TEST Opel Astra 1.2 Turbo vs. 1.4 Turbo CVT – Který z nových tříválců se povedl více?

Motor, jízdní vlastnosti

Opel Astra se v rámci loňské modernizace dočkal kompletně přepracované nabídky motorů, která reaguje na nejnovější emisní normy. I proto jsou všechny nabízené jednotky tříválcové, a to včetně turbodieselu s obchodním označením 1.5 CDTI. Ten jsme už vyzkoušeli dříve, v rámci srovnávacího testu s Toyotou Corollou Sports Tourer, a tak nyní přišel čas na vyzkoušení benzinových novinek.

A jelikož se nám sešly v redakční garáži krátce po sobě hned dvě Astry s různými zážehovými tříválci pod kapotou, rozhodli jsme se vzájemně porovnat. Udělal na nás větší dojem motor 1.2 Turbo (96 kW), nebo naopak objemnější a výkonnější 1.4 Turbo (107 kW), nabízený výhradně s převodovkou CVT? A povedly se tyto motory než 1.5 CDTI, které nás v předchozím testu příliš nenadchlo? To jsme zjišťovali za volantem dvou Aster s karoserií hatchback.

Ne PSA, ale GM

Opel je součástí Skupiny PSA již od roku 2017, a tak by se nabízelo, že Astra použije již francouzské pohonné jednotky. Jenže auto ještě pochází z doby, kdy německá automobilka patřila americkému koncernu General Motors, a tak jeho platforma zástavbu jednotek od PSA neumožnila. Respektive by úprava byla příliš složitá a nákladná, a tak by se finančně nevyplatila. Opel se tak sice rychle zbavuje techniky z dob GM, Astra se ale musí ještě na původní zdroje spolehnout.

Motor s označením 1.2 Turbo je tak odlišný od stejnojmenné jednotky od PSA, kterou najdeme v Grandlandu X, Crosslandu X nebo třeba Corse, byť je zdvihový objem 1199 cm³ s původně francouzským agregátem totožný. Nabízen je v Astře ve dvou výkonových variantách, s 81 kW a 96 kW, přičemž my vyzkoušeli tu silnější. Motor s protiběžnou vyvažovací hřídelí v bloku válců má celohliníkovou konstrukci a nechybí mu filtr pevných částic GPF. Obě výkonové verze jsou pak spárovány výhradně s šestistupňovou manuální převodovkou.

To tříválec 1.4 Turbo naopak standardně spolupracuje s převodovkou CVT se sedmi předvolenými stupni. Opět nechybí celohliníková konstrukce a filtr pevných částic, stejně jako kapalinou chlazené výfukové svody pro rychlejší zahřátí motoru na provozní teplotu, čímž se snižují emise po studeném startu. S výkonem 107 kW pak čtrnáctistovka vlastně hraje roli vrcholné motorizace, výkonnější motor pod kapotou Astry po faceliftu nenajdeme. Plnohodnotný nástupce za někdejší 1.6 Turbo (147 kW) bohužel nedorazil.

Opel Astra 1.2 Turbo

Nejvýkonnější, sportovní ale ne

Jestliže tak čtrnáctistovku budete brát jako vrchol nabídky, budete z ní možná trochu zklamáni. Ostatně výkon není žádný zázrak, což se projevuje už na parametrech - zrychlení z 0-100 km/h za 9,9 sekundy a maximální rychlost 210 km/h dnes už zkrátka neohromí. Jenže když se naladíte na to, že tohle nemá být žádný sportovec, zjistíte, že je to více než důstojná motorizace, která navíc v běžném provozu naprosto stačí.

Zvlášť ve srovnání s dvanáctistovkou má čtrnáctistovka hutnější zvuk. Zároveň je však parádně odhlučněná, a tak o její práci prakticky nevíte. Auto navíc umí slušně rozpohybovat, v tomto ohledu ani nemáte pocit, že by ho variátorová převodovka nějak omezovala.

Opel Astra 1.4 Turbo CVT

Právě z CVT jsem byl mile překvapený, a to natolik, že ho považuji za nejlepší převodovku svého druhu. Přeplňování znamená, že v případě potřeby síly není potřeba motor vytáčet do tak vysokých otáček jako atmosférické jednotky. Již zmíněné perfektní odhlučnění pak skvěle potlačí hluk, když motor do vyšších otáček přece jen vystřelí. S převodovkou se díky tomu dá hladce a jemně pracovat, a tak nemusíte bojovat s vysavačovým hlukem jako třeba v Toyotách. I díky tomu, že má tahle převodovka předvolené stupně, které skutečně používá - při akceleraci se tak dočkáte lineárně rostoucích otáček, což uchu lahodí více než monotónní tón jiných (typicky japonských) agregátů spárovaných s CVT.

Bez chyb se to ale neobešlo. CVT pro snížení spotřeby paliva drží co nejnižší otáčky, v nichž se však tříválec necítí nejlépe. Těsně nad 1000 otáčkami motor poněkud duní, přičemž právě v tomto pásmu ho převodovka při pohybu ve městě nechává pracovat. Na dálnici pak v sebemenším stoupání podřazuje, což zbytečně kazí pohodu na palubě. Těch 2600 otáček při 140 km/h se pak mnohdy jeví jako příliš vysoké.

Povedená dvanáctistovka

Ve výsledku tak na mě více zapůsobilo zkoušené 1.2 Turbo s 96 kW a 225 N.m (o 5 N.m méně než stejně výkonný 1.2 PureTech od PSA). Má sice jadrnější tón, k celkovému charakteru auta se to ale tak nějak hodí. A díky šestistupňovému manuálu si více pohlídáte, aby motor nepracoval v nízkých otáčkách, v nichž se moc nelíbí ani dvanáctistovce. Do nějakých 1500 otáček poněkud duní a není příliš živá, kolem 2000 otáček však krásně ožije a táhne až do nějakých 5000 otáček.

K řazení pak nemám výtek. Je ideálně tuhé a naprosto přesné, s pěkně krátkými drahami. Takhle poctivé řazení zkrátka u auta mainstreamové značky jen tak nenajdete. Se samotným zpřevodováním je to však už horší. Jak už to tak dnes bývá, kvůli emisním normám je spíše delšího ražení, což v praxi zbytečně kazí s práci s motorem. Při pohybu ve městě tak často nevíte, zda řadit čtyřku, nebo raději zůstat u trojky. Na čtvrtý převodový stupeň totiž motor při 50 km/h točí 1500 otáček, v nichž ještě poněkud duní. V kolonách se pak vyplácí jezdit jen na jedničku, protože na dvojku se motor během přískokovém popojíždění trápí.

Opel Astra 1.2 Turbo

Dvanáctistovka navíc potěší i svojí spotřebou, která se za všech okolností pohybuje kolem šesti litrů. Příliš neroste ani na dálnici, jak se u tříválců někdy stává, v takovém případě jsme jezdili za 6,5 l/100 km. Na okreskách naopak spotřeba klesala k 5,5 l/100 km. I to je výhoda proti čtrnáctistovce, která si řekne o zhruba litr více. Závěrečný průměr v jejím případě nakonec přesáhl sedm litrů. Za tolik jezdila i po dálnici, zatímco ve městě spotřeba dokonce přesahovala hranici 8 l/100 km.

Slabší z testovaných motorů bych nakonec volil i kvůli cenovce. Dvanáctistovku totiž pořídíte už v nižším stupni Astra za 406.990 korun, v němž je o přijatelných 27.000 korun dražší než její slabší varianta s 81 kW. Naopak 1.4 Turbo dostanete až v druhém stupni Elegance, a to za 542.990 korun. Cenový rozdíl proti zkoušenému 1.2 Turbo činí 81.000 korun. Připomeňme, že vedle vyššího výkonu částku ovlivňuje standardní spárování motoru s převodovkou CVT.

Jistý i pohodlný

Součástí modernizace byla vedle revoluce pod kapotou také úprava podvozku. Konstruktéři změnili tlumiče pérování, čímž chtěli zajistit nejen více komfortu, ale také zlepšit jízdní dynamiku. A nutno podotknout, že se to náramně povedlo.

Astra totiž skvěle kombinuje komfort s jistotou za volantem. Při pohybu na rozbitých silnicích v nižších rychlostech sice pociťujete jistou tuhost, nikoliv však tvrdost, při rychlejším tempu pak Astra poskytne dokonalou jistotu. Od podvozku se navíc neozývají žádné hlučné rány.

Naopak z hlediska designu toho modernizace moc nezměnila, úpravy se omezily vlastně jen na jemně přepracovaný nárazník a odlišně zdobenou masku, čemuž se vlastně není co divit. Současná Astra je nadčasově působící auto se šmrncovní zádí, kterému mu to i po letech v prodeji sekne. Zvlášť v červené karoserii jí to neskutečně sluší, a tak se za ní pořád rádi otočíte.

Design, interiér

Povedený infotainment

Také úpravy vnitřku nejsou nijak zásadní. Koncepce palubní desky byla zachována, objevil se tu však nový multimediální systém. A nutno podotknout, že infotainment ovládaný prostřednictvím osmipalcové dotykové obrazovky se povedl. Rychle reaguje na dotyk a má přehledné ovládání, v němž se rychle zorientujete, potíže nejsou ani s navigací. Ve výsledku tak pracuje výrazně lépe než ten z dílny PSA, který najdeme v Corse, Grandlandu X a dalších Opelech vzniklých již ve spolupráci s Francouzi. Plusem je též zachování konvenčního ovládání klimatizace.

Nově tu nechybí ani "mor" dnešní doby v podobě digitálního přístrojového štítu. Opel ale originálně zkombinoval digitální obrazovku s analogovými přístroji po stranách, což díky zachování chromovaného okruží působí vcelku hodnotně. Navíc přístroje ukazují i takové detaily, jako je napětí v autobaterii. Digitální obrazovka pak nabízí dva režimy grafiky, výchozí mód připomínající tradiční analogový budík každopádně působí přehledněji, a tak jsem si s ním vystačil.

Zásadní výtku bych ale přece jen měl - při vjezdu do tunelu nebo výjezdu z něj budíky jen velice pomalu mění svůj jas, a tak se často stává, že dlouhou dobu jedete s černými obrazovkami. Že nějaký čas nevidíte na mapu navigace se dá ještě překousnout (byť to v neznámém prostředí může zadělat na pár problémů), u zatmavaného tachometru to ale zásadně vadí. Zato parkovací kamera se náramně povedla, díky detailnímu rozlišení dává perfektní přehled o dění za vozem.

Opel Astra 1.2 Turbo

Jinak je tu vše při starém. Daleko vpředu usazené čelní sklo přispívá vzdušnosti interiéru, masivní A-sloupky ale poněkud omezují výhled do stran. Volant s ideálním průměrem i tloušťkou věnce se pak parádně drží, přední sedačky s certifikátem AGR jsou výtečně pohodlné i na delších cestách. Nabízejí prodlužovatelný sedák pro perfektní oporu stehen, stejně jako slušné boční vedení, aby obstojně podržely v zatáčkách. 

Na zadních sedadlech pak Astra nadále patří mezi ty prostornější kompaktní hatchbacky na trhu. Solidní je i zavazadelník, byť nikoliv na papíře, udávaných 370 litrů dnes v rámci segmentu není žádný zázrak. Jenže potěšilo mě pravidelné tvarování, navíc v základu tu nemáte žádné nesmysly typu dvojité podlahy, zbytečně zabírající prostor, ale prostě jednoduchý tvar pro co maximální objem.

Závěr

Závěr

Jestliže se Opel v rámci loňské modernizace rozhodl zákazníky odradit od vznětových jednotek, povedlo se mu to naprosto dokonale. Zatímco tříválcový turbodiesel 1.5 CDTI nás poněkud zklamal, ať už z hlediska vysokých vibrací na volnoběh nebo poněkud nešťastného spárování s příplatkovým devítistupňovým automatem, který mnohdy neví, jaký stupeň zvolit, benzinové jednotky pod kapotou Astry na nás udělaly mnohem lepší dojem.

Dvanáctistovka nás potěšila nadšením ve středním pásmu otáček, stejně jako kombinací s šestistupňovým manuálem s přesným a pěkně tuhým chodem řazení. Navíc se odvděčila slušnou spotřebou, takřka za všech okolností jsme jezdili kolem nějakých šesti litrů na 100 kilometrů.

Opel Astra 1.4 Turbo CVT

Ve výsledku bych si tak s tímto motorem vystačil a ani si nepřiplácel na přeplňovanou čtrnáctistovku. I kvůli tomu, že pro ochranu převodovky nemůže na rozdíl od slabšího motoru tahat přívěs. Fandou CVT nebudu asi nikdy, v Astře ale tento druh převodovky řadil vůbec nejlépe, co jsem dosud zažil. Díky přeplňování se motor při podřazení tolik nemusí hnát do otáček, díky skvělému odhlučnění navíc motor není prakticky slyšet. A co víc, při zrychlování se nedočkáte monotónního vysavačového vytí jako jinde, ale hezky lineárně rostoucích otáček, jak jsme zvyklí. Spotřeba je ale vyšší než u dvanáctistovky, pohybuje se spíše kolem sedmi litrů.

Stranou motorů pak musím vyzdvihnout pěkně fungující podvozek, který je jednak dostatečně komfortní, jednak poskytuje dostatečnou jistotu za volantem. Interiér je pak pěkně zpracovaný, nový multimediální systém přehledný. Jedinou výtkou jsou snad jen tlusté A sloupky. Kolem a kolem tak i po letech musím uznat, že si Astra titul evropského Auta roku 2016 zasloužila právem.

Opel Astra 1.2 Turbo

Plusy

• Nadčasový design
• Povedený interiér
• Přehledný multimediální systém
• Přesné a tuhé manuální řazení
• Slušná spotřeba paliva

Minusy

• Tlusté A sloupky omezující výhled
• Pomalé rozsvěcení přístrojů
• Dlouhé zpřevodování

Opel Astra 1.4 Turbo CVT

Plusy

• Nadčasový design
• Povedený interiér
• Přehledný multimediální systém
• Slušný elán motoru

Minusy

• Tlusté A sloupky omezující výhled
• Pomalé rozsvěcení přístrojů
• Dunění motoru v nízkých otáčkách