Portugalské automobilové postřehy (3. část): Máš rád lak svého auta? Radši dej spropitné

Bude však i řeč o dalších rozdílech mezi Českem a touto jižanskou zemí. Například o vkusu motoristů, kteří si vybírají rozdílná auta než Češi.

Pochodující „parkovací hodiny“

Scénář parkování v centru velkých měst Portugalska je, zvlášť ve večerních hodinách, stále stejný. Přiblížíte-li se k parkovišti, k vašemu vozu okamžitě startuje eskorta parkovacích agentů, kteří vám ochotně pomohou najít místo a lámanou angličtinou vám poskytují servis, o který vlastně nikdo nemá zájem. „Je to způsob jejich obživy. Nemají jinou práci,“ vysvětluje jeden z portugalských řidičů Bruno Pimentel. „Rozhodně nedoporučuji se s těmihle lidmi hádat. Návrat k vašemu zaparkovanému autu totiž nemusí být zrovna veselý,“ dodává s tím, že běžnou praktikou proti neochotným turistům je poškrábání laku jejich vozu – tedy v lepším případě.

„V podstatě se nedá nic moc dělat, na druhou stranu, když těm lidem dáte jedno euro, postarají se o to, že se k vašemu vozu nikdo jiný nepřiblíží. Udělají jakousi neoficiální ochranku,“ podotýká Bruno. Přestože portugalská policie nevidí ráda praktiky samozvaných pracovníků městských parkovišť , snaha vymýtit tuto aktivitu se nesetkává s úspěchem.

Více Roverů, Seatů, ale i dost Volkswagenů

Vozový park země na samém jihovýchodu kontinentu je opticky odlišný od našeho. Ne že bychom snad měli proti Portugalcům opticky výrazně zastaralejší auta. Ale jsou tu jiné trendy. Škodovek tedy na tamních silnicích zdaleka tolik jako uprostřed Evropy nepotkáte.

Na druhou stranu jsou tam velmi populární užitkové úpravy malých vozů jako je Seat Ibiza. Odečíst si spotřební daň je tedy velké lákadlo nejen u nás. Je ale pravdou, že v Portugalsku nejdou tak daleko jako v České republice, kde stačí v podstatě oddělit nákladový prostor mřížkou. U této přímořské země musí řidiči také odstranit zadní sedačky a místo nich je ve vozu úložná plocha. Zákon tedy není tak příjemně ohebný jak jsme zvyklí my.

Na silnicích rozhodně uvidíte více Roverů než u nás. Je cítit i blízkost ke španělským hranicím – po portugalských silnicích jezdí slušné množství Seatů. Když však vybočíme ze známých značek – motoristé se tu přepravují i v nejrůznějších jiných vozítkách. Od specializovaných maloobjemových městských aut, přes roztodivné mutace mezi motorkami a auty (viz fotky).

Předjíždění alá odbočování

V porovnání s návyky našich motoristů se liší naši portugalští kolegové ještě v několika ohledech. Ve slunné zemi nulového stresu například dávají znamení o změně směru jízdy po celou dobu předjíždění. Na dálnici je tento jev skutečně častý, některým lidem však zvyk zůstává i na běžných silnicích, což může občas řádně komplikovat situaci.

Kvalita silnic je podstatně vyšší

Se zážitky podobnými jízdě na panelovém drncajícím úseku dálnice D1 se v Portugalsku běžně nesetkáte. Dlouholeté členství v Evropské unii se kladně podepsalo na dopravní infrastruktuře v zemi. Jízda po tamních dálnicích, zvlášť na jihu, svádí k sešlápnutí plynu blíže k podlaze než je povoleno. Přesto se nedá říci, že by většina řidičů předváděla na dálnicích a rychlostních komunikacích krkolomné kousky. „Výjimky se samozřejmě najdou, ale celkově bych řekl, že agresivních řidičů je tu méně než v Polsku,“ srovnává Michal Bogacz, další řidič, kterého jsme v rámci našeho průzkumu oslovili. Michal se v Polsku účastní amatérských závodů a patří rozhodně k ostříleným motoristům. „V porovnání s Itálií tu není vůbec běžné, aby lidé na sebe troubili kvůli příliš pomalé jízdě. Pokud někdo jede pomalu, zbytek se většinou prostě přizpůsobí. Portugalci si nic nedělají ani ze zastavování. Několikrát jsem je viděl stát na kruhovém objezdu,“ dodal.