Mistrovství republiky ve sprintech: Rychle a lacino

Závody ve sprintech se na tuningových srazech jezdí hezkou řádku let, ale teprve od letošního roku se staly součástí mistrovství republiky.

Jaké auto? Račte si vybrat!

Při pohledu na početné startovní pole zaujme pestré množství aut. Můžete vidět malé Mitsubishi Colt, vcelku civilně vypadající civiky nebo sportovně vyhlížející bavoráky. Ovšem také stopětky nebo VW Brouk s nabroušenými motory či dieselové seaty. Anebo „nadupané“ corvety a „třistapadesátky“ od Nissanu, lamborghini a ferrari.

Labužník si přijde na své. Přitom všechno vypadá nevinně, protože auta nedávají na odiv, že jdou právě závodit. Jediné, co tomu napovídá, je malé černé číslo na žlutém podkladu na čelním skle vpravo nahoře.

Na letišti Dlouhá Lhota nedaleko Příbrami se začátkem srpna sešlo třiasedmdesát účastníků pátého letošního závodu. Mezi nimi i nejstarší, sedmašedesátiletý Jaroslav Jelínek z vísky Žilina nedaleko Kladna.

„Jezdím na tahle setkání už osm let a líbí se mi uvolněná atmosféra, která tady panuje. Snaha dát tomu nějaký řád může mít úspěch, přitom to neuškodí náladě mezi závodníky,“ říká matador sprintů.

V Příbrami vyhrál s coltem kategorii do 1400 cm³, ale byl smutný. „Zřejmě nějaký odlétnutý kámen mi rozbil přední sklo. Takže nevím, zda při důchodcovském příjmu budu mít na výměnu. Možná to byl můj poslední závod,“ dodává Jaroslav Jelínek.

Pojďte také závodit!

I laik ví, že motoristický sport je drahou záležitostí a v ekonomicky nestabilním tuzemsku zvlášť. A tak se jeví založení Svazu motoristických sprintů

a vypsání mistrovství republiky jako dobrý nápad.

Co na to říká Tomáš Vavřinec, pražský automobilový závodník do vrchu a podnikatel, který mistrovství zorganizoval? „Dlouho jsem nosil tuhle myšlenku v hlavě, ale během závodění v Evropě nebyl čas to realizovat. Tuningové srazy jsou součástí více akcí, vládne na nich uvolněná nálada a chodí tam několikanásobně více lidí než na jiná mistrovství republiky,“ tvrdí organizátor a jezdec v jedné osobě. Má za sebou bohaté zkušenosti, vždyť jezdil patnáct let jako reprezentant na okruzích i do vrchu a dvakrát získal titul mistra Evropy.

„Nikdo, ani Autoklub ČR tady dosud nic takového neorganizoval a dosavadní ohlasy jsou především pozitivní. Beru jakékoliv připomínky, aby bylo pro příští rok co vylepšovat,“ dodává Vavřinec.

A vy, milí čtenáři, můžete být u dalšího pokračování nápadu, jak se stát lacino automobilovým závodníkem. Ať již to bude 21. září na letišti ve Vyškově u Brna nebo 28. září v Hoškovicích u Mnichova Hradiště. A vězte, že stačí mít v kapse několik stokorun a něco na občerstvení. Řidičák a techničák přece vozíte s sebou.

Rychlý kuchař: Útěk za volant

Deset let vlastní Jiří Nikl černý Citroën BX. Padesátiletý kuchař má ve východních Čechách nedaleko Sečské přehrady pronajatý hotel.

Kde muž s takovou profesí našel vztah k rychlým autům?

První citroën se mi podařilo získat před dvaceti lety a současný mám od roku 2003. Když jsem na něm začal pracovat, představovala pro mě v té době práce na autě a cestování na závody útěk ze vztahu.

Podařilo se?

Když si na autě vymazlíte každý detail, poslechne vás. Doma můžete někdy udělat cokoliv, ale nikdo to neocení. Tyhle závody a atmosféra mě chytily. Točím se hodně kolem plotny, ale manuální zručnost mám taky. Kromě toho se zeptám nebo si nechám poradit.

Co nám prozradíte o autě?

BX20 je čistý benzinový dvoulitr o výkonu 140 koní. Za deset let se mi ho podařilo vylepšit na 240 koní a na konci měřeného úseku mám rychlost 175 km/h. Myslím si však, že už je to na hranici životnosti motoru. Ještě do minulého roku jsem jezdil na závody po vlastní ose, teď už auto raději

tahám na podvalníku.

Zamlouvá se vám, že se ze sprintů stalo oficiální mistrovství republiky?

Určitě. Podle mého názoru je to první krok ke sjednocení termínů, aby tyhle závody dostaly správný řád.

Jak to myslíte?

Ve sprintech existuje roztříštěný kalendář závodů v Česku a na Slovensku, kde zase váží své termíny na podniky v Maďarsku. Loni jsem třeba právě v Maďarsku vyhrál tři závody, ale další dva pro kolizi s termíny u nás doma mi utekly. Zatím to vypadá, že by se to po letošních zkušenostech mohlo podařit lépe sjednotit. Ušetřilo by se na nákladech a současně bychom možná stihli objet více závodů.

Pravidla sprintů

Trať na závodech sprintů měří od 150 do 1000 metrů, většinou se pohybuje kolem 400 m. Vozidla vyrážejí z pevného startu. Jezdit tady může každý, kdo vlastní řidičský průkaz. V závodě absolvuje jednu až pět jízd, počet je na uvážení řidiče. Na jednom voze se může střídat více jezdců. Základní rozdělení vozů je na dvě skupiny. Kategorie I (cestovní automobily s platným technickým průkazem), které jsou zařazeny do vypsaných tříd podle objemu motoru a přepočtové tabulky. Koeficient se liší podle toho, zda jde o auta s turbodmychadlem nebo kompresorem (x 1,7), Wankelovým motorem (x 1,5) nebo NOS – Nitro (x 1,3). Diesely ani motory jezdící na metylalkohol se nepřepočítávají. Vozy kategorie II jsou speciální, mají povolené veškeré úpravy bez vlivu na bezpečnost provozu automobilu. Jsou řazeny do následujících tříd: do 2000 cm³, nad 2000 cm³, diesel, hybrid a elektro.