Národní akční plán čisté mobility: Jak stát podpoří vozy s alternativním pohonem?

S vozy na alternativní pohon je nutné v budoucnosti stále více počítat. Česká vláda chce jejich prodej podpořit, primárně kvůli jejich pozitivnímu vlivu na životní prostředí. Chystané plány naznačuje vládou schválený Národní akční plán čisté mobility.

Součástí akčního plánu jsou tři strategické cíle, v rámci nichž chce vláda podpořit rozvoj aut s alternativním pohonem (jmenovitě elektromobily a vozy na stlačený zemní plyn a zkapalněný plyn), nastartovat rozvoj vodíkového pohonu a dále podpořit vývoj a výzkum v oblasti alternativních paliv. Důležitým cílem je rovněž rozšíření sítě dobíjecích stanic pro elektrovozy a čerpacích stanic pro alternativní paliva.

„Za situace, kdy vlády vyspělých zemí přistupují ke stále systematičtější podpoře tohoto segmentu trhu, je zcela nezbytné, aby se tímto směrem začala ubírat i ČR. V opačném případě může být ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ohrožena naše konkurenceschopnost. Naše ekonomika má totiž silně proexportním charakter s výrazným podílem automobilového průmyslu na HDP,“ vysvětluje vznik plánu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Právě kvůli snaze pomoci průmyslu akční plán počítá i s podporou zdejšího výzkumu a vývoje vozidel s alternativním pohonem. Problematika alternativních paliv by se v rámci tohoto cíle dokonce mohla objevit ve studijních programech na středních školách.

Více stanic a levnější elektroauta

Vláda chce podporou elektromobilů dosáhnout toho, aby do roku 2030 jezdilo po českých silnicích na 250.000 vozidel s elektrickým pohonem. Do tohoto čísla jsou zahrnuta jak elektroauta, tak plug-in hybridy. To je výrazně více proti dnešnímu stavu, kdy podle odhadů jezdí v Česku asi tisícovka elektromobilů.

Elektroauta v tuto chvíli trápí dvě hlavní nevýhody – nedostatečná síť dobíjecích stanic a vysoká cena. Akční plán se chce vypořádat s oběma faktory. Výstavbu infrastruktury veřejných i neveřejných stanic vláda finančně podpoří, nákup elektromobilů pak zvýhodní.

Na koupi elektroauta by majitelé mohli získávat dotace, které by snížily jejich cenu na úroveň vozů s konvenčním pohonem. V tuto chvíli se počítá s finanční podporou až ve výši 200.000 korun. Do budoucna má ale tato částka postupně klesat – spolu s tím, jak se bude snižovat cena aut na elektrický pohon. Podle interních zpráv však k takové finanční podpoře není na vládní úrovni vůle. Reálnější je tak zavedení úlevy z placení dálniční známky, bezplatného parkování v modrých zónách nebo možnosti využití pruhů dnes vyhrazených pro autobusy a taxi.

Nižší daň na CNG

Výstavba infrastruktury má probíhat postupně. Do roku 2020 by měla být veřejnými dobíjecími stanicemi pokryta všechna města nad 100.000 obyvatel a nejdůležitější trasy. Do té doby má vzniknout asi 1.300 veřejných dobíjecích stanic. Zhruba 700 dobíječek má tvořit páteřní síť pro rovnoměrné pokrytí republiky, zbývajících 600 stanic bude vybudováno v místech, kde se očekává větší koncentrace elektromobilů – u obchodních center nebo v turisticky zajímavých lokalitách. Do roku 2025 mají být rychlonabíječkami a ultrarychlými nabíječkami pokryta všechna města nad 10.000 obyvatel, což odpovídá 52 % obyvatelstva.

V případě CNG chce vláda dosáhnout stavu, že v Česku bude nejpozději v roce 2030 jezdit 250.000 vozidel na stlačený zemní plyn. To by znamenalo, že by CNG tvořilo asi desetinu celkové spotřeby pohonných hmot.

Výhodou CNG je v tuto chvíli jeho nízká cena způsobená sníženou sazbou spotřební daně. Na té se česká vláda dohodla s plynárenskými společnostmi, dnes činí cca 0,72 Kč na metr krychlový plynu, v následujících pěti letech ale bude postupně zvyšována až na 2,80 Kč/m³.

Pokud by spotřební daň na CNG měla v budoucnu růst, zákazníci by už o takové palivo neměli příliš velký zájem – ve srovnání s naftou nebo benzinem by se finančně nevyplatilo. Proto akční plán navrhuje zachovat sníženou spotřební daň na zemní plyn i po roce 2020. Vyšší cenu vozidel nad 12 tun s pohonem na CNG by pak v budoucnu mohla kompenzovat nižší sazba silniční daně pro tato auta. Na osobní automobily na stlačený zemní plyn se v tuto chvíli vztahuje nulová sazba daně.

Dnes se v Česku nachází asi 80 stanic na CNG, optimálním počtem je však zhruba 300 plniček. V první fázi se síť má rozšiřovat hlavně v městských a příměstských oblastech, po roce 2020 se expanze více soustředí na dálnice.

Vedle aut na stlačený zemní plyn (CNG) chce vláda podpořit i méně obvyklá vozidla na zkapalněný plyn (LNG). Ten je v tuto chvíli používán hlavně v Severní Americe, a to pro pohon autobusů a nákladních aut. V celé Evropské unii je registrováno jen asi 500 vozidel na LNG, v České republice není žádný.

Přestože lze předpokládat, že rozvoj aut na LNG bude probíhat výrazně pomaleji než v případě vozidel na CNG, politika české vlády v této oblasti nemůže být zcela pasivní, píše se v akčním plánu. Do roku 2030 má v Česku vzniknout 14 stanic na zkapalněný plyn, které budou určeny hlavně pro tranzitní dopravu. První by měla být vybudována v roce 2017. Za patnáct let by pak v Česku mohlo být registrováno na 1.500 vozidel s pohonem na kapalný zemní plyn.

A co vodík?

Vodíková auta jsou v tuto chvíli ještě v plenkách, v následujících deseti letech ale dojde v tomto segmentu k výrazné expanzi. Ostatně Toyota už začala prodávat první globální auto na vodík – model Mirai. S ohledem na počáteční fázi rozvoje vodíkových automobilů chce vláda spíše zkoumat možnosti tohoto alternativního paliva a podpořit jeho vývoj.

Také v případě vodíkových aut bude nutné vybudovat síť čerpacích stanic. V tomto ohledu chce vláda zohlednit skutečnost, že sousední Německo v této oblasti vyvíjí značnou aktivitu. Proto se první české stanice na vodík začnou stavět se snahou o napojení se na německou síť. První stanice by tak mohly vzniknout u Plzně nebo u Ústí nad Labem a až poté v největších městech, kde by je mohly primárně využívat autobusy. Do deseti let je snaha vybudovat tři až pět vodíkových stanic.