemyslim ze by to nejako moc pomohlo na suchu, mozno ked uz huf vie tak fasa merat brzdenie tak by to este mohol skusit s vypnutym ABS 😄

Když vezmu v úvahu, že sočinitel tření v klidu je větší než součinitel tření v pohybu, mohlo by ideálně fungující ABS zkrátit brzdnou dráhu i v ideálním autě na suchém asfaltu........

Cleaner> auto je optimalizovane na nejaku normalnu standardnu prevadzku, tu ti ziadne ABS nepomoze. To zafunguje ked si mimo, ci uz kvoli sracke na ceste alebo prave tym ze zatazis zadok a predne kolesa sa ti zablokuju a zadne nedobrzdia alebo naopak - mas odlahceny zadok a zadne sa ti smykaju, aj tak ale primarna funkcia ABS je zabezpecit ovladatelnost pri brzdeni - to je ale ina story.

nasrot> ten vypocet bol zjednodusujuci, preto aj tie zaseknute kolesa (ziadny vplyv brzd), ziadny odpor vzduchu zotrvacnych rotacnych hmot, zaujimave bolo iba ci v vztahu bude alebo nebude vystupovat celkova hmotnost auta ... neber to tak smrtelne vazne, ono ani guma na pneumatikach nie je celkom trivialna zalezitost ... neber to tak smrtelne vazne ... 😄 ... vsetky vplyvy aj tak nezohladnis

V podstatě bude hodně záležet na kvalitě ABS. Některý jsou tak špatný, že brzdnou dráhu hrozně prodlouží, i když by ji teoreticky mohlo i zkrátit.

Teda nevím, motám se v těch jednořádkových rovnicích, ale pořád mi přijde, že motáte dvě věci dohromady:


a) jednou je přenos brzdné síly na vozovku, kde se uplatňuje při otáčejících kolech souč. adheze a při zaseknutých tření


b) druhou brzdná síla kola, kde záleží na "brzdící dotykové ploše" na kotouči či bubnu, kde se uplatňuje třecí součinitel mezi např. kotoučem a destičkou. Skloubit dohromady se to dá přes rovnosti energií, ale bez tepelných ztrát je to velmi velmi přibližné (ty jsou poměrně značné a také poměrně složitě počítatelné, pokud nestačí jen velmi přibližný odhad). Tedy😒br />
ad a) ve výpočtu je třeba uvažovat setrvačnost auta (Fset = m*a*delta - 'delta' je součinitel rotačních hmot (daný počtem kol, převodových stupňů apod.), 'a' zpomalení, 'm' hmotnost auta) a další jízdní odpory (vzduchu, valení, stoupání/klesání) - z těchto veličin si podle např. zvoleného zpomalení vypočtu potřebnou brzdnou sílu (nebo i výkon) brzd - ta je ovšem ze druhé strany omezená adhezí a třením (tedy nikdy nemůžu brzdit více, než je m*g*f - kde 'g' je grav. zrychlení a 'f' je souč. tření, případně adheze, pokud je v daný moment větší) a z tohoto výkonu si navrhnu brzdnou sílu na brzdy, která😒br />

ad b) je daná krouticím momentem na brzděných kolech, brzdící plochou a součinitelem tření mezi brzdnými plochami (ten se opět v závislosti na teplotě mění). Kroutící moment na těchto kolech vypočtu z brzdné síly z předchozího výpočtu a navrhuji velikost brzdné plochy tak, abych byl schopen co nejlépe regulovat tlak na tuto plochu tlakem v brzdné soustavě (to už je pak dáno typem posilovače a použitými materiály, což je už zde nedůležité).

Ja to tu cele necet 😄 Jen jsem sem obcas nahledl

a divil se, ze se to tu furt resi (a za to F se jeste

jednou omlouvam, bylo to trapne opomenuti (blbost) 😉)


To se stava maximalne jednou za... 10 let 😉)

>zvyseni energie se v praxi projevi na zmene parametru materialu < noooo ... ved to tu od zaciatku pisem, ale ni je to jedina vec, moze sa stat je jedna naprava uz flekuje a druha este nebrzdi na plno - prave vdaka posunutiu taziska zatazenim auta

Jo a jeste jsem si vzpomel, z ceho zde plyne hodne

nedorozumeni. Uvazujeme totiz, ze Ek = A a tam

se ty hmotnosti vykrati. Ale na druhou stranu je

nutno podotknout, ze se vykrati "matematicky",

neboli, v te soustave dojde ke zvyseni energie Ek,

kterou si musime odpracovat (A)). Takze toto zvyseni

energie se v praxi projevi na zmene parametru

materialu (ve vyslednem vztahu je to zastoupeno

tim koeficientem treni ct, kterey ale neni jen

pro styk pneu/zem, ale i pro brzdove desticky/buben (kotouc).


Takze finalni vztah je s = v^2/(2.ct.g) a doufam, ze

se vsichni jiz shodneme na tom, jak to je...

Ten tvuj vztah je stejny jako muj (blbe jsem tam

prevedl levou stranu na druhou, tedy s = v^2/(2.a)). No a "a na g"

prevedeme tak, ze Ft musi byt minimalne rovna F

(jinak se to zacne smykat a pak "nebrzdime"),

tedy m.g.ct = m.a, tedy a = g.ct, potom je ve finale

s = v^2/(2.g.ct).


To, ze tedy tezsi auto zastavi na mensi draze

muze pusobit bud to, ze sila, kterou brzdime

(schovana ve zrychleni "a" -- viz puvodni vztah)

neni stejna (vadnou brzdy), nebo se zmeni ct...

Wolff> ako to ze tam nie je rychlost na druhu, co ma klame zrak? v^2 je rychlost na druhu. Ten vztah je s=(v^2)/2/ct/G. Tam nie je NIJAKA hmotnost nie ze by bola zanedbatelna. Ak pozries to fyzikalnych tabuliek zo zakladnej skoly, najdes ze ct pre gumu na betone je to 0,8. Ak si to dosadis do vztahu tak dostanes ze pri rychlosti 80km/h co je 22m/s zabrzdis na 22^2 /2 /0,8 /9,8 = 31m. Co priblizne zodpoveda realite - zavisy na gume na kolesach. Tiez nie je zbytocna debata o tom ci je to zablokovane alebo nie, je to potrebne preto, ze keby neboli zablokovane, tak potom prichadzame k problemom s rozlozenim hmoty, polohou taziska atd, cize ci je to auto dobre navrhnute a do akej miery ho zvysena zataz rozhodi. Presne to o com same sa zacali bavit na zaciatku. Inak je pravda ze typ brzdy na to nema nijaky vplyv bubnove brzdy vedia tiez zabrzdit dobre. Za onych casov ked auta mali bubny aj vpredu, tiez vedeli celkom pekne zaflekovat. HUF> yyyyy neprisiel k odlisnemu zaveru, yyyyy hovori ze AK sa koeficient trenia nezmeni, tak taszie auto zabrzdi rovnako ako lahsie, ale yyyyy tiez tvrdi ze sa koeficient trenia ZMENI - malo, ale zmeni. Realitu neukecas.

Ty ses Hufrnagle dalsi magor, co si mysli ze studeny bubny brzdi min nez kotouce. Je opravdu videt jak rozumis autum. Nejsi ty nahodou strojar ? A jeste k tomu na vysce ?

Ty "a" vadí ti to. Taky tě seru ? 😄)) tak to s tím taky nic nenaděláš 😊

Hufe zase si nějak odporuješ. Tady píšeš, že tomu nerozumím a přečti si co jsi napsal v tématu "Pro Cleanra a ostatní demagogy..." v příspěvku 55. Ale čti pomalu a pozorně 😄))

Napsal jasně vztah k třcí síle. hmotnost tam sice je, ale vzhledem k tomu, že ostatní činitelé jsou tam velice malí, tak je tato sila mnohem menší než ta co žene auto kupředu. Podle mě je zbytečná diskuze o tom jestli jsou brzdy zablokovaný nebo ne. Asi by se to fakt muselo změřit...Nic mějtese

Je to tak, jak píšeš. Jsme u začátku problému, kdy jsem tento problém nastínil. Jen je škoda, že je to ideální případ a že v praxi je to více (konfekce) či méně (má fabka) odlišné o nekvality brzdového systému.


BTW, například Fabia ve zmiňovaném testu brzd utrpěla ztrátu kvůli jejich pozvolňějšímu nástupu, což je dáno jednak těmi zatrápenými bubny vzadu a jednak tím, že matroš kotoučů a brzd není ideální. Ostatně, stejně jako u Pola...

Při vší uctě, 5y přišel k odlišnému závěru, tak proč se s jeho řešením (podle mně velmi správným) najednou ztotožňuješ? Nebo ne?

No to jsi přišel na to, co jsem tady psal už dávno, ale nechtělo se mi to tak rozebírat. A jestli si všimneš, tak v žádným tom tebou uvedeným vztahu není rychlost na druhou, což je nejvýznamější činitel. A hmotnost je až druhořadá...

Neblbni, ladao tomu přece u škodovky musí hovět nejlíp, vždyť je to člověk sešlý praxí a navíc vyučený automechanik v době nejvyšší komunistické normalizace. Ty jsi jenom buržoázní spratek bez praxe....

No tak som sa samozrejme prekecol, kdesi sa tam stratilo Gcko, ale v zasade sa nic nedeje, takto to bude lepsie: brdiaca sila F=ct*Ft, kde ct je koeficient trenia, Ft je pritlakova sila. Ta Ft sa da vyjadrit cez hmotnost auta: Ft=M*G, kde G je gravitacne zrychlenie. Teda brzdiaca sila F=ct*M *G –> ano ako predtym, nie je zavisla od plochy pneumatiky ale zvysuje sa linearne s hmotnostou auta. Potom upravim ten vztah o energiach (M*v^2)/2=F*s takto: (v^2)/2= ct*s*G, a teda brzdna draha s=(v^2)/2/ct/G –> Dost pochopitelne ze brzdna sila je zavisla aj na G … kua – moja chyba … to ma napadlo az cestou domov … vsetko ostatne sedi ako som pisal predtym, teda brzdna draha je pri konstantnom koefinciente trenia pneumatik zavisla iba na pociatocnej rychlosti.

BoB_> Ved je to uplne jednoduche, brzdiaca sila je rovna F=ct*S*Pt, kde ct je koeficient trenia, S stycna plocha a Pt je tlak na tej ploche to je z ucebnice fyziky. Ten Pt sa da vyjadrit cez hmotnost auta: Pt=M/S, kde S je ta ista stycna plocha. Teda brzdiaca sila F=ct*M – ano presne – nie je zavisla od plochy pneumatiky ale zvysuje sa s hmotnostou auta. Potom upravim tvoj vztah o energiach (M*v^2)/2=F*s takto: (v^2)/2= ct*s, a teda brzdna draha s=(v^2)/2/ct – ako vidno brzdna draha je invariantna na vahu a stycnu plochu, kto neveri nech si to vyskusa s tehlou. Problem tazsieho auta nie je v jeho hmotnosti, energiach a co ja viem com, ale v tom ze ten ct nie je u lahkeho a tazkeho auta rovnaky, lebo stugena guma nebrzdi rovnako ako dymiaca guma. Ta energia sa musi premenit na teplo a odviest do asfaltu a gumy (to vsetko za predpokladu zablokovanych kolies) ak je guma taka mala ze sa prehreje, prestane brzdit – u tazkeho auta je tej energie viac tak logicky brzdi horsie pretoze sa prehreje skorej – ale urcite nie proporcionalne k zmene hmotnosti, a viem si predstavit ze za urcitych podmienok moze zohriatie gumy viest aj k lepsiemu vysledku ak guma bola pred brzdenim podchladena. Auta su optimalizovane na typicky rezim pouzitia, ak si mimo, vysledok je horsi.

Tak to je fakt *...Koho Huf nestihl urazit? Zkusme pana profesora z průmyslovky...Huf říkal, že s ním má dobré vztahy...Je to blbost...Jinak Díky Bobe...

yyyyy: Takze (m.v^2)/2=m.a.s, tedy s = (a.v^2)/2.

Co s "a" (dv/dt)?

Když jsme u toho, tak jedno měření chybí. Teplé brzdy a prázdné auto. Mohlo by to být zajimavé.

To chce klid. To, že tomu nerozumíš, je pochopitelné. Zkus se ale stejně zamyslet. Třeba Ti to dojde.

BoB_> zobud sa, ta tvoja sila "F" je priamo umerna hmotnosti - nie je to konstanta, rovnako ako kineticka energia, takze 2x tazsie auto ma 2x vecsiu kineticku energiu a tu spacifikuje na tej istej drahe s 2x vecsou brzdiacou silou za predpokladu rovnakeho koeficientu trenia. Ta posledna podmienka ale nie je u tazsieho auta splnena ale je trochu mimo vdaka vacsiemu zatazeniu brzd a pmeumaktik (a mozno nie uplnej optimalizacie zatazeneho auta), to je dovodom o malo horsich vysledkov zatazeneho auta.

A proč by to tak nebohlo být, tak jak to huf prezentuje? Všeobecně je logické, že ta hmotnost dělá svoje, nicméně, pokud se nepletu, tady se diskutuje o jeho konkrétním autě, které má jiný podvozek, jiné pneu, jiný rozchod kol, atd.. V tomto případě jsou časopisové testy konfekčních vozidel, více než irelevantní. Dále potom, to měření co do času spomalení není špatná metoda. Čas zpomalení je analogický s hodnotou vlastního zpomalení a ta je v analogii s brzdnou dráhou v metrech. Pokud se vychází ze stejné počáteční rychlosti, měření času provede přístroj není pochyb o hodnotě výsledku. Závěrem chci říct, tato debata nikam nevede a připomíná mi přeskakující desku. Pokud se chceme dobrat reálnému výsledku s konkréetním vozem, prosím, DEKRA USMD Praha takové jedno měření ráda provede, není to nijak drahé, a pokud se všichni diskutanti složí, nevidím v tom problém.

Pouzitim kvaltinejsich brzd a pneumatik zvetsi

to moje "F" (neboli sila, kterou se nase vozidlo

smika po zemi), cim dojde ke snizeni "s" (drahy).

Ovsem to "m" tam stale zustava... Mrcha jeden...

Hufe co to pořád meleš o nějakém zablokování bubnu či kotouče. Pokud takhle uvažuješ, tak ti poněkolikáte říkám, že použítím kvalitnějších brzd se jen zkrátí celková dráha jak při plném i prázdném autě, ale rozdíl mezi dráhami bude pořád. Ty jsi snad zatrvrdlý nebo jak by se to dalo jinak nazvat. O jednom výrazu bych věděl a to je prostě jenom "obyčejná, prostá neschopnost přiznat omyl" a vymýšlení zástupných teorií. Howg 😄))

Hufe umíš ty vůbec číst nebo u tebe někdo sedí a čte to za tebe a špatně ti ty výsledky podal ? Já snad ani nevěřím svým očím, jak může někdo něco tak stupidního napsat 😄)) Ty jsi tam snad nevyčetl, že brzdná dráha plného auta(Fabie) je o 0,5 delší než u prázdného, nehledě na to, že ti to 99% přítomných neustále už od června tvrdí. Já jsem ti to tvrdil i jsem to tam vyčetl. A ty jsi tam vyčetl co ? Hochu Hochu jdi do sebe, nebo ještě lépe odjeď zase do Turecka, teď je prý tam nejlepší klima na dovču a vrať se zase až tak za dva měsíce až se na to tady zapomene 😄)) a celou tu dobu vymýšlej nové teorie o účinnosti brzd.

Samozrejme ze neroste "x", ale hmotnost "m"...

Hufe, fakt... Kineticka energie je (m.v^2)/2

Jestlize chces tohle ubrzdit, musis vykonat praci (sila na draze).

Maximalni sila, kterou jsi schopen pusobit proti teto je dana

(predpokladame totiz, ze na to proste dupnes co to da

a modlis se) a je konstantni (je umerna plose pneumatik a souciniteli treni pneumatika/povrch).

Potom plati:


(m.v^2)/2 = F.s


Zkus si z toho vyjadrit "s" (vzdalenost) a koukni se na

vztah, co se s "s" stane, jestlize x vzroste...

Nebo ještě jinak. Přestaň se tu pořád ohánět dogmaty a zamysli se, jestli je u těch testovaných aut schopen buben vzadu při plné hmotnosti zablokovat kolo.

Porážku? Mrkni na čísla a uvědom si, o čem mluvíš ;o)

Ale ale Hufe, nevíš jak přiznat porážku tak zde nesmyslně zavádíš nové teorie ? 😄)) kterým snad ani nevěříš ty sám. Ono vůbec přece nezáleží na tom jaký jsou kotouče a brzdy v zádu. Jen to jednoduše vyjadřuje to, že prostě brzdná dráha u plnýho auta "MUSÍ být DELŠÍ" nezávisle na tom jaký ty brzdy jsou. Pokud dáš lepší kotouče a taky do zádu, tak se maximálně celková dráha zkrátí, ale pořád zůstane rozdíl mezi prázdným a plným autem a ty s tím prostě nic nenaděláš ač se snažíš jak chceš. Čoveče, ty nám snad za chvíli začneš tvrdit, že i taková F 1 se superbrzdama a supergumama má kratší brzdnou dráhu s plnou nádrží než prázdná 😄))))))))) Nebo že by ano 😒((

Takže je to spíš problém teplot u sériových kotoučů, než hmotnosti. Navíc měla téměř všechna auta vzadu bubny. => Záleží na mnoha okolnostech a taky na interpretaci výsledků. Pro mně z toho vychází, že na hmotnosti nezáleží a že u některých vozů budou asi problémy jinde.

Skoda ze nepisu AKO je auto nalozene, ale aj tak myslim ze je je secko jasne ... 😄

Taxem projel staré příspěvky ve Fabii a dávám sem ten příspěvek 8865, který jasně říká jak brzdí auta a těch 50 cm u Fabie by stačilo na slušně přeražený nohy (minimálně) u Hufa.

Testy brzd

Sice mi pripada tato diskusia okolo brzd dost od povodnej temy rubriky, ale pridam sem zopar realne nameranych hodnot. V Auto motor a sport 7/2002 je test 10 malych automobilov a v ramci tohto testu boli aj brzdne skusky. Merala sa brzdna draha 100-0 km/h v troch pripadoch: studene brzdy a prazdne auto / studene brzdy a nalozene auto / teple brzdy a nalozene auto. No a tu su vysledky: Citroen C3 - 39,8/41,0/42,4 Fiat Punto - 39,0/40,6/41,0 Ford Fiesta - 38,6/39,0/38,9 Honda Jazz - 39,0/40,2/40,6 Opel Corsa - 39,8/40,6/40,2 Peugeot 206 - 41,5/41,5/41,9 Renault Clio - 39,0/39,4/40,2 Seat Ibiza - 40,4/41,7/41,9 Skoda Fabia - 41,9/42,4/42,4 VW Polo - 39,8/41,9/42,0 Toto je asi najlepsia ukazka, lebo bolo testovanych 10 roznych aut a meranie bolo robene pomocou na to urcenych pristrojov. Taketo male rozdiely sa podla mna nedaju odmerat s pouzitim stopiek, ktore ovlada spolujazdec.

Navrhuju, aby s Hufovym autem jel nekdo, koho jeste Huf nestihl urazit .. jinak hrozi nebezpeci, ze na tom celnim skle Huf skonci tak jako tak 😃)

... tak navrhuju toto. S Hufovym autem nepojede Huf, ale nekdo jiny, nezavadny 😊)) A nejprve se pojede s prazdnym autem. Tam kde auto zabrzdi, se udela cara a na tu caru postavime Hufa. Pak se pojede s plnym autem a kdyz Huf prezije bez urazu, mel pravdu, kdyz bude na celnim skle .. no tak pak nevim 😃

Je hezke, ze by u mereni byl nektery z citovanych, s nosem nahoru 😊, kteri budou jako notari a dosvedci spravnost mereni .. ale kdo nam zaruci, ze by Huf s prazdnym autem nestiskl brzdovy pedal umyslne mene, jen aby s plnym autem dosahl kyzeneho cile?😃 Hufe Hufe, ze Ty's na to myslel, priznej se a my Ti to odpustime! 😃)

Jezis, to jsou napady... Ciste teoreticky mne napadlo toto: (nerikam, ze to mate nekdo delat 😃


Co pul metru (pri vetsich narocich na presnost husteji, popripade lze umistit hustou sit pouze na zacatek brzdeni a do mista dojezdu))

natahnete cca 5-10 cm nad zemi provazky, na jedne strane je pevne

privazte a na druhe strane na ne privazte papir/plastovou desticku

a ten strcte do koliku na pradlo. V tom koliku budou dva kontakty

a k nim paralelne budou odpory (10-100 ohmu podle poctu) -- tak,

aby je sepnuty kontakt vyskratoval. To vse

zapojeno do serie (s nejakym predradnym odporem)

a zapojeno do gameportu jakehokoliv PC/noteboku jako osa analogoveho joysticku

(popripade multimetru s casovou zakladnou a merenim dynamickych velicin s moznosti prenosu do PC).


Pak si v PC napisete jednoduchy program, ktery

bude v presne stanovenych intervalech vzorkovat game port.

Ziskate tim presny prubeh rychlosti pri brzdeni

(zname cas a rozmisteni provazku).


Naklady na pokus😒br /> - 1 notebook/PC


- cca 200 m dvojlinky


- cca 200 kolicku na pradlo
- cca 400 m pevneho provazku


- cca 200 odporu 68 ohmu
- cca 200 plastovych desticek 5 x 2 cm


- cca 400 sroubku a maticek M3-M4 na kontakty

Sroubky a maticky se budou moci dat pouzit, koliky

budou mit provrtanou diru (to snad nevadi?), takze

se mozna take budou moci dale pouzivat. Jedine

ten provazek, plastove desticky a draty budou

vice ci mene k necemu jinemu nepouzitelne...


Jeste mne napadlo, ze by mohl byt problem s tim,

ze by se provazky po prislapnuti koly auta z koliku nevytahli a proto

by bylo potreba udelat zelezny hacek, ktery by

byl vystrcen ze zadnich dveri a byl by umisten tak, ze by

provazky, ktere budou pod zadnim kolem vytahoval (jak se auto bude pohybovat v pred).


No nic, jdu neco delat...

civilní GPS pracující na jedné frekvenci má odchylku 4 m. Pokud seženete dobrou civilní, nebo vojenskou GPS, která měří ze dvou frekvencí, tak se podaří odchylku minimalizovat. Každopádně tak, nebo tak je GPS pro tento případ měření nepoužitelný.

u GPS by to rozhodne bylo dost nepresne, protoze jeho korigovana presnost je urcite v radu metru. A myslim, ze i 50cm by bylo pomerne vyznamnou chybou ...

nema nejaky GPS receiver funkciu stopky&draha&rychlost? Myslim, ze by to bolo dost presne.

Ano, myslím. Bohužel, nejvhodnější způsob měření je dost nedostupný, ať už jde o to měřící kolečko, nebo třeba laserový dálkoměr... je ale třeba měřit rovnou vzdálenost, a ne čas, notabene zatížený reakční dobou člověka, což je věc velmi ošemetná. Ale to vyndání pojisky ABS a měření vygumované čáry mi taky moc nevoní...

Jasně, chápu to. Myslíš tedy, že to měření nemá žádnou vypovídací schopnost?

Pokud mi někdo zapujčí to kolo za auto s měřičem otáček a spínačem, jdu do toho a celou věc i zdokumentuju na video. Jakékoliv vesnickoburanské pokusy s pojistkama ale nehodlám podnikat. To snad všichni chápou.

luf> nevyhrazaj sa bratrancami, ale naval rozumny dovod ... 😃)

jeeee, ja byl taky zminenej, mam si taky poridit destnicek nad nos ? 😉)))

sorry, jestli si to pamatuju spatne, ale nebylo t puvodne tak, ze Huf rikal, ze auto brzdi stejne, at je nebo neni zatizene ? Takze ne ze zatizene brzdi lip, ale ze nebrzdi hur ?

Jak jsem psal níže, nevylučuji, že by se klidně potvrdit mohla. A také, že se to takto měřit nedá. Jinak děkuji za pochvalu, odteď budu chodit s nosem nahoru 😊)

Nevadi, Huf na take meranie aj tak nepristupi, lebo realne hrozi, ze sa nepotvrdi jeho hypoteza. Teba som povazoval za seriozneho prispievatela, preto by si bol pre mna dostatocnou zarukou 😃)

A ještě poznámka: Hufa sice znám, ale měření s ním absolovat nebudu, mám to k němu z Prahy poněkud daleko...

Tak koukám, že tahle debata jen tak neusne. Tak s dovolením přidám svůj malý rozbor:Huf: měřit brzdnou dráhu tak, že se stopkami v ruce měřím čas potřebný k zastavení je hovadina. Nic nepomůže, když to měření 10x opakuješ. Jde o to, že touto metodou měření vnášíš obrovskou systematickou chybu, která je řádově větší než rozlišovací schopnost měření, a navíc, tato chyba se opakováním měření neodstraní, pouze zprůměruje. To je velmi závažná chyba v návrhu metody, a pokud máte na technické VŠ předmět s podobným obsahem (návrh vhodné metody měření atd.), takováto chyba by podle mě měla být důvodem neuspění u zkoušky.Ostatní: ve všech úvahách o těch energiích, těch přesnějších i těch méně přesných, dost hrubým způsobem zanedbáváte závislost součinitele tření na všech ostatních vlivech, ten přeci závisí na obrovské spoustě věcí, skoro i na tom, jak zrovna svítí sluníčko. V žádném případě jej nelze považovat za konstantu, jak mnozí mlčky dělají. Obecně, kdybych to chtěl shrnout, normální auto, bez dodatečných úprav, bude zatížené brzdit hůř než prázdné. Ale připouštím, že Hufovo auto může být výjímkou. Uvědomte si, prosím, že tam má naddimenzované brzdy s obrovskou rezervou, takže o vadnutí brzd nemůže být řeč. Především tam ale má podstatně širší gumy, než na to auto patří, a to s sebou nese díky větší styčné ploše menší měrný tlak. Dovedu si představit, že v tomto speciálním případě při vyšší zátěži se tento tlak dostane do oblasti jakéhosi optima pro danou pneumatiku, a to auto zastaví na kratší dráze. Jestli tomu tak ovšem skutečně je, pak to ale znamená jediné - tak široké gumy na to auto nepatří...Omlouvám se za délku příspěvku a případné překlepy, a jsem zvědav na případné podnětné poznámky 😊

A ještě jedna věc. Proč bys mi měl uvěřit, že mi to brzdí stejně plnému a prázdnému, když přece víš, že to nemůže být pravda? ;o)

Proč bych měl kurvit gumy, když mi mé měření dokazuje, že mám pravdu? Navíc, i kdyby v tom lítal nějaký ten metr, je to celkem malá odchylka. A ještě jedna věc. Já nikomu nic dokazovat nepotřebuju. Je to jen Vaše věc, komu co věříte nebo co si myslíte.

Mohl bys blíže specifikovat, které vozy mají a které nemají zátěžový regulátor? Já to vím ;o)

Si prachaty, tak ta nezabije toto meranie: Vyber poistku ABS a zmeraj dlzku ciary, ktoru vygumujes na asfalte s prazdnym a plnym autom. Meranie opakuj viackrat (statisticky vyznamna vzorka je 30 merani) Ked to urobis a potvrdi to ocity svedok tu z MC (oddie, fija...) uverime ze ti to brzdi lepsie plnemu.

Škoda, že se mýlíš... ;o)

Auta maju na zadnej naprave zatazovy regulator, aby zatazeny zadok brzdil viacej ako prazdny. Konstrukteri aut nie su *. BTW moj bratranec ma dopravnu vysku a bez rozmyslania potvrdil, ze tazsie auto brzdi horsie. Ak potrebujete, odvodi to. Bohuzial nie je este profesor 😄

Kurnik, naco tieto rozbory. Najdite si v archive meranie brzdnych drah a je po probleme. Huf nema pravdu, tazsie vozidlo brzdi na dlhsej drahe. Ani jeho kotuce derave ako koleso na bicykli tomu nepomozu.

MatuS: vdaka, ale ono to není zas tak aktuální. Jen mě to zajímalo. To leda že by mě vyhodili z práce, to bych i jel. Ale motivačný list bych asi musel přizpůsobit taky, už mi dávno není 20...

oddie: [odkaz] Tematicke/chces_sem_ist_otaznik.txt


odstran medzeru pred slovom Tematicke.

co sa tyka veku - v skole nieje problem, oni zoberu kazdeho kto ma peniaze, problem je v ambasade, lebo chapes nejaky 40rocny student 😊)
ale poznam jedneho manika co ma tesne pod 40 a dostal studentske viza!!! Tam len potom treba celemu tomuto prisposobit motivacny list pre ambasadu. keby si nieco potreboval, kludne sa mi ozvi.

rbaron> ak ti to nic neda, proste to ignoruj, ak by to dotycnych neazaujimalo nebavili by sa o tom, myslim ze sa tu kde kade vala vela inych bezduchych debat ktore ja proste necitam, kedze ma nezaujimaju; BTW😜reco myslis😄nikdo se nikdy k výsledku nedobral< co je podla teba vysledok?

Máš recht. Já se ale ze zvědavosti zastavím ve Zlíně za bývalým třidním učitelem ze strojárny, ať mi to objasní. Potom to sem můžu hodit. Myslím, že by do toho mohl vnést jasno. On uči mimo jiné mechaniku, takže by to měl vědět a zároveň (díky tomu, že je profák) taky solidně podat.

to rbaron: No, řekl jsi to moc hezky, není co dodat.

Čas od času tu někdo opakovaně vytáhne na boží světlo fyzikální rozbor😒br />
1. Brzdných drah

2. Točivého momentu, výkonu a jejich funkci

Ovšem ještě nikdo se nikdy k výsledku nedobral, skončilo to vždycky na výrocích typu "Tak to musíš bejt zabedněnej * a musíš mít nemocnou babičku, když nechceš pochopit, že to opravdu funguje takhle!". Potom se to z varu trochu uklidnilo, nastolilo se obvyklé téma a fungovalo dál jako by se nic nestalo.

Slovy Leslieho Nielsena: "Tyhle debaty jsou jako banány. Přichází ve velkých žlutých trsech.".

To je vše, co jsem chtěl říct. 😄)))))

Sem ted unavenej na tyhle diskuze, ajk dojedu dom, mrknu na to...Ciao.

wolff> ak to myslis tak ze tepelna energia je de facto len kineticka energia, tak potom menis kineticku na kineticku - tak to myslis hej? 😃) ... aj tak sa da ... 😄

Nechme toho asi to fakt bude lepsi. Mozna se na to mrknu jak dojedu domu. To YYY Energie je jen energie. Vzdy se jedna o enrgii potencialni nebo enrgii kinetickou, vsechno ostatni jsou jeji derivaty odlisne jen dle jejiho vyuziti. S tim odvodem tepla mas ale pravdu..

to je relativní 😊

hmm, kedy su kolesa dostatocne nadimenzovane na nejaku hnotnost ?

No pokud ty vozíky pustíš z kopce, tak gravitace bude ten vozík spíš v tom pohybu podporovat, protože něco jiného je brzdit na nakloněné rovině a na rovině.

Pokud by byly brzdy a kola nadimenzované na 300 tun...

lenze to co vozik ubrzdi - 'brzdna sila' je de facto trecia sila, ktoru kolesa vyvynu na vozovku. A tato naozaj zavisi od hnotnosti vozu.

>zatímco brzdná síla působící proti směru pohybu je stejná< prave ze nie je, ak je jeden vozik 2x tazsi, tak ma aj 2x vecsiu kineticku energiu ale vdaka 2x vecsej vahe a teda tlaku na podlozku, tak aj trecia (brzdna) sila je 2x vecsia a teoreticky sa zastavia za rovnaky cas, problem je v tom "teoreticky" teda ze trecie koeficienty su rovnake - oni sa ale v skutocnosti trocha zmenia, ale urcite nie 2x

osobně bych řekl, že ten těžší se bude smýkat dál, přeci jenom je tu větší setrvačná síla ve směru pohybu, zatímco brzdná síla působící proti směru pohybu je stejná

lenze o to ide, ze sa nebavime u oboch aut o rovnakych brzdach - t.j. ak ma tazsie auto dimenzovane brzdy tak, ze zvladnu vacsiu energiu tazsieho auta (t.j. su dostatocne 'vykonne' a rovnako zablokuju kolesa ako u lahsieho vozu), tak sa vysia kineticka energia tazsieho auta vykrati s jeho vyssou hmotnostou, resp. s energiou, aka posobi na vozovku (takto nejak to tusim aspon Huf tvrdil). Niekto tu davnejsie spominal priklad s vozikom - predstav si 2 voziky : 1.nalozeny, 2.prazdny - ak ich pustis z kopca a maju rovnaku rychlost a ty im kolesa v urcitom okamihu zablokujes nejakym kolikom (ktory vydrzi i vacsiu kin.energiu tazsieho vozika), tak co myslis, ktory vozik zastane skor, ten prazdny, alebo ten tazsi ? (podla tejto teorie by mali v idealnom pripade zastat oba rovnako)

Vidíte a já si vždycky myslel, že se měří vzdálenost a ne čas za který zastavím

HUF: když vezmu v úvahu extrém, kdy budou dvě stejná auta se stejnýma brzdama a jedno bude mít v kufru 10 tun náklad ( hypoteticky), tak ze 100kmh to rozhodně nebudou stejný časy. Ono 300kg navíc se asi projeví minimálně a se stopkama to změřit nelze.

nepovedal som ze take nie su, povedal som ruky prec .... BTW, mam kombi a ked je prazdne, a sedi v nom len vodic, skorej sa presmyknu zadne kolesa. To je prave preto aby neprestalo bzdit nalozene len v kufri ... blbe co? ... ale lepsie ked sa presmyknu ako by brzdili malo, ABS to zachrani

Pokud to auto má horké brzdy, tak se v mnoha případech už nezablokují. Navíc, většínou se zablokují jen přední a to je v případě plného auta dost nevýhoda.

Volff, zabudni na konverziu energii a na “vykonnost” brzd. Pri brzdeni sa konvertuje kineticka energia na tepelnu, teda bzdy sa dimenzuju na schopnost pohltit energiu danej vahovej kategorie auta a jeho predpokladanej maximalnej rychlosti, nejde teda o vykon ale energiu. To co nazyvas “vykonnejsimi” brzdami su v skutocnosti “vecsie” brzdy to len aby boli schopne pohltit (vecsia hmota) a odviest (vecsi povrch). Neviem co to ma spolocne s potencialnou energiou ale to je jedno. To nema takmer nic spolocne so schopnostou brzdit (pokial este disky nesvietia teplotou alebo sqa nebavime o S105). Skutocny limit je este stale v adhezii. Este som nevidel auto neschopne zablokovat brzdy aj pri plnej zatazi. Ak take je, tak nie je o com sa bavit, je to proste zle urobene – nie je to auto ale legalny nastroj na eutanaziu. Problem ktory tu zacal rozoberat Wawrik a Ajvn ve v GEOMETRII, ktora ma nepochybne vplyv na schopnost brzdit – ale to je jedna z foriem “zleho” navrhu, asi nejde jednoducho zabezpecit aby vsetky kolesa boli schopne brzdit tesne na hranici smyku. To sa da urobit optimalizaciou pre jednu konfiguraciu auta, aka kolvek zmena v zatazeni to cele rozhodi, a auto uz nebrzdi optimalne. Zalezi od auta ake je na tie zmeny citlive. ABS v takom pripade dost pomoze.

Asi by bylo dobré nechat to plavat. Těm, kteří mají svou pravdu, stejně nic nevysvětlím. Mně stačí, že mou teorii podpořilo i praktické (i když ne exaktní, zato však opakované) měření. Je dost možné, že ve standardní Fabii 1,4 bych naměřil jiné hodnoty, ale mé auto prostě brzdí tak, jak jsem již napsal. Pokud má někdo pochyby, tak ať si je užije. Možná je to tak lepší. Bezpečnější.

A ohledně poznámky 100 a 140km/h. To tu nikdo netvrdí. Špatně čteš. Možná, že jsem to napsal moc zkratkovitě. Evidentně se budu kvůli Tobě muset víc rozepisovat. Šlo o 2 časy, které byly jiné. Jeden byl ze 100km/h a druhý ze 140km/h. Hmotnost ale na tyto časy neměla vliv a tudíž byl stejný čas ze 140km/h s prázdným autem a s plným, stejně jako ze 100km/h. Zkus to pochopit.

Pokud pojedeš 10km/h, tak většinou nezablokuješ kola kvůli pomalému náběhu brzd. To ale není pravidlo. Stát se to může.


Jinak, ohledně brzdné dráhy se sice snažíš, ale jsi mimo. Podle mně je to vina hlavně toho, že moc teoretizuješ.

superblb vypadá zepředu jak prasečí rypák,už jsem na to přišel,co m ito připomíná (kromě fabie)😃))

ok, uz nic, nemal som to refreshnute 😊))

Btw, co tak vratit sa k teme?

Ci uz su nemecke (nechcem pisat o ceskych) auta neosobne, drahe a neviem ake este, pomerne casto zarucuju solidnu kvalitu. Ja mam P307 a staci sa pozriet na rovnomennu temu...


Odhliadnux od tychto problemov, neznasam, ked mi v aute nieco vrzga pri prejazde nerovnosti. A na to su francuzi "e😜erti". Ked som jazdil v Golfe IV, tak tam nevrzgalo nic (na dlazobnych kockach !!!). Aby som predisiel utokom, golf sa mi nepaci ... 😊


Osobne si mysli, ze najlepsie je dat prednost rokmi osvedcenej kvalite a preciznej praci japoncov. Predtym som mal staru Corollu ('96) a nemal som prakticky ziadny problem. Hold presvedcil ma debilny francuzsky design, pohodlie, atd.


Mal som nakoniec zobrat Civic, ktory sa mi vonkoncom nepaci (ani zvnutra ani zvonku), ale kvalitou spracovania a v neposlednom rade motorom je daleko vpredu.

Este par poznamok...Superb rozpoznam od Fabie v kazdom pripade. A odzadu sa vobec nepodoba na Octaviu ale skor na novy Passat.

Mimo temy, toto pisem o 19😁7.

A ještě aby jsi mi věřil s tím výkonem..Sám víš dobře, že když pojedeš velmi, ale velmi pomalu,. řekněme 10 km rychlostí a dupneš na brzdu tak zůstaneš stát na fleku. Kola ti neproklouznou, tudíž smyk zde nehraje roli. Jde jen o to, že kinetická enrgie nebyla větší než enrgie, kterou byly schopny vyvolat brzdy. Pokud pojedeš o málo rychleji a šlápneš na brzdu, taky nebudou kola kvičet, neproklouznou, ale nezůstaneš stát na fleku. V tomto případě už byla tato energie větší než enrgie (výkon brzd). Opět to s adhezí nemá nic společného, protože podmínky byly stejné. V ani jednom případě auto nepodklouzlo..

Tak ještě jednou..Ale fakt už naposledy. S tebou se opravdu asi diskutovat nedá. Čert ví, proč to tolik lidí zkouší. Asi proto, že si tady furt. Ep pálí, to jsem dokonce napsal, žádnou stranu rovnice jsem bohužel nezanedbal, je prostě nevyužitá..Proto se rovná nule v tomto případě a není nutné se jí dále věnovat, zvlášť když nemá nic společného s tím co jsi zde uváděl. Jen u některých prototypů se zkouší pohon motory získávajících enrgii a výkon z kol..viz Peugeot. O tom rozkladu sil sem psal, když si to přečteš ještě jednou a taky sem psal, že se tam v žádném vztahu nevyskytuje rychlost na druhou což je ve fyzikální mechanice největší část všech sil, výkonů a energií. Apropo, když chceš rozkládat síly a představíš si ten čtyřúhelník, tak víš, že složka vodorovná se silnicí je vždy největší (několikrát). Tudíž složka třecí síly a podobně nemá takovou roli jako ta kinetická, tudíž i při zvětšení hmotnosti se ta kinetická zvětší úměrně té třecí. A pokud jde o tu tvoji poznámku, že tvoje auto bzdí ze 140 km rychlosti stejně jako 100 km, tak na to je jediná odpověď..Buď jsi opravdu malé dítě neznalé problému a nebo tvoje auto opravdu nepodléhá pozemským zákonům. Je to stejné jako můj nejlepší kamarád mi prostě bude tvrdit, že jeho Felicie 1,3 jezdí 180. A pokud jde o tu celkovou a pohotovostní hmotnost, zde jsi taky bohužel přestřelil, protože brzdy jsou samozřejmě dimenzovány na celkovou hmotnost, která je ovšem u tatry stejně jako pohotovostní větší než u Fabie.

Proč se dávají na tatry, mercedesy, nákladní vozy a bůhví já nevím kde daleko větší a VÝKONĚJŠÍ brzdy než třeba n seicento?


To dá rozum. Myslíš, že se dimenzují na pohotovostní nebo celkovou hmotnost? Chytrému napověz...

Proč mám tedy s prázdným a plným autem stejný čas potřebný ke spomalení? Ze 100 i ze 140km/h?


BTW, protiřečíš si. Říkáš, že se mění Ek v Ep a přitom jsi druhou stranu rovnice zanedbal. Taky jsi zanedbal rozklad sil Ft, Fn a součinitel tření f. Tento rozklad tu ale nemůžu z technických důvodů demonstrovat a jeho verbální popis by asi nikomu moc nepomohl. Učiním tak tedy brzy na svých stránkách.


P.S.: To je k zlosti, jak ta potenciální energie nashromážděná v brzdách po zastavení pálí 😄))

No a ještě jak sem přišel na to, že ty ostatní složky sil, jako je odpor, případně nakloněná rovina společně s adhezí tvoří tak max. 4,5%. Jednoduše. V žádným tom jiným vztahu není rychlost na druhou (pokud tam vůbec je), to znamená, že se pohybujeme v řádově (i několikati násobně) jiných číslech, tudíž lehce zanedbatelných. A ještě pro ty natvdlejší..Proč se dávají na tatry, mercedesy, nákladní vozy a bůhví já nevím kde daleko větší a VÝKONĚJŠÍ brzdy než třeba n seicento..KONEC. Chytrému napověz, blbého kopni..Řiďte se tím všichni. Ciao

Jo ještě. mimochodem. Tenhle prakticky stejnej příklad sem řešil v 6. třídě na fyzikální olympiádě...úspěšně...Tam to však bylo s vlaky...Aby byly větší rozdíly v hmotnosti...

Zase tady přistupujete na diskuzi o ničem. nevím co Huf studuje, ale pokud je to technika jakéhokoliv typu, jistě ji nedostuduje. Brzdy mají jedinej úkol. Ubrzdit kinetickou energii a tím ji ve svý podstatě změnit v energii potenciální, která se však u aut nevyužívá, tudíž tuto enrgii vynulovat. Vztah pro kinetickou energii je Ek = 1/2 m v na druhou, tudíž čím bude auto těžší a čím pojede rychleji (tento faktor jak je vidět je daleko významější), tím bude brzdná dráha delší, potažmo řečeno auto bude brzdit hůř (ono v realitě bude brzdit stejně, jen té energie bude víc - pokud nebudeme počítat s vadnutím brzd a pod.-které apriory nastává při vyšší hmotnosti).Takže jednoduchá matematika (pro Fabii) Ek = 1/2 mv2 = 0,5 . 1200 . 28 2 = 470,4 kJ. Když to bude v době 3s, tak máme brzdy výkoné někde na hodnotě 156,8 kW (tenhle výkon by měl být také pokaždé stejný - za ideálního stavu).

No a když si do auta sednou dva lidi, každej 75 kg + 50 kg batožin, tak nám vyjde Ek = 0,5 . 1400 . 28 2 = 548,8 kJ. Tudíž brzdy musejí vykonat o nějakých 80 kJ větší práci.Vzhledem k tomu, že jak jsem napsal z logiky věci výkon brzd se nemění, tak na brzdění budeme potřebovat delší čas. No a delší čas znamená delší brzdnou dráhu, tudíž se nám bude zdát, že auto bzdí hůř. Samozřejmě, že při malém navýšení hmotnosti a při zatížení na správných místech a při malé rychlosti může dojít ke zkreslení výsledku, ale adheze v tomto hraje minoritní roli podobně jako třeba odpor auta vůči vzduchu (čím jede auto rychleji, tím je tento větší). Když by se vzal vzorec pro adhezi dělala by hodnota vypočtená při rozdílu hmotností 200 kg asi tak kolem 4,5% hodnoty toho co musí vykonat brzdy. Doufám, že je to jasně řečeno a že každej sám to poznal na vlastní kůži.

Mas auto bez ABS aby sme to nekomplikovali. Ma tazisko v nejakej vyske a teda pri brzdeni zatazi prednu napravu. Ak ma dobre navrhnute brzdy, tak tie zadne zakonite musia brzdit menej. Teraz si predstav ze zatazis zadok auta naplnenim kufra. Tym sa zatazi cele auto (vecsia zotrvacna sila); pomerne sa viacej zatazi zadna naprava – ktora ale ovsem menej brzdi, a tym vlastne dostanes do smyku prednu nezatazenu napravu, zatial co sa naklad vezie na tej zadnej menej brzdenej. Takych prikladov je viac.

Sice vim, na co narazis, ale to bych si netroufl s jistotou tvrdit .. to by chtelo seriozni test. Vetsi vaha sice zlepsuje adhezi, ale je otazkou, jestli ta vyssi mira adheze prebije navyseni setrvacne dopredne sily vlivem vyssi hmotnosti.

To je právě ta blbost. V případě čistého smyku se hmotnost vykrátí. To je jasná věc.

HUfe, bude hur brzdit prece proto, ze kdyz jsou v obou pripadech kola zablokovana, auto se po pneumatikach smyka, tak vetsi hmotnost => dal se dosmykas 😄

Právě, žes to teď sám řekl. Jen jsi vyvodil špatný závěr. Pokud brzdí auto (Fabia, Clio atp.) prázdné jen s řidičem, je většina hmotnosti vepředu. Pokud auto naložíš, zvětší se zatížení zadní nápravy a tím také její vliv na brždění vozu. U prázdného vozu brzdí zadní náprava cca 20% celkové síly. U zatíženého vozu může vzrůst tento podíl až na 50%. Proč by pak toto plně naložené vozidlo mělo brzdit hůř? Tedy za předpokladu, že jeho brzdná soustava je schopna přeměnit Ek bezezbytku na ztrátovou Et (jinak řečeno, že řidič dokáže během brždění v pohodě zablokovat kola nebo uvést v činnost ABS). Tím pádem jsou z kola ven vozy, které mají vzadu bubny a bohužel i jiné...

5ks y: 😄 Zni to taky rozumne, ale (P.S. vubec nejsem fyzik, nekamenuj me za pripadne bludy😊 jednu vec podle me pomijis. Uvazujes, ze obvodova "delka" kola musi pri prudkem brzdeni vzdy odpovidat probrzdene draze, coz prirozene neni 100% pravda ani s, ani bez ABS. A v tu chvili prichazi na scenu adheze, a ta jak znamo souvisi i s hmostnosti pusobici na stycnou plochu. Btw. kdyz rikas, ze ve svislem smeru se neni o co oprit .. pak zapominas na gravitaci.


Cili domnivam se, ze vysledna brzdna draha je dana a) brzdnymi dispozicemi cele brzdne soustavy v danem konkretnim voze .. a zaroven za b) schopnosti udrzet pri brzdnem manevru pneumatiky v kontaktu s vozovkou bez smykani. Ty jsi tu predevsim vysvetloval za a), ja tu narazim vicemene celou dobu na bod b) a ten podle me s rozlozenim hmotnosti jak v podelnem smeru, tak s dynamickou zmenou vysky teziste velmi uzce souvisi.

No ja tu vec vidim takto: 1/ akakolvek poloha taziska zabezpecujuca jazdu a brzdenie na kolesach (nie teda na spoileri, kasni alebo kotuanim sa) nesposobi teoreticku zmenu brzdnej sily, pretoze celkove zatazenie a koeficient trenia sa nezmenia – o co zatazis prednu napravu o to odlahcis zadnu – rozkreslenie sil a vypocet monentov poda vysvetlenie, ale najjednoduchsi dovod je znamy fyzikalny zakon o akcii a reakcii – pokial by sa objavila nejaka sila navyse v zvyslom smere, muselo by sa byt o co “opriet” v zvislom smere – a to nie je – ak teda nepocitame aerodynamicke sily – teda ze sa auto nehodi do sikmej polohy a nezacne sa hrat na to sucko 2/ wawrik ma pravdu v tom ze zmeny zatazenia naprav tu samozrejme su, a to je podla mna jediny dovod na zmenu brzdnej sily, alebo lepsie povedane brzdnej drahy, pretoze pokial jedna naprava viacej zatazovana, je teda aj namahana, vedie k zmene KOEFICIENTOV trenia kotucov a gum ktore sme teoreticky povazovali za konstantne. Ak teda vysoko polozene tazisko a kratky razvor naprav sposobi brzdenie len na prednej naprave alebo dokonca smyku alebo nedostatocnemu zabrzdeniu zadnej napravy tak dostanem jasne horsie vysledky ako pri rovnomerne zatazenych napravach. To je aj dovod preco zatazene auto brzdi horsie – aj keby teoreticky malo zastat rovnako rychlo - vieme ze to tak nie je.

On by byl mozna hodne zajimavy a poucny graf, kde by byla videt zavislost zmeny teziste, tzn. pusobici pritlak na predni vs. na zadni napravu a k tomu vysledny udaj o delce brzdne drahy. Jestli bude nejkratsi tehdy, kdyz predni i zadni naprava perfektne prilnou k vozovce, nebo jestli bude jeste o neco kratsi, kdyz zadni naprava uz nebude mit az tak 100% pritlak, ale na predni tim padem vzroste .. anebo extrem, ze by nejkratsi byla tehdy, kdyz by zadek byl v luftu, zatimco by cumak skoro ryl do zeme? 😃) Kdo vi, pak by auto mozna fungovalo jako aerodynamicka brzda jako ma Su-27 za kabinou 😃))

>zistit, co kam tlaci< to mi v celku ide, len pokial ma pamet neklame tak treci odpor (sila) je zavisly na ploche, koeficiente trenia a tlaku. nech mas plochu alebo rozlozenie vahy na nej akekolvek, tak zistis sucin plochy a tlaku je pre teleso nejakej vahy rovnaky - pokial sa nezacne sulat po plechu 😄 ... potom sa zmeni ten koeficient

wawrik: Tak jak to rikas, to zni sice naprvni pohled rozumne, ale je to opravdu tak jednoduche?😊 (dopredu rikam, ze sam nevim!😊 .. Moje nejistota prameni z uvahy: Je ucelne, aby se pri brzdeni posunulo hmotnostni teziste vozu niz a zaroven smerem dopredu (pricemz nikdy teziste celeho vozu nebude vepredu pred, ale pochopitelne porad za napravou), oproti beznemu cestovnimu rozlozeni? Intuitivne si myslim, ze ano! Takze pak resime otazku, kdy se teziste muze posunout dolu a co jeho posunu brani (jake sily jdou opacnym smerem). To jsou tlumice a perovani na predni naprave. Asi se shodneme na tom, ze snaze stlacime pera nikoliv tlakem kolmo v miste per, ale pakou, kdyz si napriklad nedej buh sedmene na kapotu motoru na cumaku 😄 .. a urcite ten efekt bude vyssi pri pace zepredu, nez paka z oblasti mezi obema napravama, kde se ucinek paky snizuje druhym perovanim na zadni naprave.


Suma sumarum, MOZNA je to tak, ze to idealni polozeni motoru neni za napravou, ale nekde kousek pred nebo temer kolmo nad, aby se ze vsech pozitivne pusobicich potencialnich sil vytezilo celkove maximum. Ale to uz je zrale na komplexni simulaci na PC 😄

Matematicky dokaz isiel mimo mna, geometricky je o dost vyrecnejsi. Zjednodusene ide o to, ze motor pred prednou napravou odlahcoval zadnu napravu o dost viac, ako ked bol za prednou napravou, navyse - ak je za prednou - "tlaci" pri brzdeni do nej. Ale to je ozaj velmi zjednodusene, inak by som sa zamotal 😄 Staci si

rozkreslit momenty, pre jednoduchost iba napravy a motor a zistit, co kam tlaci.

wawrik>cim je naprava viac vpredu, tym je teroreticky kratsia brzdna draha< preco???

Matus, kde bola ta debata o brzdeni? Celkom ma zaujima, o co slo. Mimochodom, pri brzdeni ide janma o rozlozenie hmotnosti. Velmi napriklad zalezi od polohy prednej napravy voci motoru a podobne (cim je naprava viac vpredu, tym je teroreticky kratsia brzdna draha). Atd. Samozrejme, nie je to absolutne, mozes mat prednu napravu aj v narazniku, ked mas tazisko meter a pol vysoko...

anebo kdo jste kterej 😄 ..


Docela me mrzi, ze se v testech neuvadi brzdna draha napr. v cestovni mestske rychlosti 60km/h 😄 Malo kdy je potreba brzdit ze 130 na 0, za to ze 60ky je takovych situaci hafo, typicky na semaforech😄


Ja mam osazeno "standardnimi" 185/55 R15 s CPC. Nejspis jsou ty vlastni dobre zkusenosti zpusobene prave diky pouzitemu pneu. Muzou to byt sice marketingove blafy, ale udajne ma CPC unikatni chovani pri brzdeni, kdy svou stycnou plochu s vozovkou zvysuje az o 10%. Bohuzel jsem to behem brzdeni nestacil premerit.😃


To lepsi brzdeni meho Clia oproti napr. Vasemu 1.4kovemu bych dokazal chapat diky tomu, ze ja mam diesel, ktery byva "typicky" tezsi, JENZE on viceme neni! Vaha obou motorickych variant je shodna 980kg, jen 1.2ka ma 960kg. Tipnul bych si, ze Clio ma oproti Fabkam mekci perovani na predni naprave, coz by ale mohlo prispivat k lepsimu brzdeni diky ochote cumaku Clia jit dolu => pusobeni vetsiho tlaku na predni kola, ktera lepe prilnou k podkladu (nasobeno zminenym chovanim CPC). Ovsem zajimalo by me, jaky tlak pak pusobi na zadku .. nastesti jsem jeste nemusel kriticky brzdit v prudsi zatacce, takze jestli by zadek pretacive ustrelil diky ztrate adheze .. to nevim 😊) Ale videl bych to spis jen na dilci "poskoceni" o par cisel do boku, kde by se hrany zadnich pneu kously do asfaltu. Ale mozna si to jen maluju 😃

Pokud Ti to pomůže, budu mít tolik nemocí, kolik si jen budeš přát 😄))

Po dlouhé době příspěvek, který má hlavu a patu. Nicméně, v mnoha věcech se mýlíš.


Ad brzdná dráha> Jasně, že to na metry nezměřím. Pokud dám ale dohromady teorii s mým opakovaným měřením, tak mi to k závěru, že na hmotnosti nezáleží, stačí.


Ad má oblíbená věta> Já to nepotřebuju uplatnit na ostatní. Viz plebejci.

Nevedko v slnecnom meste - u nás Neználek (Nevedko zní super, miluju slovenštinu...) - to jsem kdysi četl taky! Ale už je to tak dlouho, že už si nevzpomenu, jak se těm kamarádům říkalo česky. Ale fafrnok je pěkné...
V Australii byl takhle jeden kamarád, proto se ptám. Taky už jsem slyšel, že nejlepší je se tam přihlásit na školu - kvůli vízu - a pak si dělat (skoro) co chceš. Jak velký problém je dostat se tam na nějakou školu, a je to nějak omezené věkem?

mrzi ma, ze som ti napisal taky dlhy prispevok, snad ta to neobmedzi v matike alebo v praci, ale este by som rad zareagoval na toto: Kdokoliv z lidí tu na MC, kdo mě měl možnost poznat ve skutečnosti a bavit se se mnou, ví o co jde.
toto je tvoja oblubena veta. ale skoda je, ze ju nedokazes uplatnit aj na ostatnych.

ked tu ma niekto nejake problemy tak si to ty.
a naozaj si schizofrenik... na jednej strane hovoris, ze ti je vsetko u *, kto si co o tebe mysli, ale na druhej strane do krvi sa bijes, odpovedas, presviedcas aby si o tebe ostatni mysleli ze mas pravdu a si ten cool.
presne to iste aj s autom. na jednej strane hovoris, ze je to len tvoje hobby, je to len plechovica ku ktorej nemas nejaky zvlastny vztah atd...a potom na druhy den auto umyvas, lestis, vysavas, das mu mracitka, kolesa, spoilery...a potom ked na to auto povie niekto nieco zle, tak sa ides rozhodit ako to ze to nedokaze nikto pochopit, ze to auto je vazne uplne najsamfasa pre teba. no schiza.

pozri, ber to tu viacej v pohode, nejako sa nedokazes uvolnit a pochopit, ze len diskutujeme a inac kazdy zijeme svoj vlastny zivot. vsetko si beries strasne osobne a vazne.

a ukaz mi prispevok, kde som na niekoho z nicoho nic len tak zautocil - okrem na teba...bude to velmi tazke hladanie. ale ty to robis - ved aj tu v tejto sekcii. vadil sa tu florida a wolffom a ty si do toho vletel ako najviacej znaly (ano ja chapem, z Napajediel po pevnej linke sa daju vselijake informacie pozistovat 😄 )


takze nez zacnes o niekom pisat, pozri sa najprv na seba.
a ber to v pohode. zivot je pred nami ;o))

PS: a tvoj obraz sa u nas nezlepsi, ked zacnes pouzivat ucene slovka ako "komplexneji" ci "plebej"

PS2: a otazka brzdnej drahy. opytal som sa ta, ci to mas zmerane na metre, a uz si neodpovedal. uvedom si, ze ked ti brzdenie zo 100 na 0 trva pod 3 sekundy, tak kazda desatina su metre. preto jednoducho meranie stopkami takmer nic neznamena, aj ked sa robi opakovane.

oddie: fafrnok - ked som bol maly, tak som cital take 2 knizky - Nevedkove dobrodruzstva a Nevedko v slnecnom meste. no a obyvatelie, Nevedkovi kamarati a spoluobyvatelia sa nazyvali fafrnkovia...

v australii studujem a popri tom pracujem (je to tu legalne)

Jo, byl to HUF...


Tak mě ještě napadlo, jestli to není tím, že mám to auto těžké. To víš, těžké vozy brzdí líp ;o)

To jsem psal já HUF. Napadlo mně, jestli je stále a s heslem a 😄)))


Bylo. Jen jsem dost unavený a zapoměl jsem se...


Stejně nechápu, jak to může někoho uspokojovat, být tak anonymní...

To Clio má jen lepší kola. Místo 165/65R14 má 195/50R15. To by snad brzdné dráze mělo prospět (tedy ji zkrátit), ne?


Jestli, jak tady spousta ostatních lidí tvrdí, to není všechno podplacené 😄)))


Vtip.

Hufe, nebudu srovnavat neseriove vozy, to je pro 99% majitelu vozu debata o nicem, ovsem srovnani v seriovem provedeni ma Clio II jedny z nejkvalitnejsich brzd ve svem segmentu (lepsi napr. nez VW koncern), a to i pres to, ze ma vzadu "jen" bubny. Nebudu zminovat to, ze brzdnou drahou mu tezko sekunduji i rada vozu o tridu vys. Cerpam z nekolika single i srovnavacich testu (ackoliv si o testech myslim svoje) a predevsim z vlastnich zkusenosti. (Clio ma sve mouchy, ovsem brzdy jsou jeho excelentni klad).


Samozrejme tezko rict, co jste na tom Vasem klanovem Cliu "upravili", ze Ti pak jeho brzdeni prijde "zalostne". Mozna ne kazdy tuning musi byt vzdycky prinosem. 😄

BTW, mám identické brzdy s AUDI A3 1.6, VW Golf 4 1,6 a SDI, a přední se Škodou Octavíí 1,6 a SDI - ta má ale v zadu bubny. U těchto těžších vozů fungují výtečně. Proč si myslíš, že mé budou notabene se závodními kotouči a deskami brzdit na mé Fabii hůř? Zkus se oprostit od tupých hospodských keců a argumentuj. Navíc, srovnání s Cliem II dopadlo pro Clio velmi žalostně...

Ty ses nevyjádřil, zda je to má vina ve smyslu chování. To, co píšeš, je úplná, avšak nic neříkající pravda. Až mi k tomu napíšeš víc, můžeme to akademicky probrat.

Mně nevadí, jakým stylem se chová pleps. To jde mimo mně ;o)

Co to plácáš? Fabie (pokud má kotouče vzadu) brzdí solidně. Navíc, pokud dám závodní kotouče a desky, tak jseu úplně jinde a ty já mám ;o)


Nevyšlo Ti to...


BTW, kdes to našel? Rád bych si početl a nemám čas listovat. A ještě něco, Clio brzdí o poznání hůř, než (moje) Fabia.

riesite tu vyriesene, tu je navod z usenetu: >

WHAT IS A TROLL?

In usenet and and e-mail discussion

lists, a troll is not a grumpy monster that lives beneath a bridge

accosting passers-by, but rather a provocative posting intended to

produce a large volume of frivolous responses.

The content of a troll posting generally falls into one of several

categories. It may consist of an apparently foolish contradiction of

common knowledge, a deliberately offensive insult to the readers of a

newsgroup or mailing list, or a broad request for trivial follow-up

postings. The result of such postings is frequently a flood of angry

responses. In some cases, the follow-up messages posted in response to

a troll can constitute a large fraction of the contents of a newsgroup

or mailing list for as long as several weeks. These messages are

transmitted around the world to thousands of computers, wasting

network resources and costing money for people who pay to receive

Usenet news or download e-mail. Troll threads also frustrate people

who are trying to carry on substantive discussions.

People post such messages to get attention, to disrupt discussion, and

to make trouble. The best response to a troll is no

response; if you post a follow-up message, you are contributing to the

resulting clamor and most likely delighting the troller.

I think the applicability is obvious

"Spoustě lidem tu ležím v žaludku a oni se podle toho chovají"

kazdy psycholog ti iste rad vysvetli, ze to, akym sposobom sa k tebe prejavuje tvoje okolie je len a len tvoj problem...

Ladao to je jedno, já už sem to vzdal. Ano já sem tady diskutoval asi tak 3 roky před tím, než sem Huf vůbec přišel a s nikým sem se tady nehádal. Občas každej tady do někoho rýpne, ale v životě mě nikdo nenazval komikem, dmentem a vším možným tolikrát jako jedna osoba z Napajedel...Ale už mě to přestalo bavit.Přečtěte si opravdu příznaky hysterie a budete vědět s kým máte tu čest. Hysterie opravdu není myšleno jako urážka, je to regulérní nemoc...Možná se opravdu projevuje u mnoha lidí jen tady na netu, ale Bůh ví. Mějte se, počkám až se to tady zase někdy zklidní a stavím se...Ciao

Hufnagl, ty majster sveta, prezri si archiv a tam najdes merania skutocne (nie stopkami! Ak ti to nedoslo tak take meranie je na *.) A tam napriklad zistis nielen to, ze Fabia ma najhorsie brzdy v triede malych aut, ale aj to, ze s plnym autom mas dlhsiu brzdnu drahu ako s prazdnym. Ale vlastne som zabudol, ze tvojej Fabie sa to netyka, ta nepodlieha fyzikalnym zakonom.

A ještě malý dodatek Hufe. Omlouvat se za toho "starého a tlustého" nemusíš. Už dvakrát jsi se mi omluvil za jiné urážky a tak začínám silně pochybovat, bylo li to míněno upřímně, nebo to bylo jen takové suché prázdné gesto pro uklidnění situace....takový klid před dalším bojem...

Opravdu si nevzpomínáš Hufe ? No přece ve fabiích BMW 840 vs. 850. Ptal jse se tě normálně proč 840 ? když je podle mne lepší 850(toho skodmnna jsme si snad už vysvětlili nebo pořád nevěříš na omyl ?) a jak jsi reagoval ty ? i na skodmanna a potom i na mne, psal jsi něco o měknutí mozku a úbytku mozkových buněk při mé jízdě v 850 a náhradě VZP ?. Opravdu si nevzpomínáš ? já jsem ti to jen lehce potom vrátil v blbnutí u CLEANERA a co z toho zase vzniklo ?